Slanění patří mezi tradiční lezecké činnosti a slouží k sestupu v příkrém lezeckém terénu.
Sestup po laně pomocí slanění se využívá také při práci ve výškách, speleologii, záchranářství, u policie a v armádě. Užívají ho taky různí bandité, lupiči a akční hrdinové. Slaňování patří mezi ty nejrizikovější činnosti v horolezectví a má podle statistik na svědomí až 25% smrtelných nehod. (Schubert, 1997)
Pro přehlednost zkusíme proces slanění rozčlenit na několik kapitol a postupně jej popíšeme ve čtyřech dílech:
1. Co nezanedbat při slaňování a několik uzlů vídaných při slaňování
2. Slaňovací stanoviště
3. Slaňovací brzdy
4. Techniky slanění, stahování lan
CO NEZANEDBAT PŘI SLAŇOVÁNÍ
Bezpečné slanění, zvláště na dlouhých cestách, vyžaduje kromě technických znalostí , cviku a zautomatizování některých činností i jistou psychickou připravenost. Její podceňování může mít fatální následky.
Několik tipů:
Koncentrujte se - při sestupu, zvláště po dosažení vrcholu polevuje koncentrace, dochází i k euforii, nebo naopak k únavě, polevuje ostražitost.
Pozor na stereotyp a rutinu - i při dvacátém slanění kontrolujte stejně bedlivě slaňovací stanoviště, kotvení, lano, sebe i ostatní.
Podceňování a špatný odhad - známý případ dvou nejmenovaných Západočechů, kteří slaňovali ze Žabího koně na šňůře od kytary. A hle, ona se přetrhla a jeden spadl do Polska , kde se po nějaké době doplazil do chaty. Přežil - zřejmě na tu kytaru dobře hráli.
Nešetřete a zálohujte - na zanechaný materiál se dá vždy vydělat, na život většinou ne. Hlavně slanění z převislých stěn si vyžádá množství materiálu.
Zdravě nedůvěřujte - prohlédněte a v rámci možností zkontrolujte stabilní i někým jiným vybudovaná slaňovací stanoviště. V pochybnostech je doplňte, zesilte, zálohujte. Hrůzu budí slaňování z jedné skoby. Většinou neurčíte nosnost, takže tahle činnost se dá srovnat s Ruskou ruletou.
UZLY VÍDANÉ PŘI SLAŇOVÁNÍ
PRUSÍKY
Podrobné pojednání naleznete v MU 6.
Kresba - způsob vázání nejčastěji používaných prusíků. Zleva doprava: klasický prusík, Pemberthy , Machard .
Při slanění na dvou lanech (nebo přeloženém laně) se vážou prusíky přes oba prameny lana.
VŮDCOVSKÝ UZEL (krejčík , dvojité očko )
Pro spojení dvou lan (stejných průměrů) při slaňování je tento uzel nejvhodnější. Díky své konstrukci se při stahování převalí přes skalní hrany, na kterých by se jiné uzly mohly zachytit.
Volné konce lana vycházející z uzlu při tomto použití mají mít délku 30- 40 cm. Při slanění lana pruží a uzel se zatažením trochu posune.
Úbytek nosnosti lana při tomto tzv. ANOMÁLNÍM namáhání je cca 55 % nosnosti lana ( Některé prameny doporučují místo něj dělat osmičkový uzel, ten v ANOMÁLNÍM zatížení snižuje nosnost lana o cca 60% a je větší .Takže pro tuto použití je méně vhodný než vůdcovský uzel). Přesto síly, které při slanění vznikají ( při slaňování jedné osoby 120-240 kN, dvou osob 240-480 kN), neohrozí lana svázaná tímto uzlem až k přetržení.
Je lehce hmatem i zrakem kontrolovatelný
Uvazuje se také na volně visících koncích lan aby zabránil vyjetí SB z lana
Nevýhoda:
Velké ošoupání náběhových rádiusů uzlu , prakticky se o hrany dřou stále stejná místa u uzlu a to hlavně u tenkých lan může rychle poškodit oplet. Řešením je, uzel po každém slanění povolit a převázat kousek jinam.
A kde číhá zubatá dáma ?
