Krade se i na Everestu, říká mu, který sjel horu na snowboardu.
Teplice "Uklouzl jsem a ujíděl do ledovcové trhliny, kterou jsem viděl u předtím pod sebou. Musel jsem se i se snowboardem na nohou rychle otočit na břicho a začít brzdit cepínem. Nalehnul jsem na něj, ale jeho zobák se nemohl zarýt do ledu. Zastavil jsem se a na poslední chvíli, kdy u jsem byl nohama v trhlině. Málem jsem do ní spadl." Tak popisuje Petr Machold z Teplic nejdramatičtějí moment své nedávné výpravy na nejvyí horu světa, 8850 metrů vysoký Mount Everest. Třicetiletý chirurg se na jeho vrchol sice nedostal, vyel mu vak jeho plán sjet horu na snowboardu.
Cesta Petra Macholda na Mount Everest byla součástí trojexpedice Tibet 2003, která začala v polovině dubna. Její členové se rozdělili na tři týmy, z nich kadý chtěl zdolat jeden ze tří osmitisícových vrcholů - iu Pangmu, Čo Oju a Everest.
"Tým jsem tvořil já a dva erpové. Na vrchol jsme chtěli vylézt Severním ebrem klasickou cestou z tibetské strany - a dolů sjet na snowboardu. A nahoru to ale nelo, protoe celých pět týdnů foukal silný vítr, padal čerstvý sníh a byla velká zima. Dosáhli jsme hranice osmi tisíc metrů. Tam u byla situace tak patná, e jít na vrchol by bylo obrovské zdravotní riziko. Podařil se nám ale druhý plán: udělat světový prvosjezd Severního ebra z výky 7700 metrů," popisuje průběh expedice Machold.
* Říkáte: chtěli jsme sjet. Znamená, to, e vás bylo víc?
Ne, jel jsem sám. Povauji se ale za část expedice a na tomhle úspěchu se podíleli i ostatní členové. U zkraje jsem se se erpy domluvil, e se vichni postavíme na stejnou úroveň. Nosili jsme stejně těké baohy, jedli v jednom stanu a stejné jídlo. Nebylo to jako u jiných expedic, e erpa táhne čtyřicetikilový ruksak a za ním běí bílý sáhib jen s baůkem a foákem na zádech. I pro erpy samotné to bylo neobvyklé, ale nakonec si na to zvykli.
* Jak probíhal výstup?
První týden jsme měli dobré počasí, take jsme postavili první tábor ve výce 7060 metrů. Do něj jsme nanosili vekerý materiál na zbytek výstupu - stany, spacáky, plynové bomby, jídlo. Pak přila vichřice a stan i se vím speciálním vybavením do výek smetla.
* Co jste s tím udělali?
Nakonec jsme se rozhodli, e zkusíme lézt s materiálem, který jsme měli v údolí. Ten sice není stavěn na pouití v extrémních podmínkách, ale nedalo se nic dělat. Italská expedice, která přila pod kopec a zjistila, e na výstup nemá, nám přenechala část svého vybavení a jídla.
* Pak nastalo obvyklé čekání na lepí počasí?
To přilo a poslední týden naí expedice. Zase jsme vynesli vybavení do prvního tábora. Ten nám pro změnu někdo vykradl.
* Vykradl?
Vzali nám vechno jídlo, co jsme tam měli. Během dvou dnů, kdy jsme odpočívali v základním táboře, nám někdo snědl těstoviny a rýi. Nechali nám jen oříky a rozinky. Nejvíc mě natvalo, e mi někdo ukradl mé milované tatranky.
* Museli jste se kvůli tomu vrátit?
Kdy u jsme tam byli, tak jsme se zbytky rozinek a údolního vybavení zkusili jít na vrchol. Později nám ukradli jetě mačky a lyařské hůlky.
* Take vyprávění o tom, e se k sobě lidé na Everestu chovají neurvale, je pravda?
Vítr roztrhal stany mnoha expedicím a dost lidí přilo o celou výbavu. Tak si začali navzájem krást věci, aby mohli jít vý. Natěstí nám nevzali oblečení a spacáky. Mohlo se stát, e bychom sestupovali z vrcholu a li nadoraz. Nedokáu si představit, e bych přiel hladový a vymrzlý do tábora 1 a tam zjistil, e nemám v čem spát, na čem a co vařit. Pak hrozí omrzliny i ztráta ivota. V základním táboře, kde je spousta turistů, nosičů a různých podivných individuí, bych okradení čekal. V 7000 metrech nad mořem mě to překvapilo.
