"Tak na tohle se ti můžu pěkně vyprdnout, magore" říkám Adamovi, který právě
hopsnul z okraje na věžičku. Samozřejmě jen tak sóliko. Přeskok 2. Díra kolem 20 m hluboká. "Si to radši oblezu tou dvojkou či co to je" Mám takovou zásadu. Neskáču. Říkám, že se radši někde vyklepu ve stěně, pěkně si zalezu a jsem naprosto spokojený. Jen při pomyšlení na to, že bych měl někam skočit nebo udělat větší překrok, se mi obrací žaludek. A dělá se mi špatně, jenom to vidím. Jednou jsem při přeskoku jistil kámoše, který doskočil do dřepu (špičky i paty na skále) a zadek mu chvilku trčel přes hranu. V tu chvíli sem viděl, jak hází záda do komína. Až se mi z toho zatmělo. Samozřejmě žádná záda nikam neházel, ale mě to stačilo. "Příště si najdi někoho jinačího, já už žádný přeskoky jistit nebudu!" Tohle mi vydrželo zhruba dva a půl roku. Až jednou...
... jsem se vydrápal na jednu věžičku na Prachově. Bylo krásně, cesta kterou jsem lezl byla pěkně hnusná IV (ukloněna skála porostlá vřesem nebo nějakým podobným svinstvem).
Jak si tak smažím šunky na vršku, tak se dívám vedle - další skála. A hele ho, přeskok. A nevypadá to tak špatně. Do 2 metru dálka, ale skáče se malinko do kopce. Super doskok. Ne, ne, to je blbost, já přece neskáču.
Ale ono to vypadá fakt dobře. Tak se tam jenom postavím, abych viděl, jak to vypadá. Skákat nebudu. Stoupám si na okraj. To vypadá skočitelně. Huhlám si, ze všechno je jednou poprvé a tak nakonec jsem přesvědčil sám sebe. Stoupám si na okraj a odhaduji vzdálenost. Svírání
v okolí žaludku. Trochu se přikrčit, jako šelma před útokem, ještě jednou nohou očistit odraz a ...
Prd. Sem se ani nehnul. Fuj. Uklidňuji se přecházením po vrcholku. Tak znova. Adrenalin (já mu říkám strach) zasvinil všechno v okruhu 5 metru - stříká mi z uší, jak gejzíry na Islandu. Znovu zaujímám šelmo postoj.
Přikrčit se, něco málo buvolích odfrknutí a - SKOK!. Najednou z ničeho nic dřepím na
druhé straně. Krev ve mě bublala tak, že jsem v tu chvíli měl asi prokrvené i karabiny na sedáku. Ty vole, já fakt skočil. Hlavou mi probleskává, že ještě budu muset skočit zpátky, protože tam mám lano, ale to zatím neřeším. Mažu ke knížce, abych se tam hrdě zapsal. Mám však smůlu, protože tam není tužka, ale nevadí. Mám radost jako malý harant o Vánocích. Přeskok zpátky už je v o moc lepší. Skáču ho bez obtíží.
Takhle nějak to u mě propuklo. Zatím nejtěžší přeskok, ke kterému jsem se odhodlal je 3. Na Prachově ze severní Bertovky na východní. Čirou náhodou je to ten přeskok, který jsem před rokem jistil a svíraly se mi půlky jenom jsem to viděl. Taky jsem tak trochu skočit musel, protože jsem si hodil na druhou stranu lano. A slézání není moje hobby. :-]
Na některé přeskoky se mi ale stačí jen podívat (to jako stoupnout si na místo odrazu a v dáli v mlze vidět místo dopadu – doletu) a je mi jasné, že bych to zkusil jednou a naposled - víc pokusu by mi život nedopřál. Ale člověk nikdy neví ...
P.S. Fotky jsou z internetového fotoalba LKP. Je to napsané bez háčků a čárek, protože jsem momentálně v Anglii. Dodělány háčky a čárky redakcí, protože
Tak kdyz uz jsi tady tak at nezakrnis. Jednickovy preskok mezi Adamem a Evou na vrcholku Tryfan, North Wales. Anebo preskok z Valkyrie veze na okrajovou stenu oblast Frogat, Peak District.
ty pises - kdyz uz jsi tady. To znamena ze taky trcis na ostrovech? Vypada to, ze jestli da pocasi tak v sobotu se mrknu do Peak district. Takze treba nekam skocim {doufam ze ne z 10m z nastupu na podlahu :-]
Asi budes mit smulu s tim pocasi. Co jsem se dival tak kosa jak z nosa a prehanky. Jediny rozumny pocasi je na Portlandu, Swanage anebo v Cornwalu coz je dost z ruky. Premyslel jsem jet nekde v sobotu, ale nevim jak to dopadne.
Ja sem v Ipswichi, Suffolk. My tam jedem sice v sobotu, ale vecer. Vracet se budem v pondeli rano. Takze dve noci! Pres den je sice krasne, ale vecer dost kosa - neco pod nulou. Ale stejne se tesim... A kde ste vy?
Moc pěkně napsaný. Ty prokrvený karabiny mne fakt dostaly:-). Ještě tak vědět, co má následovat za tím nedopsaným protože.... na konci , jsem nějak moc zvědavej. Nějakej takovej článek tu už delší dobu scházel. Díky za to.
to máš muj obdiv teda!já si vzpomínam jak mě kdysi na Skalách u Blíževedel na českolipsku kámoš nechal sólo vylízt na jednu věžiču a dolu??co myslíš-jedničkovej přeskok!kerej mě trval asi půl hodiny a moc mi to nedalo...:)
já jsem to skákal letos v opačném gardu a musím potvrdit, kýve se to jako prase. Navíc je tam šikovně umístěna vrcholovka akorát na odrazu takže zakopnout není problém :)
Tak to mas recht, clovece. Ta vez se kyve snad cela, kdyz stojis nahore a trochu nesetrne se pohnes... Malem jsem se tam pos..., navic se slanuje na nepriznivou stranu. Doporucuju :)
Tak se mi zdá, jakoby tomu paraglidistovi na prvím obrázku něco chybělo. Supr článek. Díky
Nevíte někdo o skocích v Ádru na Milencích z té nižší větší hlavy na tu vyšší a menší?
Já jsem jednou asi 10 minut dumal, jestli to mám skočit nebo ne a nakonec jsem vyměknul. :-) Z Milenky (nižší věž) na Milence (vyšší) je to myslím za P3, zpátky za P2. Každopádně je to docela vysoko.
P.S. Jestli to budeš zkoušet během turistické sezóny, budeš mít i fajn obecenstvo. :-)
Musim říct, že se Jestere lepšíš každým dnem. Cesty už píšeš téměř dokonale :-) a teď tohle. Fotky jsou perfektní,dobře vybrané a pěkně dokreslují atmosféru k článku. Jen tak dál.
..no přeskoky jsou super, ale příjde mi, že od P3 by člověk měl nosit chraniče.Tak dobitej jsem už dlouho nebyl..no a trochu taky tvoří bariéru, když lezeš se svojí něžnou polovičkou:-)
Je to docela zajímavá situace, když už jsi skočil a čekáš na družku, to se potom naučíš lezt dolů sólo..
...není někde k sehnání Jump?Už jsem ho párkrát viděl, ale doma u vinečka by to nemuselo být špatný..
Strihoune, ty si vazne psycho. Ja mam taky rad preskoky, sice teda jen tak si skocit maximalne metr ze skalky na skalku, ale z tech tvejch fotek se mi vopotilo uplne vsechno od brejli az po paty.
Tak to hlavne ve zdravi vsechno prezij.
Zdravi Kalic