Nebezpečím je, že nasadíte SB na jeden (dva) konce lana vycházející z uzlu, protože jsou dlouhé a snadno zaměnitelné se slaňovacími prameny lana. Takže to s délkou volných konců nepřehánějte.
Velkou, často vídanou ,chybou je svazování popruhů tímto uzlem. Tento uzel není určen na svazování popruhů a po zatížení se může rozvázat. Opodstatnění má jen při zakládání tohoto uzlu do spáry.
Dvojitá rybářská spojka (dvojitá autíčka )
Vytvoří nejpevnější spojení dvou lan i nestejných průměrů - trojitá je ještě pevnější
Úbytek nosnosti je jedním z nejmenších u používaných uzlů. Snižuje nosnost lan v průměru o 27 %. U přetrhaných vzorků se statická nosnost snížila v rozmezí od 44% do 13 % (A.Zelenka 1990).
Je vhodná například při nastavení lan pro lezení Top Rope.
Je velmi pěkný na stabilně uvázané smyce kulatého průřezu - smyce ve vklíněních, svázání kevlarových repšňůr atd.
Nevýhody:
Při slanění se může zadrhávat za hrany a výčnělky náběhovou hranou a zvyšuje nebezpečí zaseknutí stahovaného lana -někdy jen velmi těžko řešitelná situace.
Po slanění půjde lano stahovat obtížněji, může mít větší tření.
větší spotřeba lana nutná k jeho uvázání
po zatažení se hůř rozvazuje než vůdcovský uzel nebo osmičková spojka
A kde číhá zubatá dáma ?
Přestože je zdánlivě dobře kontrolovatelný zrakem i hmatem, existuje možnost opačného uvázání posuvných uzlů, nad volnými konci lana. Takto uvázaný uzel nerozeznáte od správně uvázaného, ale jeho nosnost je téměř nulová. Každý uzel na principu "autíček - rybářské spojky", který jste sami neuvázali, nebo jste nebyli přítomni uvázání, povolte a roztáhněte posuvné uzlíky od sebe, uvidíte!
Jeden z několika málo uzlů vhodných pro spojení popruhů - vždy jej pojistit
Lze s ním spojit i lana různých průměrů
Ze zde popsaných uzlů je nejméně vhodný pro spojení slaňovacích lan
V době, kdy se tento uzel objevil, způsobil senzaci a přisuzovaly se mu téměř magické vlastnosti. Např. ve druhém vydání Základů Horolezectví (V.Procházka ml.1979) se můžete dočíst, že pevnost v uzlu je větší než 100 % pevnosti lana. V dalším vydání je již tento blud opraven (za který p.Procházka nemůže, protože takové bylo povědomí o tomto uzlu doporučovaném UIAA - koneckonců jeden z jeho názvů hovoří). Uzel sníží nosnost lana o 35-45 %.
Při slaňování jej s výhodou použijete ke svazování popruhů na slaňovacím stanovišti. Na volném konci vnějšího ohybu vždy ale udělejte pojistný dvojitý uzlík, nebo před ním uvažte vůdcovský uzel, eventuelně uvažte dva protisměrné uzly za sebou. Je dobré dbát o to, aby se uzel nedotýkal skály , neřkuli nějakých výčnělků či krystalů
Nevýhody při použití na svázání slaňovacích lan - stejné jako u Dvojité rybářské spojky s tím, že jde ještě hůř rozvázat.
A kde čeká zubatá dáma ?
Čeká přímo v něm. Pan Schubert to pěkně popisuje v obou dílech Bezpečnost a riziko ? Zachycením vnějšího ohybu za hrot či krystal může při zatížení dojít k samovolnému rozvázání uzlu. Pravděpodobnost tohoto úkazu je malá , ale je !!!
Jak se tomuto nebezpečí bránit ?
použijte sešitý popruh
uvažte dva protisměrné uzly za sebou var. A.
udělejte před ním vůdcovský uzel var. B.
udělejte za protisměrným uzlem pojistný uzlík (stačí na kritickém - vyvlíkacím pramenu) namáčknutý na hlavní uzel var. C.
nastavte uzel tak, aby se nedotýkal skály.
