Předevčírem 30. května, konečně po více jak měsíci a půl, kdy jsme opustili nae domovy, nás ocelový Fénix znovu vyplivl nazpět na rodné hroudě v Práglu.
Ten, kdo zná ten pocit návratů po proitém strádání, bude se mnou souhlasit, e domov, který se zdá místem běným, téměř by se dalo říci, a edivým při běném denním frmolu, tak se rázem promění v rajskou zahradu, kde zurčí potok a těbetají ptáci. Kde hojnosti, porozumění a lásky je tolik, e jen matně přemýlíte, proč tak něco dokonalého jste kdy opustili. A přeci
Ne napíi článek z deníčku expedice, která ji v tuto chvíli má své osudové stránky dopsané, a utříbím si v hlavě záitky, je pomalu usedají na dno vzpomínek, tak strohá fakta oprotěná od jakéhokoliv citu mohou vyplout na světlo boí.
Patnáctého dubna jsme se Zdendou vystartovali směr Nepál. Vyráíme úmyslně s lehkým zpoděním do jarní himálajské sezony, kdy doznívající zimní monzun ztrácí ji na dechu. V sázce je ve na jedné kartě a to, e v krátkém čase stihneme vylézt kopec před dalím příchodem monzunové vlny.
Samotný trek na Yalunský ledovec do monumentálního amfiteátru Kanchenjungy, Kumbakarny, neboli Janu, Kabru a včetně naeho cíle Talungu, je zaručeně hotovým očistcem, pro toho, kdo nenávidí chození. Jedná se o jeden z nejdelích přístupů pod kopec, který znám. Samotné handrkování s nosiči a pochod do BC (5100m.n.m), nám zabral bezmála estnáct dní. Nebylo času nazbyt a tak následná aklimatizace, byla na pořadu hned druhý den po naem příchodu. Cíl zněl jasně, výklus normálkou na Talung, do výky někam nad 6500 metrů, dvakrát se tam vychrupnout a zároveň si prohlédnou tím ná případný sestup při úspěném dolezení pilíře.
Ve probíhalo OK a po malých peripetiích, kdy jsme byli nuceni pět dní čekat, a se mi odporoučí dávivý kael, vyráíme nakonec v plné síle a odhodláni opřít se do následujícího pokusu se vím, co v nás je.
Průvih bylo jen rozhodnutí kudy vzhůru. Letoní sezóna, byla naprosto odliná od předchozí v roce 2004, kdy jsem tady měl pokus vylézt na S/Z pilíř s Houbou (Tomáem Rinem). Rozdíl tak diametrální, e ná původní záměr, při pohledu na tmavou skálu, kde v první třetině pilíře chyběla naprosto sněhová pokrývka s ledem, dávala jasnou odpověď, tudy vás ani náhodou nepustím chlapci. Tudí, jak mlsný sup jsem jeden den leel s dalekohledem poloen na zádech ledovce a sledoval slabé místa pilíře, kudy na tu potvoru, aby dala. Nakonec monosti se zúily na dvě. Nicméně, kadá z nich, měla nejedno kritické místo s objektivním nebezpečím. Volba nakonec padla na levou stranu S/Z pilíře, kde na základě spí intuice jsem tajně doufal přes průzor dalekohledu, e ta tenká bílá linie, vzdálená ode mne víc jak dva kilometry, která vedla závěrečným HeadWallem, je právě ta nae správná dálnice a propustka k vrcholu.
14.5. Vyráíme do ABC pod úpatí Talungu
15.5. V 5hodin ráno ji ukrajujeme první metry z následujících dvou a půl kilometrů. Kolem sedmé ji naráíme na tvrdý vodní led, kterého se nezbavíme v průběhu dalích dní. Lezení je únavné, relativně vyrovnaně obtíné a vyadující v kadém kroku stálé soustředění. Ten den končíme po 14 hodinách rachtání na vysekané poličce pod vysutým sérakem ve výce 5900m.
16.5. Po předchozím dnu a námaze vstáváme později, nicméně monotónní dřina pokračuje a místy je zpestřena sněhovou strání, kde si konečně při zakopnutí do hlubího sněhu, lýtka trochu odpočinou. Ten den končíme relativně brzo, ji ve čtyři. Jako základ pro bivak nám slouí díra séraku 6300m.
17.5. Tento den je vstupní branou do horního HeadWallu po strmém ledu a místy promixovaným se skálou. Před námi se otevírá klíč stěny. Lezecký den končí po patnácti hodinách a se tmou, kdy v posledním světle kopeme do ledu a vytváříme skromnou ploinku pro stan 6700m. V průběhu noci nás zasypává sníh, padající pod nárazovým větrem, který musíme odhazovat.
18.5. Průlez tenkými vyledněnými lábky pokračuje celý den a do výky 7000, kde stavíme za skalním pilířkem stan. Je silný nárazový vítr, který v noci ustává. Přes den dolo k pádu utrů, který jsem ukopnul mačkou, a Zdendovi přistál jeden z nich na helmě. Natěstí Zdendova hlava zůstala celá, ale odnesla to helma, která byla ve dví:-), včetně foáku na boku.
19.5. Den jak víno, s výhledem ji na Shikimskou stranu a celé panoráma Kanchenjungy. Následuje průlez horním polem pod vrcholový hřeben. Kolem 12. hodiny dolézám na vrek a filmuji poslední záběry, těsně ne valící mlha ukradne svět. Zdenda ji přichází na vrchol v bílé tmě. Začíná sestupové drama, kdy je vidět tak na pičku nosu, je končí večerem ve výce 6600m.
