Kdy jsem byl mladí a chodil jsem po Vysočině, vdycky jsme si říkal, e vylézt na Mont Blanc bude moje nejvyí meta. Po tomto víkendu budu muset toto tvrzení asi přehodnotit :)
Po úspěném zdolání nejvyí hory Rakouska jsme se vydali na zdolání střechy Evropy. Předpověď hlásila výborné počasí a dovolená byla podepsána. Nic nebránilo vyrazit ve středu v 17:00 směr Francie.
K lanovce v Les Houches jsem se dopravili okolo 8 hodiny ranní. Pro výstup jsme si vybrali normálku přes chaty Tete Rousse a Gouter. Cesta pod lanovkou ubíhala celkem rychle a za necelé 2 hodinky jsme byli nahoře. Vláček jezdil, ale bylo rozhodnuto, e půjdeme dál pěky a za dalí hodinku jsme stanuli na předposlední zastávce Mont Lachat. Tam vláček zřejmě končil, protoe koleje do tunelu byly zavřené. Neli jsme tunelem na chatu Chalet Nid d´Aigle, ale kolem hřebenu Les Rognes. Na Tete rousse jsme dorazili za cca 7 hodin. Cesta nebyla nějak obtíná a vem ji doporučuji místo lanovky a vláčku. Je to sice o 2100 metrů převýení navíc, ale určitě stojí za tu námahu. U chaty bylo jetě celkem prázdno a proto nacházíme pěkné místečka na stany. Vaříme čaje z místního potoka a sledujeme vrtulník jak přistává 80 metrů. Vyskakují vědátoři, kteří u chaty zkoumají ledovcové trhliny a my se kocháme zručností pilota. Při večeři zkoumáme cestu skalní stěnou a plánujeme dalí postup.
foto by Š Patrik Bay
foto by Š Patrik Bay
Parádní západ slunce oznamuje čas spánku a proto dělám poslední fotky a zavrtávám se do spacáčku.
Noc byla poměrně teplá a pro dostatek času vyspáváme do 8 hodin. Cesta skalní stěnou byla bezproblémová. Neblahý lab nebyl pokryt sněhem a zatím nic nepadalo. Proto ho překonáváme ve vlaném tempu a postupujeme částečně jitěnou sklaní stěnou na chatu Gouter. Cesta zabrala cca 2 hodiny. U chaty nasazujeme mačky a vydáváme se hledat místečka pro stany. Nacházíme je cca 150 metrů od chaty. Stojí zde pouze 2 stany a proto zabíráme celkem zachovalé záhraby a začínáme stavět stany. Náhle se zvadá vítr a mám co dělat, abych stan nehledal v Chamonix.
foto by Š Patrik Bay
foto by Š Patrik Bay
Vítr způsobil vrtulník, který přistává 15 metrů od nás. Bohuel jsme si vybrali místečka u heliportu. Tato neblahá informace nás donutila vylepit kotvení stanu minimálně o 200%. Návrh přesunout stany o pár metrů níe byl rázně odmítnut. Nově rozestavěná chata dává příleitost vem nadencům pro tyto létající potvory, aby se jich dostatečně nabaili. Létají nepřetritě ze stavebním materiálem a já měl pocit, e stanuji spíe na letiti ne u ledovce. Po obídku se vydáváme na krátkou procházku do 4000 m. Sedíme a pozorujeme krásu okolí. Debatujeme o zítřejím výstupu a parádním počasí, které zatím vychází na 100%. Trudomyslnost se nám zatím vyhýbá. Po návratu ke stanům vaříme čaje do termosek, vodu do flaek a něco k jídlu. Prohodíme pár slov z okolím a po západu slunce jdeme na kutě. V noci se nám spánek vyhýbá a proto je druhá hodina osvobozujícím časem. Noc je jasná a měsíc je téměř v úplňku. Přivazujeme se na lano a v půl 3 vyráíme na vrchol. Po pár metrech vypínám čelovku, protoe měsíc a okolní sníh způsobují, e je vidět téměř jako ve dne. Za hodinku překonáváme stoupání na Dome Du Gouter a poprvé spatříme samotný vrchol Mont Blancu. V půlce kopce vidíme řadu světýlek a tie závidíme lidem, kteří jsou ji tak blízko cíli. Před sestupem do sedla si dáváme čaj a sledujeme desítky světelných bodů, jen se jako mravenečkové zbíhají k hoře ze vech stran. Krásná podívaná. Po krátkém sestupu začalo stoupání a asi nejnáročnějí část cesty. Prudké svahy a mnoství trhlin, které přecházíme, nás vysilují a zpomalují nae celkem dobré tempo. Proti začíná foukat silný vítr a ztěuje u tak vysilující výstup. Po 2 hodinách se vyhoupneme do horních pasáí hory, které ji jsou v mírném raení a vydýcháváme překonané metry. Za krásných 219 minut zanecháváme svojí stopu na vrcholu Evropy a snaíme se kochat krásným východem slunce. Velká zima a silný vítr nás ovem vyhání asi po 20 minutách zpět dolů. Cesta ubíhá celkem rychle a jetě vychutnáváme stín Mont Blancu promítnutý na mracích. Téměř u tábora potkáváme 4 Čechy, kteří teprve jdou nahoru. Bez navázaní a navíc nejpomalejího člena nechávají daleko za sebou. Celková doba návratu z vrcholu činí 2,5 hodiny. A u stanů si mozek uvědomil, e je po vem. Smích aj ta slza se míchaly s lahodným vychutnáním horkého čaje a tepla spacáku. Hodina spánku přila vhod a začínáme balit stany a vybavení.
