Milí lezci, před nedávnem (v listopadu 2009) jsem na těchto stránkách měla umístěný dotazník pro svoji diplomovou práci pod názvem „Výběrový experiment – preference horolezců při výběru lezeckých oblastí“.

Ještě jednou bych ráda všem, kteří se výzkumu účastnili, poděkovala za spolupráci, protože i díky Vám získala moje práce 1. místo v soutěži SVOČ. Dnes bych se s Vámi ráda o některé výsledky tohoto výzkumu podělila. Nebudu  Vás zatěžovat celou svojí diplomovou prací, chtěla bych Vás seznámit především s výsledky analýzy sebraných  dat, které by Vás mohly zajímat nejvíce.

Gábina

---

Cílem mého výzkumu bylo vytvořit pomocí metody výběrového experimentu (druhá část dotazníku) model poptávky po rekreaci po skalním lezení v České republice a zjistit tak, které faktory ovlivňují Vás, lezce, při rozhodování, kam pojedete lézt, nejvíce. Dále jsem se snažila vypočítat, jaká je mezní ochota platit za změny těchto faktorů.
 
Již po prvním dnu spuštění dotazníku jsem od Vás získala neuvěřitelných 356 odpovědí, za které Vám tímto ještě jednou velmi děkuji. Celkem Vás pak odpovědělo 548. Z těchto odpovědí bylo 382 použitelných pro další analýzu.

Z analýzy vyplynulo, že všechny faktory jsou pro Vás významné. Nevýznamnějším faktorem vyšla ovšem jednoznačně „přeplněnost oblasti“. Mezní ochota platit za nepřeplněnou oblast vyšla 370 Kč (lidštěji řečeno na kolik si ceníte nepřeplněnou oblast oproti přeplněné :)). Nejvíce negativně na Vás působí urbální krajina (mezní ochota platit vyšla –328 Kč). Faktor „typ horniny“ je pro Vás také významný. Nejvíce si ceníte pískovce (mezní ochota platit vyšla 284 Kč), dále vápence a nejméně oblíbená je žula.

Nejméně důležitým faktorem při rozhodování, kam se pojede lézt, vyšla vzdálenost.   

V následujícím textu je uvedena socio-ekonomická struktura dotazovaných, kteří se účastnili výzkumu.

Ve zkoumaném vzorku výrazně převažovali muži nad ženami. Jak ukazuje graf č. 1, ze 378 respondentů bylo 86% mužů a pouhých 14% žen. 

Graf 1: Struktura respondentů podle pohlaví, N=378




Zdroj: Vlastní analýza

Průměrný věk respondentů je 28 let, což přesně odpovídá evropskému (lezeckému) průměru. Nejmladšímu respondentovi bylo 13 let a nejstaršímu 56.

Ve vzorku byli zastoupeny osoby ze všech krajů ČR. Jak je patrné z grafu č. 2, nejvíce respondentů (26%) pobývá v hlavním městě Praze, v Jihomoravském kraji (14%) a v Libereckém kraji (10%). Nejméně respondentů je z Karlovarského kraje (1%). Zbytek krajů je zastoupen rovnoměrně. Na otázku odpovědělo celkem 377 respondentů.

Graf 2: Struktura respondentů podle krajů, N=377



Zdroj: Vlastní analýza

Graf č. 3 znázorňuje strukturu respondentů podle nejvyššího dosaženého vzdělání. Více než polovina (z celkového počtu 373 respondentů) má ukončené vysokoškolské vzdělání, 4% ukončila vyšší odbornou školu, 38% má středoškolské vzdělání s maturitou a pouze 7% nemá maturitu. Míra vzdělanosti je ovšem ovlivněna faktem, že 43% respondentů uvedlo, že ještě studují, tudíž lze předpokládat, že jejich uvedené nejvyšší vzdělání nebude konečné.
Srovnáme-li tyto údaje s daty ČSÚ ze sčítání lidu z roku 2001, kdy činil podíl osob s úplným středním a vyšším vzděláním v celostátním úhrnu 34,2 % a podíl vysokoškoláků 11,8 %, je u dotazovaného vzorku horolezců patrná nadprůměrná vzdělanost.

