Vzhledem k faktu, e do oblasti Dolomit míří stále více lezců z Čech, rozhodli jsme se napsat zprávu o nehodě, která se stala uplynulý víkend v oblasti Sextenských Dolomit, na věi Cima Grande di Lavaredo a které jsme natěstí pouze asistovali.
S lezením v horách (Dolomity, Alpy, Himaláj) máme s parákem dlouholeté zkuenosti. Určitě nechceme moralizovat a poučovat, na to bude čas v lezeckém důchodu :-). Nicméně máme pocit, e se lidé speciálně v Dolomitech poslední dobou jaksi méně bojí a povaují je spíe za větí skalky, setkáváme se pravidelně s neznalostí a podceňováním rizik. Chyba lávky..
30.6.2011 jsme vyrazili s parákem do naí téměř domovské oblasti Tre Cime di Lavaredo v italských Dolomitech. Jako cíl na dalí den jsme zvolili Diretissimu Hasse/Brandler VIII+ (VI+ ,A2) 19 délek, vedoucí v severní stěně Cima Grande. Do cesty jsme nastoupili následující ráno v 7:00 a kolem půl esté večer jsme u hledali začátek slanění /sestupový komín- jediná slabina jiní stěny, tvořené jinak příkrými policemi s větím mnostvím uvolněných kamenů/.
Skupina Tre Cime při východu slunce, ipkou je označený nesprávný sestupový směr Irů
Cestu dolů jsme ji znali z předelých výstupů a tak asi po jeden a půl hodině stojíme dole u výstupového sněhového kuloáru mezi Cima Grande a Cima Piccola / Punta di Frida. Diretka je krásná těí cesta, vřele doporučujeme.
Lehčí délky ve spodní části stěny V VI+
Klíčové délky VII - VIII+
Psychycky a fyzicky nastavení leda tak na večeři a láhev vína jsme uslyeli volání o pomoc, nepříli hlasité, ale trvalé. Vycházelo z místa, které tvoří sedlo mezi Cima Grande a Cima Piccola, tedy asi o 200 m výe, ne jsme my. Pro znalé, je to místo, kde se končí slanění z Cima Piccola, nejhorí místo pro nehodu iroko daleko.
Po vykrábání se sněhovým kuloárem jsme spatřili 2 lezce. První byl na vrcholu sedla a volal nás. Jeho partner byl asi o deset metrú níe, napasovaný mezi sníh a skalní stěnu a stále jetě cvaknutý na tand /viz obrázek níe/. Po zajitění jejich stavu jsme okamitě začali volat tel. č. 112, kde nás poslali na 118. Telefon pouíváme vlastní, borci měli pouze jeden, číslo na něm nelo vytočit... Následuje vysvětlení situace a zdravotního stavu lezců operátorce a několikeré ujitění, e opravdu nejde o planý poplach. Jako odpověď se nám zjeví dole na cestě chlapík, zřejmě z chaty, pro kontrolu situace. Kdy si operátor takto ověří data, okamitě nám posílá vrtulník. Ve se událo během cca 20 minut.
Po přiblíení vrtulníku na cca 20 m a ohledání místa pro eventuální přistání, nebo spí vysazení záchranářů se pilot rozhoduje pro návrat z důvodu patných povětrnostních podmínek. To je zhruba půl osmé večer, necelé 2 hodiny do tmy. Operátorka hlásí příchod záchranářů za několik hodin, co je vzhledem ke stavu lezců fatální problém. Snaíme se tedy zaopatřit zraněné a nenechat je upadnout do bezvědomí. Nic jiného ne různé vypodloení, zabalení do aluminiových folií a péřové bundy nemůeme dělat. Fólie jsou z naich zásob, borci je vzít opomněli. V tu dobu bylo v sedle sice teplo (cca nula), ale vítr ílený. Kdo zná tabulku teplota/vítr ví, e výsledek je taky ílený.
U obou máme podezření na pokození páteře, nohou, rukou a váné pokození ramenního kloubu. Druhý lezec navíc upadá do 2. stupně oku, pravděpodobně z kombinace zranění/silné prochladnutí. Detailní popis zdravotní stavu zde nebudu uvádět a soustředím se na objasnění nehody.
Po ohledáním terénu jsme se rychle dopátrali vysvětlení. Oba byli společně cvaklí na tand viz. foto níe. Kdy začal jeden z nich slaňovat, dolo k vytrení celého tandu. Následný asi 30 - 40 m dlouhý pád byl neodvratný.
Vytrení tand - slaňovací lano je patrné ve středu snímku.
Celý tand byl jetě pojitěn 1 skobou leící opodál na smyci- takté původní.
Ná pohled na věc:
Irtí lezci vystoupili na Cimu Grande Dülferovou cestou V+, 300 m, cestou která je přesně na opačné straně hory a vede velkým koutem. Po vylezení cesty zřejmě z neznalosti terénu naslaňovali do obrovské východní stěny a do ji několikrát zmíněné průrvy k Cima Piccola na úplně druhou stranu. Neznali sestupovou trasu.
Po proslaňování celé stěny si v posledním tandu nepojistili staré skoby a ty, uvolněny silnou povrchovou korozí, nevydrely a vytrhly se. Pro jistotu se cvakli do tandu oba.
Neměli dostatečné vybavení: telefon, fólie. (jestli je něco opravdu důleité v lékárničce, je to fólie).
A výsledek?
Lezci měli neuvěřitelné těstí. Za cca 30 minut, se náhle utiuje vítr. Voláme znovu vrtulník. Ten nakonec opravdu přilétá a před setměním zvládá alespoň vysadit záchranáře kdesi na Cima Piccola. Záchranná akce trvala do 03:00. Dle posledních zpráv jsou oba iví, nicméně výsledek jejich nepřipravenosti je alostný: souhrnem...zlomená páteř 2x, zlomená noha 2x, zlomená ruka 2x, těké zranění pánve 1x, propíchnutá plíce atd atd. Cena za vrtulník a záchrannou akci bude asi astronomická.
Jetě dodávám, e druhý den se podobná nehoda opakovala (bez naí účasti) na jiné skalce v okolí, těstí vak bylo zřejmě vyčerpáno, lezec zemřel.
známe:) bez helmy v kiltovce, davy na hlavu si klepajících horolezců, oblečení nula a útěk před bouřkou po ílených skobách slaněním z Dibony. Zubatá se natěstí la někam vyčůrat za roh, by se na to nekoukala, teda spí měla průjem, jak tam byla dlouho.., nám to trvalo dolu skoro půl dne. DOLOMITY jsou hory jak sviňa, rozhodně nepodceňovat, 20 čísel sněhu za večer po ránu s modrym nebem bez mraku neni problem. Bez matroe a hadrů vo holečka boj...
Nojo, italskej přístup k jitění je fakt leérní. Málem mi vypadla čelist, kdy na konci slaňovací dráhy v Cimy Piccolissimy po vech celkem slunejch smyčkách s majlonkama byl v tom posledním tandu nad jeskyní jen smotanej drát.