OSMIČKOVÁ SPOJKA
Pro spojení lan občas používaná. Trpí stejnými neduhy jako Dvojitá rybářská spojka, ale oproti ní se lépe rozvazuje naopak více snižuje nosnost lana - o cca 46 %
Oproti Rybářské spojce se lépe vizuálně kontroluje .
Použitá literatura:
Schubert,P. Bezpečnost a riziko I. A II. díl
A.Zelenka Základní uzly (SZS) 1990
Vl.Procházka ml. Základy horolezectví a Horolezectví
Hoffman, M. a Pohl, W. Alpin - Lehrplan Band 2 -5. 2001
Hill, P. a Johnson,S. Manuál horolezce a horského vůdce.2000
Časopisy Mountain Adventure, Montana, Hory a Lidé
Katalogy Petzl, Kong atd.
www.lezec.cz. a stránky HOSakal
text: John a Karel Kříž
Foto: John
Ilustrace: Ronan Bégoc
Úbytek nosnosti lana při tomto tzv. ANOMÁLNÍM namáhání je cca 55 % nosnosti lana ( Některé prameny doporučují místo něj dělat osmičkový uzel, ten v ANOMÁLNÍM zatížení snižuje nosnost lana o cca 60% a je větší .Takže pro tuto použití je méně vhodný než vůdcovský uzel). Přesto síly, které při slanění vznikají ( při slaňování jedné osoby 120-240 kN, dvou osob 240-480 kN), neohrozí lana svázaná tímto uzlem až k přetržení.
Není zde trochu botička s desetinnou čárkou? :o) Tohle jsou síly jako kráva :o)))))
Jasan. Správně má být 1,2 až 2,4 kn tedy 120 až 240 Kg, což je stále o řád méně než jsou nosnosti smyček či lana. Já jen, aby to tam nestaršilo a nemátlo lidi.
Vynikající čtení, hlavně ty praktické rady typu zdravá nedůvěra :o) Osobně mám nedůvěru pořád až nezdravou (říká se tomu bobky)
Nevíte někdo jak je to s označováním jesnotek SI. Někde nás snad učili, že se to píše KN a né kN. Pokud je název základní jednotky 1 Newton tak velké písmeno a předpona vyjařující větší jednotku (Kilo, Mega,...) také velké písmeno. Naopak předpona vyjadřující jednotku menší (mili,...) písmeno malé. Jak je to přesně? Nevíte někdo? Lacóóóóó, poraď vědče :o)
Jasně, ale kilonewton není zas tak moc, takže se píše s malým k. A C u stupně Celsiova se píše s velkým jen do +10, pak už se některý věci zimou scvrkávaj a i c se píše malé. Obdobná hranice je u Kelvinu a Fahrenheita;-)))
264/2000 Sb.
VYHLÁŠKA
Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 14.července 2000, o základních měřicích jednotkách a ostatních jednotkách a o jejich označování.
ne Ki je predpona pro 2e10, celym jmenem kilobinary :). zrovna dneska jsem na to narazil. je to dokonce naka norma z r. 1998. Kdyby to nekoho zajimalo vic tak http://cdr.cz/a/857
Chyba asi neni jen v jednom desetinnem miste. 480kN je laicky 48t. To by si na lano musel zavesit plny nakladak. Obavam se, ze v tom pripade by te nezachranil sebelepe uvazany uzlik!:-)) A to snizeni pevnosti lana v uzlech je az tak velke? Ani se mi nechce verit?! Lec v tomto smeru nejsem odbornik a necham si poradit. Jenom este mala poznamecka: pri popisu vudcovskeho uzlu uvadis snizeni nosnosti lana pri pouziti osmickoveho uzlu 60% a primo u osmickoveho uzlu 48%? Co navic v praxi znamena, ze osmickovy uzel snizuje pevnost lana o 48(60)%. To teda pri takove dobre "drzdce" neni nic moc. Se divim, ze se tam lano nepretrhne.