Graf 3: Struktura respondentů podle nejvyššího dosaženého vzdělání, N=373



Zdroj: Vlastní analýza

Dle ekonomického postavení se průzkumu účastnilo nejvíce osob zaměstnaných na hlavní pracovní poměr (42%) a studentů (31% studentů a 12% pracujících studentů). Pouze jedna odpovídající odpověděla, že je na mateřské dovolené, jeden respondent je důchodce. Celkem odpovědělo na otázku 378 respondentů.

Graf 4: Struktura respondentů podle ekonomického postavení, N=378



Zdroj: Vlastní analýza

Údaje o výši čistého příjmu uvádějí (na otázku odpovědělo 350 respondentů), že nejvíce byla ve vzorku zastoupena skupina lidí v rozpětí příjmů 0 - 5.500 Kč (64%) a dále příjem v rozmezí 18.001 Kč – 35.000 Kč. Strukturu respondentů podle výši čistého příjmu názorně představuje graf č. 5.

Graf 5: Struktura respondentů podle výše příjmu, N=350



Zdroj: Vlastní analýza

Průměrný plat z 325-ti respondentů (respondenti bez vlastního příjmu nebyli započítáni) tedy činí 27.155,74 Kč.
Dle informací ČSÚ činil průměrný plat v roce 2009 za měsíc listopad 23.350 Kč. Z toho lze vyvodit, že příjem dotázaných horolezců je vyšší než celorepublikový průměr.

„Lezecké“ informace

Graf č. 6 znázorňuje oblíbenost jednotlivých horolezeckých disciplín mezi respondenty. Nejvíce respondentů se věnuje skalnímu lezení, druhá nejoblíbenější disciplína je lezení na umělé stěně, dále bouldering, lezení v ledech a nejméně respondentů se věnuje via ferratam.

Graf 6: Oblíbenost jednotlivých horolezeckých disciplín, N=372



Zdroj: Vlastní analýza

Ve vzorku lezců jsou rovnoměrně zastoupeni jak nováčci, tak zkušení lezci. Nejméně zkušený lezec se věnuje lezení 3/4 roku. Naopak tři nejzkušenější respondenti uvedli, že se lezení věnují již 35 let. Průměr z 342 lezců, kteří na otázku odpověděli, vyšel 9,1 let. 70% respondentů se lezení věnuje do 10ti let. Graf č. 9 znázorňuje rozložení lezců podle počtu let, po které se této aktivitě věnují.

Graf 7: Struktura respondentů podle počtu let, kterým se věnují lezení, N=342



Zdroj: Vlastní analýza

Tabulka č. 1 a graf č. 8 znázorňují frekvenci lezení v závislosti na ročním období. Zajímavé je zjištění, že frekvence lezení se v průběhu jednotlivých ročních období příliš neliší. Nejvíce respondentů se věnuje lezení 2x týdně po celý rok.

Tab. 1: Frekvence lezení v jednotlivých měsíčních intervalech


 
Zdroj: Vlastní analýza

Graf 8: Frekvence lezení v jednotlivých měsíčních intervalech, N=340



Zdroj: Vlastní analýza

Následující graf č. 9 ukazuje strukturu respondentů podle vyspělosti.  Nejvíce respondentů se považuje za středně pokročilé (44%) až pokročilé (33%) lezce. Jedenáct dotazovaných na tuto otázku odmítlo odpovědět.

Graf 9: Struktura respondentů podle vyspělosti, N=371



Zdroj: Vlastní analýza

Pokročilost lezců dokazuje i otázka, která zjišťovala, jaké obtížnosti cest respondenti lezou na umělé stěně a na skále.
Vzhledem k tomu, že existuje několik různých stupnic, kterými se dá lezecká obtížnost měřit, měli respondenti pro jednotnější interpretaci odpovědět ve stupnici UIAA (zadáním kladného čísla). Tento fakt se ovšem u některých (zejména pískovcových) lezců projevil nelibostí, kterou vyjádřili v následujících komentářích. Vzhledem k tomu, že tato otázka nepatřila k nejrelevantnějším, se autorka rozhodla jednotnou stupnici ponechat z důvodu již výše zmíněné snadnější a jednotnější interpretace výsledků.

Výsledky ukázaly, že lezci v průměru lezou obtížnost 7- na stěně a 7+ na skále. Nejméně vyspělý lezec uvedl obtížnost 3 na skále a 5 na stěně. Deset nejvyspělejších lezců pak zdolává obtížnost 10 (zajímavostí je, že nejmladšímu z těchto lezců je pouhých 17 let!).