* Projevilo se nějak, e jste pod Everestem byli v době, kdy probíhaly oslavy padesáti let od prvního dosaení vrcholu?
Ano, v základním táboře byla čínská expedice o padesáti horolezcích a třiceti členech realizačního týmu. K tomu televizní táb a mobilní operátor s ohromným technickým zázemím. V základním táboře díky tomu dokonce fungovaly mobily. Číňané chtěli, aby vech padesát sportovců symbolicky stanulo na vrcholu najednou. To se jim nepovedlo. Nakonec jich tam bylo jedenáct s kyslíkem a byli rádi, e se vrátili zpátky.
* Vy jste si pomáhali při výstupu kyslíkovými bombami?
Na tibetské straně jsme byli jedinou expedicí, která la na vrchol bez nich.
* Jste lékař, kromě chirurgie se zaměřujete i na choroby, které jsou typické pro pobyt ve vysokých výkách. Přinesl vám pobyt v horách nějaké zkuenosti?
Dělal jsem výzkum, jak se krev zásobuje kyslíkem se vzrůstající výkou a námahou. Jinak jsem fungoval jako lékař pro ná tým a kvůli tomu, e hodně expedic doktora nemělo, tak i pro ostatní.
* Jaký nejzávanějí případ jste řeil?
Jeden erpa byl velice těce nemocen - měl výkový edém plic v kombinaci se zápalem plic. Týden jsem ho dával dohromady, aby byl vůbec schopen sestupu, protoe kvůli větru jsme ho nemohli snést dolů. Bez mé péče by zemřel.
* Vás zdravotní problémy nepotkaly?
Na začátku jsme velmi rychle vystoupali nahoru a já jsem prodělal výkový otok mozku, který natěstí dopadl dobře. Den ode dne mi bylo hůř. Kdy jsem se třetí den ráno probudil a zjistil, e nejsem schopen chodit rovně, sebral jsem batoh, vzal jsem si léky a začal rychle sestupovat. Věděl jsem, e se blíí moment, kdy u bych dolů nebyl schopen sejít. Úplně jsem se aklimatizoval a po čtrnácti dnech.
* Jak probíhal vá sjezd na snowboardu?
Dva dny jsem stoupal do druhého tábora ve výce 7700 metrů. Vý to s prknem nelo. Tam toti sníh skončil, dál u byla jen skála. První den jsem sjel do jedničky, ale nijak zvlá těké to nebylo. Tedy oproti tomu, co následovalo, ne. Cesta vede po ebru, které má sklon nejvý 70 stupňů. Nevýhodou bylo, e nebyl skoro ádný sníh, vechno to byl led.
* Jak dlouho trvá sjezd na snowboardu ve srovnání s cestou pěky?
A do základního tábora mi to na prkně trvalo čtyři a pět hodin. V řídkém vzduchu je jedění fyzicky náročné, musíte se občas zastavit a rozdýchat se. V kuse se to nedá. Navíc je nutné dávat pozor na trhliny. Pěky trvá cesta celý den.
* Skončili jsme v táboře 1. Pak vás čekala jetě druhá část.
Den nato jsem sjel do předsunutého základního tábora. To zatím povauji za vrchol kariéry, nejel jsem nic těího. Svah měl místy 80 a 90 stupňů sklonu, muselo se skákat. Navíc jsem se dostal do obrovských potíí, protoe jsem uklouzl.
* Co se stalo?
Rozjel jsem se po zadku a málem jsem spadnul do trhliny. Zabrzdil jsem a na poslední chvíli hrotem cepínu, kdy u jsem měl nohy v trhlině.
* To zní jak scéna z akčního filmu. Asi vám pěkně zatrnulo.
Proběhl mi v hlavě celý ivot, jak se říká. Kdy jsem klouzal po ledu dolů a viděl pod sebou trhlinu, u jsem ani nepočítal, e se mi podaří zastavit. Čínská televize můj pád natočila, ale já jsem ho vidět nechtěl. Měl jsem nepříjemný pocit, e jsem tam mohl zůstat.
