Jestli jsem o Hermagoru uvedl, e byl těký, tak vůbec nevím, co napsat o závodech, na kterých jsme byli tento víkend ve Slovinsku. Hodně těké, neuvěřitelně vyrovnané a o výsledcích rozhodovaly naprosté maličkosti. Jakmile jednou na některém z devíti boulderu ujela ruka nebo noha a u to téměř nebylo na bednu.
Opět jsme se tam seli v sestavě Jáchym a Bára z lezecké stěny BigWall Praha, Markétka Janoová z HK Orlová HO Baník Karviná a Hanka ikulová a Jarek ikula z HO Adrenalin Prostějov.
Jáchym s Bárou podali opravdu pičkové a téměř bezchybné výkony. Bohuel se opět projevila nervozita a nezkuenost. Bára v jednom boulderu zaváhala.
Podruhé ho ji dala naprosto v pohodě a bez chyby, ale u to bylo mimo závod. Kdy jsem se jí pak doma ptal, proč to nedala napoprvé, tak prý byla nervózní a měla zpocené ruce a uklouzlo jí to. koda, mohla mít zlato. Takto skončila stříbrná.
Bára v druhém nejtěím boulderu
foto autor
A Jáchym? Po skončení závodů byl první. Ale byli první dva, take následovalo superfinále. Pořadatelé vybrali pro devítileté děti nesmyslně těkou cestu pro U14, take lo jen o to, kdo se zvednul přes první dva chyty. Jáchym se zvedl, soupeř také. Ale podle rozhodčích se místní soupeř ze Slovinska prý zvedl lépe a tak Jáchym skončil druhý. Doteď hodnocení nerozumíme, Jáchym to obrečel, ale co se dá dělat.
Vyhláení U10 holky
foto autor
V kadém případě jsme ze Slovinska z konkurence závodníků z Rakouska, Slovinska a Německa přivezli dvě stříbrné medaile. A dobrý pocit, e výkonnostně jsme na tom velmi dobře.
Obrovská smůla provázela Hanku ikulovou. Ačkoliv Hanka s Járou přijeli do Slovinska sbírat předevím cenné zkuenosti, nebo s boulderovými závody (a to i se samotným lezením na boulderech) se setkávají minimálně, byl jejich výkon velmi milým překvapením. Hanka skončila na třetím místě, kdy o tomto umístění rozhodnulo topnutí cesty č.3 na druhý pokus. Při prvním pokusu na této cestě se zřejmě podepsala nervozita, kdy Hanča neudrela poslední chyt před topem a při natahování se k topu spadla. Jára, který je z početného pole závodníků nejmladí, byl dvanáctý. U něho ve spoustě cest rozhodovaly pouze centimetry, které zatím díky výkovým dispozicím Járy hrají v jeho neprospěch.
Jára s Hankou
foto Š Jarek ikula
A Markétka Janoová v kategorii U12? Maki se těila hlavně na kamarádky z Chorvatska a Slovinska a také velkou soupeřku z Maďarska. V Hermagoru zjistila, e starí holky bez problému přeleze. V hale se cítila jako doma, prováděla Hanku s Járou od jednoho boulderu k druhému a vysvětlovala kroky. Na dotazy Marcela, jejího táty, odpovídala stylem vechno vím, vechno znám . Pořadatelé vyhlásili, e nekompromisně dodrí čas 90 min na 9 boulderů při 104 přihláených dětech. Maki věděla, e musí ve topnout. Rozhodla se lézt, kde nebudou řady a nesledovat lezení jiných. Zároveň se snaila lézt těsně před Haničkou a Járou. Předvedla mimořádný taktický i lezecký výkon, za 70 minut překonala vech 9 boulderů, na ně potřebovala celkem 10 pokusů. A právě ten jeden pokus navíc jí dělil od superfinálového boje o první místo. Ze Slovinska si tedy přivezla opět bramborovou placku. Zároveň vechny přesvědčila o tom, e i se starími a větími holkami drí krok.
