Je to zejména proto, e na rozdíl od větiny závodů, které se konají přes víkend, probíhá tento zcela záměrně ve vední den, v úterý. A tak se k velké radosti větinou kolem 130 děcek místo koly sportuje. Ale opravdu jen sportuje? Vdy připravit pro takovou bandu závody, aby se vyřádili jak prckové, jetě neodrostlí kolce, tak protřelí borci, není ani jednoduché, ani snadné. Zvlátě pro oddíl, který nemá zázemí dospělých bardů a věnuje se předevím mládei, kole jetě neodrostlé. A tak jsou do přípravy i organizace zapojení jak áci a členové pořádajícího kolního sportovního klubu při základní kole z Prahy 9-Újezdu nad Lesy, tak studenti (záchranáři), vyí odborné koly zdravotní z Prahy 4, se kterou má nae základka natěstí velmi dobré kontakty.
Ale proč ten titulek 7 metrů od maléru? No, nevzpomíná se na to snadno, ale 7 metrů to je přesně vzdálenost, která dělí zavěeného borce na topu od podlahy v naí tělocvičně. A proč je to tak důleité, nebo, co se vlastně stalo? Natěstí nic (znovu klepu na dřevo),
ale
.
No, rozvázal se sedák. Natěstí ne od lana, ale v uvázání kolem pasu. I tak to ale byly horké chvilky. Jetě těstí, e se jednalo o zkuenou a kvalitní závodnici, která nezazmatkovala, a e se úvazek uvolnil a při dokončení cesty a ne při dynamickém zatíení nebo pádu. Takhle zůstala závodnice viset za nohavice a uvázání sedáku k lanu. A tak byla i sputěna na zem. Co dodat? Povinnost kontroly je jednoznačně na straně jističe ten má za úkol prověřit uvázání závodníka. Ale ta kontrola proběhla, a přesto dolo málem k maléru. A jističem nebyl ádný zelenáč, nebo někdo, kdo by to bral hákem. Přesto se to stalo. U nezjistíme, zda to opravdu byla chyba uvázání a nedostatečné kontroly nebo chyba úvazku, e by páska proklouzla v přezce. To se ani nechce věřit přeci jen to bude asi na lidské chybě. No zapla Bůh, e to dopadlo takhle. V rámci zmatků kolem celé události nás ani nenapadlo zajistit úvazek a nechat ho překontrolovat (vichni stejně tvrdili, e úvazek byl uvázán správně a e to bylo kontrolováno). A tak zůstává memento vem pořadatelům a organizátorům podobných akcí. Ďábel nikdy nespí! A jestli chcete spát v klidu vy, hlídejte i nečekané. Jen tak lze zabránit malérům, které by mohly skončit naprosto fatálně. A úplně vniveč pak přijde vechna ta práce kolem přípravy a organizace závodu, kterou si umí představit jen ten, kdo něco podobného pořádá sám. To přátelé mějte oči na opkách i kdy jsou závodníci jetě za humny.
No a teď ke druhé části nadpisu boty fuč!!!
Je to u málem obehraná písnička, e časy se mění a doba, kdy bylo moné odloit si kletr pod skálu i s doklady a drobnými na guláek a pivko, je dávno pryč. Krade se vude a vechno, bez ohledu na zvyky a tradice, e v lezení jsme vichni kámoi a kámoe by přeci nikdo neobral. Ale jo, obral. A hodí se taky vechno mobil, tramvajenka, matro i boty. A e musí jet ten někdo domů v lezečkách k tomu díny a triko - no pohled pro bohy. Ale koho to zajímá. Ten někdo-hajzl-uetřil pár babek, o které obral
kamaráda. Jetě, e se to píe s malým k. Velký Vont by se divil. A my taky. Ale taková je pravda. Po závodech zmizely téměř nové botičky (viz foto), které si někdo, asi omylem, nazul místo svých trepek.