* Jaký měla vae jízda ohlas?
Celkem to sklidilo obdiv. Kdy jsem reportérovi z čínské televize řekl, e jsem první na světě, kdo sjel Severní ebro Everestu, Číňan poznamenal, e jak mě viděl, tak asi i poslední.
* Potřeboval jste na sjezd nějakou speciální výbavu?
Měl jsem kombinaci pro snowboardisty nezvyklou - horolezecké skeletové boty s tvrdým vázáním a měkké freeridové prkno. Lehký snowboard mi speciálně vyrobila třebíčská firma Choc. Váil jen est kilo a díky speciálně nabroueným hranám drel na ledu, který kopec pokrýval, velmi dobře.
* Sjezd se podařil 15. května, pak měl následovat druhý cíl - nejvyí kóta na zemi, 8850.
Po sjezdu na prkně byla u vůle jít a na vrchol mení. Strávil jsem pět týdnů v předsunutém táboře ve výce 6500 metrů. Tak vysoko u tělo neregeneruje, jenom ije z podstaty. Zhubl jsem dvacet kilo, navíc nám ukradli jídlo. Také jsem cítil, e u se hora brání. Ve druhém táboře jsme si třeba večer dávali s kolegy z vedlejího stanu čaj, a kdy jsem jim nesl pití po ránu, byli oba mrtví. U jsem měl pocit, e bych radi měl jet domů. Jsem rád, e je expedice za mnou.
* Na kolik vás expedice vyla?
Dohromady na půl milionu korun. Moje náklady byly asi čtvrt milionu korun, podobnou částku mi dal můj sponzor, teplický výrobce autoskel Splintex.
Jeste poznamka pro realisty a ne fabulatory,
Couloir Pallavicini v severni stene Grossglockneru na lyzich z kvetna 2003:
http://www.hory.sk/pph/filova/index.htm
Povsimnete si hlavne sklonu...
Jeste poznamka pro realisty a ne fabulatory,
Couloir Pallavicini v severni stene Grossglockneru na lyzich z kvetna 2003:
http://www.hory.sk/pph/filova/index.htm
Povsimnete si hlavne sklonu...
Tak to je fakt hustý, gratuluju, ale chtel bych videt ty 80-90 stupnovy svahy - to tam byli spí ňáký ledový prahy ne - to by delí usek ne 5m metru ani nelo skoro skočit...kdy sem jel(teda spis zklouznul tech 50m na hannencupu, kterejch ma asi 70-75% tak sem myslel, ze se fakt zabiju...mimochodem kvuli čemu umřeli?
To bych taky rad vedel, musi to byt huste, kdyz s nekym piju vecer caj a na druhy den jsou chlapi mrtvi:o(TAk to chce strasne velkou pochvalu, lepsi extrem nez ve filmu Triple X :o)))Ma u me obdiv, to se jen tak nestava, treba by pak mohl sjet na prkne i jine 8 tisicovky.
Papoui dík, es to na Lezce přepsal. Uetřil jsi mi práci. Pro zájemce doporučuji přečíst nedávný příspěvek "Hoj, jaký to Znoj". Z něj se lze dozvědět, jaký byl skutečný cíl výpravy. Sjezd z vrcholu Everestu severní stěnou. A výsledek jste si právě přečetli o něco výe. Nejsem si tedy jist, jestli lze mluvit o úspěchu. Světový prvosjezd ze 7.700 metrů nejsem schopen z České kotliny posoudit. Mohli by jej okomentovat zkuení Himalájisté, abychom si udělali přesnějí obrázek? V kadém případě jsem rád, e tam Petr byl. U kvůli tomu zachráněnému erpovi.