20.5. Pokračujeme v sestupu mezi trhlinami a séraky a na suovisko. Kolem 13. hodiny docházíme do BC, kde na nás ji čekají nosiči. Následující den hned po ránu máme sbalený BC a lapeme přes Yalung směrem domů. Hurááá a áteček.
Cesta dostala název Thumba Party, podle typického nepálského nápoje Thumby, který obsahuje zkvaený proso, kukuřici a dalí, včetně veselých voltů, který roztáhnou nejeden úsměv. Vede v S/Z straně pilíře na vrchol Talungu 7349m a celková délka výstupu je 2500m. Obtínost bez jakéhokoliv ponování je v mixech M6+ a WI6 ledových.
Pouitý jistící materiál a vybrané vybavení:
1x 80metrové lano/Ø7,8mm
5x frond sada 1-5
5x roub do ledu
5x skoby
1x útočný stan
Barvitějí vyprávění si nechám a pro romantické due, které se se mnou znovu vrátí na Ledovec Yalung a krok po kroku proijí příběh, který rozhodně nese v sobě nejednu pičatou příhodu.
Těbůh a díky i za Zdendu, jak za podporu, tak i příjemná slova po naem návratu. Mára
Baba piersingová...
Tibeánci..
Rododendrón je růí Himálají.
Záda nezáda, furt se nakládá.Přechod pěti pasů od Ghunzy do Ceramu.
Mýtický Oktang. Na jednu stranu propoutí do ivota, přitom ta odvrácená strana je vstupem na ledovec Yalung, kde krom dřiny a odříkaní vás nic jiného nečeká
Okamiky zastavení na Rarasoup, neboli Sherpasoup, byly kadodenním oslavným momentem. Dlouhý trek, měl skutečně mnoho těchto oslav a mozek u začal umdlévat, e nikdy tato "radost" neskončí.
A tady bude BaseCamp.... 5100metrů, nikdo nikde
Aklimatizace měla své silné, ale také slabé stránky. Nafoukaný sníh dával zahulit.
Hned první den lezení dává tuit, co se bude dále dít. Po čtrnácti hodinách na předních hrotech dolézáme na místo, kde stavíme stan. Jestli to takto pude dál, tak potě pánbůh.
Po celodenní dřině,vysekat poličku do ledu pro stan,můe být záleitostí i několika hodin.
Bivak v 7000 byl romantický aspoň pro foák. V kadém případě se vichr přes noc utiil a jediná cesta v tu chvíli ji vedoucí pouze přes vrchol nám poslala pozvánku "poďte dál, chlapci uatí,"..
Vodní led byl tvrdý jak beton. Znamenalo to v mnoha případech tlouct cepínem i pětkrát za sebou, aby hrot aspoň trochu vykazoval známku zaseknutí.O nohách s mačkami raději nemluvím, jeliko připomínaly hrabání Mickymause ve vzduchu.
Po prolezení headwallu, natěstí se potvrdil odhad, jen byl vytyčen pouze prstem od ledovce na vrchol, a to, e laby pokračují dále a do vrcholových partií
Vrchol během pár minut pohltila bílá tma. Těsně předtím, ne dolezl Zdenda, jsem jetě stačil nafilmovat okolí. Nicméně společná vrcholová fotka, je u pouze s bílém přelivu a to nás teprve čekal sestup. Nevidíme si na pičku nosu a slézáme intuitivně dolů, ale upřímně spí neznámo kam..
Já a Zdenda
TOPO: 2500metrová Thumba Party na 7349metrový Talung. Za 7 dní a 6 bivaků, stojíme nazpět na jejím úpatí.
na trávení je nejlepí thumba, dole pod "kančou" mají mistňáci(kmen limbů)) hodně dobrou, aspoň před 10-ti letama co si pamatuju, take recept je nejdřív se pořádně zkalit dole a pak něco pořádnýho vylézt nahoře:)
Ta Marian paradne vysoko a daleko ste vyvspinal, o tom ani reci, respekt a obdiv moj prevelky mate.Tak ako uz po dlhe roky Ti fandim, neni to lahka cesta ktorou kracas ... a preto tesil som sa na foto z tych klucovych M6 ci WI6 flekov, tak sa citim, uprimne, celkom podvedeny. Aj ked nejaka klasa v horach mi je u prdeli, tak ked uz to raz takto bulvarizujes, malo by byt podla mna slusne ku nam ostatny prilezitostnym WI4 M5 lezcom, to aj dolozit paru zabermi. ... diki a nech sa dari miso
Tedy ty tady verejne pises, ze kluci podvadeji, v tom pripade tedy napis jaky k tomu mas duvod a take jeky jsi miso.....medved miso, miso orolin, miso somar chujovy???
Miso je z niceho neobvinuje. Jen chtel videt zabery z lezeni tech tezsich mist. Abych se priznal, taky bych rad je videl. A tim vubec nerikam, ze Mara keca a prehani.
Moná by stačilo aby napsali, které jiné WI6 a M6 v posledních době lezli. Museli se přece na takový výstup jaký prezentovali připravovat i lezecky. Ne, jen tím, e naběhají stovky kilometrů. Taková obtínost není ádná legrace ani v meních horách. A nebo si doopravdy mysleli, e kdy takovou obtínost lezli v mládí, e to v nich vydrí a do důchodu?