Markétka v nejtěím boulderu závodu
foto Š Jarek ikula
Bouldrové závody ve Slovinsku v nás zanechaly opravdu hluboký dojem. Dobře postavené bouldry na hranici moností daných kategorií, na kterých si zalezli průměrně i pičkově lezoucí závodníci, neuvěřitelně infarktová atmosféra a zároveň monost srovnání s těmi nejlepími z lezecky zdatných států jako je Rakousko nebo Slovinsko nás utvrdily v tom, e toto je správná cesta a e čas i námaha, které jsme tomuto výletu věnovali, nebyly vynaloené zbytečně.
Výsledková listina je ke shlédnutí na odkazu níe. Pokud byste se chtěli podívat na profily jednotlivých závodníků, stačí ve výsledkové listině kliknout na jejich jméno.
Tak myslím, e kdyby ty tvoje děti také přivezly ze dvou mezinárodních závodů dvě stříbrné a jednu zlatou medaili, e by to nikdo nikomu za zlé neměl :-) Klidně se pochlub taky, jestli máte podobné výsledky. Já si to rád přečtu a pogratuluju :-)
Jsou to sice mezinárodní závody ale ve skutečnosti jde o místní závody pro začínající děti. Rozklikni si jednotlivé závodníky, lezou dva roky, mají za sebou pár závodů. Nedělejme z toho nějaký vrchoný výkon.
Kolik let závodění bys chtěl mít v osmi letech za sebou? A v deseti? Některé závodnice, které porazila třeba Markéta, mají za sebou vítěztví nejen v těch regionálních závodech, ale vyhrály třeba i známé Petzen Climbing Trophy. Take ádná béčka to rozhodně nejsou. Stačí se podívat na cesty. Moc ročníků 2005, které topují závodní 6c a ročníků 2004, co téměř topují závodní 7b+ moc neznám. Markéta je asi nae nejlepí závodnice v U12, Bára v U10. A e jsou obě excelentní lezkyně i na skalách netřeba dodávat.
Taky bych chtěl být začátečník, co leze 7b a 7c. Jetli tohle jsou začínající amatérské děti, tak jak bys potom nazval děti účastnící se českých závodů TCU, kde se leze o jeden a dva stupně méně a jetě s tím mají ta děcka problémy a padají v tom jak hruky?
Petře, tady je můj názor. Pokud bude mít stále potřebu psát, ádný problém. Prosím informuj na lezci jen o závodech, ne o svých dětech. Výsledkové listiny stačí. Dělá jim do budoucna medvědí slubu. Mimochodem príma děti.
Chápu, e tu Petr řadu lidí nadzdvihl svými články ze skal, ale co je patného na tomto shrnutí výkonů dětí zastupujících české lezení na mezinárodních závodech?
tak nějak si spousta lidí na něj vytvořila nějaký názor (spíe negativní) a toho se bude obtíně zbavovat, zvlátě proto, e tenhle článek jede ve stejnejch kolejích
Bohuel je to tak. Čím víc Petr zdůrazňuje, jak to mají děti na pohodu, tím víc to na čtenáře působí opačně. První co jsem se z toho dozvěděl nebylo o jaké závody lo, ale e tam byli Jáchym s Bárou a Hanka. Nedoplníme to někam?
Jinak dětem gratuluju, je dobře, e někdo jezdí s dětmi závodit o mimo ČR a e má jetě čas o tom psát, jen moná ubrat na formě.
Martane, co myslí tím, e není zřejmé, o jaké závody lo? Vdy se tam píe Bouldrové závody ve Slovinsku. Sice to není úplně na začátku, ale je to tam. A dole je i odkaz s konkrétním jménem města, kde se to konalo: Radovljica - výsledková listina.
martane...prosím přítě nám poli nějaký report ze závodů, kde se nai závodníci umístí v zahraničí do druhého místa i kdy to třeba není zrovna mistrovství světa ...a hlavně nám to podej přehledně a uceleně (jestli teda bude mít psát o něčem a nebo o někom)...
