Považuji za dobré Vás poinformovat o tom, co se děje každý víkend na Grossglockneru respektive na jeho normální výstupové cestě. Udělejte si obrázek sami a můžem tady o tom podiskutovat.
Takže. V sobotu jsme s Mikinem uskutečnili výstup jihozápadním hřebenem Stüdlgrat 3+/4- na Grossglockner. V cestě jsme dojeli pomalejší dvojici, házíme pár slov, pouští nás bezpečně před sebe. Zkušenosti mají a na cestu mají taky. Až na vrcho
Jeden muj známý(Pavel)se zmínil,že jede na služební cestu na třidny do Badenu v Rakousku aprotože taky leze doufal,že bude mít čas na nějaké to lezení .Zeptal se mně jestli nechcijet s ním,prý nemusím platit cestu,samozřejmě jsem chtěl jet,kor když nevyšlaplánovaná cesta do Zillertalu.Hned jsme sedli k počítači a po chvilce jsme našli na 8cplus.at,pruvodce na skály v okolí Badenu:Helenental,Merkenstein,Modling a další.
Ahoj všici, právě jsem se vrátil ze Suchých skal. V sobotu si v klídku lezeme, když tu se z křoví vyloupnou dva poliši a v závěsu dva ochranáři a kde prý máme průkazy ČHS či jiné, a kdo že leze s maglajzem:)) Parkování na krajnici začali brát od shora potom...
Hore Zdar
Vzhledem k tomu že vyšla mapa Oblasti skalního lezení a vzhledem k tomu, že nám firma Žaket 60 map věnovala, abychom měli čím odměnit nejaktivnější přispěvatele Lezce, je nejvyšší čas se o této mapě něco dozvědět.
Byl, nebyl, objevil se znenadání jeden volný den, ve kterém se jinak normálně pracuje od nevidím do nevidím. Kam jet? Co takhle jednu z nepoznaných oblastí z nového vydání průvodce Vltavská žula? Po sedmém pivu bylo rozhodnuto. Jeli jsme do oblasti, kde vypukla vltavská horečka, na Starý Kamýk. Ono se v Povltaví lezlo již dříve, ale ta pravá éra přišla až s Algenou. Název jedné místní cesty „Toulání pod parou“ asi naznačuje, jak k tomu v roce 1988 pravděpodobně došlo. Záhy poté, během 90. let m
Tak jsme po zimě konečně vyrazili za více délkovým lezením někam trochu dál. Volba padla na Höllentall, oblast nacházející se jižně od St. Pöltenu. Sestava osazenstva jednotlivých vozů slibovala nejméně Bordel di Brennta. Já (Azbest), Martin Navrátil, David Bída Chudoba, Martin Ludrouský, John, Venca Fajfrlík, Tomáš Bednář, Jindra Zachariáš, Tomáš a Dáša Tůmojc, Šéďa a jeho kámoš Tom.
Píše se rok 2012 a táhne mi na čtyřicet. Letos na jaře tomu bude dvacet let, co jsem poprvé vyrazil lézt na pískovce. I letos jsem se těšil do Labáku, i když se to tam za posledních deset let dost změnilo.
Co se tedy v Labáku změnilo? Prakticky všechno. Za počátek všeho by se dalo považovat vydání nového průvodce v roce 1998. Přespolní lezci náhle zjistili, že v cestách se rapidně zvýšil počet kruhů a borháků. Ono se něco mezi pár znalci šuškalo už před rokem 1998, ale až teď nastal opra
Považuji za dobré Vás poinformovat o tom, co se děje každý víkend na Grossglockneru respektive na jeho normální výstupové cestě. Udělejte si obrázek sami a můžem tady o tom podiskutovat.
Takže. V sobotu jsme s Mikinem uskutečnili výstup jihozápadním hřebenem Stüdlgrat 3+/4- na Grossglockner. V cestě jsme dojeli pomalejší dvojici, házíme pár slov, pouští nás bezpečně před sebe. Zkušenosti mají a na cestu mají taky. Až na vrchol pohoda, samota, sluníčko, klid, chrastění matroše a žízeň. Prostě paráda. Nahoře potkáváme první normálkaře a vychutnáváme poctivě dotaženej Gambáč. Co se děje dál je jak ze špatnýho bulharskýho filmu.
Sestupujeme po normálce a s pícháním v žaludku pozorujeme dění v klíčových partiích Obere Glocknerscharte, Kleinglockner a Glocknerleitl. Opravdu se divím, že tam není smrťák každou sobotu. Alespoň se tam o to všichni snaží. Postupujeme průběžně, jistíme za borháky a tyče. Přesto jsme nejrychlejší a bezpečnosti jsme udělali za dost. V bodech popíšu, co prováděli jednotlivé pětice, čtveřice, trojice, dvojice ba i jednotlivci.
Chlapík z Litoměřic spěchá sám na vrchol. Krásná apartní šusťákovka od Vjetkongu za či sta. Na rukou místo cepínu prsteny, jak kdyby vyhrál Stenlykap. Když sestupuje, bojí se a vypadá to jako když má nějaký hnědý embéčko ve slipech. Chudák.
Dva nenavázaní slovinci při sestupu skákají jak kozy, každou chvíli jsou na zadku a při přechodu Glocknerscharte hází nohama sníh na družstvo vystupující Pallaviciniho rýnu.
Sice špatně, ale kolegou jištěný němec vrávorá na hřebínku Glocknerscharte. Následuje tlama a dvacetimetrový kyvaldlo po svahu směrem na Ködnitzkees. Ječí jako že imordnung a sápe se bez rukavic hore. To se mi ulevilo.