Martasi moja otazka nebola Tebe ale kolegovi Holečkovi. Taze uplne v klude vydychaj a maximalne skontroluj gumu na slipoch ci Ti nepraskla z tolkeho pechorenia. Starou horskou pravdou je ze Marova klasa plati pokym to niekto iny neprelezie nepotvrdi/nevyvrati. Uprimne je to paradny vykon bez ohladu na nejake cisla. Mna lem zaujimalo jak to tam borci pucili v tych M6 flekoch. Ak su toto fotky z nich tak ja mam svoj nazor na vec a nevnucujem Ti ho. PS Ked chces chujovat stav sa po ceste do adru na benesovej 519 v trutnove miso ilka zazvon na zvoncek a som na Teba zvedavy jak budes husty.
Miso Zilko, ja jsem taky neodpovídal Tobe, ale daval najevo svůj nazor jako tys ho dal, takze:za prve neumis rozpoznat vypovídací hodnotu psaného sdeleni, tvuj problem.
Za druhé pak nosim trenky.
Za treti nechapu proc pises slovensky na cesky web, kor kdy asi nejak prezivas v Cesku, bohuel asi to souvisi s vychodni kulturou vaeho naroda nicméně fakt netuím, co je to pechorenie. Za ctvrte a dalí :
Kdy mas svůj nazor na Maru a spol. ja mam ted zas svůj nazor na tebe a rovnez ti ho nevnucuji.
P.S. Ja nechci chujovat, to mozna ty jsi chujoval, chujujes a zrejme chujovat budes.
Nicméně napis mi tu mobil a ja se Ti az pojedu do Adru ozvu, do nejake diry ale kvuli tobe zajizdet zas nebudu to tedy neee.
A porad plati, ze jsi se jakoby ptal a ve skutecnosti jsi kricel podvadite!!! Coz muze byt, ale pak to napisu jasne, ze?
Kamo z Martasu normalne si vo mne rozpruudil polozabudnute nacionalne emocie dalekeho vychodu. Ta som sa napechoril aj ja a tu mas jak odvetu tradicny slovensky alpinizmus v punkovom style popicizatahu Twight, Backes a House: <http://c498469.r69.cf2.rackcdn.com/2001/48_backes_mckinley_aaj2 001.pdf> (1 medzera) ..cirou zhodou nahod obdobnej klasy.. m.
mate vy vubec poneti co to znamena delat fotky M3 a nebo WI6 terenu v HImaljy ve vysce mezi 6000 a 7000 metry kdy na kazdy zarazeni cepinu potrebujes 2-3 nadechy.
Bez fotografa na fixu najdes stezi nejaky fotky WI6 z alp natoz z Himalaje...
Cus M.
PS: me se zda WI6 taky sci-fi, ale to jenom proto ze z toho mam stazeny koule i kdyz je to jenom 20m rampouch v alpach nekde za barakem (a vim o cem mluvim pac jich mam v okoli 20km nekolik).
Má pravdu je těké tohle lézt a jetě fotit, i někde za barákem. Ale pokud takovou obtínost nelezou běně za barákem, jak ji mohou lézt v takové výce?
co si pamatuju, třístupňová má třetí stupeň nejde to. čtvrtý stupeň, o který byla stupnice rozířena, má slovní popis "nejde to a nejde ani kdybych se posral". třípluska je tedy hodně.
Jo ja to chapu, sam to moc nesleduju takze nevim co lezou...a jak rikam i me to zni jako totalni psycho v tehle vysce. Jen jsem reagoval na to kde jsou fotky (samozrejme je to jenom jedna z moznych variant).
No takovým typickým WI6, minimálně pro mě, je Supervisor (teda podle podmínek). Těké, ale lezitelné. Ovem s 5 rouby bych do toho opravdu nevlezl. Taky by mě zajímalo, jak to s tou klasou je, ani bych teda něco shazoval.
Klasifikace je (obzvlátě v horách) dost subjektivní záleitost. Pokud vylezete 8a v níině a srovnáte ho s 8a pod Shivlingem (4500 m), tak taky leckdo bude čučet...
Pro neaklimatizované to bude výrazně těí a pro aklimatizované klidně i o dost lehčí.
Take zkusím volně citovat Petra Jandíka:
...Na tiskovce Mára vysvětlil, e hodnocení obtínosti zahrnuje tvrdost ledu, malou zajistitelnost, vliv výky atd.
"Jinými slovy, měl pocit, e výkon, který podal na překonání obtíí cesty byl ekvivalentní přelezení ledopádu klasifikace WI 6 někde v Maltataliu a například 9- na Amin Brakku také není tak těké jako 9- na skalách. S tímto vysvětlením je třeba udanou obtínost brát."
Mě to jako vysvětlení stačí. :-)
Moná pomůe i vám.
jo, tak nějak. vidím to na patně zvolenou výrygkaitkálu. "technicky obtínostní" klasifikace by v principu neměla zahrnovat jistitelnost, odlehlost, případné problémy s ústupem a záchranou atakdále. od toho jsou klasifikace "horsky celkové".
ad absurdum, proč to teda neoklasifikovali 8b+, dejmetomustonoka?