Ale ruku na srdce: Kdo si přidává vlastní jitění kdy vidí slaňovací tand na dvou skobách protaenej spoustou smyček, kterej se evidentně pouivá? Myslím, e by 99% z nás dopadlo stejně, moná včetně zachránců - autorů článku. Dneska u málokdo tahá do hor na klasické cesty kladivo, take dotlouct skoby není čím...
Kladivo tahám; a to, co vidim na fotce, bych si za normálních okolností (=relativní klid a dost matroe) asi pojistil. Ovem, pokud je kam. (Novou skobu bych nejspí neměl, abych tu starou vyměnil.)
P.S. A taky je fakt, e hodně záleí na tom, jak slaňovali. Do tandu z rezatic by si měl sedat jen jeden, a to velmi s respektem; a slaňovat kurva pomalu a bez cukání.
To, co vidí na fotce po vytrení nevidí kdy je to ve skále a před vytrením. Tak vidí jen krouek a ne to, co je hůvnitř. Kdybys měl pojiovat kadej tand (jakoe ty ostatní nebudou o mnoho lepí), slaňoval bys tejden, take to málokdo dělá, i kdy by měl, jak vidno.
Pravda. Analýza po události je vdycky jasnějí ne před ní. Vdycky člověk posuzuje riziko a na základě toho, co vidí a jak to odhadne, se zařídí; kdyby věděl to, co bude vědět za půl hodiny, bylo by rozhodování o dost jednoduí. Blbý je, e omyl můe být fatální. Situace, e člověk nerad pouije ne úplně pěknej tand s tím, e ho pouívá kdekdo, tak teda asi drí, je asi kdekomu povědomá. (Stejně - chyt na ulomení, ale u to vylezlo tolik lidí, tak asi drí...) Snad to pro oba lezce dopadne co nejlíp.
Tak, tak. A není to jen otázka Dolomit a hor. Myslím, e obtínost rozeznání skalního rotu dokumetuje docela dobře i tenhle příspěveček z mé zahrádky: http://goo.gl/b8cHR
Moná by pojiovna dost uetřila, kdyby zajistila aspoň na tak frekventovaných místech, jako jsou Cimy, solidní a orientačně jasný sestup. Borčík s vrtačkou, červeným sprejem, báglem eleza a lepidla moná nebude ani tak drahej jako půl dne lítání záchranářskýho komanda vrtulníkem ve patným počasí.
Tak se divam, ze ten vikend byl v dolomitech pro zachranare zabavny. 2.7. jsme nastupovali do prvniho pilire na Tofanu d. R a zrovna vytahovali na podvesu nejakeho lezce ze steny 3 pilire. Ani nevime co se jim stalo, byli ve 2 delce. Co me prekvapilo, tak kolem nich bylo spousta dvojek a nikdo k nim nelez.
Co ja slysel, tak mistni (tohle byl pripad Frantiku v Samonicich) k tomu uz obcas pristupuji tak, jako ze - platim si pojisteni, tak at to vyuziju. A zavolaji si misto slaneni. At uz z vrcholu, nebo z mista, ktere je nad jejich sily. Pokud to tak maji i ostatni, tak se holt prestanou zajimat o nejake jine dvojky. A pruser je na ceste ...
Prasknout se na sestupu z Cima Grande neni takovy problem, jde to hladce. Milion polic, vsude same rezatice. Kdyz se k tomu setmi, je o zabavu postarano. Popis 'naslanovali do ohromne vychodni steny a skoncili u Cima Picolla' je mi dooost povedomy >-o A dolomitske rezate standy, to je kapitolka sama pro sebe. Hod prvni kusem dolomitu, kdo ses do nich nikdy bez pojisteni nepovesil. Jesteze do byli Irove - katolici to maj nahore pojisteny, jinak 40 m padu snad nelze prezit.
Zkuenosti s horama jsou dost relativním pojmem, skoro vdycky Tě v horách můe překvapit něco novýho.. Ale na druhou stranu, čemu v cestě věřit víc ne tandu?!
Zkuenosti s horama jsou dost relativním pojmem, skoro vdycky Tě v horách můe překvapit něco novýho.. Ale na druhou stranu, čemu v cestě věřit víc ne tandu?!
Tre Cime znám moc dobře a podobnejch kuriozních tandů je tam mraky. Vdycky přijiuju uzlem/ friendem/ vklinencem. Pokud tand drí, druhý (nejlépe ten lehčí) jitění bere s sebou. Platí jak při cestě vzhůru, tak i dolů. Howk.
Kluků je mi líto, ale z Gande měli jít dolů trochu jinou cestou.
S tímto postupem souhlasí i autoři článku :-)!
Jsme rádi, e ná popis rozvířil tuto debatu. Kadopádně příspěvky typu "kdybych si poji´toval tandy, slaňuju tejden" jasně ukazují, e osvěta je potřeba.
Nae lezecký heslo je rychlost=bezpečnost tzn matroe, oblečení atd berem naprostý miniumum..ale tandy se snaíme pojiovat.
Osvěta je potřeba, dík za ni. A opravdu pojiujete vechny tandy, nebo jenom ty, které se vám zadjí nedůvěryhodné? Ono to taky někde beze skob moc nejde.
Jetě k tomu, e Irové slańovali jinudy - to asi ano, ale s příčinou nehody to nijak nesouvisí. tand by se mohl vytrhnout i ne té správně cestě.
Osvěta je potřeba, dík za ni. A opravdu pojiujete vechny tandy, nebo jenom ty, které se vám zadjí nedůvěryhodné? Ono to taky někde beze skob moc nejde.
Jetě k tomu, e Irové slańovali jinudy - to asi ano, ale s příčinou nehody to nijak nesouvisí. tand by se mohl vytrhnout i ne té správně cestě.
z Grande se dá zabloudit sluně - kdy jsme tam byli prvně, tak nás vzali ssebou 2 taloi co to tam znali a práskli jsme se moc hezky - místo pár slanění a cestiček po muících z toho bylo 4 hodinový motání po svahu :-/
Perfektni clanek, v podstate to nejlepsi co ted na lezci je. Proc neni v levem sloupci? Jasně, stručně a pokorně.
Vyborny lezecky vykon trochu zapada ve svetle popsane nehody, kazdopadne ve vsech smerech RESPEKT. Diky.
Teda z té fotky vypadají ty skoby vcelku dobře...Záleí samozřejmě na tom, jak byly zatlučený, případně jak hoi slaňovali, ale kdyby byly zatlučený nějak rozumně tak tenhle tand by musel vydret...
