Königsweg neboli Královská cesta sleduje vrstevnici vinoucí se lesy přimknutými k severnímu úbocí Affensteinských stěn.
Údajne byla vybudována na přání saského kurfiřta, či jak se nazýval, proto, aby se místní vládce mohl ze svých luxusních nosítek pokochat pohledem na úchvatné skalní útvary mezi Blosstockem a Kleiner Winterbergem. A e se v tehdy prý nezalesněné krajině museli Wolfsturm, Friensteinwarte, Friensteinkegel i Siegfried s Bergfriedem krásně vyjímat.
Právě pod Kleiner Winterbergem se Affensteiny končí a pocestný vstoupí do říe Kleiner Zschandu. Pěina jej neomylně provází celou touto krásnou oblastí kolem Heringsteinu, Bärenhornů, Elfiturmů, Pechofenhornů a Wartburgu a po Winterstein a Bärfangwarte. Prvními dvěma věemi, které vyrůstají téměř z cesty ve směru od Affensteinů jsou Südlicher a Nördlicher Gleitmannsturmy. A právě sem dnes míříme.
Při pohledu od cesty jsou obě věe viditelně vysoké a ne příli přehledné. Přesto zejména Südlicher Gleitmannsturm nabízí krásné linie. Netueně romantickou se vak stane návtěva sedla při náhorních stěnách Gleitmannsturmů, odkud je krásný výhled na rozlehlý Kirnitzschtal, vládne tu klid neruený procházejícími turisty a kupodivu je i zde zajímavý výběr cest. A jakých? Nu, povate sami.
Pohled ze sedla na Kanstein, Teichstein, Winterstein a zcela vpravo uprostřed skrývající se Wartburg
Südlicher Gleitmannsturm
Z náhorní strany:
Südhangel VIIc, bez post. VIIIa, RP VIIIb - při pravé hraně náhorní stěny na lávku ke kruhu, stavěním, které je zcela zbytečné, do krásného sokolíka ke druhému kruhu a doprava na hranu a na polici; z police jetě zbývá vylézt na samotný vrcholový blok; cesta má variantu Paraglider RP VIIIb z letoního roku s napřímením přes kruh na nástupu i při výlezu, kolem prvního kruhu je klíčové místo; od toho posledního lze sjet dolů.
Kleiner Wurm VIIIc - krásná logická linie kombinující několik starích klikatějích cest; nastupuje ve spáře uprostřed náhorní stěny; v průvodci od Heinickeho je u ní psán kruh, ale ve skutečnosti tu není; na nástupu a asi uprostřed lze zaloit uzle; spárka se vylézt nechá, ale těm, kdo se ve spárách dobře necítí, bych ji nedoporučil; od konce spáry lehce doleva poloenou stěnou ke kruhu; tady u jsou to trochu nervy, ale nic těkého; dá se úhybne zajistit o kruh dva metry vpravo od konce spáry; a pak u přímo přes dalí kruh pod vrcholovou stěnu s převisem a s dalím kruhem nad ním; odtud lze sjet dolů.
Direkte Westwand VIIIc, RP IXa - od levé náhorní hrany nejitěným pětimetrovým traverzem a stěnou ke kruhu; riskantní a opticky neschůdný rajbas v sobě skrývá chyty v tajných kapsách a nechá se bez potíí přelézt; pak u stále přímo, nahoře přes převis a dva kruhy; moc pěkná cesta, kterou se vyplatí lézt a na vrchol.
Looping direkt IXa, IXb - zajímavě vyhlíející cesta při levé hraně náhorní stěny přes celkem pět kruhů; prý není zadarmo a stojí zato.
Náhorní stěnou vedou jetě dalí cesty, ale tyto čtyři jsou svými přímými směry tím nejlepím výběrem. Mezi nástupy Kleiner Wurm a Südhangel se vyjímají i dvě desítky. Wurmloch Xa, RP Xb vpravo a Grosser Wurm IXc, RP Xa vlevo. Nástup do Grosser Wurmu se zdá být poněkud riskantní. Ve stěnce pod slaněním do sedla mezi Südlicher a Nördlicher Gleitmannsturmem vede jetě dvoukruhové Baby IXa, které, jak jsem na vlastní oči a ui viděl a slyel, jeden přeběhne a druhý předře. Záhada.