Ale ani ty tam nezůstaly, tzn. e si někdo pomohl úmyslně. A mu paznechty slezou! Nenapadá mě slunějí výraz. Co naděláme? Pojitění na takovouto událost samozřejmě nemá ani oddíl, ani kola. Přeci jen se počítá s účastí kultivovaných a kulturních osob, ne se zloději. Pro přítě u ale ne. V rámci dobrých vztahů se pokusíme najít způsob jak kodu zmírnit, ale zůstává hořkost. A jak se motivovat pro dalí akce?
e za odměnu budeme řeit dalí malér? Vdy vichni vědí (snad), e za uspořádáním takovéhoto závodu je spousta hodin času věnovaných přípravě a zadarmo. Symbolický příspěvek od ČHS je milý a děkujeme za něj, ale v podstatě to neřeí. Nikdo to nedělá pro peníze. Vdy to bylo a nadále bude na ochotě udělat něco pro druhé, zvlátě pro děcka a pro pocit zadostiučinění, e se dobrá věc podařila.
A taky, e jo. A nedáme se otrávit ani skoromalérem, ani nějakým blbcem, který neví, v jakých botách přiel. Bylo by to nefér vůči vem, kteří podali pomocnou ruku, aby závody proběhly férově a v klidu.
Dík proto patří nejen vem pomocníčkům, ale předevím hlavnímu partnerovi akce- firmě Lanex Bolatice, která dala anci vem kolním prckům bojovat o hodnotné ceny v rámci Tendon Cupu 2010, ale i dalím partnerům, bez kterých bychom se neobeli. Záchranářům, z ji zmiňované VO Zdravotní z Prahy 4, Hudy sportu Harfa, který pomohl s dalími cenami a aktivní pomocí při stavbě cest a jitění,
a předevím vem členům horolezeckého oddílu Gekon - Markovi, Lence, Rosovi, Jirkovi, Tomáovi, Janě, Klítěti a dalím, kteří nezitně přiloili ruku k dílu, aby se zadařilo. A bez pomoci pana Rakoviče, kterému se podařilo se svou firmou stihnout rekonstrukci stěny, by to taky asi nelo. Jetě jednou tedy dík a snad se neurazí ti, kteří nebyli jmenováni spoléháme i na ně zase přítě (např. kuchařky ze kolní jídelny, které nevěda předem, přesto zvládly nápor dalích 120 strávníků). Ale
. vvv vo tom to je
.
Tak jen pro úplnost přehled vítězů (i kdy na www.horosvaz.cz - v sekci soutěe a mláde si to asi kadý ji nael) : celkový počet účastníků = 139 (včetně těch mimo soutě)
Kategorie :
- prcci (M mimo soutě 8 účastníků
vichni vítězové, i kdy někomu to lo lépe)
- dívky, kategorie D-1.místo = Týfová Klára, pořádající oddíl, HO Gekon Újezd n. Lesy (15 startujících)
C-1. místo = Bělková Katka, TJ Jiskra Nový Bor spolu s Matúová Mía (HK Skoba Stříbro) (24 startujících)
B-1.místo = Pokorná Andrea, HK Lankroun, spolu s Praibiová Eva, Sokol Brno 1
(15 startujících), MS Peltrámová Veronika Saltic, Smíchoff
A-1-místo = Obročníková Anna, HO Český Ráj, Mammut (8 startujících)
- chlapci, kategorie D-1.místo = Vopat Jan, oddíl Hospul Ústí n.Labem, (19 startujících)
C-1.místo = Kliger Petr, Yetti Club Trutnov ( 21 startujících)
B-1.místo= Doseděl Jan, HK Lankroun spolu s Krutský Jan, Smíchoff, Adrenalin
Pit ( 17 startujících)
A-1.místo=Němec Tomá, HO Hejnice (8 startujících)
Jo a těíme se na viděnou přítě !
Za vechny, kteří k tomu měli co říci Mirek Kurka, HO Gekon Újezd nad Lesy