foto by Š Patrik Bay
foto by Š Patrik Bay
Po hodince a půl se vynořujeme u chaty Teté Rousse a zde načínáme původně vrcholovou Plzeň, který byla donedávna jenom válec ledu. Pro dostatek času a vidiny spaní na louce, slézáme níe a k zastávce zubatky. Tam zjiujeme nedostatek vody a po dlouhé rozpravě, která zahrnovala i přepadení krav a obrání je o vodojem, klesáme jetě níe k zastávce lanovky. Tam se situace nelepí, protoe je ji ve zavřeno. Unaveni a patřičně natvaní scházíme dalích 1000 metrů a k domečku lanovky, kde na nás čeká odměna v podobě zásob uschovaných v autě. Tímto byl překonán ná rekord v počtu sestoupaných metrů a byl stanovena nová cifra v hodnotě 3800 metrů. Okupujeme první benzínku a bezohledně rabujeme její regál s bagetami a pitím. Najedeni a napiti zastavujeme na prvním parkoviti a spokojeně usínáme. Cesta domů, do Prahy a do Podolí :) probíhá ji v normálním reimu.
Tímto výstupem jsem si splnili své klukovské sny a dodali chu do dalích výstupů. I kdy mnozí určitě výstup na Mont Blanc povaují za klié a něco, co zvládne kadý, já myslím, e je to krásný záitek a statistika úmrtnosti říká, e ne kadý se vrátí domů. Spoustu lidí podceňuje ledovec a promenádují se bez přileb, bez navázaní a bez respektu k okolí. Proto doporučuji vem, kteří se vydají tímto směrem, aby nic nenechali náhodě a i při mení vycházce dodrovali zásady pro cestu po ledovci.
foto by Š Patrik Bay
foto by Š Patrik Bay
V článku o Grossglockneru se někdo zajímal, jestli je tento výstup náročnějí ne Stüdlgrat. Nedá se to moc srovnat. Určitě to není technicky náročnějí, ale myslím e fyzicky určitě. Nejlepí bude si to vyzkouet :).
foto by Š Patrik Bay
foto by Š Patrik Bay
A něco k vybavení. Já osobně jsem měl pouze vybavení na ledovec, stan, hůlky, spacák, věci na vaření, lékárničku, jídlo a náhradní oblečení. Pár karabin a smycí navíc určitě neukodí. Čím lehčí budete mít batoh, tím určitě lépe. Při samotném výstupu jsem vzal pouze čaj, jídlo, lékárničku a věci na ledovec. Ve ostatní jsme nechal ve stanu.
foto by Š Patrik Bay
foto by Š Patrik Bay
foto by Š Patrik Bay
Na závěr přeji vem úspěné zdolaní svých cílů a doufám e budu moc brzy napsat o výstupu na nejvyí vrchol výcarska Dufourspitze J.
Výstup na Mont Blanc u za chvíli bude tak hodnotný jako asi výstup na Kriváň, jakmile v roce 2014 dostaví Sant-Gobain Corp. lanovku na vrchol. U vidím ty nafifněné blondýny v růových bundičkách a lodičkách v doprovodu svých omrzelých "sponzorů", jim v údolí parkují BMW7 či audiny A8. Mimochodem - stavbu financuje i francouzská bankovní skupina ovládající Komerční banku - není na čase začít s blokádou, horolezci? :-)))
"Spoustu lidí podceňuje ledovec a promenádují se bez přileb, bez navázaní a bez respektu k okolí."