Tak se tu diskutuje o tom jak je to se standy naprd a zaroven jak to kazdej vi a doufa ze jeho ten stand udrzi... tak ted mi ale vysvetlete, jak byste v danem miste slanovali vy sami (nejlepe autori clanku). Delali byste novy stand a nebylo by vam lito matrose? meli jste ssebou kladivo pro zatluceni techto skob? nebo by slanoval jeden, druhy cvakly nekde jinde, koukal by jak ten prvni pripadne pada dolu, nebo by slanil prvni, druhy za nim a sam by stand vyrval... nechci rejpat, jen by me zajimalo, jak by se v danem miste zachovali autori clanku i ostatni, protoze autor clanku popsal problem, ale nepopsal jak by se na danem miste zachoval on sam.
nechci odpovidat za autory, ale z meho pohledu je zasadni skutecnost ta, ze touto cestou nemelo byt sestupovano, tzn. problem vzniknul spatnym zhodnocenim sestupu, od toho se myslim odviji veskera diskuze. Skutecny problem tedy neni spatny stand, ale orientacni chyba pri slanovani, ktera mohla vzniknout treba podcenenim pripravy na vystup.
nevěřím svým očím,
máme tu dvě teze: 1. tand nevydrel.; 2. tand nevydrel, protoe sestupovali jinudy.
J. tvrdí, e 2. je správně, asi nejsem sám, kdo si myslí, e je to blbost...
Ale ne, myslím, e J1 implicitně tvrdí, e tand na patné sestupové trase nemusí být nutně spolehlivý; oficiální sestupový tand by selhat neměl určitě a kdyby byl zvolen správný sestup, nemusel by se potenciálně nespolehlivý tand vyuít. Nějak moc modality (kdyby) :)
jo, to mě taky napadlo, ale nechtěl jsem mu to ulehčovat:)
ovem asi to byl výstupový tand. a asi se přes něj leze, případně prchá při nepřízni počasí. take to neřeí základní problém, e selhal tand a proto spadli.
Zdravim. Bohuzel se musim pridat do vetsiny, ktera prohlasi takovej stand za bezproblemovej. Je zrejme ze chyba byla sestupovat jinudy nez normalkou, ale trosku to chapu protoze jsem ten slanak k sestupovce hledal snad pul hodiny. Navic kdyz si vemu jak jsme minuly rok slanovali v bource pul Quijota na Marmosce, tak se dojistovani nekonalo, maximalne jsme dodavali smycky do standu, protoze nektere uz budily hruzu ale jinak filozofie 2 a vice skob = OK. Metodicky spatne ale.. Jeste teda asi borci podcenili hory s vybavou, kterou postradali. Ten alobal nezabere nic a je to dost dulezity.. Tak at se dari. Zdar!
Nechci být za chytrého, ale přijde mi, e etřit prachy na vlastní smrt je dost blbé. U jsem takhle nechal při slanění pěkných pár smyček, vklíněnců a nějaké friendy. (Moná e mě nemilá příhoda potká jindy a při jiné blbosti, ale zatím jsem to vechno přeil.)
V zásadě je jasné, e tomuto riziku se dá těko zabránit, ale rozhodně se dá sníit!
Kdy u z něčeho takového slaňuju:
- pořádně si to prohlídnu
- zkusím proklepnout, zvuk hodně napoví (kdy to kladívko mám)
- slanění rozhodně pojistím
- nesedíme v něm vichni najednou
- první jede těí (pokud je to dobře pojitěné, můe zlehka testnout pevnost)
- druhý věci vybere nebo tam něco nechá, podle uváení
- slaňuje pomalu, modlí se a raději moc nedýchá :)
V zásadě je jasné, e tomuto riziku se dá těko zabránit, ale rozhodně se dá sníit!
Kdy u z něčeho takového slaňuju:
- pořádně si to prohlídnu
- zkusím proklepnout, zvuk hodně napoví (kdy to kladívko mám)
- slanění rozhodně pojistím
- nesedíme v něm vichni najednou
- první jede těí (pokud je to dobře pojitěné, můe zlehka testnout pevnost)
- druhý věci vybere nebo tam něco nechá, podle uváení
- slaňuje pomalu, modlí se a raději moc nedýchá :)
Ahoj. Taky me toto trochu prijde jako "po bitve general". Ano, Irove slanovali asi spatnym smerem, nicmene jeli dolu... Splest se muze kazdy a hodnotit to z pohledu nekoho kdo tam byl xkrat je prinejmensim nespravedlive. Pokud byste tam byli sami treba poprve tak myslim ze byste taky nemeli zdaleka tak velky nadhled. Ja si myslim, ze ti dva Irove neudelil nic spatneho. Pisete, ze si berete minimum matrose a zaroven jistite kazdy stand navic... a vzdy a jak? V mnoha mistech to proste nejde nicim vylepsit, podlozit, atd... Petr Jandik ma pravdu ze se lehce radi jak na to ale skutecnost je mnohdy jina! Tvrdit ze pokud to unese jednoho tak druheho uz taky neni argument. Myslite ze ten stand nikdo nikdy nepouzil? Podle mne jde rizika snizovat ale v zadnem pripade je nelze snizit na nulu, to nejde. A leze-li hodne lidi = obcas to hloupe jedno procento proste nekdo vyzere. Kazdopadne autorum clanku preju at jim to porad takto pekne leze a diky za clanek... a diskuzi. Rad se poucim a to opravdu. Diky.
ctrnacta delka uz nevim ceho u Arca byla tak rozchrastana, ze jsme to otocili a mazali dolu, driv nez vyvalime neco o hmotnosti rovnajici se petinasobku nasi vahy. Vsechny vyskobovane standy cca od 7 delky neslo dojistit jinak nez frendem. Pocitej 7x cenu tohodle jistitka. Sorry, ale nejsem Rothschild. Takze ted poradte. No my vzdy dojistili, ozkouseli pri prvnim slaneni a druhy slanujici uz frenda vyndal a jel jen po skobach.
Ad absurdum: Pokud je Ti smrt milejí ne nějakých deset tisíc korun, má volbu jasnou. Pokud přemýlí, lze velmi často místo frienda umístit smyčku či vklíněnec. (Obvykle na túru - lezu trojkové a pětkové klasiky - beru dvě lanovice ze starého lana, které pouívám na jitění, a kdy na to přijde, tak je při slanění klidně oelím.)
To jsou troku demagogické otázky. Kdyby člověk věděl, e to nevydrí, nechal by tam cokoliv. Kdy to neví, záleí jen na stupni důvěry ve tand, kterou nemá jak racionálně podloit fakty.
Samozřejmě, komu se tand vytrhne, byl blbej a udělal to patně. Kolika z nás se ale nevytrhnul jen o pár procent vůbec nevíme. Nikdo nemá na to, aby si pojioval úplně vechno a nechával matro na kadém tandu, vynechám-li několik statisticky nepodstatných jedinců.
No a pokud nepojiuju vechno, pak tam vdycky mám neznámé procento pravděpodobnosti, e budu mít smůlu a e ten slaňák prostě neodhadnu.