Celkem rad bych videl, jak vypada z hlediska snowboardisty nic moc svah po zebru se sklonem max. 70 stupnu a nasledne sjezd do predsunuteho tabora se sklonem 80 az 90 stupnu. Zrejme zapusobily halucinace z vysky... protoze to, co normalni smrtelnik slanuje (a k tomu ma treba hnedy adrenalin v kalhotach), a ani by ho nenapadlo jezdit na SNB nebo na lyzich, tak nekteri borci pry v pohode sjizdi a jeste brzdi cepinem po vzoru filmu 'Vertical limit' tesne nad minimalne 100 m hlubokou trhlinou. Jen tak mimochodem, staci se podivat at uz do Vysokych Tater nebo do Alp, co se povazuje za SNB ci ski extrem (hodne velky extrem!). Tak severní stěna Aiguille du Midi s převýením 1100 m a sklonem 50-60 stupňů byla sjeta na lyzich jako prvnimi chlapiky: A. Baud, Y. Detry, D. Chauchefoin (staci nahlednout do literatury...). Chtel bych videt, kdo by to chtel zopakovat, pochybuju, ze se v CR nekdo najde. Za maximum, co je mozne jeste sjet, se povazuje kratoucky usek 65 stupnu... ale rozhodne ne blaboly z rise pohadek typu 70, 80, 90 stupnu... A jeste dotaz, jak se 'skace' pri 80 a 90 stupnich? Pokud nekdo nezmenil fyzikalni zakony, tak se vicemene jedna o volny pad... A to, ze nejaky kyslikovy reporter cinske obdoby TV Nova neco prohlasil, je jenom k dokresleni 'zabavnosti'.
Ehm, a 'sponzorsky cil' sjezd severni stenou Everestu je hodne odlisny od zebirka...
Neboj se podepsat! Myslím, e je tu spousta lidí kteří ví o čem snowboarding či lyování je a kteří sdílí tvoje názory. Sjet svah o 70 a více stupnich je blbost, a na lyích, nebo snowboardu.
Taky o tom něco vím.. Čus.
Jestli si tady mistr autor neplete stupne a procenta ..... Snih - tak aby byl dostatecne soudrzny na to, aby bylo mozno po nem sjet /a aby to ale nebyl kus ledu, na kterem nelze ustat/ se neudrzi na svahu nad cca 65 stupnu. Ve vetsich skolonech snih jednak dobre nedrzi, druhak je technicky prakticky nemozne v takovemto svahu stat, coz potvrdi kazdy skialpinista ci snwboardista ktery nekdy v takovemto sklonu stal. Mimochodem - skiextrem = nad 40 stupnu sklonu v clenitem, uzkem zi jinak nebezpecnem terenu a nad 45 stupnu v beznem terenu /otevrene steny, zlaby atp./ Sjezdy okolo a tesne nad 60 stupnu jsou spise vyjimkou.... 90 procent by pak ovsem bylo neco jineho ... 100% = 45 stupnu ...
Sníh v evropských a asijských horách se udrí do 55 stupňů, v jihoamerických díky jinému klimatu a do 60 stupňů. Zbytek se skáče a padá přes ledové plotny.
sklon bájných 70 stupnu ma treba blazina stena v srbsku (unorova, listopadova), marenka ma tak petasedmdesat. svahu 70 procent odpovida sklon 35 stupnu. a to uz je hodne tezka cerna sjezdovka. analogicky nema dvanactistupnove pivo dvanact procent alkoholu. scitame jabka a hrusky.
ale jo von to nepochybně sjel, vechna čest, akorát si popletl stupně a procenta. nepředpokládám takovou dávku bájné lhavosti.
skočit si 80stupňovej desetimetrovej vývih a pod nim sekat vobloučky v pouhý sedmdesátce - hahahahá. ovem u údajů o sklonu v procentech to vidím jako sluný ale reálný výkon.
..to co tě trkne při prvním pohledu je zcela jasně definováno. "Senzace! Někdo sjel z Everestu!" Jen ten kdo si pak článek přečte celý a ví, jak je E velký, pochopí, e z Everestu nikdo na SNB nesjel, e k tomu víc jak kilák chyběl:-(. A to ten výstupově nejobtínějí.Chápu, e upoutat pozornost a troku přibarveným vyprávěním ji udret je důleité, ale publikovat vyloené li a to i v nadpisu je pro mne důkaz nedůvěryhodnosti naich (nemam iluze o jiných) médií.
