Vlna veder zaplavila Česko, a tak jsme přemýleli, kam ve středu 11. června vyrazit na jednodenní výlet a neskončit s totální dehydratací organismu, celkovým vyčerpáním, úpalem a popáleninami třetího stupně.
Vlna veder zaplavila Česko, a tak jsme přemýleli, kam ve středu vyrazit na jednodenní výlet a neskončit s totální dehydratací organismu, celkovým vyčerpáním, úpalem a popáleninami třetího stupně. Původní plán byl Klobouček na Brdech. Já jsem tam sice nikdy nebyl, ale Emil říkal, e stěny jsou obráceny k severu a vyí nadmořská výka také dávala tuit aspoň o trochu snesitelnějí podmínky. Pak se ale odkudsi vynořila mylenka navtívit oblast Bílá stěna u Soutic na Sázavě. Tam jsem nikdy nebyli, stěna je na sever, jen ta nadmořská výka je horí, na druhou stranu blízkost řeky byla lákavá. Kdy se k nám v úterý večer jetě přidal Ivo, chlapci mě přehlasovali. Ve středu ráno jsme se po obvyklém svolávání (bez mobilů bychom snad u ani neodjeli) vichni čtyři (jetě se k nám přidal Standa) s pouhým čtvrthodinovým zpoděním vyrazili z Kačerova po světově známém tankodromu D1 směr jihovýchod. Dluno podotknout, e přes rozířenou sestavu nikdo z nás na Bílé stěně jetě nebyl.
Na místo, kde jsme nechali auto, jsme dojeli v pohodě podle plánku. Cesta ke stěně sice nebyla příli zřetelná, ale hledání a bloudění bylo spí mení ne obvyklé, a tak jsme záhy dorazili pod stěnu schovanou ve svahu v lese nad Sázavou. Plni enthusiasmu jsme otevřeli průvodce a ...
Ji první pohled do stěny, z jejího vrku přerůstaly husté a dlouhé větve břečanu a slaňovycí borháky se v něm ztrácely, dával tuit, e s klasifikací nebude něco v pořádku. Osmičkami ověnčený Emil proto zavelel do pětky zvané Zručský kout. Kdy jsme se nakonec oba skrze pavučiny, vudypřítomnou hlínu, sem tam bláto ve spárách, volné kameny a břečany dokrábali nahoru a sjeli dolů, pokoueli jsme se odhadnout skutečnou klasifikaci, pohybovalo se to od est do sedm minus, osobně si myslím e est plus je tak akorát. Druhá dvojka zatím zkouela vpravo est plus Okrajová záleitost, tam snad klasifikace odpovídala, ale dolézt přes závěrečný převis ke slaňovacímu borháku představovalo najít si cestu hustým břečanem, volnými kameny a hlínou, přičem při kadém zasunutí ruky mezi větve se na nás (i já jsem si ji později dal) seshora vysypalo několik kilogramů hlíny.
My jsme pak li do cesty Pohodička za est. Převis nad prvním borhákem byl ale plný volného kamení, to nestálo za risk. Tak jsme li do cesty Útulný koutek za osm. Tam ji klasifikace odpovídala, na mě je to příli těké. Téměř stropový převis jsem přehákoval, ale jinak docela hezké lezení. Emil to po mením nacvičení hezky dal.
S větími či meními úspěchy jsme pak pokračovali v přelézání dalích cest, kadý podle svých schopností a vzhledem k horku s častějím odpočinkem. Občas jsme se zamotali do pavučiny, občas se na nás odněkud vyvalila hlína, občas vypadl nějaký ten kámen.
Co dodat. U sem asi nepojedu, oblast mě nijak nezaujala. Co jsem schopen vylézt jsme asi vylezl, moná tak dvě krátké cesty by se jetě naly, ale to nemá moc cenu. A byl ná výkon bezpochyby ovlivněn více ne třicetistupňovým vedrem, troufám si říct, e ve vyích stupních obtínosti klasifikace v zásadě odpovídá, v těch niích se zásadně lií. Neznám přesně historii oblasti, ale působí to dojmem, e staré cesty s nií klasifikací jsou spíe klasické a hodnocené Welzenbachem, nové pak pouívají UIAA. U některých cest jsme měli dojem, e je někdo jen navrtal, očísloval, ale nikdy nikdo je nelezl.