Metoda testování nejtěím členem týmu je dobrá, ale taky ne stoprocentní. Můe se stát i to, e těí tand naruí a ten pak prdne pod tím lehčím, co posbíral dodatený materiál v domnění, e je ozkoueno a u se nemusí jistit.
Jinak správné pořadí při slaňování je: enatí s dětmi - enatí bez dětí a nakonec sbovobní, ve skupině pak třídit podle váhy, nejtěí napřed. Otázka je, kam zařadit svobodného leč výzmamného politika, ale ten by se nejspí zařadil sám :-)
nutno říct, e tři (a více) skob (pokud nejsou vechny za jedním lokrem) bych asi radostně povaoval za tutovku. někdo snad ne? jo kladivo, to tahám jen kdy ho vyhodnotím jako věc ikovnou na nějaký strmý sníh (a hrdinské cesty coby enatý a dětný nějak moc nevyhledávám).
by mi zajímaly ty dodatečně velezkuený komentáře a se s nějakou tučnějí rodinkou sasíků odporoučejí třeba hodiny v ustrveg na falku...
Dve tenoucky sparky, v nich nabouchany tri skoby a okolo Legoland. A ted Ance Kubo hajnej rad, jak to mam sichrovat. Promotas jeste jednu smycku, predstiras, ze nejsi ateista a vopatrne slanujes. A potom je na Lezci kazdej chytrej, kdyz to nevyjde. Pojistujes si hroty v Tatrach? Kolik abalakovovych hodin delas do ledu na slaneni - staci ti dvoje az troje? Diky autorum za pripomenuti rizika, ale nemuzu uplne souhlasit.
Je jasné, e takovým nehodám se člověk v horách nemůe zcela vyhnout. Jejich riziko lze maximálně sniovat. Cílem naeho článku, bylo zejména ukázat, e nehody nejsou otázkou jednoho problému, ale jejich řetězce, stejně jako v letectví, jejich pravděpodobnost se mezi sebou násobí.
V tomto případě:
Neznalost setupové trasy = naslanění do nepouívané cesty = pravděpodobný výskyt nepouívaných a rizikových tandů + neznalost postupu jitění při slanění + nevhodné vybavení = nehoda s vánými následky.
My se snaíme dodrovat: Pokud je to moné, nesedět ve stejném tandu. tand před prvním slaněním pojistit a velmi dobře prohlédnout. První lehce otestuje a slaní. Druhý dojitění bere a slaňuje (a modlí se).
Jetě pro doplnění některých komentářů:
- pokadé, kdy lezeme novou horu, VELMI pečlivě studujeme zejména sestup. Kdy jsme poprvé sestupovali z Cimy, měli jsme dokonce topo. Na cestě vzhůru (pokud nevleze člověk tam, kam výkonostně nepatří) hrozí riziko mení, ne na sestupu.
- Jeden byl schopen se do folie zabalit. Kdyby měli i svoje, společně s naima jim to mohlo pokrýt třeba i nohy. Kdyby nepřili záchranáři, hodily by se i nám.
- Co se týká materiálu obvykle ho druhý před slaněním vyndavá. Ale vdy nám zní v hlave věta, kterou řekl při jednom slanění Dodo Kopold na kolik si cení svého ivota..jednu smyčku, skobu? (kdy jsem ji tam nechtěl nechat).
- Ano, u jsme taky lezli a utíkali z velkejch sraček a potom jde větina zásad stranou, je to boj o holej ivot. Ale tady bylo jasno, čas, klid a mír.
Lezení zdar!
mno ja toho moc nalozeneho nemam, ale v horach mi to kladivo za to stoji. Tie stare skoby sa daju preklepnut, nic to nestoji a dost to pomaha. To len ako dalsi tip, do klasik bez skob a kladiv neleziem, na to sa dost bojim :)
kluci, jen taková okrajová otázka: je někdo z vás lékař, či záchranář? mě to toti dost udivuje ta diagnozka v článku? na základě čeho jste jí vyslovili?
Ale jo, kluci, díky za informaci o nehodě. Tím to ale asi mohlo skončit. Jetě bych Vám i poděkoval. Ale ten Vá rozbor, který zcela jasně odhaluje kreténství a blbost Irské lezecké obce, předloení důkazů o tom, e podcenili kopce, protoe je povaují za troku větí skalky, nepojitěno, nazatuplováno, nedoklepáno, patné směry přístupu, nástupu, postupu, sestupu, .. no prostě úplně vechno na hovno. Jetě chyběla informace, e dva lahváče Guinnesse skončily na maděru, co je po čtyřicetimetrovém pádu zcela a úplně nevyhnutelné. Fakt jste bouráci. Ale upřímně řečeno, co budete dělat, kdy Vám při stejné situaci odletí batoh někam do Prčic. Kde pak budete hledat folii a telefon. Co kdy ten telefon rozmlátíte Zbatí snad kadý z Vás ráno jednu folii a telefon, aby ho mohl v případě nouze vykakat? A kam dáte lahvičku rumu? Vlastně tu s sebou raděj nenoste, protoe se můe rozbít a přispěchaví záchranáři, a ucítí chlast, tak budou vude rozhlaovat, e Čei zase podcenili hory, nebo skalky za překliku a překliku za já nevím co a přijeli ve starém autě a nenechali peníze u závory a vůbec to jsou blbci a lůza. A jetě ke vemu oralá, protoe je to cítit na hony daleko. koda jste nebyli poblí, kdy jsme na jednom kopečku, který jsme si popletli se skalkou a hledali podle topa slaňák. Pořád to vycházelo a topo Made In vajc nele. Ale co to, on ten slaňák je pryč a sním i několik Tatrovek kamene!!! Kdo nám poradí, co budeme dělat? Tenkrát nás nenapadlo, e by bylo nejjednoduí skočit dolů a pak si v pohodě přečíst rozbor naí blbosti. No nic, problém byl vyřeen, úpatí bylo dosaeno a o tom jak, bych se raděj neířil, abych neurazil skalní .. a horská bostva. Abych to nepopletl. A počasí bylo přímo ukázkové, blesky, kroupy a vítr jako kurva, prostě takové normální podcenění situace. Stáli a stojíme prostě za prd. Jetě jednou díky za rozbor.
Petr
Zas potvrzeno pravidlo ze mezi mrtvym (potlucenym) blbem a zivym hrdinou je nekdy svinsky mala mezera.
A ze po bitve je generalu ze neni kam plivnout.
Peknej a poucnej pribeh, kdo chce, veme si z toho to pouceni, kdo potrebuje ukazat ze je proste chytrejsi ..atd.
Kromě funkcniho telefonu, kterej maji oba U SEBE, ne oba dva v batohu, doporucuju vzdycky celovku, uz se mockrat vyplatilo, i jako signalizace kdyz vam sutr rozbije ten mobil. Celkove z Tre Cime je sestup dost problematickej i vinou kamennych muziku kteri sou vsude a snadno svedou z cesty... Sestup z Cima Ovest, tak to doted nechapu jak se da bez predchozich zkusenosti trefit... slaneni...bludiste...