Kdyz se zamyslis nad tim jak je lano namahano v osmickovem uzlu pri slaneni a pri navazani (pri te dobre drzce) zjistis, ze je tam podstatny rozdil. Jinak dost dobrej clanek
Mne se teda zda, ze z fyzikalniho hlediska je namahano zhruba stejne. Je to dano orientaci uzlu k lanu a smeru zatizeni (v obou pripadech v smeru lana) a ten je podle meho mineni stejny. Leda ze by jsem dal uzel na hranu slaneni!:-) To by mohlo byt docela zajimavy, ale hluboce nedoporucuji. Testovani pevnosti uzlu pri ohybu nechme radeji certifikovanym pracovistim.:-)
Při držce se tahá za 3 konce vycházející s osmičkového uzlu.
Jeden vede k jističi, vedle něj je ten s pojistným uzlem(za tento se teda netahá), a další dva konce vedou k úvazku. Ty poslední dva jsou samozřejmě jeden kus lana protažený úvazkem, ale přímo z uzlu to vede jako dva konce.
Nosnost lana je myslena v jeho nejslabsim miste. Je proto uplne jedno, ci z uzlu vychazi jeden, dva anebo tri prameny. Na snizeni nosnosti lana ma vlyv tvar uzlu a spusob, jaky je v nem lano namahano. To by se mi zdalo, ze vudcovsky uzel je z hlediska tohoto namahani horsi. Lano je v nem namahano z tahu za ohybu (lano je ohnuto primo pri vstupu do uzlu), zatimco v osmicce lano vychazi primo z uzlu a ohyb lana je az uvnitr uzlu, kde je namahani uz nizsi vzhledem na sily treni uvnitr uzlu. Ale to je jenom takova teoreticka uvaha a muj udiv nad tim, ze je to tak mnoho. I tak se mi ty hodnoty nezdaji. Pokud je nosnost lana cca 22kN, jak nize uvadi kolega, potom v osmickovem uvaze je to o 60% mene, tj. 8,8kN a kdyz vezmeme napr. 20ti metrovy pad 80kg chlapa tak teoreticky sila na lano pri jeho prodlouzeni o 2m je 80x9,81x20/2 = 7848N = 7,85kN a to je dost na hrane. Pri 25ti metrovem padu by se potom muselo lano prakticky pretrhnout? Neprijemna predstava.
RE: Nosnost lana je myslena v jeho nejslabsim miste. Je proto uplne jedno, ci z uzlu vychazi jeden, dva anebo tri prameny. Na snizeni nosnosti lana ma vlyv tvar uzlu a spusob, jaky je v nem lano namahano. …..
Způsob, jakým je lano namáháno v uzlu PRÁVÉ záleží na tom počtu zatížených pramenů. A určitě je nejslabší místo lana v uzlu jiné, nebo jinak namáhané, při zatížení dvou, nebo tří, nebo čtyř pramenů.
Jeste pro doplneni: I pri techto snizenych silach, ktere uvadi pri oprave (napr. 24kN) by bylo slanovani ze zesite smycky doslova sebevrazdou. Jeji nosnost je obvykle 15kN a pri jejim obtoceni pres kamen pri rozkladu sil vznika v kazdem prameni sila nekdy i prekracujici reakci na ni pusobici, tj. v tomto pripade 24kN. Tak velkou rezervu material zase nema.:-) Slanovani je vpodstate staticky proces, takze sily pri nem vznikajici nemuzou byt o mnoho vyssi, nez sam vazis (1kN = 1000N = cca100kg)
No posledni opava je spravna. Nic si z toho nedelej, ja se tim zivim a i tak se obcas poradne utnu. A to se nejedna o jednoho dobre ziveneho horolezce se svinkou na zadech, ale doslova o desitky nakladaku.:-))
Slaňování není statické. Mnohdy to zpočátku nejede plynule a je to takové trhané.
Někde jsem možná četl, že je to až dvojnásobek nebo víc tělesné hmotnosti.
Min. nosnost dynamickeho jednoducheho lana byva vetsinou od 22 kN. Ta razova sila je neco jineho, je to maximalni pecka, kterou muzes dostat s danym lanem do sedaku nebo dat do jisteni, ostatni lano dik sve dynamice pohlti.
Pise to Schubert. Ale si myslim, ze je to chyba (mozna i prekladatele). Odporuje to zakonum fyziky. Nemuze to byt o mnoho vice, jako sam vazis. Ta dynamika zase neni tak vyrazna. To by si musel slanovat padem do standu.