Dále bylo zjištěno, že lezci preferují lezení na skále před lezením na umělé stěně. Výsledky ukázaly, že 97% lezců (z 374) preferuje lezení v přírodě na skále před lezením na umělé stěně. Pouhá 3% respondentů preferuje lezení na umělé stěně. Všichni respondenti preferující umělou stěnu před skálou uvedli, že pobývají v některém z velkých měst (Praha, Brno a Liberec).

70% dotazovaných (z 378) odpovědělo, že při lezení lezou jako první, 23% respondentů lezou cesty jako první i jako druzí a pouhých 7% uvedlo, že lezou pouze jako druzí. Tato informace je důležitá zejména z důvodu bezpečnosti, protože prvolezec se vystavuje nebezpečí pádu do jištění. Druholezec, jištěn po celou dobu lanem shora, není tomuto riziku vystaven.
Riziko úrazu při pádu prvolezce roste s menším množstvím pevného jištění v cestách (v ČR zejména pískovcové oblasti). Z těchto prvolezců pak 32% uvedlo, že preferuje právě pískovcové lezení.

Graf 10: Struktura respondentů podle pořadí lezení, N=378



Zdroj: Vlastní analýza

Následující graf č. 11 znázorňuje rozvrstvení preferencí horniny.
Nejvíce preferovanou horninou mezi horolezci je pískovec (34%) a vápenec (30%). 13% preferuje při lezení žulu a 20-ti% dotazovaných na typu horniny nezáleží. 3% dotazovaných uvedlo preferenci jiné horniny. Mezi jmenované patřily: andezit, buližník, slepenec a led. Na otázku odpovědělo celkem 379 respondentů.

Graf 11: Struktura respondentů podle preference horniny, N=379



Zdroj: Vlastní analýza

Dále je z výsledků patrné, že z 360-ti dotázaných lezců, tráví nejvíce času lezením v ČR 81%. Lezením v zahraničí tráví více času pouze 19%.
V rámci ČR se jeví jako nejvíce navštěvované oblasti:
Český Ráj (1527 návštěv za rok 2009),
Labské pískovce (1423 návštěv za rok 2009),
Moravský Kras (1348 návštěv za rok 2009) a
Adršpach (1299 návštěv za rok 2009).
Podrobnější informace poskytuje tabulka č. 2 (pozn: tabulka neobsahuje všechny lezecké oblasti v ČR, ale pouze ty, které byly lezci zmiňované jako nejnavštěvovanější).

Tab. 2: Návštěvnost lezeckých oblastí v roce 2009 



Zdroj: Vlastní analýza

Pozn.:
* včetně oblastí: Labák, Sněžník, Rájec, Tisá, Ostrov, Bělá
**  včetně oblastí: Panteon, Malá Skála, Prachovcké skály, Hruboskalsko, Příhrazy, Drábské Světničky, Sedmihoří
***  včetně oblastí: Křížový Vrch, Ostaš, Teplické skály
****    včetně oblastí: Černolické skály, Kácov, Srbsko, Hlubočepské plotny
***** včetně oblastí: Hříměždice, Kamýk, Lomy nad Velkou, Mařenka, Roviště, Skály u 
  Pakosty, Velká, Zvírotice, Županovice
******  včetně oblastí: Sklárna, Viklany

Z dotazníku dále vyplynulo, že míra organizovanosti vs. neorganizovanosti lezců je zhruba stejná.
54% dotazovaných (z 377) je členem Českého horolezeckého svazu. Zbylých 46% členem Českého horolezeckého svazu není. 

Graf 13: Počet členů Českého horolezeckého svazu, N=377



Zdroj: Vlastní analýza

Graf č. 14 ukazuje, že jednoznačně nejvyužívanějším dopravním prostředkem, kterým se lezci do oblasti dopravují, je auto. 46% dotazovaných (z 378) uvedlo, že se nejčastěji dopravuje vlastním automobilem a 41% využívá svezení se se spolulezcem. Zbývajících 13% respondentů se dopravuje do skal vlakem, autobusem, na kole nebo pěšky.

Graf 14: Struktura respondentů dle dopravního prostředku pro dopravu do lezecké oblasti, N=378



Zdroj: Vlastní analýza