Zdravím:)))
....tyvado dy pekový některý turbokrutosračky na Klokočí by jinde lezecky pohybově byly třeba VIIIb , ale tady to jsou IXa, protoe to je jemnej matro, navrch skromně zajitěnej!!! Take v klasifikaci by psychickej faktor měl bejt určitě zahrnutej! Stejě jako u MArouse! čusbus Luká Čermák
Dost dobře si nedovedu představit estkovej led s batohem na est bivaků na zádech. A tvrzení Marka o subjektivním pocitu hodnocení, bych byl ochoten přijmout od nějakého nováčka, ale ne od něj. A e byl tvrdej led, e museli několikrát seknout ne cepín drel, sedí taky víc na kecy od někoho kdo s cepíny neumí.
jo, krutosračky na písku, extrémě třeba kokořínsko - klasifikace moderních stěnovek je na první pohled ujetá a na první pohled je to jasně lehčí. ale kdy za to bude brát jako za vápenec, tak neuleze ani metr a oláme kubík votin. tady nemůe brát za okraje dírek, ale pěkně nataený prsty dovnítř a silou tlačit na konečky prstů, a s nohama zrovna tak, a hele, padesátikilovej vychtlík se neodlepí od země a chyty se sypou, a dvoumetroví kováři a panděratí tatíci stoupají strouhankou jako dým. ale je to ukrutně silové, skoro jak někde na zaplivaný překlice.
nebo kroky v bouldrproblémových cestách budou při stejné klasifikaci mnohem těí ne v táhlách vyavovačkách, to jasně, klasifikaci lze posunout mírně vej nebo ní, ale kurvablesky mírně, dejmeto mu o půl stupně, ne o tři (?).
Zdar,
je to uzasny vykon a velka gratulace! Mam jen jeden dotaz ohledne vybaveni. Pisete ze jste meli jedno lano, ale na fotkach mi prijde ze vidim dve. Absolutne nechci nijak znevazovat vykon, jen me zajima s jakym vybavenim jste to lezli. Diky! Vojta
Čus vysvětlení dvou různých barevných lan je docela prozaické, na fotce, kde je luté lano je z prvního pokusu 8.5 kdy kvůli mému intenzivnímu kali, jsme museli se Zdendou po 400metrech zabalit výstup a slézt nazpět:) Dalí fotky jsou ji o est dní později z aktuálního vstupu. Těbůh Mára:)
Ve probíhalo OK a po malých peripetiích, kdy jsme byli nuceni pět dní čekat, a se mi odporoučí dávivý kael, vyráíme...
Pod touto větou je ukryto 400m lezení a sestupování v extrémní výce. Jste paáci, e jste se o tom nezmínili. Moná, e jste se nezmínili i třeba o něčem jiném? Nenechali jste si tam po tomhle pokusu stan a plno vybavení? Potom u by to moná nebylo alpským stylem. Máme vám věřit? Kdy ta brutální obtínost, kterou uvádíte je postavená na taky trochu pochybných argumentech. :-(
to u je jako blahé paměti diskuse o onsajtu sportovek s fixníma cvakátkama. u tejdeního vejlapu tříkilometrovou strání by snad jeden den předchozího pokusu, a navíc ne asi klíčovýho fleku za alpskej styl povaoval i nejfanatičtějí vykladač. jak se puristi stavěj k večer porenčovaný dýlce nad bivakem - to u je taky ekpedice?
Alpský styl a tzv. lehkou expedici definovalo UIAA ji v roce 1985, ale jak je vidět, pokročilá doba - místo aby byla přísnějí - spíe povolila lezeckému pohodlí. Mnohem více ne čistý alpský styl nebo i lehký expediční styl se ve výkovém horolezectví ujal a rozířil charakter expedic, které umoňují účast irokému výkonnostnímu spektru zájemců (nebo přes vechno se nedá hovořit o rekreačním výkonu, i kdy mnohdy jde klient tzv. komerčních expedic prakticky nalehko a nemusí se starat o nic ze strategie výstupu).
ALPSKÝM STYLEM lze označit pouze výstup, při kterém lezecké drustvo s maximálně 6 členy postupuje k vrcholu bez návratů a fixování, bez umělého kyslíku a jakékoli pomoci od jiných osob, tedy členů jiné nebo i vlastní expedice. Nosiči se připoutějí jen v malém mnoství pro transport do základní tábora.
Jedním z prvních výstupů podniknutých tímto stylem je právě prvovýstup Petera Habelera a Reinholda Messnera levou částí jiní stěny Gasherbrumu I v roce 1975, který je označován za začátek nové epochy sportovního pojetí výkového horolezectví. (Vrcholnou podobou klasického expedičního stylu byla v téme roce vylezena JZ stěna Everestu nejlepími britskými himálajisty vedenými Chrisem Bonnigtonem).
LEHKÁ EXPEDICE označuje styl, při kterém se připoutí při výstupu budování postupových táborů a zabezpečování přelezených úseků fixními lany, návraty a opakované pokusy, ale ostatní podmínky jsou podobné jako u alpského stylu nanejvý 6 účastníků expedice včetně erpů, kyslík k dispozici pouze pro lékařské účely a nosiči jen do BC. Ve dvoučlenné expedici tak můe jít o úctyhodný vrcholný výkon.
Moc nerozumím narákám vztahujícím se ke stupni obtínosti???M6 resp WI6 viděli jste ty dva někdy lezt??Mě se ta monost párkrát naskytla a na základě toho mi přijdou diskuze ohledně volby stupně obtínosti naprosto irelevantní....Ti dva M6,WI6 vylezou s prstem v prdeli a pul litrem rumu v aludku....Jinak by se přeci do takové stěny ani nepustili....
Radare, takovou pitomost jsi musel napsat, aby jsi ukázal vděk? Kolik, e ti to přidali na tvůj výlet? Mohl bys někde zveřejnit, jak se to tak stane, e nelezec jako ty dostane finanční podporu od čhs, na akci, kde výkonostně nemá co dělat? Pochopil bych, kdyby ti přispěli na kurz pro začátečníky... Moná umí lyovat, ale to je něco jiného ne lezení. Myslím, e Hrubý z tebe musel být na mrtvici, z toho co jsi tam předváděl.