Na svazích sklonu 70 a více stupňů se nedá jezdit. Ani já jsem tam nejezdil. A kdy se něco skáče, tak se vdycky jedná o volný pád. Já jsem tedy nezail nic jiného. Na Everestu během naí expedice nebyl vůbec ádný sníh. Ve bylo zmrzlé a dost to klouzalo. Proto jsem si taky rozbil ústa a zabrzdit cepínem bylo dost těký. Nejprudí úseky měli 80-90 st a byli to opravdu ledovcový prahy. Jeden nejdelí jsem musel slanit po fixech. Ty kratí se daly odskákat. Z některých komentářů mám pocit, e popisují moje plynulé oblouky ve svahu 80 st. To jsem nikdy nenapsal! Konstatoval jsem, e ten svah z C1 má místy sklon a 90 (nahoru se leze po fixech) a něco z toho se dalo skočit. A ten kdo se neumí podepsat a mi vleze na hrb.
"Nejprudí úseky měli 80-90 st a byli to opravdu ledovcový prahy"
"svah z C1 má místy sklon a 90"
byl to teda svah nebo ledovcovy prah (serak), nebo Jan Tleskac? Je rozdil, jestli nekdo tvrdi, ze sjel svah, nebo ze spadl z 1-2 m vysokeho "prahu". A jestli napise (nebo rekne nezodpovednemu redaktorovi Idnesu, a neautorizuje to), ze na svahu se sklonem 20-30 stupnu bylo nekolik nizkych prahu, ktere skocil.
Ehm, a ty jsi Petr z Matrixu, Petr X., MUDr. Petr Machold, nebo kdo? Kdyz uz se "umis podepsat"... Uz mas misto volne misto na hrbu? Nebo si tam vlezeme navzajem?
Já Ti dám nezodpovědnýho redaktora iDNESu, ty hňupe. Na ty cifry jsem se ptal dvakrát, protoe mě taky udivily. Ale kdy má něco nejvý sedmdesát stupňů, tak to nemá furt 70 stupňů, a místy 90, tak to taky neni furt devadesát. To jen pro pořádek. Vzhledem k tomu, e jsem tam nebyl, tak jsem se o to nepřel. Do článku se nevelo, e Machold musel cestou i slaňovat přes jeden ledový práh. To tak Papou
Hnup je pouze Papouz, v titulku clanku ma 'rozhovor pro Idnes" a bude nekomu nadavat do hnupu, zamet si pred vlastni klavesnici... a az si zametes tak si zkus neco takoveho sjet... protoze hopsani pres hranu dva metry dolu neni svah se sklonem 70-90 stupnu...
1) Kdy je cesta za VIIb, můe bejt celá pětková s jednim flekem za VIIb. Kdy je svah nejvý 70 stupňů můe bejt 50 s jednim místem sedmdesát. Čili nikdo netvrdí, e to bylo pořád sedmdesát.
2) Najdi v článku iDNES a má u mě metr piv. To bys ovem nesměl srát při zdi a musel by ses umět podepsat.
3) Zapomněl jsem, e jsme v Čechách. Podstatnejch asi neni 70, 80 nebo 90, podstatný je něco jinýho - prvosjezd Severního ebra.
Supermane PapouZi, hnupove uz te omrzeli? Procpak? Zrovna to s tebou zacinalo byt velmi zajimave! Jestli je tam Idnes nebo MF Dnes je uplne jedno (je to jedna firma), stejne jsi pouzil jenom CTRL+C a CTRL+V z webu Idnesu, nebo jsi to snad odnekud sam svymi prsty CELE prepisoval?
\\\"Jak Petr Machold sjel Everest na prkně rozhovor pro MF DNES\\\" - chces to nejak vyvracet, ze autorem neni Idnes/MFDnes?
S tvym bodem jedna nikdo nepolemizuje, ale asi jsi nepochopil rozdil (mozna nevis, co je to skialp a extremni SNB) mezi svahem o danem sklonu a kratkym padem (SUPERMANI skokem) dolu. Nebo chces tvrdit, ze 70 stupnu (natozpak 90) se v pohode jezdi? Asi ne (zkus si to aspon predstavit s necim na nohach)...
Je podstatny rozdil, jestli mas pri lezeni jedno misto v obtiznosti normalnim smrtelnikum nezname a jestli mas pri SNB a skialpu par \'hupu\', u nichz se ani sklon nikde neuvadi (pardon, u MUDr. Petra Macholda se to uvadi), jelikoz je to hodne POD UROVEN tech, co to sjeli. Takze tvrdit, ze na svahu o imaginarnim sklonu 30 stupnu jsem sjel stenu 70 stupnu (dva metry vysokou, z niz jsem jenom hupsnul) je dost velka blbost...