A spousta lidí kale na zákaz stanování u chaty Gouter a vesele si postaví stan u heliportu... Sorry e do vás reju, ale místním tam stanování vadí, letos jetě pořád jen "pozorujou", ale tolerovat to u nechtějí. Prosím vechny, na Gouteru nestanujte. Stan si postavte na Tete Rousse a na vrek jděte nelehko, dá se to v pohodě stíhat a navíc si uetříte vláčení stanu na Gouter.
Vím e to není úplně v pořádku. Stanování na zákazu. Ale stanování u Teté je také zakázané. Pokud bych chtěl jít bez poruování zákazů, musel bych se ubytovat na chatách. bohuel jak vichni víme, ty jsou naplněné k prasknutí. Stanování venku je pro více jak 50% lidí nutností. Je celkem jedno kde stanujete. Zákaz je vude. Jen pro připomenutí: myslím e zákaz stanování platí ve větině států a to i mimo národní parky. Ale připomínka je to správná :). Němá se to.
Na plácku hned nad Tete Rousse je stanování oficiálně povolený, jsou tam i kadibudky. Jinak v oblasti Cham. se smí oficiálně bivakovat ( i se stanem) nad hranicí lesa od západu do východu slunce, kdekoliv kromě míst kde to je zakázaný (např. nad ref. Gouter)
http://www.ledaup hine.com/haute-savoie/2011/08/31/mettre-fin-au-camp ing-sauvage-du-refuge-du-gouter (odstran dve mezery)
Aha :). Tak to jsem třeba nevěděl. Díky za info. Vím e cedule se zákazem ji při příchodu na Tete hned u té budky. Jinak má asi pravdu. Ale jedinci méně zdatní, tak pro ně to je celkem záhul. Je to min 1,5 k chatě goutr potom minimálně 6 hodina na vrchol a zpět a potom opět hodinka zpět na teté. Lidi co to li byly hodně unavení. Vybrali jsme tehle postu hlavně pro dobrou aklimatizaci. Nikdy jsem ve 4800 nebyl a proto jsem to nechtěl uspěchat.
Takze :
ZAKAZ stanovat v narodnom parku plati "od nepamati", ale cca od r.2008 je oznam o tom uz aj dole v Les Houches, letaciky etc., viacjazycna tabula pri konecnej zubacky etc. Od r.2008 na to pocas sezony upozornuju ambassadori pri konecnej zubacky a v budke pri chodniku cca na urovni Tete Rousse. Oficialny BC je tiez pri T.Rousse, vybaveny biolatrinou.
Co sa tyka "stanovania", jedna sa o to, ze ludia tam nechavaju po sebe bordel a aj niekolko dni postavene prazdne stany. Stany boli postavene aj na heliporte. Preto PGHM na to upozornuje a opakovane boli stany zburane. Akceptuje sa bivak, teda rano pred vystupom treba stan ZBALIT !
Co sa tyka vrtulnikov, vyvazaju zasoby na chatu a material na stavbu, priamo ho zlozia na mieste. "Drop zone"nad staveniskom sluzi na nastupovanie/vystupovanie ludi. V tomto priestore zvyknu ludia tiez postavit stany.....
Koukám e podle diskuze u Tete zákaz stanování byl, ale kvůli padajícím utrům (asi to tam lítalo jak u Verdunu?)Holt kdy je horko, tak vechno taje a sypou se dárečky. Jinak ten plácek nad Tete je oficiální BC pro stany. Vrek od Tete zas tak záhul neni, určitě je to mení dřina ne tahat stan na Gouter;-). Jako aklimatizace je asi lepí jít předtim na jinej kopec v okolí, pěkných kopečků tam je hafo :-)
Vím e to není úplně v pořádku. Stanování na zákazu. Ale stanování u Teté je také zakázané. Pokud bych chtěl jít bez poruování zákazů, musel bych se ubytovat na chatách. bohuel jak vichni víme, ty jsou naplněné k prasknutí. Stanování venku je pro více jak 50% lidí nutností. Je celkem jedno kde stanujete. Zákaz je vude. Jen pro připomenutí: myslím e zákaz stanování platí ve větině států a to i mimo národní parky. Ale připomínka je to správná :). Němá se to.
