Můe nám na začátek říct něco o sobě?
Je mi 20 let. Bydlím v blízkosti Jičína (Prachova). Zde jsem chodil na základku, pokračoval na Lepařově gymnáziu a také se seznámil s lezením. V současné době mě vak častěji zastihnete v Praze.
Od kolika let leze?
Poprvé jsem se k lezení dostal cca v 12 letech. Ukecal jsem kamaráda (Vítka Lachmana), který ji v té době měl za sebou prachovské desítky, e půjdeme společně na Prachov. A tam jsem poprvé vydřel jedničku na Balů.
Co říká na lezení tvá rodina?
Nikdo z rodiny nikdy nelezl, take ze začátku nebyli nadeni mou volbou sportu. Jetě teď mamce říkám (kdy se náhodou zeptá), e já nepadám. Ale nikdy mi v lezení nebránili a podporovali mě. V podstatě, kdykoli jsem chtěl jet na skály, tak mi ochotně poskytli prostředky a podepsali omluvenku do koly. A bratr razí motto, e kdyby lidé měli lézt, nevymysleli by výtah. Take asi tak.
Souhra náhod 9-, Moravský Kras
foto by archiv Matou
Co tě na lezení baví?
Líbí se mi různorodost a jistý polymorfismus tohoto sportu, který asi ádném jiném není tak patrný. Lano, bouldry, skály, závody, stěna. A baví mě překonávat vytyčené cíle. Pocit totální destrukce, kdy jdu z tréninku/ze skal.
Bere lezení jako sport nebo ivotní styl?
Tak půl na půl. Nejhezčí dny jsou strávené ve skalách. Absolutní pohoda, relax. Jediné starosti jsou typu: v čem se rozlezu, udrím tu litu, a co uděláme k večeři??? Na druhou stranu jsem rád, kdy vylezu pěkné číslo a nevadí mi pokusovat.
Dělal jsi i jiný sport?
Ne déle ne půl roku. Pokud tedy nepočítám snowboard, na kterém jsem jezdil cca od 6 let. Teď ho u plně nahradilo lezení. Bál jsem se úrazu, kvůli kterému bych nemohl lézt. A ne jet na víkend do pindlu, tak radi pojedu do Jury za stejné peníze. Ze zájmových aktivit jsem velmi dlouho hrál na akordeon a sopránovou/altovou flétnu (cca 7 let), ale je a překvapivé, jak rychle se to dá zapomenout.
Věnuje se lezení naplno?
Nedělám v podstatě ádný jiný sport. Kdy nepočítám doplňky k lezení (běh, kolo, posilka). Ale vdycky to jde lézt více a lépe.
Vyrůstal jsi na písku. Povauje se za pískaře?
Rozhodně pískař nejsem. Za poslední dva roky jsem vylezl na písku cca 30 cest, take jsem se statutu pískaře hodně vzdálil. Letos bych to rád trochu napravil.
Pamatuje si svou první vytaenou cestu?
Dvojka na Pelíka. Poctivě vysmyčkovaná (cesta má tak 3 metry). Dlouho jsem měl respekt z tahání cest na písku. Dlouho mi trvalo, ne jsem tuto bariéru prolomil. Zhruba po roce a půl, co jsem poprvé zkusil lézt, jsem začal lézt intenzivněji a strach pomalu vymizel.
Magic Festival 7c, Margalef
foto by archiv Matou
Tahání na písku se nijak nebrání?
Nebráním, ale lezu zajitěné (sportovnějí) cesty. Je to hodně o tom zvyknout si na materiál a pořádně se rozlézt/rozpadat. Pak není problém ani s odvánějími cestami, ale extrémní morálkovky mě nelákají.
A bylo ti na písku někdy na prvním konci pořádné horko?
Popravdě nejvíc jsem paradoxně vybál na vápně. Konkrétně v Pochybce (9+/10-) v Krasu. Kdy jsem udělal boulder nad druhým borhákem, tak se mi vycvakla expreska a musel jsem si odskočit na tvrdo. A na písku tahám tak normálně, adrenalin k tomu patří. Ale vdy to bylo bezpečné.