Dá se snadno spočítat, že už jen takzvaný "pád z nulové výšky" způsobí dvojnásobek statické síly v laně. Pokud tedy lano je natažené (není ale napnuté tvou tíhou), ty jsi na jeho konci a jenom odsedneš - tak dynamický učinek vzniklý tvým poklesnutím v důsledku protažení lana způsobí právě dvojnásobek statické síly.
Dá se snadno spočítat, že už jen takzvaný "pád z nulové výšky" způsobí dvojnásobek statické síly v laně. Pokud tedy lano je natažené (není ale napnuté tvou tíhou), ty jsi na jeho konci a jenom odsedneš - tak dynamický učinek vzniklý tvým poklesnutím v důsledku protažení lana způsobí právě dvojnásobek statické síly.
Jo taak to asi lezes na idealni pruzine, tam je skutecne v mrtvym bode (nejniz kam se dohoupnes)
tahova sila lana dvojnasobna, i.e. 2mg. U normalniho lana to bude vyznamne min, navic ti diky disipativnim procesum nehrozi pobliti ze zbytku zivota straveneho bimbanim nahoru-dolu, nahoru-dolu , nahoru-dolu...
Jinak zajimavejsi cislo dostanes kdyz hodis dvacitku a hodne tlustej kamos te zabrzdi natvrdo na poslednich dvou metrech (pro pintlichare a pripadne resitele- lano budiz idealni pruzinou, ktera zacne zabirat na poslednich dvou metrech dvacetimetroveho padu, kde na konci se ti zmeni smer pohybu a kde prvnich vosumnact si mydlil volnym padem, jaky bude pak pomer maximalni sily lana pusobiciho na tvuj uvazek vuci gravitacni sile bezne na tebe pusobici?)
Mluví se o slanění, ne o chytání pádů. Padla tady poznámka o tom, že síla při slanění nebude významě vyšší než tíhová síla lezce a na tu jsem reagoval. Máš pravdu v tom, že můj příklad je primitivní a bez uvažování disipace. Ale pokud si třeba sedáš do osmy na začátku slanění, často a snadno se může stát, že to je horší než "pád z nulové výšky". Myslím, že tímhle se dá argumentovat zas pro vyšší zatížení.
Další případ je neplynulost ve slanění, kdy se síla taky zvyšuje z jednonásobku tíhy na nějakou vyšší hodnotu, ta ovšem záleží už na tolika okolnostech, že se nedá nějak jednoduše odhadnout.
Pro mě z toho plyne, že s dvojnásobkem tíhy lezce je potřeba počítat jako s faktem.
jasan, vsak mas pravdu. jak uz to tak byva 30-ty komentar uz davno neni k tematu. To je spis k tomu odhadu Jirky co je vejs. I kdyz i ten je jako hrubej odhad dobrej.
Je to super. Bylo by snad dobré Džony a Bolku pokračovat a doplnit tu stěžejní část metodiky slanění, kterou je podle mých vlastních zkušeností vícedélkové slanění z vlastních štandů (kde není jediný borhák). Z čoků, smycí, hexů a skob a to třeba ze 3 až 4 bodů v pofidérní skále kde je extra spotřeba matroše. Co takhle foto takového štandu s propojením smycí aby to neutáhlo lano, když něco prdne a pod.
Záslužná činnost
dík Petr Pařízek
Taky si myslím Petře, že tohle je stěžejní téma.
Slaňovací stanoviště mám zrovna rozepsané, ale dát to do kulantní podoby i když se chybičce , viz výše , nevyhnu ,je otázka měsíce. Ten článek má před zveřejněním nejméně deset podob. Jenom slaňovací stanoviště mám už ve čtyřech odstavcích
1 Pevné - fixní
2 Zbudované a zanechané (ztracené)
3 Přírodní
4 Rekuperované (stanoviště stahuješ společně s lanem).
Jenom pro Tebou zmíněný případ mám připraveno minimálně 6 poměrně spolehlivých způsobů provázání kotvicích prvků.Rekuperovaných stanovišť mám připraveno 4 - 5 a už teď je toho mnoho, naše představa 8 -9 komentovaných fotek bere zase zasvé.No uvidíme , co s tím.
