Ač vím, že si nabíhám na super držkovou z kuchyně diskutujících velmistrů, rozhodl jsem se donést kůži na trh: Přiznám pár chyb,
které mohly být osudné, a přidám pár ponaučení. Třeba to někomu zachrání život.
Skialp túra v Nízkých Taurech. Sněhu „jako v Praze“ – sem tam vrže kámen pod skluznicí, kleče nás zdravěj stojíce, pařezy bohužel taky koukaj a někde dokonce i kameny a tráva. Tráva čumí sice kvůli vyfoukání, ale je jí stejně víc než malé množství. Lavinovka pro celou oblast jednička. Navíc den předtím jsme na túře neobjevili sebemenší náznak něčeho, co by se mohlo/mělo utrhnout. Naopak, při sobotním sjezdu jsme museli vysloveně vybírat místa s dostatkem sněhu.
Daná situace (především málo sněhu, nízká lavinovka) ukolébala naší ostražitost, což vedlo k tomu:
--, že jsme stoupali na kopec žlebem, kterým se v případě příznivé lavinovky jezdí dolů. Normálka (bezpečná téměř za jakýchkoliv sněhových podmínek!) vedoucí do sedla a dál po hřebínku se nám zdála zdlouhavá.
--, že jsme se „potloukali“ ve žlebu, jak se zamanulo (nedodržování rozestupů, zastavování se přímo uprostřed žlebu kvůli nelepícímu pásu, focení – přímo v nejpravděpodobnější dráze lavin)
--, že jsme opomenuli zhodnotit vliv nočního silného větru na tvorbu převějí a lavin
--, že jsme ignorovali signály, které dávala struktura sněhu při nástupu do žlabu
Shodou okolností jsme se rozdělili na 2 grupy. První se pohybovala celou dobu cca. 300 a více výškových metrů nad druhou a vyvrcholila. Druhá točila v půlce žlabu zpět.
A to hlavní? 2 laviny.
První, menší spustila horní grupa. Iniciátor z ní stihl vyjet. Druhý z nich si hodil asi 200 metrovou rozplavbu, než zastavil. Jeho hůlka ujela dalších 300. A rázem z něj byl člen druhé grupy. Lavina byla malá, několikrát málem zastavila sama – přesto ale nakonec urazila přes 500 výškových metrů. Velikost a rychlost laviny poskytovaly dostatek času utéct nám z druhé grupy, i když jsme se zrovna mrcasili uprostřed žlebu s odlepeným pásem. Co dodat? Moc nás nevyděsila, ale vzali jsme si ponaučení a nepostávali již více uprostřed žlebu. Zároveň jsme neustále sledovali žleb nad námi, a to i při sjezdu a i přesto, že se sám plavec domníval, že se tam nemá co utrhnout.
Druhá lavina bylo monstrum, které se utrhlo samovolně (vibrace, zvuk, narušení pnutí?), když kluci z první skupiny sjížděli z vrcholu. I když se utrhla nedaleko od nich, všimli si jí až z našeho volání (kvůli mrákům v okolí vrcholu?). Výsledkem byla deskovka – masakr vysoký přes 1,5 m s délkou krasojízdy okolo kiláku.
Druhá grupa v té době už také sjížděla. Nikdo ale už nepostával zbytečně ve žlebu a sledovali dění nahoře. Včasné zpozorování a upozornění pak umožnilo včas vyklidit pole právě lyžujícímu kámošovi.
Ponaučení, které jsem si odnesl:
-- Bezpečnostní zásady dodržovat za každého/jakéhokoliv (třeba i zbytku) sněhu
-- Minimálně se zdržovat v místech ohrožených lavinami – při volbě trasy (viz možnost výstupu po hřebenu)
-- Minimálně se zdržovat v místech ohrožených lavinami – při lyžování samotném (viz mrcasení s odlepeným pásem)
-- Stále sledovat terén nad sebou
-- Nepodceňovat velikost laviny (druhá byla větší, než jsem čekal. Naštěstí mi jen okrajem olízla špičky lyží :-)
Závěrem: Přezevšechna ponaučení zde zbývá spousta otázek se společným jmenovatelem „kdyby“: Kdyby to druhá grupa neotočila, chytlo by jí to nahořejc i přes veškerou ostražitost po první lavině? Spíše ano. Jaké by to bylo, kdybychom stoupali po hřebeni dle jednoho z ponaučení – spustili bychom lavinu cestou dolů? Asi ano. Nepopírám tím své ponaučení? Ne, naštěstí jsou to jenom „kdyby“, která se nevyplnila. Sledovat terén nad hlavou a nemrcasit se v laviništi se vyplatilo.