Velka gratulace k vystupu...
Dodnes jsem nepochopil, jak můe být v takhle frekventované cestě v obou směrech (spousta lidí chodí i nahoru touhle trojkovou normálkou a vichni tudy sestupují) tak mizerné jitění (slanění) i značení. Dojiování, opatrné, pomalé slaňování atd. je při frontách v obou směrech téměř nemoné a tak se běně slaňuje z rezavých skob a starých smyček naostro...
Moná Ti pomůe k pochopení úvaha, e ve velkých horách je člověk, podobně jako v Tatrách nebo ve výcarsku na Matterhornu, kadý zodpovědný sám za sebe. Není to prostě jako někde ve Svatém Jánu nebo v árce, kde se o oblast stará určený hospodář, který dohlíí na kvalitu jitění a v negativním případě to přejistí. Nedokáu si představit, e by někdo zodpovědný z CAI Club Alpino Italiano, přelejzal různé cesty a vyměnoval viklavé skoby nebo nějak značkoval sestupovou cestu. Třeba na Velké Cime je spousta muíků, které se sestupem prakticky nemají nic společného s tím si prostě kadý nějak musí poradit není toti někde na překlice nebo na cvičných skalách. Někdo prostě slaní na ostro, jiný si udělá svoje vlastní slanění kousek dále kadý se můe svobodně rozhodnout která varianta je mu příjemnějí. Dalí moností je se na takovouto frekventovanou cestu prostě vykalat.
Michale, s myslenkou ze v horach je kazdy zodpovedny sam za sebe naprosto souhlasim, ale tady jde o situaci kdy jsou urcitej kopec, cesta ci sestupovka prelidneny tak ze se ceka ve fronte na nastup ci na slaneni. Pak skutecne neni od veci aby >>nekdo<< opatril to slaneni spolehlivymi body, pripadne jasne vyznacil kudy se brat. Kdyz si predstavim ze se 30 dvojek rozprchne po vrsku kopce a kazda bude hledat vlastni sestupovku, jezi se mi srst (jen tech lokru co nahazej dolu na ty pod sebou..). Nicmene ano, taky se lze na takto frekventovanou oblast vybodnout (ale kdyz ono uz skoro neni kam utect...).
Nevím jak by sis to představoval, aby se o to někdo staral. Kdo? Kdo ho za jeho výkon a ztracený čas s opravou zaplatí? Kdo zaplatí materál? A jakoukoliv oficielní akcí ten který se do toho namotá přebere zodpovědnost tedy při případné nehodě i případný soud. To si nikdo nevezme na triko. Třeba normálka na Matterhorn je také v sezóně přelidněná a jsou tam, nad chatkou Solvay fixní lana. Ty tam umístili u kdysi zermatttí vůdcové aby ulehčili svým klientům výstup. Jinak nikdo ani netěkne po nějakém měnění případných skob a pod., to je věc kadého, který se tam pustí - měl by být na vechny monosti připraven. A také si myslím, e prvovýstupci na těchto dnes hodně frekventovaných cestách prostě dávali skoby kam se jim zalíbilo, ti co lezli po nich a měli méně odvahy si pár skob přidali, v pozdějěí době pak sololezci ty existující skoby v cestě třeba nepouili máme prostě jistou svobodu a ta někdy přináí problémy. Kadý je svého těstí strůjcem a kdy Tě tve čekání tak holt musí do nějakého horského koutu na nějakou cestu, která tak příli známá není těch je stále dost
On se občas někdo, doopravdy najde. Větinou jsou to, podobně jako na Matterhornu, vůdci, kteří se nechtějí zrakvit při sestupu s klienty. Nebo někdo, komu není líto čas od času vyndat nějakou průserem zavánějící prastarou skobu a vyměnit jí za svou novou. To si asi můe dovolit kadej z nás
Jistě má pravdu, e si to můe dovolit kadý z nás. Skoba nemá vlastně skoro ádnou cenu. Ale nikdo na to nemyslí a jsem přesvědčen, e se prakticky nikdo nenajde kdo by byl ochoten se nějak angaovat. Dnení lezci se vydají do známých a frekventovaných cest bez kladiva a bez skob to přece nepotřebujeme, vdy je to snad dobře vyskobované. A hortí vůdci dobře vědí kde mají davát bacha a kde je to bez problému. Take jsme zase tam kde jsme byli kdo se bude o klasické cesty starat? Myslím si, e je toto veobecné mylení přeneseno z překliek a skalního lezení tam je ve regularisované, někdo se stará a lezci profitují. Je to super odjitěné, nikdo se nemusí starat. V horách ale je to trochu odliné. Tam se musí starat kadý sám aby nejenom měl dost sil a uměl dolézt a na vrchol ale pak jetě je nutné se dostat nějak bez problémů dolů. Dnení generace lezců bohuel spoléhá často na to, e se někdo bude starat a u o cokoliv. Kadý se spoléhá na mobila a e v prostě v úzkých zavolá a problém bude vyřeen, to jetě před 30 lety nebylo myslitelné a tak tehdá člověk prostě musel spoléhat jenom a jenom na sebe.
Nevím, jak je to v cizině, ale u nás jsou tyhle stesky v podstatě následkem dojiování na písku (a nejen tam viz Nos v Jizerkách). Se slovy "aby se to lezlo", "aby se tu nikdo nezrakvil" ... se dodají kruhy a borháky. A lidi přestanou pouívat hlavu a jen tupě cvakají presa. A kdy dojde pevné jitění vyvalej oči a stěují si, e je to nebezpečné a "někdo" by měl ....
@TOA: myslím, e mě snad nikdo nenařkne z toho, e vykecám tajemství a bude tam pak spousta Čechů, kdy prozradím, e z přelidněných oblastí typu 3 čimy je stále jetě kam utéct. A sice kamkoliv, skoro vude to bude pustějí. I v sev. vápencovejch Alpách lze vybírat ve kále "nikdo - potenciál pro prváče méně významnejma stěnama na méně významný kopce v méně významných pohořích" a po "lidí jak sraček, fronty, borháky". Je to vlastně velký těstí, e větina, přestoe na to nadává, stále tíhne k tý druhý kategorii.
Vse zalezi na perspektive.. ja jsem odsouzen k zaniku neb porovnavam se stavem pred 25-30 lety. Takze z meho hlediska je vsude nesnesitelne prelidneno )))) Nicmene dik za optimistickou zpravu.
Vse zalezi na perspektive.. ja jsem odsouzen k zaniku neb porovnavam se stavem pred 25-30 lety. Takze z meho hlediska je vsude nesnesitelne prelidneno )))) Nicmene dik za optimistickou zpravu.
Asi u to nebude aktuální, ale nedá mi to. Přelouskl jsem Vá článek a nějaký ten komentář ale pořád se mi zdá, e jste z těch Irů udělali pěkné pitomce. Já se prostě těch Irů chci zastat.