Úbytek nosnosti lana při tomto tzv. ANOMÁLNÍM namáhání je cca 55 % nosnosti lana ( Některé prameny doporučují místo něj dělat Úbytek nosnosti lana při tomto tzv. ANOMÁLNÍM namáhání je cca 55 % nosnosti lana ( Některé prameny doporučují místo něj dělat osmičkový uzel, ten v ANOMÁLNÍM zatížení snižuje nosnost lana o cca 60% a je větší .Takže pro tuto použití je méně vhodný než vůdcovský uzel). Přesto síly, které při slanění vznikají ( při slaňování jedné osoby 120-240 kN, dvou osob 240-480 kN), neohrozí lana svázaná tímto uzlem až k přetržení.
Mne tam chybi varovani. Pri pouziti osmickoveho uzlu pro spojeni lan pri slanovani - nikoliv protismerna osmicka - muze dojit k presmeknuti uzlu jiz pri velmi male sile (cca70N, nekdy mene)a naslednemu rozpojeni lan. Bylo jiz nekolik urazu, nektere i smrtelne. Taktez byly udelane nejake studie na toto tema, jak spravne usporadani uzlu ovlivnuje presmekavost atd. Takze osmicku radeji neee! K podobnemu problemu muze dojit i u vudcovskeho uzlu, daleko drive, nez se dosahne hranice snizeni pevnosti lana o ktere se tady bavite. Tam se to da pojistit tak, ze se jednoduse navaze jeste jeden vudcak za to (samozrejme s rizikem uvaznuti pri stahovani lana.
Pokud k tomu budes mit blize dotazy tak se mi ozvi primo.
Jo jeste mi nejde uplne do hlavy to dvojnasobne zatizeni lana pri slaneni dvou osob. Dvojnasobne zatizeni standu bych chapal, dvojnasobne zatizeni lana, pokud oba slanuji na obou pramenech taky, ale pokud kazdy jede na jednom prameni (pravdepodobne do pekel, nebot prave tam tato praxe mnohdy vede) tak s tim se nejak nemohu srovnat, ale mozna je to jenom tim, ze sva studia fyziky jsem nedokoncil mozna opravnene :)
Dovolim si reagovat na slanovani ve dvojici. Kdyz slanuje jeden clovek na dvojtym lane, tak bych rekl, ze kazdy pramen lana nese pul cloveka. Kdyz slanuje na kazdem pramenu jeden clovek, tak bych rekl, ze kazdy pramen lana nese jednoho cloveka. Samozrejme se to projevi i na standu.
Co jsem naopak nepochopil, je tvoje slanovani, kdy dva slanujou na dvojtym. To ten jeden je cvaklej k sedaku toho druhyho, jako pri nejake zachrane?
No ja to myslel spis jako takovy blby for, ale slanovat se tak da a ja to nekdy pouzivam kdy slanuju s nejakym deckem, ktere se boji jit samo. Je to jak si psal zpusob, ktery se pouziva pro zachranu, oba si cvaknou osmu do lana a navzajem se spoji smyckou, pak si sestup ridis dvema prstama, pokud tam jeste clovek strci prusik, tak to je opravdu moc prima.
S tou polovicni silou v jednom pramenu mas samozrejme pravdu. Pak ovsem nesedi sily uvedene v clanku. Mimochodem ten clanek, stejne jako vsechny ostatni mi prijde moc prima, akorat bych se primlouval, aby tento byl trochu poopraveny - ono ne kazdy procita diskusi.
Jeste k silam v lane, panove Lyonove udelali obrovsky kus prace ohledne nejruznejsich testu a mereni a mimo jine vyzkoumali, ze pri normalni slanovani osoby cca 75 kg se zatez pokybuje mezi 0,6 - O,95kN a pri maximalni snaze :) z toho dostali 0.35 - 1,6kN, to se ale doopravdy moooc snazili :).
Samozrejme nezpochybnuji, ze nekdo jiny mohl dojit k nejakemu jinemu zaveru, ale moc by se to lisit nemelo...
Registrace
Metodika
lezec.cz
Slanění patří mezi tradiční lezecké činnosti a slouží k sestupu v příkrém lezeckém terénu.
GPS a mapové aplikace