Minuly rok tam uprostred cervna bylo presne 36 stanu (mezinarodni mix). Z toho jeden byl tedy i nas... popravde me ani nenapadlo, ze se tam nesmi stanovat. Heliport byl ale o kousek dal, pac tam helikoptera kazde rano priletala se zasobami a stany nikomu nevadily.
U nás taky nikdo neprotestoval. Podle mě je to jenom o tom, jak se ten člověk tam chová. Pokud tam nechá bordel a pod., tak je mě jasné, e se to lidem nelíbí. Je to jenom o tom, jaký prasata tam stanují.
K tomu naviazaniu na lano a prilbe:
prilba je podla mna na ladovci od Ref.Gouter zbytocna, pad do trhliny obvykle nehrozi. Dolezitejsie je, aby ludia vedeli brzdit cakanom a boli zohrati (cinnost druzstva po pade z hrebena). Ak to nevedia, je lano zbytocne a dava falosny pocit istoty.
Dávám ti sice za pravdu, e pokud člověk neví co dělat, tak je zbytečná jakákoli ochrana. Ale na druhou stranu jsme přecházeli spoustu trhlin a ač po ní přechází spoustu lidí bez úhony je nějaká taká pravděpodobnost, e zrovna jednou se to proboří. A Rána hlavou o stěnu trhliny se mi moc nezamlouvá. Je to jako debata helma vs. lezení na písku. Je 99,9% e se nic nestane ale je tam to 0,1% e se to podělá. A ta helma mě zrovna nijak nevadí. Stejně ji musím mít, kdy se drápu z Teté na Goutr :)
Ahoj, dá se krásne jít vrchol u z tetky a zpět. Kdy nemá jistotu v počasí za 2 dny tak ti nic jiného nezbyde. Z tetky jsme razili v 7:45 a zpět jsme byli v 17:30. Jinak hezký článek a fotky!
30. srpna
Grand Culoir na Mont Blanc
V Grand Culoir (Velký kuloár) se odtrhla obrovská masa skal a ledu. Je zakázáno kempovat u chaty Tete Rousse a Tramway du Mont Blanc končí v zastávce Lachat. Hortí vůdci důrazně nedoporučují vystupovat Normální cestou přes Grand Culoir na Mont Blanc./hory doly.cz/
Patrik mi napisal na mail, ze lano v Gr.Culoiri bolo natiahnute, takze cesta by asi mala byt schodna. Predpokladam, ze ta lavina v auguste lano asi strhla.
My jsme to li minulý týden z Itálie a uplně sami a na Gouter.To byla paráda.Na Gouteru bylo asi 6 stanů a z toho dva nae.To byl baječnej klid a na vrcholu jsme potkali asi 4 lidi za půl hodiny.Doporučuju
Myslí plácek před vrkem Gouteru ve směru od Piton des Italiens? Tuhle jsme kolem něj li z Bionnassay, a říkal jsem si, e by tam byl luxusní biváček :-)
To bude ono my tam postavili stany, protoe se nám okolo půlnoci u fakt nikam nechtělo.Přili jsme to od chaty Gonella přes vrchol Piton des Italien 4002 m, přes hřebínek a tam byl ten plácek.Dalí den na vrchol
Myslí plácek před vrkem Gouteru ve směru od Piton des Italiens? Tuhle jsme kolem něj li z Bionnassay, a říkal jsem si, e by tam byl luxusní biváček :-)
Jo to je 100% to co myslim. (Od ref. Gouter to je z ruky - musí se na vrek Dome de Gouter a sestoupit doprava směrem na Bionnassay)
Jak teď vlastně vypadá Gonnella?
Vláďa.
To je přesně ono.Akorát to není tak chráněno proti větru.Lopatou se to vylepí.Chata Gonnella je nová a u je zavřená.Vedle je winterraum s 12 lůkama.Vejde se i víc
Patriku,nikdy jsem moc po vrcholech nekoukal,spí jsem je vdy rád pozoroval ze spodu.Ukazuje ,e jsou krásné i ze zhora a e stojí za to se pachtit lezením nahoru.Mamka by měla radost a mě jí dělá taky i kdy mám trochu té otcovské starosti,topje jasné.Tak hlavně na dalí vrcholky se řádně připrav a vlastně buď vdycky připravenej.Přeje tvůj táta.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Kdy jsem byl mladí a chodil jsem po Vysočině, vdycky jsme si říkal, e vylézt na Mont Blanc bude moje nejvyí meta. Po tomto víkendu budu muset toto tvrzení asi přehodnotit :)
1000 Miles Adventure 2024