Které přelezené cesty na písku si nejvíc povauje?
V podstatě kadé, kterou jsem si zapsal do deníčku. Ale mezníkem pro mě byl Petr a Pavel bez MG. To byla pro mne zlomová cesta. V mnoha směrech. Dále mám radost z Lineární regrese v Příhrazích a mnoho dalích.
Take leze na písku bez magnezia, proč?
Do přelezu Petra a Pavla jsem lezl striktně bez magnézia (například i na Panteonu). Cestu jsem zkrokoval ji v květnu začátkem sezóny. Největí problém mi dělala úvodní sekvence po litách. A s rostoucí teplotou se úspěnost razantně sníila, take jsem musel čekat a do září, kdy jsem cestu díky podmínkám bez problému přelezl. Byla to v podstatě taková výzva, chtěl jsem si dokázat, e to jde i bez. A opravdu není problém lézt (na Prachově) do stupně Xb bez MG, ale podmínky k tomu jsou tak týden na jaře a týden na podzim. A to čekání je únavné a demoralizující.
Mohl bys doporučit nějaké pěkné cesty na Prachově?
V kadém stupni tam jsou krásné cesty. Klasiky jako Východní na Obelisk, Severní Sluneční, Severní Smítkárna, Údolní stěna na Ameriku, Dráďany
je jich hodně, byl by to dlouhý výčet.
Prozraď nám něco ve zkratce o historii lezení na Prachově?
Lezecký krouek Prachov (LKP) je nejstarí horolezecký oddíl v Čechách. Byl zaloen roku 1907. V tomto roce byla také dobyta dominanta Prachovských skal - Mnich. Dalí vývoj byl v dvacátých letech pod taktovkou německých lezců. V edesátých letech lezci jako J. Havlík, V. Krupička, Z. Maátko udělali mnoho krásných cest v sedmém stupni. První desítka Petr a Pavel je z roku 1986. A v 90. letech udělal či zopakoval M. Havlík v podstatě vechny těké cesty.
Nejistá sezona Xb-c, Prachov
foto by Autor fotografie
V Labáku neustále vznikají nové cesty, jak je to u vás?
Cesty se jetě nějaké tvoří, ale dle mého názoru to jsou u nesmysly. Hlavní potencionál je vyčerpán.
Podílel ses někdy na prvovýstupech?
Jednou jsem měl tu čest půl hodiny tlouct kladivem a při tom jsem si málem vytáhl borek. To mě utvrdilo v tom, e to nechám na jiných.
Co tě na písku nejvíc baví?
Nutná kombinace psychiky a síly a techniky. Neplatí zde: kdy to nejde silou, jde to jetě větí silou.
Jezdí i do jiných pískovcových oblastí u nás?
Rád bych jezdil více do Labáku. Jinak Panteon znám nazpamě. Nejezdím do ádné pravidelně, ale větinu jsem je stihl alespoň párkrát navtívit.
Po jakém dalím materiálu rád leze?
V současné době to je jednoznačně vápenec. Líbí se mi, e na vápně výkony nejsou tak úzce spjaty s podmínkami (teplotou). Na ule jsem s lanem asi nikdy nebyl. Zatím.
A má raději lezení na vápně nebo na písku? Proč?
Poslední dobou jsem na písek dost zanevřel. 95% času stráveného ve skalách jsem byl na vápně. Tam mě baví převislé, gymnastické, silové cesty. Na vápně mě baví, e se na něm dá daleko lépe natrénovat.
Myslí, e se dá na písku natrénovat na silovějí cesty v zahraničí?
Dost záleí na oblasti. Např. na Prachově to dá velkou práci. Převislé cesty tu v podstatě nejsou, ve se dá odstát, záda nebo biceps člověk zapojí tak maximálně u piva na Turisárně. Labák je samozřejmě úplně o něčem jiném.
Trénuje systematicky?