Z údolí se lezou čtyři úasné cesty, z nich dvě jsou saskými legendami:
Dynamopfeiler VIIc, bez post. VIIIa - údolní poloenou hranou vpravo od výrazné rajbuňkové stěny přes dva kruhy na pilíř; zde buď návrat na zem, nebo komplikovaně a přitom ji lehce na vrchol; legenda a povinná četba.
Tabellenletzter VIIIc, RP IXa - pětikruhový rajbásek hnedle vlevo od Dynamopfeileru; nádhera.
Tornado IXb, RP IXc - druhá legenda; jedna z cest, na kterou se dříve sjíděli i mnozí dobří četí lezci; trochu nahání strach nástupovou patnáctimetrovou spárou k prvnímu kruhu, ale úplne zbytečně; v mírně poloené stěně a s mnoha chyty a stupy kolem jde o lahůdkové lezení, které nekončí ani při oblézání druhého a třetího kruhu; největí obtíe jsou u druhého, chce si to jen trochu popřemýlet o rukosledu; cesta nevysiluje a času na přemýlení je tak dost; skála je krásná s chyty utajenými v nenápadných děrách; bohuel nad třetím kruhem své kouzlo dokonale ztrácí, kdy se mění na předlouhou, nejitěnou a lámavě odpudivou pou na vrchol; s čistým svědomím proto utečte v porue nad třetím kruhem doprava ke kruhu následující cesty a up zpátky na zem.
Schlafender Riese Xa AF i RP - super cesta vpravo od Tornáda přes pět kruhů do poruchy, nad ní je schován kruh estý, ten, o něm byla řeč u Tornáda; od něj rovně s klidem dolů, protoe jinak je dolez stejný a stejně hrůzný, ani by to mělo vliv na obtínost; jde o dobře zajitěné, mírně poloené, technické a trochu objevitelské lezení, hlavní potíe čekají ve druhé polovině cesty, zejména k a kolem čtvrtého kruhu; pátý kruh je trochu víc vlevo od skutečného směru a dolez od něj do poruchy se odehrává poněkud nepříjemně skoro po hraně stěny; v kadém případě úasná linie, která stojí za hřích.
Na jednu vě je na Südlicher Gleitmannsturmu lezeního víc ne dost, nezdá se vám? A to je vedle jetě severní kolega, podstatně chudí, ale přeci jen ...
Nördlicher Gleitmannsturm
Cupgewinner VIIIb, RP VIIIc - z údolí od pěiny čtyřkruhová hrana na balkon, z něho raději jakkoliv dolů na zem; hrana vypadá pěkně a lézt prý jde.
Breitmaul Xa, RP asi také Xa - naprosto skvělá cesta, alespoň a k jejímu třetímu kruhu; nastupuje z travnaté lávky se stromkem ve středu severozápadní stěny; stěnkou přes první kruh pod převísek, přes něj ke druhému, ikmo vlevo ke třetímu, dále vlevo vzhůru skoro a do výe čtvrtého, traverz vpravo kolem něj a vzhůru do lehkého terénu; připoutím, e kličkování nad třetím trochu kazí dojem, ale úsek od převísku ke třetímu je naprosto neuvěřitelný, úasne tvarovaná skála s oblými a i hlubokými děrami a super lezení; doporučuji. Z lehkého terénu nad čtvrtým kruhem se lze vrátit.
Gleitmannsturmy určitě potěí a přinejmením jeden lezecký den naplní radostí a po okraj. Take vercajk, svačinu, schön Wetter, auto ve Felsen Mühle a tradá do ráje.
Schlafender Riese Xa, Pikot v úspěném RP pokusu u druhého kruhu
No uz jsem se chtel zeptat jestli vylezeni s preskama v kruhu je RP, ale nejspis preklep, v denicku ma Piskot PP - jen vic takovych, co si nepletou styly a leze podle pravidel.