Myslí třeba jak mu lidi smrtelně váně vytýkali, e přeci nemůe s dětmi lézt, protoe ho nemá kdo jistit, a on na to reagoval článkem z vícedélek, kde ho celou osmidélkovou cestu odjistil Jáchym? :-) Nebo jak ignoruje velechytré rady a komentáře od lidí, kteří ani děti nemají, nato aby s nimi lezli, a dělá si věci po svém? Nemáte si to brát osobně, Petr je individualista a obvykle si dělá z lidí jen prču, v článcích ze skal vidím dost velkou nadsázku :-) Ale na druhou stranu ty medaile (ostatně ani ty výkony ve skalách) zadarmo nebyly a kus práce Petra i dětí za tím je. To samozřejmě platí i o Markétě, Hance a Jardovi a jejich rodičích. Jestli vidím dobře, Markéta byla nejmladí ve skupině a první z nejmladích. Má v sobě velký potenciál a pokud ji to bude bavit, mohla by to být jedna z nadějí českého lezení. To samé platí o Markétě. Párkrát jsem ji viděl v Česku na závodech a pokud se tomu bude věnovat, bude také dosahovat dobrých výkonů a výsledků. Od Báry a zlaté medaile v Hermagoru ji podle výsledkové listiny dělilo jen plusko (27+ proti 28).
Nadsázku? Jakoe popsané události ve skutečnosti proběhly jinak, e byl jejich popis nadsazený? Mám pro Petrovo nadení pochopení a jeho dětem fandím, ale asi jsem suchar a tak jsem nadsázku v Petrovejch článcích nepostřehl.
Tak e by události proběhly jinak, to si nemyslím, ale třeba hned na úvod Petr píe, e s dětmi občas chodí na překliku, ale letmý pohled do výsledkových listin různých závodů a na výkony na skalách nutí popřemýlet nad tím, co autor povauje za "občas". Petr o sobě uvádí, e je nelezec, ale na skalách tahá s batohem na zádech na prvním sedmy jitěn osmiletým klukem. Vyvaleně zírá na pokroucené dráty místo slaňáku a zároveň doporučuje a cituje Pitta Schuberta. Místa a skály vybírá podle toho, jak se mu líbí fotky, ale vdy čirou náhodou trefí oblast přesně podle jejich potřeb a s cestami v jejich obtínosti...
"radost sdílená, je radost dvojnásobná".... kadej, kdo má svý děcka rád, se s nima rád pochlubí (nato, kdy JE čím)... někdo mezi přátely u piva, jinej to chce rovnou vyhlásit do celého světa.
Bych to zas tak neodsuzoval. To by sem nikdo nemohl nakonec psát o nikom. Děcka jsou fakt ikovný... a pokud je to bude bavit i dál, si myslím, e o nich bude psát i někdo jinej ne ty Petře. Nechal bych jim tu "svobodu nemuset", jestli ví jak to myslim, ale to je zas jen můj názor, dělej jak myslí:-).
myslim, e tu nikdo nezpochybnuje, ze ma autor clanku sikovny, talentovany decka, vsichni mu to prejem a je prirozeny, ze se chce pochlubit. ale lezec.cz jsem mel za objektivne informacni portal, clanek tak jak je napsany, je vhodny spis na soukromy blog..
cili neni to ani tak feedback autorovi, jako spis sefredaktorovi lezce.
Myslím, e Petr důvody pro svoje články uváděl hned někde u toho prvního. Je řada rodičů, kteří mají lezoucí děti, ale vlastní zkuenosti s lezením minimální. Týká se to závodů i skal. Kdybys byl ve styku s dětmi a rodiči z lezeckých krouků nebo dětských závodů, věděl bys, e řada rodičů by s dětmi ráda i něco více, ne jen dvakrát týdně odevzdat dítě na krouek a jednou za dva měsíce zajet na nějaký Tendon, kde stráví příerný den v tělocvičně, ale nevědí, jak na to. A článků s tematikou dětského lezení je tu naprosté minimum. Take i kdy je Petr za to dost odsuzován, jen díky jemu si mohou rodiče od dětí přečíst i o tom, co ve je s dětmi moné a co je k tomu potřeba. Take Lezci naopak patří dík, e podobné články zveřejňuje, protoe místní čtenáři nejsou jen ostřílení borci ze skal, ale z osobní zkuenosti vím, e právě i řada dětí a rodičů, kteří tu hledají inspiraci.
o to tu ale přece nejde, nikdo nezpochybnuje smysluplnost clanku o lezeni s detmi. Jsou prinosem (byt i tam zalezi na forme).