V tom mám velké mezery, ale snad to je na dobré cestě. Uvidíme na podzim, zda systém, který jsem si navrhl, přinese tíené výsledky.
Pomáhá ti někdo s tréninkem?
S organizací tréninku mi pomohl Tomá Binter. Take snad se bude dát hovořit o systematickém tréninku. Doteď to bylo metodou pokus-omyl. Teda mám pocit, e to častěji býval ten omyl.
Matou v Sonce V Očeh 8a+
Kolikrát za týden trénuje?
Větinou si vyhradím 4-5 dní v týdnu buď na lezení, či posilovnu. Záleí na tom, kolik mám času.
U má vypozorované, jaký trénink přináí ovoce?
Zatím vůbec. V tomhle jsem ztracený. Prostě lezu a čekám zlepení. Obdivuju profesionální lezce, kteří umí vyladit formu přesně na závody.
Má paráky na trénink?
V Praze jsem zatím stálého paráka nepotkal. Take lezu, s kým se dá.
Jezdí na závody?
Jezdím, ale zatím jsem tam byl vdycky jen do počtu. Na závodech hraje v můj neprospěch, e síla se předpokládá. A kdy není, tak game over. Na skalách to jde často nějak vymyslet.
A co závody Světového poháru nelákají tě?
To bych musel mít extra natrénováno a lézt jiný level.
Dokáou tě závody vyhecovat k lepímu výkonu?
Zatím se mi na ádných závodech nepodařilo zalézt tak, abych z toho měl radost a pocit, e lépe u to nelo. Take odpověď je ne.
Trénuje kvůli skalám nebo závodům?
Kvůli sobě. Ale k tréninku mě motivují skály.
Jaký typ cest ti na skalách nejvíc sedí?
Dlouhé vytrvalostní cesty, bez výrazného "cruxu", prostě taková ta 40metrová onanie po madlech.
Co ti naopak nejde?
Slabiny mám právě v maximálce a marnej jsem na jakémkoli chytu, který nejde zalomit. Obliny jsou moje noční můra.
V deníčku má zapsány nejen pískovcové prásky za Xc a XIa, ale také dvě 8b, které jsi vylezl minulý rok a spousty 8a+. Jaké cesty bys rád zkusil tento rok?
Restů mám opravdu hodně. Jen v juře a krasu to je cca 30 cest za 10- a víc, take plán je jasný. Musím do Ospu, Arca, Cereda
Je toho moc.
Snaí se kadý rok zlepit o stupeň, nebo leze a uvidí, co tě pustí?
Větinou mi vycházel ten stupeň. A do loňského roku, 2010 byla pro mne hrozná sezóna. Výrazný přírůstek na váze, kola, slabá motivace se na (ne)výkonech hodně podepsaly. Letos bych rád navázal, tam kde jsem skončil, a pokud mono to zas posunul o kousek dál.
Která tvá vylezená cesta tě nejvíc potěila a která tě nejvíc potrápila?
Potěila mně La Botte En Glaise 8a+ v Tarnu. A to tím, e při prvním a druhém pokusu jsem ji stěí odseděl, třetím tam zázračně padla. Mám radost z přelezů, v které ani nedoufám, e přijdou. A potrápil mě Matičkov svet. V druhém jsem spadl při posledním těkém kroku do madla, a pak mi trvalo dalích cca 13 pokusů, ne jsem ji potvrdil.
Bar bitturique 8a, Tarn
foto by archiv Matou
Koukám do tvého deníčku, e minulý rok jsi často navtěvoval Kras. Líbí se ti tamní lezení? to tření je tam oproti písku trochu horí :)
Má něco v Krase rozdělané?
Je to hodně specifická skála. Ale kdy tomu člověk přijde na chu, tak jsou tam krásné cesty s historií. Větinou čím těí, tím hezčí a méně oklouzané. Projektů tam mám hodně.
Take jak to je: Kdy si má vybrat víkend na pískovcových skalách a víkend např. ve Frankenjuře. Co to bude a proč?