Kluk ikovnej je ten Pikot. A fajnové fotky umíte. Jenom by kluci neměli být sobečtí a začít pouívat to mágo, vdyt kadé malé dite vi e se tim pak etří povrch skály pro dali generace.
Děkuju Jardovi za tohle nečekané lichotivé zviditelnění. Natěstí dokumentoval zboku, tak se před případnými čtenářkami nemusím stydět za spodní prádlo prosvítající skrz značně prostřílené tepláky etc. Autor článku a fotoreportáe se ovem skromně zapomněl zmínit, e Spícího obra on sám vylezl flash (a nechal si před tím po mém pokusu vycvakat expresky) a Breitmaul potom dokonce v čistém OS. Jenom ho přitom neměl kdo fotit.
A k maglajzu: byl bych váně vděčný vem komentujícím, kdyby to, e tady lezu "bez", nezneuívali pro nějaké svoje cíle a demonstrace. Jinde toti lezu "s" a rád. Aspoň kdy se pokouím o něco od IX vý. Adam stahuje svá videa, protoe se do něj naváejí, e leze s mg, a já bych třeba musel ádat o staení fotek, které jsou bez mg :))))
Velmi rád jsem se začetl do dalího krásného článku o píscích saských. Pánům gratuluji k přelezům, jste kabrňáci.
Pikote omlouvám se, ale na tvůj příspěvek musím reagovat (ačkoliv jsi vyzýval k opaku) u proto, e si tě váím. I kdy tě vlastně znám jen z tvých komentářů. Teda jestli jsem to dobře pochopil, u nás s mg leze (od IX vý) :-) (Pokud je to ujája a vápno, hrabu svůj komentář v hlubokou zemljanku).
K jádru pudla. Nedovedu pochopit, z jakého důvodu jsi činil jak psáno v článku; tvé jednání jeví se mi rozsporuplné (schválně uívám starého tvaru). Copak u nás neplatí stejný zákaz lezení s mg jako v Sasku? Nebo saský pískovec je oním pokozován a ná ne? Nebo to bylo kvůli Jardovi?
Vysvětlení prosím.
Děkuji, Op lysovitého typu
Názor na mg mám stejný i po přejezdu hranice: nevadí mi a nevidím zásadní důvod, proč ho odmítat. (Nepřesvědčivé teorie o pokozování, výkřiky o ulehčování a já nevím co vechno. Onsighty a estetika jsou u trochu jiná úroveň: o způsobu, jak si Sasíci značí v těích cestách chyty a stupy, ví svoje kadý, kdo toho tam trochu těího zkouel - a zlatý maglajz, vyryté ipky karabinou jsou výrazně brutálnějí a důskledek pro OS je stejný - a neoprí to. Estetika by se aspoň trochu dala řeit barvením... a to u je ostatně věc debaty.) Směrodatné pro mě není ani papírové pravidlo ("zákaz") - pravidlo můe být dobré nebo patné... Důleité je přemýlet o něm a prověřovat ho.
V Sasku je ale situace jiná v tom, e tam kromě toho "papírového" pravidla opravdu funguje také obecná shoda lezců, e se s mg. neleze. A na to musím brát ohled - i kdy, jak říkám, můj názor na věc by byl jiný. Nejsem tam doma a tak to respektuju a ani se nepokouím - ani kdy by mě na 99% nikdo neviděl a tak. Za poslední roky jsem tam na stopy narazil asi ve 4 cestách, to není moc.