Cau, nemate nekdo fotku? Jen tek pro predstavu, nad ramec textu, jak to tam vypada.
Mimochodem, zminovany Kloubecek taky neni zadna vyhra.
Nejak se v nam v poslednich rocich rozmohlo, ze na kazdym podradnym spinavym rozrachtanym kvaku musi nutne vznikat pseudosportovni oblasti..
Pro představu a dalí informace si nejprve klikni na článek níe. Stejně jako u Kloboučku se nejedná o pseudosportovní oblast, ale o staré skály místních lezců.
Fotku jsem tam nenasel, ale dik.
Dobra muzeme slovickarit, ale asi vis, co myslim.. Bila skala byla prejistena v roce 2005. Klouboucek ma v sobe taky par novejsiho materialu. Sprotovky to nejsou, tradicni oblat to take neni. Jde to s vlnou nove vznikajicich kvaku - Lomy nad Velkou atd. Ty oblasti maji spolecny rys - skoro nikdo tam nejezdi a to se pak odrazi i na cistote a rozrachtanosti skaly.
Moc dík za info znalče, i kdy jsi tam byl jen jednou, ...tak proto je tam kadý den i dvacet aut. Jinak nedávné přívalové detě tu byly vydatné, kopce v okolí lomů jsou stále nasáklé vodou a Akátový lom teď jen tak nevyschne, zbytek se leze dál.
Jó, jó :). Stojí se tam na ty skvostné cesty vyloeně fronty, hlavně ve vední dny ;).
Btw. za jednu návtěvu klidně s přehledem valnou větinu cest tam, take bych na lidi co tam byly jednou nenasazoval. Nebo si snad kadou cestu musí dát několikrát, abys ji mohl hodnotit?
Rád se podívám, jak za jeden den vyleze stovku cest, ale o to nejde. Něco Tě asi ere, pomáhá na to nejčatěji mast, spánek, nebo sex. Lomy nad Velkou jsou u auta odjitěné sportovky, převáně ve stínu, místní oblast, lezení pro oddíly, rodiny, děti, začátečníky, minimum těkých cest. Prostě takový ty skály kde si můe třeba udělat oheň, nebo přespat a lezci se mezi sebou jetě pozdraví. Pokud jsi pan lezec, podává lepí výkony a objídí světové oblasti, snad Ti jen chybí soudnost, aby jsi se zdrel komentářů k této oblasti. Hodně těstí v lezení a zkus stávat pravou nohou ;)
To vypada, ze se te to nejak dotklo a nechces prijmout jiny nazor nez mas ty ;). Holt existuji i lide, kterym se to tam nelibi nebo jim to prijde jako zbytecna oblast. To s tim, ze me neco zere a s doporucenim jak vstavat... :) Nemyslis, ze to same muzu rict i tobe? Rekl jsem svuj nazor ke kterymu se tu i nekdo pridal a od tebe se mi dostalo zesmesnujici doporuceni na mast, sex, atd. Trochu zbytecne, nemyslis? Co treba zacit respektovat fakt, ze lide maji ruzne nazory a nemuseji je s tebou sdilet? Zkus si precist svoje prispevky i ty ostatni prispevky a popremyslet.. Nebo se snad chces vratit do doby, kdy lide museli sve nazory drzet pod poklickou? To doufam, ze ne...
V jednom lomu ti za den da vetsinu cest dost lidi. Nejsou to zadny prasky, ani to neni nejak dlouhy, casto je polovina cesty chodak, tak to neni az takovy vykon.