Asi takhle, kdyby se Vá článek omezil na popis Vaí cesty a na to, co Vás potkalo na sestupu, jak jste pomohli lidem v nouzi, lidem kterým se v horách přihodilo něco moc nepěkného, tak to je na potlesk na otevřené scéně, ale kdy potom poutíte do éteru spekulace, za které by se nemusel stydět ani Herlok olmes, tak je to spí na pískot a hrst drobných, které se házejí na jevitě, kdy kus prostě začíná stát za prd.
Píete, e lezete vude moně, jste tudí automaticky ve katulce maximálně zkuení. Tím jste nás uzemnili hned na začátku. Koneckonců, lezete i v Himálajích. Lepí razítko si najít nemůete. Dobrá. Tre Cime znáte jak své boty, je to Vá druhý domov. Dobrá. Lezete jen s minimem, jídla a oblečení. Dobrá. Podle fotek materiálem na sedáku taky moc nehýříte a nacvakané máte jen staré rakve rezatice, které vypadávají, no jen se na ně podíváte. Průběné vlastní jitění nikde a to se podle popisku pohybujete v klíčových délkách. Take, buď jste tak dobří, e se připojiovat nemusíte, anebo na to serete a lezete jen s tím, co ve stěně je a ono to nějak dopadne. Teď jen nevím, jaký je vtom rozdíl. Snad jen ten, e pokud vechno dobře dopadne, tak je to v pohodě ale, pokud Vás někdo sebere dole, tak dojde k závěru, e jste dvojka ptáků, kteří si spletli skály se skalkama. Jaký je rozdíl mezi Iry a Vámi? Tvrdím, e ádný. Oni prostě dostali Peka. Měli moc blbej den.
Jste prostě borci jen z toho důvodu, e jste nespadli, tudí Vám fungovali telefony a měli jste fólii. Nic víc. Nebo snad ano? Neumím si toti představit, jak někomu acuju batoh a hledám jeho obvazový materiál, popřípadě tu slavnou folii. A má batoh jak karavan, beru svoje věci, vím toti, kde je mám. Znám to ze své vlastní zkuenosti.
I kdybych tu folii měl a měl rozmlácený hřbet, pánev, nohy, ruce, tak si docela dovedu představit, jak se do ní motám. A to vechno ve větru, který neumoní ani zásah vrtulníku. Scéna jak od Chaplina! Taky vím jak chutná přeraený hřbet a jedna ruka na nic. Asi takhle, nic moc. A jeden kamarád ve větru taky roztahoval folii, nic nám nebylo, byli jsme dva a nakonec nám kadému zůstal jen prouek na kolena. Úasná věc, tahle folie. Musel nám stačit batoh a nohy v něm.
e Irové byli nezkuení je patrné i z toho, e proslaňovali celou tu stěnu bez úhony. Myslím, e měli dost času na to, aby něco zanedbali u o trochu vej, nezdá se Vám? Kolikrát přesedali? e zabloudili, to Vám řekli, nebo si jen nali někde, třeba na netu, informaci, e tohle je docela dobrá varianta sestupu, kterou někdo absolvoval a zdálo se mu to prostě jako dobý nápad. Já nevím, ale dolů se prostě dostali. Bohuel to poslední prostě nevylo.
A opravdu nevím, jak bych se asi měl chovat u tandu, který je smotán ze dvou skob a jetě je připojitěn skobou třetí a dalí smyčkou. Vdy to je luxus, tři skoby na tandt. A co ty karabiny? Ty patřily Irům anebo to jsou erárky. Já hádám na Irsko. Jedna asi vede k sedícímu klukovi a druhá drí lano. Tak to je paráda, nechávat ve tandech karabiny, abych neničil smyce a lépe stáhl lano. To je zcela jasná začátečnická chyba! Anebo to jsou ty erárky, jedna vede k pojiovací skobě a druhá byla nechaná na slaňování. Takhle vybavený tandt je opravdu luxus a musí uklidnit i toho největího posránka. Já bych asi tedy klidný byl. A co ty skoby? Rezavé jsou, to jo ale nebál bych se do nich sednout ani teď, podle fotky se dají klidně znovu pouít. Jsme v horách a máme opravdu jiná měřítka, není třeba eloxu, jako utíkačky rozhodně stačí. A moná bych se jetě poohlédl po okolí, kde se válí ten lokr, za kterým se vechno tohle nacházelo. Nevím. Jak tam skoby byly natlučené, ale pořád na nich hledám by jen jednu rýhu po vytrení.
No nic, kluci jsou dole, a snad se z toho rychle vybabraj. Rozhodně jim nebylo do skoku a asi jste jim zachránili jejich ivoty. Za to Vám budi vyjádřen nehynoucí dík. A to myslím skutečně, skutečne váně.
Ale jinak ., jo mám tady navíc jednu folii, zlatou, Salewa, nechcete?
Chlape, ty snad neumí číst!? Je to pěkné. Aspoň se někdo těch kluků zastal. A o lékárničce nebo zlehčování tam není ani slovo. Pormiň dělají tam pitomce z lidí, kteří se dostali do průvihu snad jen pro to, e neměli kus alobalu. Přečti si to jetě jednou!!!!
Ten kus alobalu je standardem ve vybavení při horském lezení a zachránil u nejeden ivot nebo aspoň zdraví. Kdo ho s sebou nebere, chybí mu představivost nebo pud sebezáchovy.
Připadá mi, e ten článek nebo komentář, je tak trochu o něčem jiném. Nezdá se ti? Ale kdy tedy jinak nedá tak se kladné reakce na komentář zříkám a přidám se na stranu naich lezců. A troufnu si i fstyčit varovný prst. Ano byli to pitomci ti Irové protoe se u nich nenaelRed Bull. Nebo zná jiný prostředek který dává křídla?
o čem, .... jak to napsat a nenapsat toho tolik co ábéelko. Rozhodně ne o tom, e se pisatel dopoutí podrazu, a e si dělá srandu z lékárniček. Jak to jen napsat a neposat tě do dubového prkénka. Ach jo, tak si to přečti jetě jednou u to tady jednou zaznělo. Rozbory v literatuře jsem neměl rád.
No, myslím e ABL nezpochybňoval noení lékárničky, ani vhodnost přítomnosti AL folie v ní. Pouze zpochybnil monost vyuití obojího majitelem v situaci těkého poranění. A napsal to velmi vtipně. Skutečně nevím, jak bych se s těma vema zlomeninama dokázal zabalit, by bych jí měl v baohu na zádech, který by mi při pádu náhodou nesletěl kilometr daleko.
Občas to vypadá, e lidi vybavení lékárničkama, telefonama, vysílačkama, alobalem, trochou teorie a kdoví, čím jetě, mají pocit, e se jim nemůe nic stát. Ale můe. A stačí málo a ty ance mají nakonec stejný, jako ti "skalkaři"... Jedna věc je mít dobře nastudovanou trasu výstupu i sestupu, ovem realita ve stěně je kolikrát trochu jiná, ale proto snad lezeme, ne?