Lezeni a vse kolem toho znas velmi dobre, tak takove blbosti netvrd...!
ad 2) jeste jednouo - odkud jsi to zkopiroval? Muzu si prijit pro ten metr piv?
ad 3) Muzeme byt v Cechach, v SSSR (pro mlade v RF), v USA, podle toho, co si zrovna vymyslis (a ohanej se tim podle sve vlastni inteligence a politickeho presvedceni)... pokud nekdo tvrdi, ze sjel 70, 80, 90 stupnovy svah, tak je to clovek mdleho rozumu...
ad ad) severni stena a severni zebro je HODNE velky rozdil...
Papousi, je videt zes na lyzich stal naposled na lyzarskym vycviku ... Lezeni neni skialp a neni zrovna idelani srovnavat obtiznost a sklony. To muzes rovnou zacit psat clanky o triatlonu a ten pak srovnavat se skokem do dalky. Nejdriv neco sjed a pak teprve komentuj ...
Já furt tvrdim, e jsem to napsal schůdně. Koneckonců majoritnímu čtenáři listu je tohle slovíčkaření (70, 80, 90) putna. Tady to chápu jako informaci, e svah byl místy skoro kolmý, čili e to byla darda jak prase. Připoutím, e pro čtenáře SK8&SNB magazínu by to chtělo napsat precizněji (počet skoků a oblouků, doba jízdy ksichtem/zadnicí ke svahu, průměrný sklon svahu, charakter sněhu v jednotlivých úsecích). Zbuit takovej matro je, "vosím" jazykem, challenge pro Ty, co tomu minimálně trochu rozuměj nebo Vity. Moje poslání článkem v MFD skončilo, informace jsem přinesl, snad objektivní. A odkud jsem to sem překlopil, je celkem jedno, moností je x. Ta základní je vod mě z kompu, dalí se od ní odvíjejí. Take metr piv pro Rozumbradu Experta se nekoná. Jinak: IMPORTANTE je bod 3 a proti tomu nikdo ani popel. Asi na to budete muset jetě trochu potrénovat, chlopi. Papou
Dobre, Papous ma pravdu, 70, 80, 90 stupnu je putna... az to on nebo P. Machold budou chtit predvest nevericim Tomasum jako jsem ja, tak bych doporucoval nastrikat v zime vodou stenu panelaku treba jenom do tretiho patra, a z okna ve tretim patre toto sjet (dle Vaseho info tam zadny snih nebyl [jake prekvapeni, ze na vysokem kopci je prevazne led, ze?!]). Kdo z Vas do toho pujde prvni? Slovickareni je jedna vec, druha je tvrdit neskutecne blbosti pro 'majoritniho ctenare listu' - nebo vsechny povazujete za tupce, kterym se zda sjezd 'kolme' steny v pohode?
U se na to vybodni. Podstatný je e sjel severní ebro, parádní výkon, a kdo chce vědět co to vlastně konkrétně znamená, a se tam místo slovíčkaření zajede podívat na vlastní oči. ádná zpráva z novin psaná pro laiky nemá pro odborníka vypovídající hodnotu a musí se brát s rezervou, jako bys to neznal.
Vivat 'nehorazny hnupe' Papousi, uz jsem si myslel, ze jsi toto slovo uplne zapomnel :-)))
Pojd nam, obycejnym smrtelnikum a 'majoritnim ctenarum listu' ukazat aspon na deseti-patnacti meterch jak se jezdi 'cvicna loucka' se sklonem 70, kdyz 90 stupnu se ti nezda. Uz se na to tesime...
Tak u se na to prosím tě vyprdni. Ví odkud to bylo staený a se snad dost inteligentní, abys věděl, e normální člověk popis a pocity lezců a boardistů nepochopí, pokud mu nějakým způsobem neřekne, e to bylo fakt hustý. Ve vech běných médiích se to tak dělá, zvlá u takovýchle mostr akcí. Kdyby běnej člověk slyel, e se při tom skoro posral, protoe to bylo samej led a musel při tom skočit pár prahů, co bylo hustý, protoe měl co dělat, aby vůbec v tom řídkým vzduchu dejchal a stál, tak mu to prostě nic neřekne a nebude chápat, e to bylo náročný.
