Při psaní o lezení v Sasku se stále potýkám s jedním problémem. Mezi vámi jsou znalci i neznalci. Chci psát o zajímavých cestách a nechci z tohoto seriálu udělat přepsaného průvodce. Znalci si ale v takovém případě příjemně zavzpomínají a nic moc nového se ode mne nedozví. Ti, kteří jen tuí, e čtou něco o něčem na sever od Děčína se ani po podrobnějím popisování přístupů a cest ve skalách nezorientují. A e je vás takových spousta, si dovedu představit. Do Saska se téměř přestalo jezdit ji před deseti lety a za ty roky začalo lézt mnoho z vás. Proto bych přivítal, kdybyste se po přečtení tohoto dílu nestyděli a trochu komentovali, co byste radi. Pro mne by taková reakce byla uitečná nejen pro zlepení seriálu, ale i pro představu, jaké je vae sloení z hlediska zkueností s lezením v Sasku.
Osobně bych povaoval za přiměřené předpokládat, e kdo se bude chtít vydat na cestu do těchto skal, bude mít k dispozici alespoň nějakého průvodce. Myslím, e s trochou snahy se dá v kadém větím městě u nás najít někdo, kdo ho jetě z dob minulých bude mít. A kopírky jsou dnes vude. Konflikt s autorskými právy si vyřeíte kadý po svém. Tak mě napadá, e by opět v komentáři mohlo pár dobrovolníků přiznat barvu a vlastnictví vzácného průvodce. Pro ostatní. Vdy by se na tom dalo i zbohatnout! Přiznávám, e já ho mám.
A o jakých e průvodcích vlastně mluvím? O těch krásných, poctivých, kapesních, německých průvodcích, které vpodstatě nemají chybu. Jejich praotcem byl u jednou zmiňovaný fehrmann. Od poloviny edesátých let se o jejich opakované a roziřované vydávání zasluhuje kolektiv pod vedením Dietmara Heinickeho. Nejprve lo o dvoudílné dílko v měkkých deskách. Pak v letech 1981/1982 vyel třídílný průvodce ji v tvrdých deskách a jeho aktualizované vydání o tři roky později. To ji obsahovalo informace o 1 088 věích a 9 800 cestách. V roce 1991 vyel ji estidílný průvodce, opět broovaný barevnými přebaly. Počet zlezených věí stoupl na 1 099 a cest na 14 060. Zjevný nepoměr mezi věemi a cestami je dán enormním a letitým zájmem sasů dobýt kadý vrchol, nepovolit lezení na masívech a dělat jednu cestu za druhou právě na ji vylezené věe. K tomuto průvodci byly v roce 1998 vydány seitové dodatky, které společně vpodstatě úplně pokryly stav k tomuto roku. V dodatcích, které jsou ke koupi i ve Hřensku u Hudyho, je popsáno dalích cirka 2 300 cest. O posledním vydání tohoto legendárního průvodce vím jen to, e vyel někdy loni či předloni. Zatím jsem ho ani neviděl. Pomocí map a mapek, které jsou vytitěny v kadém z jednotlivých dílů najdete ve skalách kadou vě a i jakékoliv jiné místo, které si zamanete. Zprvu se mohou zdát nepřehledné, ale pak zjistíte, e je dělali lidé, kteří přesně věděli podle jakých krajinných znaků se člověk v přírodě orientuje a vpodstatě se s nimi nedá zabloudit. Nikdy jsme si ádnou jinou mapu do skal nebrali. Take tyto mapky zásadně sebou.
Budu se snait, kdy u se dostanete k nějaké věi, popsat doporučovanou cestu tak abyste ji nali i vpřípadě, e v ruce budete mít průvodce jen z roku 1981. Pokud by to bylo příli sloité, upozorním na to. Na místě vám samozřejmě mohou poradit místní, pokud tam nějací budou. Nejčerstvějí novinky si větinou vyhledáte ve vrcholové kníce. Ale pozor, němci nemají ve zvyku na začátku kadé vrcholové kníky vypisovat vechny cesty i s popisy, maximálně napíí seznam cest, které jetě nemají více ne sto průstupů s uvedením pořadového čísla posledního průstupu z předchozí kníky tak, aby v té nové mohla evidence první stovky průstupů pokračovat. Čerstvé cesty i s jejich popisy najdete jen v rámci normálního zápisu prvovýstupce. Myslím, e mají tento systém zaitý právě pro jejich kvalitní průvodce. Prostě nepředpokládají, e by se někdo vydal do skal bez nich.
Sasko je krásný, ne tak sasky.Klasika Heinicke vydaný 81- 2 a 84 je kupodivu přesný a důkladný i kdy drobet Dederónsky levný, nebo e by ten papír zelout?Ze soudobých průvodců by se u mě nael super průvodce od J.Schmeissera (moná jeho příbuzný konstruoval klasický německý samopal)ten má i obrázky věí s cestami. Nebo průvodčík z přelomu r. 99 a 2000 od R.Hahna, ten se jmenuje kompaktní a je celý psán zkratkami.Jestli to napsal ten Hahn sám, tak to z toho asi zcvok.
Zapsal: John, 22:04:46 04.04.2001
Pruvodce a cesty
Myslim ze kdyby si tam nejak zakomponoval kde se da sehnat pruvodce - traba i novy tak urcite staci jen psat cesty ktere jsou pekne a daji se lezt a pak si je kazdy muze uz najit sam ja jsem jinak v Sasku jeste nikdy nebyl. Tak hodne peknych cest
Zapsal: Kuba, 15:48:21 11.04.2001
pruvodce
http://www.teufelsturm.de/kletterfuehrer/
tady je odkaz na pruvodce
Nové průvodce po saských píscích (pořád je zpracovává kolektiv Dietmara Heinicka)lze koupit skoro v kadém kiosku v pískolezeckých centrech, tedy v Bielatalu, Hohnsteinu či Schmilce. Té v knihkupectvích - jeden díl stojí 16.80 EUR. Jsou zvenku krásně barevné a kromě popisů a schemat obsahují i VELMI zajímavé historické informace.
Kromě oblasti Rathen měli ve Schmilce vech ostatních 5 dílů jetě minulý týden! (Kiosek je asi v půli té hlavní cesty od celnice nahoru do skal, vpravo.)
Berg Heil!
Václav .
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.