Lidi vybavení lékárničkama, telefonama, vysílačkama, alobalem, trochou teorie a kladivem mají anci na přeití větí a moná e díky tomu, e Kuba a emla zmíněným disponovali, jsou Irové naivu. Kdyby měli Irové vlastní fólii, nemuseli Kuba se emlou tolik mrznout, kdyby měli Irové kladivo a četli víc teorie, třeba nemuseli spadnout. Podle mě z Irů nikdo blbce nedělá, kluci prostě poukazujou na jejich ,moná domělou, chybu a na tom snad není nic patnýho.
jak bych to dělal já (v situaci těce zranění dva lidé, já s parákem utahaní, ale celí:
1. vlastním materikálem oetřit zraněné. fakt nebudu někomu acovat batoh abych hledal jeho folii a vobinadlo, pouiju svoje vybavení, o kterém vím kde hledat a co s sebou mám.
2. potom je čas acovat cizí batoh, a zabalit se do jejich folie a zhodnotit zásoby atstva a rozdělit mezi zachraňované a zachránce.
tedy lékárničku (ve smyslu záchrany ivota a ne namazání vlka či zalepení puchejře) nenosíme pro sebe, ale pro ostatní. správná otázka je, jestli kdyby se role votočili, by zmínění irové měli čím a uměli vypravěče voetřit a zavolat hůprajbr.
To má pravdu, já jsem se jen snail prokousat se tím "kdyby" a "moná". Napsali nai borci, e Irové neměli kladivo? Kdy jdou nai borci jen s minimem oblečení taky nemuseli mrznout........ Pochop, já si nedělám srandu ani z jednoho ani z druhého, nezlehčuju lékárničky ani folie, sám mám hříchů, e to do kletráku nenarve. Ale jen mě neskutečně tve, kdy nai borci prdlačku vědí ale smotávají tady teorie jek z dedektívky. Stačilo udělat jedno, informovat o tom, co se nám přihodilo,prostě jdeme okolo, vidíme co se stalo, pomůeme a ivot jde dál. Takovéhle plácání se po zádech prostě trochu smrdí. Nikde jsem se nedočetl o tom, e tam s Irama poklábosili na téma, co se vlastně stalo. Zmiňuje se jen folie, rozbitý mobil, a pravděpodobné bloudění. Nic víc. Take co z toho vychází? Sespup byl veden jinudy, ne kudy se normálně sestupuje. Na tom nevidím nic patného. Představa, jak se motám na oficiálním slanění, kde je na policích kamení a dalí sestupující drustva, kde hvízdají utry a lana, kde se na tandu sejde třeba i est lidí ..... děkuji nechci. Raděj půjdu jinudy. Je to samo sebou chyba jak prase, za kterou bych měl být přísně kárán. Jestlie se fakt sekli, tak se taky nic hrozného neděje, dolů se dostali. Proslaňovat stěnu po tandech přece není nic, za co bych měl být pranýřován. To přece není chyba! e se spolehli na tři skoby na tandu. To přece taky není chyba. Kdo z nás tahá defektoskop a zkoumá, jak vypadá skála a jak elezo. e si jeden z nich při praskání vlastních eber pokodil i ten mobil, no to je přece taky chyba. No a pak je tu alfa a omega celého průseru - folie. No, neměli ji. Měli ji nai borci a tak ji pouili. Za to jim patří opravdu velká poklona, u jsem to psal, zachřánili jim krky. DÍKY. Ale kdyby Irové nali někoho v podobné situaci, jistě by si poradili. Dá se pouít spousta jiných věcí. Ta folie je vynikající věc, nic neváí .... sám ji mám, nebojte. Ale nedá se na ni stavět zemegula. Nemám, poradím si jinak. Co jsme delali před pár lety, kdy folie byla pouhým snem, mobil popisoval je Clark ve svých sci-fi a vysílačka připomínala velikostí pouový flainet. To budem za chvíly zkoumat, zda máme náhradní baterie do mobilu a jejich absence bude značit neschopného a nezodpovědného lezce? To snad ne!
ABL, jsi podle mě klasickej příklad čtenáře, kterej dá víc na dojmy ne pojmy. Má pocit, e kluci machrujou a e dělaj z Irů blbce a proto překroutí a zesmění to podstatný, co v článku bylo. Já pocit, e kluci machrujou nemám, a i kdyby machrovali, na podstatě toho, co píou, to nic nemění. A podstata toho článku není v tom, jaký jsou kluci borci ani v tom, e Irové neměli fólii, jak se snaí naznačovat. Je koda e hádka o dojmech větinou to podstatný přehluí
Pavle, dojmy,pojmy, třesky,plesky, elce,pelce....Jsem děsně rád, e Tě zaujalo slovo borci. Trefil jsi hřebík na hlavičku. Pouil jsem to slovo steným způsobem jako oni a vidí, nabyl jsi dojmu, e je zesmněňuju. Kvůli jednomu pojmu. Nikde od naich autorů nezaznělo, e si s Irama na tohle téma povídali a oni se jim s tím vím svěřili. Z těchto pojmů, nabývám dojmu, e kluci jen spekulujou. A kdy to dám dohromady se slovíčkem "borci", tak nabývám dojmu, e je zesmněňují a sami sebe tudí vyzdvihují. Nebudu opakovat to, co jsem napsal nahoře, jen to shrnu, pořám mi vychází, e jediná chyba byla ta folie. A jen na okraj, jetě jsem fakt nezail, aby někdo při slaňování budoval dva tandy. Na jednom slaňuje jeden a druhej vedle čeká, jak to dopadne. Pak ten druhý hupsne do toho prvního, svůj vytluče a vesele, bezpečně slaňuje. A nebo protáhne lano z jednoho do druhého a vytluče ten první. Tím se ale dostává na tenký led, protoe, ten jeho je testovaný jen na sezení, nikoliv na slanění. Take si zase můe hodit korunou, jak to asi dopadne. Hele, ale to jsme zase asi někde jinde,e? Zkusíme to jinak......... vylezli jsme na čimu tou a tou cestou, byla taková a maková, líbila se nám, pozor v tamté dýlce na tuhleto ..... na sestupu jsme potkali dva Iry, kterým se utrhl tandt. Měli rozmlácený telefon a tak si nebyli schopni zavolat pomoc. Činíme tak tedy mi, motáme je do folie, podkládáme, děláme jim vemoné pohodlí, děláme jim společnost........dobře to dopadá, kluci jsou zachráněni. Jdem se dolů orat. Dávejte bacha lidi. I kdy se to dá těko poznat, tandt prostě můe povolit. Očuchávejte ho jako sousedovic Azor a máte-li pochybnost, neváhejte něco přidat. I kdy i to je někdy těký. A jetě p.s. pořiďte si folie. Skoro nic to nestojí, vude se vejdou a uijete je i na jiné věci, ne na balení lidí, kterým není zrovna do skoku.