S radostí naváu na trend zavedený v této diskuzi, jakým je sdělovaní osobních adres. Tak e milí anonymku: Stavidlový Vrch 51 Vrchlabí, přijed pokecáme, projdeme učetnictví, na místě by také bylo, aby jsi připravil test který pověří moje lezecké dovednosti....výsledky svého etření můe následně zveřejnit na místním webu:-)
Přesně nevím co ten klučík vylez resp. nevylez, ale zúčastnila jsem se v Hradci přednáky o Nanga Parbatu, kterou pořádal Michal Veselý, co je mimochodem dle mého názoru skvěly člověk a horolezec, ten v průběhu přednáky Groha chválil jak v rovině lezecké tak jako partnera,(pochopila jsem, e spolu tvořili lanové drustvo), na závěr uvedl, e pro sestup se Groha rozhodl ve chvíli, kdy se u Veselého zhoril zdravotní stav na tolik, e nemohl dále pokračovat...zmínil také ,něco o tom, e dle jeho názoru byl Groha v takové kondici, e měl objektivní anci postupovat jetě hodně daleko....
Likewise, royalty for Nanga Parbat, Gasherbrum I, Broad Peak, and Gasherbrum II is 9000 USD for a team of 7 and 1500 USD for each additional climber.
Z toho plyne, pokud na Nanga Parbat ly peníze ze Svazu, tak Radar a spol. ádnou dalí dotaci nepotřebovali, veli se do 7 osob, kde je cena 9000 USD.
Likewise, royalty for Nanga Parbat, Gasherbrum I, Broad Peak, and Gasherbrum II is 9000 USD for a team of 7 and 1500 USD for each additional climber.
Z toho plyne, pokud na Nanga Parbat ly peníze ze Svazu, tak Radar a spol. ádnou dalí dotaci nepotřebovali, veli se do 7 osob, kde je cena 9000 USD.
S polpatkama je to troku jinak, loni v Pakistánu platila sleva 50 %. Take poplatek za kopec je 4500 $, ale to je mení částka výdajů za expedici. Dalí nemalé finance spolkne cargo, doprava včetně letenek, sluby agentůry, nosiči do BC, guide, materiál který zůstane na kopci nebo se zničí, osobní výbava... Je pravda, e v případě Nanga Parbatu je to vzhledem k dostupnosti mení částka ne u ostatních pakistánských osmitisícovek, ale přesto je to dost. Radara osobně neznám, nevím co má a nebo nemá vylezeno, ale je jedním z naich nejlepích závodních skialpinistů a fyzička je to co je nejvíc potřeba při výstupu na takové kopce a málo kdo můe říct, e by ji měl lepí. Podpora takových kluků se strany svazu je krok správným směrem.
Svaz by měl alpinisty podporovat více ploně. Třeba formou grantu. Určitě je tady víc lidí, kteří by na to měli. Takhle to vypadá, e si prachy chtějí nechat pro sebe předevím Zdenál s Márou aby, kromě jiného, odstranili potenciální konkurenci.
1) podpora byla formou grantu a nikdo jiný o podporu akce ve vysokých expedicnich horách neádal, i kdy tu příleitost mel naprosto kadý. Jednalo se o mimořádně navyenou dotaci od MMT, kterou jsme rozdělili formou grantu mezi ruzne oblasti aktivit clenu CHS. Do hor la tato jedna akce. Celkové pojetí toho mimořádného granátového balíku schválila VH a neslo to z peněz clenu. Bez Zdenkových diplomatických aktivit bychom ty peníze navíc nikdy nezískali. Výsledek jeho prace a spousty investované ho casu? Pomluvy od idiotu, kteří o tom nevědí dohromady nic.
2) podporu dostali pouze "nováčci" kteří by si na svoje náklady nemohli sehnat peníze od sponzorů, protoe na rozdíl od Mary a Zdenka nemají jméno. Bez te podpory by neodjeli.
3) Zdenek i Mara z grantovych peněz ČHS na NP nečerpali ani korunu (kontrolovano RK), peníze na svoje akce si dokáou sehnat sami. Nerozumím tomu, proc tady porad nějací "dobraci" po Göbbelsovsku íří li a pomluvy.
Jednotliví účastníci, kadý svůj podíl. 4 účastníci expedice získali příspěvek z grantu CHS (33.750,-na osobu), který pokryl necelých 20% nakladu na permit a servis na miste, které pripadly na kadého z nich. Zbyvajicich 80% nakladu museli uhradit z vlastních nebo jinych zdroju.
Zbyli dva - Zdenek s Marou uhradili svůj podíl peněz zcela mimo zdroje CHS.
To jsou otázky k věci, nikoli blbý keci. Pokud by Svaz ve vysvětloval jako teď Hobl a neschovával se třeba za náhubkovou směrnici, tak by byl uetřen spousty spekulací.
..kteří nevědí nic. V tom má Honzo pravdu.A ty idioty se z nich snaí udělat teď taky ty.
Je zvlátní to, e se u čtyř lezců s nízkou výkoností, kde měli jejich oddíly, nebo komise, tu odvahu(spí drzost) poádat o grant nala shoda, jim ho přiklepnout. O grant nemohl toti poádat, kadý jak píe. Ale pouze oddíl nebo odborná komise.A to, e se nepřihlásil nikdo, nepovauji za dostatečný argument k tomu, rozdat státní dotaci kadému, kdo se přihlásí.
Zda se, ze chytrych anonymních generálů po bitvě je vdycky dost.
Bez kritiky by lo jedine tu dotaci nerozdělit vůbec, případně se ji ani nesnait ziskat. Nejjednodussi je nic nedělat a vest moudré úvahy u klávesnice.
Rozhodování o grantech nebylo vůbec jednoduché a spousta podaných projektu melo svoje pro i proti.