O vánocích a na Nový rok bylo ve Vysokých Tatrách sněhu jako v Praze v létě a výsledek byly tuším tři laviny s několika vážně potlučenými a snad i dvěma mrtvými (mrtví byli na polské straně Tater). Na tom zmrzlém podkladu i těch pár centimetrů sněhu (lavinovka jednička) dělá divy a sjezd s lavinou má mnohem tvrdší dopad neboli člověk se sice neudusí a nepodchladí pod vrstvou sněhu, ale pěkně ho to omlátí.
Shit happens. :-( Diky za clanek. Sam jsem neco podobneho psal a jsem koneckoncu rad, ze mohl psat (vyhrabali me). Jak rikas - sel s kuzi na trh. Po bitve je kazdy generalem a kazdy vidime POTOM sve chyby. Myslim (doufam!), ze podobne clanky pomohou ostatnim mit vice otevrene oci a nepodcenovat podminky nikdy.
V horách jako jsou Alpy se v zimě asi riskovat trochu musí jinak by se člověk nikam nedostal ale jak správně píšeš dá se riziko hodně minimalizovat.Je fakt že občas se tomu vyhnout nedá např stoupání lavinovým žlabem chůze pod séráky atd. to jsou chvíle kdy někomu adrenalin teče i ušima a někdo to bere fatalisticky ale nikdy by se to nemělo podcenovat.
v tatrach je tento rok divna situacia,
oktobrovy sneh zmrzol na lad, a kazdy dalsi napadnuty sa s nim viaze velmi slabo, padaju preto laviny aj pri 2. stupni. (vid laviny.sk)
hej, ja by som sa skor zamyslel, preco je aj pri takychto podmienkach vyhlasena jednicka, pripadne ledva dvojka. Ved tu nejde o mnozstvo snehu, ale o pravdepodobnost padu laviny. A ta je dost vysoka.
Množství sněhu souvisí především s velikostí a rozsahem laviny. Pokud je málo sněhu, není možné aby vznikly velké laviny - není z čeho, proto ta nízká lavinovka. Nicméně zrovna ve žlebu se může stát i malá lavina osudná.
Ťa ubezpečujem, že chlapci z Lavínovej prevencie sú na lavíny machri. Spochybňovať nimi vyhlásený lavínový stupeň si dovolí naozaj málokto (možno len takto na diaľku cez net). Viacej študuj, zúčastni sa lavínového kurzu, podebatuj s odborníkmi a potom môžeš o lavínach diskutovať na úrovni.
Ačkoli se normálně neozývám, tak mi to tentokrát nedá ;-). Lavinového kurzu jsem se zúčastnil (ostatně pořádaného slovenskou HZS), studovat studuji (ostatně jsem pomáhal Frenkymu dát dokupy jeho lavinová skripta) a s odborníky debatuji (mezi lidmi z HZS mám dost kamarádů). A přesto mi ta dvojka přišla "divná": formálně a v průměru byla v pořádku, ale ta situace byla lokálně dost dramaticky různorodá a tudíž některé svahy si vyloženě koledovaly o průser. Takže mne taky překvapovalo, že se vydalo specifičtější upozornění až relativně pozdě (na stránkách HZS někdy po novém roce bylo velké varování na jižní a jihovýchodní svahy, ale bylo to až po těch prvních průšvizích). Přestože vím, že v horách musíme každý používat svoji hlavu, tak trochu podrobnější upozornění ze strany matadorů z HZS, jejichž názor beru obvykle velmi v potaz, bych za dané situace opravdu ocenil.