Jak říkal u Papou bylo to jasně formulovaný: svah který má nejvýe 70 stupňů = největí sklon, který tam objeví je 70 stupňů a to můe být třeba 5 metrů, a svah, který má místy 80-90 stupňů = jsou tam prahy, který se musej skákat. Pro někoho, kdo o tom něco ví, není tak těký si to mezi řádky najít a pro toho, kdo o tom neví nic, to vyvolá přesně ten dojem, kterej by měl, kdyby se nad to postavil.
Tak to ber trochu s odstupem a stejně jako my si o podobných článcích mysli svý.
Papoui nechci nějak polemizovat a podobně, ale jel jsi někdy na prkně nějaký freeride, skoky a podobně a myslím podotýkám na snowboardu a né to srovnávat s lezením běháním na skialpinech???jen jestli ví o čem tady se vlastně pře a píe..Márty...tím ale nechci se dotknout podle mě SUPER výkonu Petra Macholda a klaním se hluboku dolů podle mě to musela být pěkná zvěř!!!
Na prkne neustojim ani rovinu. Jsem teda ten laik, kterymu jsou stupne, nebo % u prdele. Proč je ale hned v nadpisu le??? To sere i mne, prumerneho ctenare.
Pro zajimavost tady mate http://www.hahnenkamm.com/english/sieger_rstr_rennstrecken.php? SID=b9c7d63eb4b28117a82789d4f1606b45(ten link je prilis dlouhej tak sem dal do prostredka mezeru-tak si to spojte...) profil asi nejtěiho sjezdu (downhillu) na světě...taky by mě zajimalo jestli je to tu podany ve stupnich nebo v procentech - ale jedno je jasny - takovej svah se bud skoci nebo zhrani(ty zavodnici tam davaj prej 60 metrovy skoky) - ja sem to zkousel(asi 14dni) po zavodech sjet a malem sem se vyrakvil jako krava...a na lyzich sem poprvy nestal..Takze jestli to tam bylo takovyhle tak fakt cumim...
No vzhledem k tomu ze umis psat, predpokladam ze umis i cist ;-)) "... DONWHILL gradient in avarage 26 %, maximum/minimum gradient 85 % / 2 %". Takze maximum necelych 45stupnu sklonu ... coz je priblizne takovy sklon jako centralni zlab na Vysokou v nejprudsim miste ;-) Jojo, sjezdari nejsou zadne sracky ... :o)
A nesrovnává hruky a jabka? Srovnávat dálnici z ledu = sjezdovka světového poháru se sjezdem ve volném terénu ledovcovou stěnou je dost mimo, nemyslí?
Papou má pravdu, 70,80,90 vůbec není důleitý. Důleitý je to Severní ebro a e Petr podal super výkon a e to přeil ve zdraví. Přeji mu lepí sněhové podmínky na přítí akci.
Hmmmmmmm, zvlátní skupina tihle outdórové. Hádají se anonymně nebo pod přezdívkou typu \"Ten, kdo o tom něco ví\" nad jednou méně přesnou informací a jen málokdo tu zohledňuje mimořádný sportovní výkon, o který lo předevím. Příznačné: jen málokde bylo kdysi tolik udavačů, nyní závistivců a nepřejících, jako mezi lidmi kolem hor.
Pod jakou přezdívkou se kdo podepisuje je dost jedno, ne? Stejně je to víceméně anonymní tlachání. Nějak jsem nepostřehl, e by někdo snioval, popíral, dobrý sportovní výkon. Debata je snad jen o interpretaci...
Mr. Anonym 'vesely' tech zkreslujicich informaci v clanku bylo vice, ale daji se prehlednout ve srovnani s blbostmi, ze nekdo sjizdi kolme steny. Kdyz jsi tak super, stejne jako ostatni, pro nez je to OK, tak vyberte neco v Alpach ci Tatrach a pojdme to sjet. Uvidime, kdo bude mit v kalhotech nasrano hnedeho adrenalinu a hubu plnou kecu... Predesilam, ze nic o sklonu 70-90 stupnu by se nesjizdelo, ze by stacil 'alpsky sklon' do 55 stupnu... A to proto, ze odbornikum jako ty by na to podelani stacil i sklon 45 stupnu...