Něco se povedlo víc, něco min, to je prostě riziko rozhodování o akcích, které teprve maji proběhnout. Alternativa byla ty peníze nevyuít a nic neriskovat.
Na rozdíl od anonymních vlastniku jediné univerzální pravdy nikdo z nás není Vseznalek.
Ti anonymní kritici se právě snaí dobrat toho, proč lezení v horách (na jakékoli úrovni) ČHS vůbec nepodporuje. Kromě akcí, kterých se účastní předseda svazu a spolulezci.
Ze me to nenapadlo driv, diky za cenne rady. My jsme vlastne meli podporit predevsim ty projekty, ktere nikdo nenaplanoval a nepodal, abychom nevzbudili podezreni, ze podporujeme lidi jedouci na akci spolecne s predsedou, kteri potutelne a zakerne jako jedini zvladli napsat svuj zamer na papir a poslat zadost.
A penize, kterymi komse alpinismu podporovala reprezentanty lezouci v horach a financni odmeny za vystupy roku v horach vlastne taky nejsou vubec zadnou podporou lezeni v horach, to prece kazdy chape, oni je nejspis utratili za nejake vybaveni, se kterym lezou na preklizce. :-)
Fin. podpora komise alpinismu je nulová, ne? Vdy jste se dohodli, e reprezentanti to mají dělat pro dobrý pocit. Místo toho jste navýili odměnu za výstupy roku, ale je otázkou, jak jsou peníze nakonec rozděleny.
S ohledem na náhubkovou směrnici můete peníze na výstupy roku přerozdělit libovolným způsobem.
Např. na akci v nich je zapojen předseda svazu a která získá výstup roku půjde 80% a zbylých 20%
dostanou ostatní ocenění. Můe mi to vyvracet jak chce, ale zároveň ani neobhájí, e to tak nemůe být, pač ti v tom brání ona náh. směrnice.
A co se týká podpory alpinismu formou grantů, tak mi uka, který grant jste v posledních letech vypsali tak, aby byl jednoznačně jen na lezení
a mohl o něj zaádat kterýkoli člen ČHS. A grant zároveň nebyl vázán jen na státní dotaci, ale el i ze svazových prostředků, kterých jste za svoji éru naetřili kolem 7 mil..
Z těch mlaďochů zcela jistě měl Radar fyzicky na ten výstup nejvíc, moná, e i ze vech. O tom ádná. Ale jako horolezec by si měl nejdřív vyzkouet lezení někde ní a za své. A potom na základě výsledků poádat o dotaci. A v to vidím problém. Z hospody na Everest. Tak by se celá ta akce dala nazvat.
No mě jako běkaře třeba Krkonoe naučily shovívavosti vůči pásovcům, protoe to by si člověk jinak musel ukroutit hlavu, jak oni tam apaj na pláních kolem Luční boudy a kolik jich tam je;)
Začínám sic z lezením letos no u od února na naí překlice (dávám celkem hravě esky), ale je koda, e tihle dva simpaáci nemají na osmu, já se na ní chystám hned přítí rok a chce to kurá a budu mít lepí sponzorky a super výstroj, mám na to prachy i na foák. O dost lepčí matro ne maj oni, jsou u i dost staří, sori a take i ta sedma je pro ty starý dobrá, jen se mi zdá vechno na snímcích tak po dost mírném svahu, já vím lehký je kepčí, měli by jako já teda jak rubu klidně i kolmou stěnu a proto mám na osmu..ale co bych dále mlel..drte mi přítí rok palce, polezu i za vás..Jorek Marouek přezdívka Joek
Předně Márovi se Zdeňkem gratuluju k parádnímu výkonu!
Obecně se týká hodnocení obtínosti, nesouhlasím s tím zvedat čísla za vejku a subjektivní pocit - od toho jsou jiný druhy stupnice.
Kadý, kdo trochu ví o co se jedná, snad dokáe vyhodnotit, e lézt třeba M4 v Tatrách nebo WI4 na rampouchu v Gasteinu, a lézt to samé číslo v sedmi tisících je obrovskej rozdíl.
Tím, e subjektivně u horského výstupu zvednete číslo na např. M6, se do stupnice a hodnocení akorát vnáí jetě větí zmatek, neli v ní je.
Pokud polezete stejnou cestu v bouřce, subjektivně se obtínost jetě zvýí, ale přece kvůli tomu nebudeme zvedat psané číslo na M8?
Kadopádně skvělej výkon bez ohledu na čísla a těím se na promítání a historky:-)
picál
Moná tu rozjedu dalí blbou diskuzi,ale poslechl jsem si jejich tiskovku a nějak mi to nedá, ne asi s nimi souhlasit.
V ledu je definováno, e WI6 je kolmé lezení celých délek (3060 m) bez odpočinku. Asi se to dá tak definovat, protoe led větinou má podobu ledu. Na skále si ovem nikdo nedovolí ddefinovat: kolmice 20m je za 6, -10st.převis je za 7, -40st. převis je za 10+ uiaa.
Záleí na povrchu skála. Na Hlubočepech jsou dokonce 2 poloené cesty za 10. Znamená to, e v poloené cestě můou být obtíe podobné jako v ukrutném převise, a to jen jen proto, e tam jsou maličké chyty. Anebo někdy má cesta vysokou klasifikaci ne kvůli supertěkým krokům, ale kvůli tomu, e těch jen "těkých" kroků je spousta. Náročnost je spíe ve vytrvalosti.
Na skále nám to je jasné a neřeíme to.