Klingáči, proč tak zhurta? To je jako kdyby třeba na tvůj koment někdo reagoval, že těch, kteří se slepě spoléhali na vyhlášený lavinový stupeň a vzhlíželi k němu jako k modle, jsou plný cintoríny.
Nie, nie. Vyhlásený lavínový stupeň je podložený množstvom konkrétnych a aktuálnych údajov, viď http://www.laviny.sk/index.php?menu=clanky&typ=nove (snehové profily). Kvalitnú prvotnú informáciu o lavínovej situácii ti poskytne táto jednoduchá informácia: napr. 2. stupeň (doobeda/poobede + expozícia). Na bezpečný pohyb vo voľnom teréne však tento údaj nemôže nikomu stačiť a nikto to ani netvrdí. Ak teda niekto zhučí v extrémne strmom žlabe (nad 45-50 st.) s vrchnou nespevnenou 10-15cm vrstvou a žiaľ to neprežije, nie je to vinou 2. stupňa ani zodpovednosť pracovníka Lavínovej prevencie, ktorý ho vyhlásil. Vlastné posúdenie vybraného žľabu, či steny je nenahraditeľné. A aby bolo jasné, nejde mi o to hádať sa, ale obrátiť pozornosť skôr na osobné rezervy, ako hľadať vinníka v Jasnej. Navyše, prajem každému aj nutnú dávku šťastia, ktoré v horách všetci potrebujeme. howgh :)
Zucastnil som sa uz troch kurzov, debatoval som s dost odbornikmi a literatury mam uz doma prestudovanej hafo. Nespochybnujem znalosti chalanov z lavinovej prevencie, ide mi o to, ze sa viac pri posudzovani stupna prihliada na to, ci ta lavina moze niekomu ublizit alebo nie. teraz sa, zda sa mi, pristupuje k tomu tak, ze aj ked su podmienky na padanie lavin priam idealne, ale kedze je malo snehu, tak vyssia ako ledva ledva 2 nemoze byt. Ako som uz povedal, chalani su urcite odbornici, no najma po tejto zime, ktora ukazala nieco ine, by sa mozno metodika mohla prehodnotit. Ja neviem, mozno nieco ine, ale evidentne je nieco zle. Je mi jasne, ze stupen, ktory vyhlasia je vzdy len doplnkova informacia, pretoze vzdy su dolezite podmienky priemo v terene, v ktorom sa pohybujem, ale je tu strasne vela ludi, ktori sa riadia casto vylucne tymito cislami.
Sice u lavin není asi pravda, že na "velikosti nezáleží", ale velikost je relativní, Pokud se na dost velké a dlouhé ploše rozjede nevelká vrstva sněhu, dole už jí je až až. Navíc za větru můžou být části vyfoukané na trávu a tam kam vítr nešel (nebo to i nafoukal) můžou být metry.
To se nesnažím bejt chytrej, to jen že mi to občas zaskočilo. Něco podobnýho, všude kamení a tráva a nejednou ze žlabu vyjede vcelku úctyhodná sviňa bílá.
paradoxne najviac urazov je prave pri II.stupni,
ked fuka a je v zlabe previaty sneh tak je raz dva III.
tie lavinove predpovede citajte cele nie len ciselko, vacsinou tam byva v texte na co treba davat pozor. A VZDY si treba hrabnut lopatou, pripadne palickou trochu hlbsie.
Na tom není nic paradoxního. To nemůže být jinak, už kvůli tomu, že II. stupeň je statisticky nejčastěji vyhlašovaným stupněm. Fakt, že nejvíce úrazů se stává při druhém stupni, nemá v podstatě žádnou váhu.
Ludia robia kraviny podcenujú laviny.Hlavně si musí každej dávat pozor sám ,je fakt že letos okolo vánoc a silvestra bhyla v tatrách ledová chrusta a na ní at napadne jakákoliv vrstva tak to nejspíš ujede.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
1000 Miles Adventure 2024