No vida, e to jde i jinak :) Reagoval jsem spí na několik nepřesných výkřiků, jako nově vznikající a e tam nikdo nejezdí. Samozřejmě souhlasím s Tebou, e jsou i daleko hezčí skály a e jsou i lezci, kterým to jednou stačí. Jinak pěkné lezení je i na Borové stěně a po celé Vltavě je spousta hezkých míst, kde je alespoň pár pěkných skal a cest, kvůli kterým se vyplatí je navtívit, a u třeba jen jednou. Lezu zdar! ...a pak se jdu se namazat ;)
Místní autoři cest ze 70a80 let věděli, e světové maximum je 6 pak 7, ale nevěřili, e jsou tak dobří, aby na to měli. Take u těích cest dávali klasu 4, 5 a max. 5+ pro to nejtěí, co udělali. Uniklo jim, e se na tom místním kvaku, kterej předstovaval celej jejich lezeckej svět, zlepili natolik, e ve skutečnosti lezli ty 6 a 7. Pár jich znám z jiné oblasti (kde v jejich 4 bojuju víc jak jinde v 7),ale myslím, e je to podobné i zde a na ostatních izolovaných skalkách.
Takový scénář také dává smysl. V kadém případě to vnáí do toho lezení ádoucí rozruch, nejistotu a z ní plynoucí strach. Přece jen je občas potřeba se vybát, aby člověk nepovaoval ve za jasné a automatické.
Od parkovitě podél bungalovů a k poslednímu. Těsně za ním pokračujeme stezkou (iroká cesta zahýbá doleva k řece) do lesa, lehce vzhůru, po cca 300m ke starému polomu (stezka je asi 40m nad řekou). Přes stromy, poté pěinou, která napřed zvolna, pak strměji klesá k řece. Několik desítek metrů okolo balvanů a pak ikmo vzhůru k pravému okraji lomu (Bílá stěna), ~15min.
Terén pod stěnou je docela příjemný k odpočinku.
Na stěně si ale zalezou spí jen nadenci, kteří zvládají alespoň 8mý stupeň UIAA. Pro ostatní, nejsou li mimořádnými nadenci (a takových je natěstí pořád dost) stačí asi nejvý jedna návtěva, jak píe Michal.
Některé názvy cest (Pohodička (6), Příjemný lábek (5- (!)) - opravdu jsi ji vylezl, dokonce OS, Marane, nebyla to jiná cesta?, parák na ní nad borhákem neúmyslně sundal velký balvan, spadl, vytrhl mě jako jističe přímo do dráhy pádu utru, ten byl natěstí v tu chvíli u dole) jsou zjevně ironické.
Cesty jako Koutek (4) nebo Loenka (5-) jsou prakticky nelezitelné, z důvodu vegetace a neexistence slaňáku.
Cesta Po schodoch (5) je poněkud nebezpečná vzhledem k umístění 2.ho bh. Atd. ...
Umístění slaňáku v cestě Zručský kout (5, spí 6+ - 7-, viz článek) je problematické, vzhledem ke kvalitě skály ve které je osazen. Přesto "Zručský kout" vypadá ze vech "lehčích" cest jako nejpřijatelnějí.
Relativně obtínějí cesty (7+ - 8+ místní klasifikace) jsou zjevně krátké silovky, jejich jádrem je zdolání převisu, někdy i plotny pod a nad ním ;-). "Zelené nebezpečí" bude asi v 9tém stupni, ne-li těí (vypadá ale pěkně).
Na druhé straně, u kvůli cestě "Útulný koutek" (8, moná trochu těí, název není přesný, ale ani ironický ;-)) se těm, kteří B.s. nemají tak daleko (například z Prahy cca 60-70 km) a nečekají zázraky, vyplatí alespoň jednou zajet.
Motivaci k naí návtěvě B.s. poskytl Maranův článek:
http://www.lezec.cz/clanky.php?key=11521
Ahoj kluci, mně se ten vá článek líbí. Je to alespoň něco o skalách, i kdy se vám tam také moc lezecky nedařilo, ale rovně jste si výlet uili. Navíc nám tam bylo zima a vám vedro. Také nezapomínat, e před dvěma týdny byly velké detě. Moná kdyby se o BS napsalo ji dříve, lezlo by se tam o něco málo víc a břečan by tolik nerozbujel, kdo ví, koda.