No a tady kluci (spíe odrostlý kluk + dědek) se rozhodli k trochu revoluční mylence, e na ledech se nemusí dělat klasifikace podle úhloměru a metru, ale e se můe zohlednit i něco jiného. Potkali led, který se dost nepodobá tomu, co my obvykle lezeme v zimě a zakusili, e po poloeném ledu to je stejně těké jako po kolmém - jen proto, e do něj nely pořádně zaseknout cepíny - asi jako kdyby mi někdo z chytů udělal mikrochyty.
Při prvním čtení mi ta jejich klasifikace také neseděla, ale při poslechu té tiskovky se mi to v hlavě vyrojilo tímto směrem: větinou platí, e WI6 je kolmé lezení celých délek (3060 m) bez odpočinku, ale někdy můe být stejně těké i lezení po ledu, který má jen 70st. a je to tak, i kdy se nebere v potaz výka, počasí či padající kamení.
Klasifikační stupnice WI pro obtínosti lezení v ledu
WI1 Led o sklonu 45-60º, led je kompaktní a dobré kvality, jitění můe být zaloeno téměř v kadém místě cesty.
WI2 Led o sklonu 60°-70°, led je kompaktní a dobré kvality, monosti jitění jsou dobré.
WI3 Led o klonu 70°-80°, led je kompaktní, strmé pasáe jsou střídány s místy pro odpočinek, kde je dobrá monost pro zaloení jitění.
WI4 Konstantní sklon ledu 80°, rampouchy jsou malé.
WI5 Konstantní sklon ledu 80°, strmé pasáe jsou delí a více rampouchů.
WI5+ Sklon ledu 90°, nepřetrité lezení ve svislém ledu, led je kompaktní, rampouchy jsou pevné.
WI6 Nepřetrité lezení ve svislém ledu, převáně po křehkém a dutém ledu a volně stojících krápnících, tenká glazura ledu o sklonu 80°-85°, lezení po svislých rampouích.
WI6+ Nepřetrité lezení ve svislém a mírně převislém ledu, tenké a osamocené rampouchy.
WI7 Ledopády, nebo krátké a extrémně obtíné jednotlivé pasáe v převislém ledu a po rampouích, často v kombinaci s lezením ve skále.
WI7+ Převislý kompaktní led, velmi tenké volně stojící a převislé rampouchy, tenká vrstva ledu v terénu o sklonu 85°-90° a rampouchy v převislém terénu, lezení je často kombinováno s lezením ve skále
Koukám, e i zde je trochu zmatek. Dle wiki:
Stupnice ledolezení WI
Systém WI se pouívá ke klasifikaci lezení ve vodním ledu. Stupnice WI má momentálně stupně 17. Existuje také stupnice hodnocení alpského ledu (ledovcový led/firn), která je stejná jako stupnice WI , ale značí se AI. Základní rozdíl mezi vodním a ledovcovým ledem je v hustotě. Vodní led je hustí.
WI2 malý sklon (60 °, kompaktní led), s dobrou technikou ho lze lézt s jedním cepínem. Vyí stupně ji vyadují cepíny dva.
WI3 kompaktní led o sklonu 6070 ° s občasnými téměř kolmými úseky do 4 m výky
WI4 téměř kolmé stupně do 10 metrů, náročné lezení vyadující umisování jisticích roubů z namáhavých poloh
WI4+ vysoce technické WI4
WI5 skoro kolmé, nebo zcela kolmé stupně do 20 metrů, namáhavé lezení vyadující roubování ledovcových roubů v namáhavých pozicích, několik dobrých odpočinkových míst
WI5+ vysoce technické WI5
WI6 kolmé lezení celých délek (3060 m) bez odpočinku. Vyaduje vynikající techniku a velkou sílu
WI6+ svislé nebo převislé lezení, technicky náročné WI6
WI7 vytrvalostní a převislé bez odpočinku. Vyskytuje se málokdy
Klasifikace stejných ledopádů se můe liit podle stavu natečení ledu a údaje v průvodcích je třeba ji brát jen orientačně. Konkrétní obtínost záleí i na teplotě. Tvrdý přemrzlý led je namáhavějí, ne lehce natálý.
Podle horní tabulky jsou oklasifikovány téměř vechny známějí ledy. Ale v podstatě je to jedno. Mára s Hrubým jsou o třístupně mimo i podle té spodní.
Jim to připadalo těké, protoe měli tvrdý led. Ale to je věc ne technické klasifikace, ale momentálních podmínek a ty se do klasifikace nezahrnují, jak to naprosto správně píe picál.
Led je někdy tvrdý, někdy měkčí, někdy pokrytý firnem, někdy zasněený. Pokadé bude tatá cesta jinak subjektivně těká, rozdíly mohou být i několik stupňů.
Pokud by se do klasifikací výstupů započítávaly momentální podmínky a duevní stav lezce, mohli bychom zruit horolezecké průvodce, protoe bychom pak měli u tée cesty celý vějíř klasifikací a nikdo by se v ničem nevyznal.
To, co Mára se Zdendou vylezli je parádní věc bez ohledu na čísla ale do dodatečné dofukování těch čísel trochu kazí dobrý dojem.
A kde bere tu jistotu, co jsou "momentální" a "běné" podmínky? Nemohlo by to být třeba i tak, e tam je hodně tvrdý led normálně?
A jak můe takhle zasvěceně hodnotit sklon a obtínost stylem, jako kdybys diskutoval o ledu na Mařence, který si kadý můe jít ozkouet?
U článku je jediná fotka z ledu, která je z údajně lehčího nástupu a pak u jen méně náročný závěr. A kolem toho se píí "zasvěcené" komentáře o celkové obtínosti?
