Aktualizace: Fota od Martina Spilky Toto léto se mi povedlo splnit si jeden z mých velkých životních snů a cílů. Po šesti dnech ve stěně Fleischbanku ve Wilder Kaiseru jsem vylezl cestu Des Kaisers neue Kleider.
Tato cesta byla vytvořena Stefanem Glowaczem v roce 1993. Právě Stefan tuto cestu jako první vylezl v kuse za jeden den. V této době také vznikají cesty od Beata Kammerlandera – Silbergeier a cesta End of silence od bratrů Huberů. Kombinace přelezů těchto tří cest je dnes označována jako „Alpská trilogie“, kterou jako první vylezl právě Stefan Glowacz. Před 15 lety se jednalo o nejtěžší vícedélkové cesty v Alpách. Od té doby vzniklo několik dalších cest, které jsou minimálně stejně těžké.
Nápad zkusit a přelézt tyto cesty mi vnuknul Harald Berger, který Alpskou trilogii vylezl jako druhý. Byl to můj kamarád, zdroj veliké energie a motivace. V roce 2006 mi řekl, jdi to zkusit, na to máš. Od té doby se stalo mnoho. Díky této pobídce jsem si užil spousty krásných chvil v těchto skvělých cestách od skvělých lezců. Díky Hari.
Byl to pro mě nádherný projekt, který stálo za to zkusit. Letos jsem měl tu čest se podívat právě do cesty „Císařovy nové šaty“. Po naladění formy v Ceüse jsem se do toho pustil. Mým parťákem se stal Guido Unterwurzacher. Byl to pro mě člověk ve správnou chvíli na správném místě. Cestu už dokonale znal a byl namotivovaný ji vylézt. Spolu jsme během dvou týdnů pobyli ve stěně 6 dní a dohromady společnýma silama vymysleli všechny kroky a stále se navzájem motivovali. V podstatě to byl společný úspěch nás obou, že se nám podařilo tuto cestu pokořit. Guido ji vylezl o týden dříve, než jsem se já pustil do pokusu.
Ten den bylo trochu vedro, ale motivace a odhodlání byly nastaveny na maximum. Během celého dne se mi podařilo tuto cestu vylézt bez pádu a tak završit tzv. Alpskou trilogii. Pocity, radosti, nervy je již dnes těžké popisovat, ale můžu říct, že to byl jeden z mých nejkrásnějších lezeckých dnů, co jsem kdy v životě zažil.
Ondra Beneš v druhém 8b+ v "Des Kaisers neue Kleider"
foto by Martin Spilka
Ondra Beneš v délce za 8a v "Des Kaisers neue Kleider"
foto by Martin Spilka
Resumé
Alpská trilogie
„Des Kaisers neue Kleider" 8b+,250m, délky 7a ,7c , 8b, 7b+,8b+, 8a, 6b, 8b+, 6c.
Wilder Kaiser, Rakousko, autor Stefan Glowacz, 1993
"End of Silence" 8b+ , 350 m, délky 7a+, 6c, 6a+,6a,7b+,7c+,7b, 8b, 8b+,7c,7a+.
Berchtesgadenské Alpy, Německo, autoři Thomas a Alexander Huber, 1990.
"Nemám rád slova pokořit nebo zlomit. Kohokoliv, cokoliv. Můžu pokořit kamarády? Můžu pokořit manželku? Můžu pokořit něco, co mám v oblibě? Jak bych pak mohl pokořit horu? Lidé přece chodí do hor hlavně proto, že se jim tam líbí. Mezi člověkem a stěnou může dojít k boji, ale nějak nemohu souhlasit s tím, co se často píše v novinách, že nějaký horolezec pokořil horu. Já s tou horou přece žiju, když na ni lezu. Na její vrchol mohu vystoupit, jen když ona dovolí. Pokud nedovolí, jsem úplné nic", Mirek Šmíd. Jinak samozřejmě velká gratulace!
jestli nekdy nejaky lezec neco pokoril, tak to byly jeho slabe stranky, strach, slaba vule, ale rozhodne ne horu, ta mu nebrani v tom, aby na ni lezl nebo ne, s tim cim bojujes jses pouze ty!
Dyl toho Tatuš zase tolik neřekl. :-) Že ten termín s pokořením je podivně sadomasochistický, jaksi podivný, na tom se shoduje mnoho (horo)lezců.
O nic nejde, důležitý je ten úžasný počin. Myslím že ani autor článku, ani komentátor to nemysleli zle. Ondra si asi nemyslí, že ona virtuální lajna na skále se sklání v pokoře před ním či námi, Tatuš zase zlobně neprská, jen ho to napadlo.