Je dost moný, e cestu jsem lezl jinou, kadopádně díky za ujitění, e s tou klasifikací je to jinak.
Hele a jetě jedna věc, vimli jste si, e by někdo z těch vopravdickejch lezců, teda nechci se nikoho dotkout, ale třeba ty co v jednom kuse pořád pomlouvají tyhle nebo tamty skály, by jako napsali nějaký článek o těch super skalách, kde byli minule lézt? Jako e po neděli se podívám na Lezce a ten článek si přečtu? Tak já jsem zvědavej a budu se moc těit.
Mě se článek taky líbil. Je popisný a rozhodně je vidět snaha o maximální konstruktivitu. Aspoň sem rád, za jiný pohled, protoe si mě na Bílou stěnku chtěl u několikrát poslat :-)
Bohuel styl mnohých a zejména anonymních komentů otravuje vzduch sluným lidem a bere chu cokoli psát a u i komentovat. Mrkni na komenty k článkům z roku 2005, 2008 a teď. Dřív se diskutovalo na úrovni. A teď? Bohuel u mi spousta lidí říká, e sem cokoli psát nechce. A dokonce si i lidi, skrývají svoje deníčky a tím i svoje osobní poznámky k cestám. Take buď tady mít pořád k dispozici matro za článek týdne, aby autoři překousli tu umpu nebo zavést ověřenou autorizaci komentů i s bany. Ale o tom u se tady píe taky roky.
Jetě jednou díky autorům článku.
Podle mého názoru je kadá skála svým způsobem pěkná, a u jak ji pánbůh stvořil, nebo člověk kvůli obivě vylámal.
Jsem lezecký veravec skalní, jen cestám (skalám) příli lámavým či porostlým vegetací se vyhýbám. Tady je to občas na hraně, nebo i za ní, ale nakonec takové věci nemusím lézt. Minimálně jedna docela pěkná cesta tam je (jistě je jich na Bílé stěně takových víc). Sanačně-lezecký tým odvedl mnoho dobré práce, u jen doprava elektrocentrály budí respekt, kdo nic nedělá nic nezkazí.
Kdybys Marane nenapsal článek, ani bych o BS nevěděl, take dík.
Nicméně, jak napsal u Standa: vzít si s sebou vlastní jitění určitě není na kodu.
Ach jo. Zpočátku se článek tvářil jako "kam jet/nejet lézt" a na konci stěování "ach ich ouvej". Co dodat? Milí, váení: ne vechny skály mají parkovitě 50 m od skal. Ne vechny skály jsou pevný a čistý materiál bez trav (tektonické zrcadlo) a ne vechny skály jsou vdy skvělým výletem.
Kluci, zamysleli jste se někdy nad tím, e existují skály, kde 1x vidět a zkusit je na celý ivot? A ke klasifikaci: kdo zná Pavla Nováka, ví. Existují skály v okolí, kde byste nenastoupili do IV. Ale z vás mluví Srbsko a Rovitě a to je vá kámen úrazu. Trochu více sebekritiky a úcty ke kameni obecně by nekodilo!
Praáci pouze uvádějí na pravou míru mírně aktivistický Maranův článek o oblasti Bílá stěna.
Rozvedu popisem lezení cesty
Příjemný lábek (5- (!)), která pokud to správně učuji vede asi 1,5 metru vpravo od Marana na foto
"Maran v jednom z lehčích převisů"
http://www.lezec.cz/clanky.php?key=11521
- Nástup přes mechy a bláto proti mokrému proudu do nejitěné highball pozice pod převísek
- na chytech mokro,pavučiny, kaménky, mechy a jiný neřád, vechny úsluně posypány místo mága vrstvou bláta
- abych cvakl první borhák pouil jsem k dojitění stopery na 3 zaloení neb náhoda je blb
- s vypětím jsem cvakl a koukal jak puk jakýto vzpor či rozpor to má dělat, abych se postavil přes převísek do doprava ubíhajícího lábku
- Ivo se ptá:" drí kámen za který bere - v pohodě "/napoprvé/, napodruhé mě zachraňuje výkyv lanem doleva k borháku před plastickou operací 7-10 kg kamenem. Ivoe zachránilo asynchronost rychlosti pádu kamene /NewtonG/ na zem a rychlosti jeho výkyvu při mém zachycení, vektory velocit se tak protnuly pouze v časoprostoru a ne v reálu.