Záleí na počasí a podmínkách. Ale asi by to byla ta Jura. Mám to tam rád. Baví mě lézt boulderové cesty, které nejsou mou silnou stránkou.
Plánuje se věnovat sportovnímu lezení nebo zkusí i jiné lezecké disciplíny?
Zatím mi sportovní lezení plně dostačuje. Rád bych si jetě zkusil nějaké vícedélkove lezení.
Nevadí ti, kdy se delí dobu zasekne v jednou projektu?
U jsem si zvykl. Děje se mi to celkem často. Kdy cítím, e je reálné cestu vylézt, nevadí mi jí věnovat více pokusů. O to větí vzpomínky pak na cestu mám.
Jsi sponzorovaný?
Dlouhou dobu mě podporoval Rock Pillars a Ocún. Touto cestou děkuji. V současné době sponzora nemám. Přece jen nebyly k tomu výsledky.
Chtěl by ses lezení věnovat profesionálně?
Je to zajímavá představa, ale to u jsem provihl.
Co studuje?
Studuju VCHT v Praze. Obor CHEMIE na fakultě chemicko-inenýrské. Take o zábavu postaráno.
Věnuje se i boulderingu?
Okrajově. Rád bych se mu věnoval více. Myslím, e to je dobrý způsob, jak se zlepit a posunout. Lákají mě zahraniční boulderové oblasti: výcarsko, Francie, Afrika, USA.
Má nějaké lezecké vzory?
Mám. Jsou to v podstatě vichni, co lezou líp jak já. Take zas dlooooouhý seznam.
Jak to má s motivací?
Byla to bída. Poslední rok byl v tomhle ohledu zakletý. Nejvíce mě motivuje, kdy mám monost lézt s někým, kdo je přiblině stejně starý a hecujeme se navzájem.
Měl si někdy nějaký lezecký úraz?
Teď prvně. Nataené vazy v kotníku. Lezl jsem Softa (varianta Kapárkova Hrobečku) a vynechal preso, které se mi patně cvakalo. Dopadlo to tak, e jsem trefil zem a z Krasu se vracel stopem, o berlích, a jetě k tomu bez přelezu. Ale jinak mi vechno drí. Patrně netrénuju dost tvrdě.
Souhra náhod 9-, Moravský Kras
foto by archiv Matou
Snaí se jim nějak předejít?
Cvakat
Řeí stravu, ivotosprávu, kila, atd.?
Vypustil jsem a výsledkem bylo plus 10 kilo, take teď zase začínám. Chce to vyváený kompromis a hlavně mít motivaci. K vyladění se mi osvědčili sacharidové vlny (ty jsou u hodně radikální).
Kam by ses rád v budoucnu podíval a u lezecky nebo jinak?
Rád bych zavítal do USA, ale to teď při kole nepřichází moc v úvahu. A odkrtnout ze seznamu nenavtívených: Zillertal, Chironico, Ticino, Fontáč.
Co dělá rád mimo lezení?
Ze sportů mě baví běh, posilovna. Rád se kouknu na film/seriál. Nic zvlátního.
Jaká je tvá oblíbená kniha a film?
Moc nečtu, poslední dobou pouze odbornou literaturu, ale mám rád kníky od Arta Passilini. U filmů jsem nenáročný. Ale jestli se oblíbenost hodnotí podle počtu zhlédnutí, tak to je Dosage 1,2,3,4.
Chce, aby tvá partnerka lezla? Myslí, e je to lepí?
Rozhodně to je lepí. Pokud vztah má fungovat. Málokterá slečna pochopí, proč trávit cca 15 hodin týdně tréninkem. Proč jet do skal i na Vánoce a Silvestra. Proč nejhezčí víkend je ve skalách. A v neposlední řadě je pěkný sdílet společnou váeň.
Matou Pokorný v Ospu
Má nějaké motto, podle kterého se řídí?
Nevím jaké moudro nakonec napsat. Snaím se nevymlouvat a být k sobě poctivý.
Díky za rozhovor.
Deníček s Mattessonem