Osobně to vnímám tak, že bojuji sám ze sebou na problému, který vytvořila příroda a který tady prostě je. Ale co já vím, jak je to v tak těžkých cestách. Boj s něčím to je také, myslím, že hora, cesta, nám ten náš výklad odpustí také. :-). Naši obranu nepotřebuje, ona si poradí. :-)
Hlavně že to vylez! :-(
Myslím,že si Ondra hned ze startu nezaslouží takový komentář..Míra Šmíd by tě nakopl pod záda kdyby věděl,že jeho slova používáš na nepravém místě!Dolní Žleb rulezz..
Já to nemyslel nijak zle, proti Ondrovi nic nemám, lidem jako on fandím a k výstupu gratuluji, jak už jsem psal výše. Pouze se mi v souvislosti s tím slovem vybavil ten odstavec v Mirkově knížce, který má něco do sebe. Nechtěl jsem se tím nikoho dotknout. Pokud se tak stalo, omlouvám se. Tatuš
Ale myslim ze se ti do docela povedlo. Prvni blbe kecy, pak zavist a na pochvalu uz nezbyde.
Ondro a spol paradni pocin v nasich koncinach jako Vase vystupy v ruznych koncinach. Kazdy ma pravo na svuj styl. At pokoruje nebo pokuruje. Ale Vas styl se me libi.
Vsechna cest.
Já nevím jak vy, ale já horu zásadně pokořuju. Šmída to pokořování možná nebavilo, ale to neznamená, že to nebude bavit ostatní. Pokořování hory-to je můj koníček.Vždycky, když vylezu na horu, tak si pomyslím, jaký jsem to vlastně borec a že ta evoluce měla fakt pravdu, když mě vyhnala až na její samotný vrchol. Vše ostatní je pode mnou a POKORNĚ- pokořeně se to sklání pod mojí velikostí. Pod tlakem emocí si v takové chvíli neodpustím radostné zvolání: Horo! Jsi pokořená sračka! Dostal jsem tě! Jsi nula!
Jinak samozřejmě přírodu mám rád, odpad třídím a tak...
Až mi slzy tekly, napsals to dobře - podepisuji v plném rozsahu... škoda, že se pod článkem s takovými výkony zvrhla diskuze naprosto nepochopitelným směrem...
Bude promítání??? slint, slint...
co se týče toho pokořování... Myslím, že jde o to poprat se s nastaveným problémem a vyrovnat se tak nějak i jeho autorům. Zdá se mi, že autor článku rozhodně neměl úmyslu nějak snižovat vážnost hory nebo stěny (určitě se lze na vrchol dostat i spoustou lehčích cest - pokud jde o nějaké to pokořování). V téhle souvislosti mě osobně to příjde v pohodě. Výkon je to na hony zdálený mým možnostem. Většinou se tak ještě nějak snažím vyrovnat VI od Špeka. Takže nezbývá než koukat s otevřenou pusou.
Hele parádní výkon, není se za co stydět, tak se klidně můžeš podepsat hned pod článek a ne aby to člověk musel hledat někde na "padesátý" stránce a celou dobu jen tušil o kom to je.
Asi bych to nekomentoval, ale "dodala" mi ta fotka s titulkem "Na vrcholu..." kde jsou dva borci, za nima horizont a vrchol abys teda pohledal. Proč nenapsat kdo na tý fotce je? Jinak velká gratulace.
Ale ved tam pise o pokoreni cesty. To je predsa v pohode. Cestu vytvoril clovek a druhy clovek ju moze pokorit. Nepise o ziadnom pokoreni steny alebo hory. Treba citat. Vynikajuci vykon, na ktory ja nikdy nebudem ani zdaleka siahat a o to viac s uzasom citam taketo clanky a pozeram fotky. Parada.
Velká gratulace, Ondrův styl a následně i filmy mám v oblibě a úctě. Nicméně trošku mě taky zarazilo to pokořování a hlavně ta diskuse následně. Možná je to tak, že používáme slova, aniž bychom přemýšleli nad jejich významem. A tak pokořujeme hory, moře, vesmír - jako kdyby to šlo. Až se tahle modrá koule zatřese, tak nás taky pokoří? Možná právě toto nepřemýšlení o významu toho co píšeme a říkáme, vypovídá o naší aroganci - kterou dokonce někdo v komentářích obhajuje. Tato arogance není vůbec v rozporu s tím, že se nám může podařit něco výjímečného - ale pokořujeme-li při tom, jsme nepokorní a tím se z výjimečnosti stává pouze otázka síly, dispozic, cviku, štěstí a na tom, alespoň dle mého, není nic moc co k obdivování. Howgh :-)