Po několika dalích pokusech na této lehké 5- jsem zapráen a zablácen hodil pytel do amfiteátru.
Pavel Novák dělal i některé cesty na Srbsku, jako například tuto velmí krásnou technickou lahůdku
http://www.lezec.cz/cesta.php?key=555
kde klasifikace odpovídá daleko přesněji, by si ji pamatuji za "pouhých 7+".
Na této cestě jsem jistil i Maranem zmiňovaného Vencu Tomíka, kdy hodil Rybičku sklopkou hlavou dolu při OS pokusu, kdy se zahákl chodidlem u skoby při pádu patou za lano v dávných 80tých.
Poučení z toho plynoucí je, e cesty lze klasifikovat reálně a né si hrát na skanzen ani bordel. To platí i pro lezecké Metuzalémy i Arachneology po vykopání bájné skalní Atlantidy.
Jinak některé shora zlana osazené borháky jsou opravdu nesmyslně dané. V levé části stěny jsou vrcholové převísky opravdu rozchrastané - směs spárek, trhlin, trhlinek, vlásečnic, doplněné "skálou" promísenou blátem a to vě kotveno břečanem, je dlé mého zbytečné do nich osazovat slaňovací borháky, lepí by bylo je dát do poněkud kompaktnějí skály pod převísky.
Stějně tak nemá valného smyslu dát první borhák do choďáku a nechat bojovat prvolezce přes dubiosní kamenový břich k druhému borháku s reálnou potenciální ancí na hospitalizaci.
Tomu,kdo ví o tom velké kulové
Přeji krásnou dobrou noc a klidné spaní
Parák
P.S. Nikdo z nás na výlet za limitu časoprostoru nenadával a den prospekce v Abů Sajrajtu jsme si uili.
Já bych snad jen doporučil mít sebou pro kadý případ nějaké stopery.
No nevím, Ivoe bych do takového pytle mahem neházel. Je to pan lezec, který má udělaný i přelezený pěkný morálovky a pořád mu to za ty roky sluně leze ;) A i kdy si pochopitelně daleko raději zaleze pěkné cesty a na krásných skálách, obdivuji, e pořád vyráí odkrtávat vechny osmičky v irém okolí :)
Děkuji vem za komentáře ke článku. Kadý si z něj odnese něco pro sebe. Pokud v něm někdo viděl kritiku a cítí potřebu na to reagovat, nael v něm kritiku. Pokud v něm někdo viděl ehrání na patný přístup a cítí potřebu na to reagovat, nael to tam. Pokud někdo nemá rád praáky (mimochodem ne vichni účastníci jsme praáci) a cítí potřebu na to reagovat, nael to tam. Mě se tam koneckonců líbilo a to je hlavní.
No jak tu pise Martan, oblast fakt nova neni. Ale lezt se tam musi, to je pravda. Jen se tam vubec neleze... Proc? Rozebirat cim to je, nema smysl, protoze jak vidno, kdyz z neceho nejsi nadseny a napises to tu, nevahaji to lide typu Uzlar oznacit za zumpu, cims rovnou pohrbi jakoukoliv diskuzi s lidmi, kteri maji jiny nazor nezo oni.
Uzlař a martan....jsou místní celebrity...take co řeknou a napíí tak to platí a jinak to není.Děkujeme vichni, e takové lezecké kapacity zde máme a doufám aspoň já, e se s náma podělí o dalí jejich dobrodruství v dalekých, neprobádaných oblastech....
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.