V tomhle konkretnim clanku jde o to, ze reportaz-zpravodajstvi ze zavodu je podana stylem kouknete jak mam sikovny deti, jo a mimochdoem byli jsme na zavodech lezeni.
Bud to ma bejt zpravodajstvi, nebo prihoda o tom jak jsme si uzili vylet s deckama, tohle je ale oboji dohromady, je to spatne napsany.
Jak je moné, e jsou tady články z lezeckých závodů, jak je moné, e si tady někdo dovoluje psát o lezení a jetě k tomu kdy z nich přiveze pěkné umístění.Nejlepí budu, kdy kadý článek pořádně napadneme, popiníme a u sem nikdo psát nebude a bude klid.
Co se týká popinění a napadání, tak pokud Petr četl diskuzi u jeho článků ze skal, asi ho u jen tak něco nerozhodí. A jestli tu píe dále, tak bych dokonce řekl, e jsou mu ty hloupé a nesnáenlivé komentáře u zadku.
Kdy tady před lety psali rodiče Adama jak v 6 letech leze 6 v 7 leze 7, tak tam tolik závistivých příspěvku nebylo, alespoň si nepamatuji. A kde je Adam nyní?!!! Kady ma právo na ivot a je dobře ze jsou rodiče jako je Petr a dětem se věnuji a nevěnují se jen sobě.
A z toho plyne, ze se jednak pise ..kecy... a jednak ze neumis postrehnout rozdil mezi tonem tehdejsich clanku o Adamovi a timto napr. A kdo tady komu co zavidi?
A co je na tom divného? Kadý pád nebo nezdařený pokus musí mít příčinu. A jestli se Báře potily ruce a uklouzlo jí to, tak co se ti na tom nezdá? Kdyby jí to neuklouzlo, tak by podle výsledkové listiny měla ve na první pokus a měla by zlato, protoe soupeřka tam měla jeden tom na pokusy dva. Petr ze nevymlouvá na kluzké chyty nebo blbé mágo, na férovku píe, e Báře uklouzla ruka. Co se ti na tom nezdá?
A Jáchym? Stěuje si snad Petr? Jen konstatuje, e se rozhodčím zdál druhý kluk lepí. On nepíe, e byl lepí Jáchym a rozhodčí nechali vyhrát toho druhého. Kde je tam co o zlých rozhodčích? Já tam jen vidím, e rozhodčí uznali druhého za lepího a Petr neví proč, ale uznává to.
A v hodnocení má pravdu. Kdyby Báře ruka neujela, měla by zlato, kdyby rozhodčí vyhodnotili jako lepího Jáchyma, měl by zlato i on. Takto jsou oba stříbrní.
Fakt nechápu, o co ti jde. Kdyby tu byla anketa o nejhloupějí příspěvek, spolu s pisatelem ze 7.3. z 13:59:45 byste vyhráli.
Děcka jsou ikovní, ale nemůu si pomoct, po kadém článku jsou mi Petr, Jáchym a Bára míň a míň sympatický. Přitom věřím, e to mohou být supr pohodový lidi, ale asi je to tím stylem jak Petr o nich píe. O vlastních dětech se asi píe těko objektívně. Takhle mi to připomína takové to vychloubání "aha co moje děcka dokáou, heč!"
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Jestli jsem o Hermagoru uvedl, e byl těký, tak vůbec nevím, co napsat o závodech, na kterých jsme byli tento víkend ve Slovinsku. Hodně těké, neuvěřitelně vyrovnané a o výsledcích rozhodovaly naprosté maličkosti. Jakmile jednou na některém z devíti boulderu ujela ruka nebo noha a u to téměř nebylo na bednu.
1000 Miles Adventure 2024