Asi ti to moc nedochazi, ale ne kazdy ma dle vlastnich slov 250 000 Kc ze sveho + jednou tolik od sponzoru, aby je vyhodil za nekolikatydenni vylet na nejkomercnejsi kopec na planete (a to jeste v dobe stehovani narodu tam). Ti, co se tady nad schopnostmi jisteho snowboardisty pozastavovali maji pravdepodobne hodne najezdeno v Alpach, Tatrach, Jizni a Severni Americe, prip. Asii, akorat nikdo z nich o sobe neprohlasuje, ze sjizdi/skace kolme steny... tak se prober
No, jen jsem čekal, kdy to kdo vytáhne...250 tisíc + dalí od sponzorů...myslím, e u pro mne ztratilo smysl s "Tím kdo o tom něco ví" nebo jak si říká, komunikovat. Ale upřímně ti sokolíku přeju, aby jsi se taky někdy dostal k troe peněz a moná si od tebe (nebo snad o tobě) také přečteme v novinách. Ale přeci jen si neodpustím poznámku: kdybys náhodou své sjezdy popisoval, buď naprosto přesný, pokus se vyhovět jak odborníkům, tak laikům, zároveň buď stručný a napi to poutavě, abys udrel čtenáře. Jo a třeba to i podepi. Ovem podle buranského a závistivého stylu psaní, který tu předvádí, si u nyní dovolím tvrdit, e výkon tohoto druhu bude pro tebe dost makačka. Papou jej zvládnul vcelku sluně. Pá
Jsem rad, ze se jemne omezena hlava jmenem vesely ozvala... a vybrala si jenom jednu vetu tykajici se penez a ne zbytek, tykajici se nejakych schopnosti :-))) z cehoz plyne ta zavistivost...
namakany chudacku, zapomen na penize, prestan kecat a pojd se ukazat do Alp nebo Tater, pripadne dal, jak budes jezdit na SNB ci skialpech 70-90ti stupnove svahy, pokud na to ovsem mas (nejenom nejake penize, ale hlavne schopnosti)... ;-)
Muzu se taky podepisovat 'vesely', coz je pry podle veseleho mene anonymni, nez 'Ten kdo o tom neco vi...'??? Nebo by se veselemu libilo jmeno Franta Jetel?
Uz to tu bolo par krat napisane, ale bezpochyby to bol uctyhodny sportovy vykon. V tychto vyskach je uctyhodny vykon uz ked sa to cloveku podari prezit. Je rozdiel lyzovat v 3700 a v 7700. Ale to sa da zrejme lahko prehliadnut aj tym co o tom nieco vedia. Dost sa divim kolko je niekto z fachu schopny prskat kvoli takymto detailom a zda sa mi, ze tu vobec nejde iba o uvadzanie veci na pravu mieru. Miesaju sa do toho zbytocne emocie. Takze este raz, klobuk dolu. Kiez by sa ludia od nas castejsie takto zviditelnovali...
To je fakt bordel, kdy padá čerstvý sníh. (viz. ca 16 řádek). U jste někdy viděli padat nějaký jiný sníh ne čerstvý, teda kromě nějaké laviny a podobně. :o)))))
Ten, kdo o tom něco ví má v těch sklonech pravdu.
Stupmice obtínosti skialpinistických sjezdů podle značení rakouského Alpenvereinu:
stupeň 3: svah o sklonu 35-40 stupňů
např. severní Brite Ries kotel hory Schneeberg 2076 m u Vídně viditelný z dálnice
stupeň č.4: svah přes 40 stupňů se s monými skoky přes skalní bloky nebo prahy.Nutnost přeskakovaných oblouků .
Např. ve Východních rakouzských Alpách -dostupnost do 450 km z Brna následující:
- Gessau-jiní stěna Hochtotoru 2369m,
jiní strmá stěna Dachsteinu pod lanovkou,
- Zagelkar jiní stěny Hochschwabu 2255m,
jiní lab pod zásobovacím lanem Hohe Veitsch 1981 m,
- severní centrální lab Geierhauptu 2417 m Seckaurských Tauer.
Nehledě k tomu, e tyto cesty se vzhledem k nebezpečí lavin jezdí převáně ve firnu na jaře.Pro vychutnání takového sjezdu hodně záleí také na kvalitě sněhové vrstvy a druhu sněhu.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.