V Čechách taková shoda nefunguje. Proto se zařizuju podle "svědomí": chápu, e to někomu můe v cestách vadit, tak se snaím lízt lehčí cesty a klasiky bez něj (protoe to je problém hlavně u těchhle cest). V případné debatě se budu určitě stavět za zruení zákazu, kdyby to lo, tak bych byl asi nejspí za nějaké kompromisní řeení, které by snad (??) mohlo být přijatelné pro vechny strany. - Ovem pokud by se najednou situace změnila a vichni maglajzisti ho najednou začali z vnitřního přesvědčení odmítat, respektoval bych to tak jako v Sasku. Ale jestlie je to mezi lezci moná půl na půl (nebo trochu jinak, ale obě skupiny jsou dost velké) a osobně si myslím, e to papírové pravidlo neodpovídá době, situaci a působí spí jako rozbuka a vede k absurdním scénám a komentářům u kdejaké fotky nebo u výstupů roku, bych byl jednoznačně za vyřazení toho bodu z pravidel (přinejmením a v první fázi - pak by se musel hledat nový způsob koexistence s OP...).
Schizofrenní si nepřipadám. Prostě jenom nechci respektovat pouhý kus papíru, o kterém si myslím svoje. Přesvědčení takové větiny tamních lezců je u autorita, kterou s čistým svědomím nemůu - ani nechci - obejít. A není to primárně nějaký strach z pokuty - i kdy ta by samozřejmě taky nebyla milá.
Pokud jde o ten můj moná zbytečný komentář: podrádily mě trochu nějaké hlasy vý. Váně bych nechtěl, aby si mě bral do huby někdo jako Fery (promiň, zaslouil sis to :) apod. - s něčím jako: "tak vidíte, vy maglajzisti, e to jde i bez toho, tady vám to někdo ukázal..." A nebo jetě líp: "Tak vidí, Pikote, konečně jsi na to přiel, jde to, co, he??" Vím moc dobře, e to bez toho jde, a nikdy jsem neříkal, e ne; vylezl jsem asi i ňákej ten tisíc cest bez. Ale taky mám představu, co to třeba v létě obnáí a jaké má člověk občas pocity marnosti - kdy se mi třeba po dvou ani ne moc těkejch cestách úplně svlíkly prsty z kůe... A to lezu úplný houby proti třeba klukům z Labáku.
Hore zdar! Děkuji za vyčerpávající odpověď, ukojila (to je od slovesa kojit :D ) mou zvědavost.
Autorita v podobě místních zvyků je podle mě rozumná. Bohuel se vak najdou tací, kteří razí theorii, je tam mágo, sypu taky. Vdy to fakticky znamená, e jeden naruitel místní pravidlo prostě oddělá.
Ač obdivovatel klasiků, taky si myslím, e kompromis je nevyhnutelný. Přejme si aby u toho neteklo tolik krve, kolik by se dalo předpovědět z diskusí na tomto (bez ironie) skvělém serveru.
Zlom vaz a a ti to leze dobře i líp (vdycky si říkám jak to ten Pikot sakra stíhá}
Lysoop
Tenhle článek je opět super, tentokrát je navíc povýen, skutečně zajímavou diskuzí, zejména Pikot, presentoval něco, pod co bych se klidně podepsal.
Pevně věřím, e tento názor nezapadne.
Jen bych chtěl přidat malou poznámku z mé praxe, doufám, e nebude blbá.
Jezdím dost boulderovat na Petrohrad a ale i na písek, Sněník a do Fontainebleu.
A často mám pocit, e k lezení větiny bulderů bych moná ani mágo nepotřeboval. Kolikrát se stává, e v průběhu boulderovaní zcela zapomenu, maglajzovat a jeliko se mi nepotí ruce tak lezu a lezu a ani se mágem nezdruju. Maglajs big bag leí na zemi a kdo by se stále shýbal, e?
Ovem musí být hodně chladno! Nejlépe pod nulou bez sněhu. Bez pouití magnézia by se tedy sezóna pro mě zredukovala na jen několik dní s ideální teplotou. Naopak mám ozkoueno, e v teple by zpocená nevysuená kůe z konečků prstů skutečně la do háje během několika temp po malých chytech. Závěr?:
Magnézium tedy umoňuje lézt i v teplejím období. A to i lidem s větí potivostí rukou a podle mého názoru nejen chrání skálu od naeho potu, ale i nai kůi prstů před rychlým roztrháním.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.