No řekni, není to bez těch borců a spekulací lepí?
Tohle sis moh přečíst sám, je to komentář autorů článku výe :
"Je jasné, e takovým nehodám se člověk v horách nemůe zcela vyhnout. Jejich riziko lze maximálně sniovat. Cílem naeho článku, bylo zejména ukázat, e nehody nejsou otázkou jednoho problému, ale jejich řetězce, stejně jako v letectví, jejich pravděpodobnost se mezi sebou násobí. V tomto případě:
Neznalost setupové trasy = naslanění do nepouívané cesty = pravděpodobný výskyt nepouívaných a rizikových tandů + neznalost postupu jitění při slanění + nevhodné vybavení = nehoda s vánými následky." ... Jediný problém (podle autorů) je fólie? Jestli si autoři při psaní článku spravovali ego, nebo ne, nevím. Jen jsem chtěl říct, e je koda, kdy kvůli "patný" formě článku lidi nečtou (nebo nechtějí číst) obsah a tvůj příspěvek jsem k tomu zneuil jako příklad. Prostě by se mi víc líbila debata o tom, jestli a kdy dotloukat skoby, dojiovat tandy, co mít v lékárně, jak nerozmlátit telefon při pádu a podobně ne rozebírat osobnosti pisatelů. Hloupé, vím
Kdybych to nečetl, nemohl bych psát. A rozhodně neřeím, kdo si co léčí. Jak bych tohle prosím mohl vůbec dělat? Nikoho z nich neznám. Nelíbí se mi ta pitomá forma, která dělá z Irů úplné blbce! Propáníčka co se tady řetězilo? To je horí ne rozbor jakékoliv nehody na TV Nova. Do této chvíle nikdo neřekl, e se podařilo Irům zakufrovat. A i kdyby jo, podařilo se jim dostat dolů. Nevím co se odehrávalo, ale dokázali to. e se cesta málo leze? Nevím, nemohu to posoudit, ale tandy v ní jsou. To znamená, e kdo ji leze zespoda, je taky v ohroení ivota. To se dokonce dá předpokládat i pád do tandu. Proč u ta cesta není zavřená a není tam černolutá varovná páska? Take - o bloudění nemám důkaz, tak ho vynechávám. Slaňování údajně málo pouívanou cestou, která mě ohrouje tandy pochybné kvality vynechávám. Neznalost postupu při jitění vynechávám. Tři skoby na tandu!!! A podle foky hádám, e karabina, ve které je cvaklé lano, patří Irům. Proboha vdy oni tam nechávají svůj materiál. Pokud vím, karabina se tam nechává z důvodů lepího stahnutí lana a aby nedocházelo k odírání smyček. e? Já nevím kolik čechů tohle dělá. Leckdo z nás by tento nepořádek ze tandu uklidil. Tohle na mě nedělá dojem, e Irové nevěděli co dělají. Take to vynechávám. Zbývá to nevhodné vybavení. A to je jako co? Nebyl u nich nalezen chránič páteře, loktů, kolen, kostrče, absence papučí, vybavení pro případný bivak, plyn, benzin, svítilna, GPS, rachejtle ..... Zmiňuje se jen mobil pokozený pádem a .......... folie.= nehoda s vánými následky. No to je na průser zaděláno u od Belfastu. A zase se vrátíme ke třískobovému tandu, do kterého se cvakli OBA. Vdy to tak děláme vichni! I ke dvou skobovému. V jednom návodu jsem četl popis - VÁHU BŘEMENE JE TŘEBA ODBORNĚ ODHADNOUT. - a je to. Take to taky vynechávám. A co mi zůstalo po kapsách? Nic. Snad jen přání nám vem, a se nám podaří něco pěkného vysápat a ve zdraví se vrátit domů.
Ne, proto nekteri vazne ne, pokud pro toto ano, je snazsi,atd chodit treba po zabradli na vysokem moste apod:-)
Jet lest nekam pro ten "adrenalin" ..pane jo, ja se muzu zabit, proto lezeme ne?...ty jo, to je "bomba" delam neco co dela jen ...10000lidi u nas?...jsem "vyjimecny":-))
Na motorce, v aute taky nejezdis snad proto, protoze to je "zivotu nebezpecne" ne?
Hezký a důleitý článek. Nicméně musím říct, e poprvé se setkávám, alespoň virtuálně, s horolezcem který by dojioval tand ze tří skob.
A to po desíkách let lezení. Asi se dnes více dbá na bezpečnost... to je dobře, no...
Nicméně jsem si i já viml, e autoři se při lezení cvakají do stejných erárních skob (pravděpodobně, nebo tahají vlastní rezaté), které se málem staly osudné oněm Irům.
Kdy jsem četl příspěvky o tom, e na dojitění tandů není dost matroe, vzpoměl jsem si, jak jsem na svatební cestě s manelkou slaňoval z poloviny jiní stěny Marmolaty - cesta Gogna, odhadem cca 13 plných lanových délek. VECHNY tandy jsem si dojistil 9 mm lanovicemi ze starého lana, které jsem si do této stěny pro tento účel vzal. Slaňovací lanovice mě na konci slanění doly, ale lezecký matro jsem obětovat nemusel.
Věděl jsem v té době o dvou případech z Tater, kdy stará slaňovací smyce ve tandu praskla.
Gogna na Marmolatu je moje vůbec nejtěí cesta v horách. Dva dny po slaňování jsme ji s manelkou vylezli. Dnes po cca 22 letech ji manelka neleze, ale já bych si tu cestu vylezl znova - a zase bych si vzal něco na slaňování.
Kdy jsem četl příspěvky o tom, e na dojitění tandů není dost matroe, vzpoměl jsem si, jak jsem na svatební cestě s manelkou slaňoval z poloviny jiní stěny Marmolaty - cesta Gogna, odhadem cca 13 plných lanových délek. VECHNY tandy jsem si dojistil 9 mm lanovicemi ze starého lana, které jsem si do této stěny pro tento účel vzal. Slaňovací lanovice mě na konci slanění doly, ale lezecký matro jsem obětovat nemusel.
Věděl jsem v té době o dvou případech z Tater, kdy stará slaňovací smyce ve tandu praskla.
Gogna na Marmolatu je moje vůbec nejtěí cesta v horách. Dva dny po slaňování jsme ji s manelkou vylezli. Dnes po cca 22 letech ji manelka neleze, ale já bych si tu cestu vylezl znova - a zase bych si vzal něco na slaňování.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Vzhledem k faktu, e do oblasti Dolomit míří stále více lezců z Čech, rozhodli jsme se napsat zprávu o nehodě, která se stala uplynulý víkend v oblasti Sextenských Dolomit, na věi Cima Grande di Lavaredo a které jsme natěstí pouze asistovali.
1000 Miles Adventure 2024