Má k dispozici něco, podle čeho můe hodnotit obtíe a led v headwallu?
A proč píe o duevním stavu? On se na něj někdo v souvislostí s klasifikací odvolával? Nebo se ti to jen hodilo jako "takyargument" k lepímu zpochybňování?
Osobně bych se drel víc zpátky v "odborném" hodnocení něčeho, o čem nemám dost informací.
Souhlasím s tebou. Nebyli jsme tam. Ale, kdy takovou klasu nelezli u několik let a Zdenál asi nikdy, tak je to divné. Třeba napíí, e před odjezdem dali tréninkově nějaké estkové ledy.
Petr Jandík byl na té tiskovce a dokonce se jich na to ptal. Zkus si to poslechnout.
Přesto si dovolím s Petrem nesouhlasit a souhlasím s názorem těch dvou.
U ledů to je proměnlivé. Někdy led krásně nateče a je to WI3, jiný rok je to horí za WI4 a některé mizerné roky to můe být jen glazurka za jetě větí číslo. A jen proto, e to letos nateklo hůř, tak nemohu tvrdit, e jsem vylezl těký led, kdy obvykle to bývá trojka? Momentální kvalita ledu přece nemá vliv na klasifikaci, jak Petr tvrdí.
No a ti dva kluci si myslí, e ta kvalita ledu byla tak mizerná, e to číslo trochu zvedli. Proč ne?
Pro srovnání je dobré se podívat na prvovýstup Marko Prezelje na Bhagirati II (2009), kterou ohodnotil:
(1300m dlouhá linie vedla přes skalní úseky za 6b+, mixové M8 a led WI6+).
Jde o čvrtou fotku zhora: <a href='http://www.lezeckarevue.cz/clanek.php?code=261'><u>Marko ve strmém ledu, první den na B II</u></a>.
Opravdu nemá cenu pochybovat o co jsou schopní vylézt. Mára moc dobře ví co je WI6 a x-krát takové ledy vylezl. Otázkou je jestli je vhodné uvádět (zvlá u výstupu, který má aspirovat na nejlepí světové výkony roku) subjektivní klasifikaci. Navíc WI6 je do očí bijící. Asi by bylo lepí napsat dlouhé úseky (stovky metrů) WI4 ve velmi tvrdém ledu s mixovými místy M6... Ale před výkonem smekám!
Pro Jirku a ke sklonu ledu - obecně je problém se sklonem v tom, e led se dost lií strukturou i podle toho, jestli se jedná o nateklý rampouch, nebo ledovcový led co leí ve stěně roky. I v Alpách můe potkat tvrdý černý led, do kterého zasekne pár milimetrů, a zavrtat roub můe být úplné scifi. Napadá mě např. severní kuloár na Dru. Na takovym ledu je pak lezení psychicky mnohem náročnějí, přestoe se člověk pohybuje v ustupujícím terénu.
Pokud se jedná o typické podmínky v cestě, a zvedne se za to ledovcové číslo třeba o jeden stupeň, proti tomu nic nemám.
S Márou jsme to prodebatovali a ujistil mě, e devalvace stupnice se nemusím obávat:-) Tak snad si to někdy zajedu vyjízt a uvidim, co na to moje subjektivní čísla. Víc takovejch výstupů, co nenechaj člověka chladným! Howgh.
Sakra...ten kdo remcá...tak a se sebere a vyjede na tuhle stěnu, vyleze jí a řekne nám klasu.....jinak drte hubu....stěna vylezena...vrchol dosaen...spoustu dobrodruství...co více si přát..
Hasta luego, Amigo :)
k ty klasifikaci kopold se sabovcikem vylezli minimalne takhle tezky led,neli tezsi.a to bezpochyby.podle me daleko tezsi vystup nez maruv se zdenkem.mara tuhle obtizost dava s prehledem o tom zadna.otazka je jestli ty ledy byli opravdu takhle tezky?jk rekl spical.roli hraji podminky,vyska,unava.ve skutecnosti to mohli byt petkovy ledy,ty uz taky nejsou zadarmo.rozhodne pokud je uvadejici obtiznost pravdiva,pak tahle obtiznost v takovyhle vysce je mazec.jo jeste k radarovi.pokud jezdi s hackem tak tu fyzickou kondici 100% ma.koukal vylezl na cho oju a zkusenosti taky nemel.fyzicku jenom z bezek.
V normalce na Cho oyu nepotrebujes ani cepin, proste to vyjdes...takovych kopcu je spousta. Ja znam par bezcu a cyklistu co maji v horach vyssi kopce nez ja a to ani vubec nelezou. Proste maji fyzicku to vyjit. Na skale nevylezou nic. A pak tohle vysvetluj nekomu kdo nevi co je horolezectvi :-) Ja si vzdycky vzpomenu na Filipa Silhana jak rekl: Horolezec by mel lezt dobre na skalkach a toto umeni prenaset do hor. Tohle by se melo tesat do kamene!
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Předevčírem 30. května, konečně po více jak měsíci a půl, kdy jsme opustili nae domovy, nás ocelový Fénix znovu vyplivl nazpět na rodné hroudě v Práglu.-s.jpg)
-s.jpg)
-s.jpg)
-s.jpg)
-s.jpg)
-s.jpg)
-s.jpg)
-s.jpg)
-s.jpg)
-s.jpg)
-s.jpg)
-s.jpg)
-s.jpg)
-s.jpg)
-s.jpg)
-s.jpg)
-s.jpg)
-s.jpg)
-s.jpg)
-s.jpg)
-s.jpg)
-s.jpg)
1000 Miles Adventure 2024