Popisovaný chlapík z Litoměřic dochází svoji partu a dávají se na společný sestup z malého Glockneru na Glocknerleitl. Jeho kamarád ve vojenském mundůru armády ČR snad právě sundal žlutý šňůry dévéťáka a jal se sestupovat jako první. Měli zvláštní, vypilovanou, patrně nově Alpenferajnem doporučovanou techničku. Ta spočívala ve čtyřmetrové zelené šňůře s vůdčákem na konci. Toto očko (oni tomu tak říkali) nahodili na tyč, lano hodili dolů a již jeden za druhým sešoupávali rozbředlý svah. Ten poslední, zřejmě nejzkušenější matador pak očko vyndal, šňůru hodil kamarádům a šel to za nimi volně. Nabízel jsem mu, ať jede po šňůře taky, že mu jí pak vyháknu a pošlu dolů. To nepochopil, tak to nechtěl. Pak šli všichni osum metrů k další tyči. Sedák neměl nikdo z nich, ale měli jednu hodně nerozumnou věc. Tu popíšu níže.
Druhá dvojka od nás Martin s Lojzou (Lojza je holka) si na Adlersruhe kontrolují sedáky, navázání a tak všechno, když jsou najednou osloveni: „Hele, nechcete nám náhodou pučit tadyty zelený karabinky? My máme jenom lano a dvě tuty modrý. Neni to málo? Jo a koukni mu na sedák, jestli je dobře navázanej já to umim jenom na sobě.“. Popruh kolega neměl protaženej zpátky přeskou, ale koukalo tam na něj supr velký Danger. Asi se cítil dobře. Celá partička byla ale nabušená a na vrchol a zpět nějak dolezli. Martin s Lojzou jim nechávali smyce na tyčích a poslední to vybral a snad všechno vrátil.
Igelit z Litoměřic, nerozumná to věc, je kapitola sama pro sebe. Po sestupu z Adlersruhe vyndala Rychlá rota z Litoměřic 5 ilegaliťáků, umístila je pod pr... a jeli celý Ködnitzkees. Jeli rychle a jeli trhlina netrhlina. Párkrát někdo hodil tlamu, všichni z toho měli radost, vískot a řev připomínal zimu na Šumavě.
Představte si tohle všechno dohromady v pěti jazycích.
Po návratu na chatu jsem byl docela rád, že se nic nestalo, protože se mi vůbec nechtělo někoho zachraňovat.
Jediným příjemným setkáním s krajany byl Standa Holec s kolegou, kteří vše řešili s námořnickou rozvahou.
Opět jsem viděl, že my češi jsme banda línejch blbců bez peněz, kteří udělají všechno pro to, aby pak v hospodě mohli říct: „Byl jsem nahoře.“.
Bohužel, ale dělá mezinárodní megaostudu. Hlavně, že se všechno obešlo bez obětí.
Nešlo, by do horskejch oblastí zavést povinné kontroly vybavení? Třeba by to pak vyseparovalo ty "turisty" a "takyhorolezce".
O.
ostatně nemusíme chodit zas tak daleko, už 10 let marně čekám, že se na Téryně objeví cedule, že přes priečné sedlo bez helmy je to pouze na vlastní nebezpečí a cenník za záchranku.
Zapsal: Lukas B., 12:12:18 17.06.2002
Re:Nesmysl
Azbest to zabalil do svého slohu, ale bohužel scénář sedí.
Jednalo se o komentar k povinne kontrole vybaveni. Nezalezi ani tak na tom co mas, ale co s tim umis. Napr. pri Pallaviciniho prvovystupu si sekali stupy sekerou :o)))))
Jednalo se o komentar k povinne kontrole vybaveni. Nezalezi ani tak na tom co mas, ale co s tim umis. Napr. pri Pallaviciniho prvovystupu si sekali stupy sekerou :o)))))
Jo a když to šel starej Pallavicini podruhý tak z toho vyhučeli a až na něj se všichni zabili. Von měl "jenom" ubroušenou půlku hlavy, neviděl, a umřel až po tom, co se doplazil do Heiligenblutu.
Zapsal: Azbest, 13:25:51 17.06.2002
Re: Dlabani stupu sekyrkou
Doufam, ze to nikdo nebral jako navod na klasicke prostoupeni teto klasicke cesty :o)
Nedostatečné vybavení a zbrklost není jen výsada nás čechů. Včera jsme tam potkali německy mluvící páreček kolem 40, bez maček! a cepínů, samozřejmě bez lana. Oblejzali nás v sedýlku mezi Kleine a Gross G.
To není zase tak nic nového. Když jsme coby začátečníci v Tatrách někdy před X lety šlapali s cepínem a mačkama od Popradského plesa na Ostrvu, vedle nás se stejným směrem ve vyšlapaných stopách pohyboval chlápek v polobotkách a baloňáku a mel z nás hroznou strandu.
Slyšel sem že členové jednoho nejmenovaného oddílu to vylezli bez maček... :)))) (jestli měli sekyru nevim)
POZOR! Toto není doporučení a neberu žádnou zodpovědnost za možné následky vzniklé chybným výkladem tohoto příspěvku.
Tak ne že nám uděláte vostudu, hlavně nezapomeňte igelitáky na sjíždění :)
Zapsal: Špicál, 18:19:03 17.06.2002
Re:Špicál
To víš že jo, Špicále, až se nám za prdelema bude prášit.... :-O
Zapsal: Tlama, 19:11:39 17.06.2002
Nejen Češi
Byli jseme tam loni o velikonocích a bylo tak hnusně, že jsme mysleli, že nikoho nepotkáme. Přesto přes nás a naše lana přešla v mačkách pětičlená rakouská skupina s horským vůdcem, který měl tech 5 lidí bez cepínů přivázaných na jednom provaze a jistil je tak, že povylezl vždycky kousek dopředu otočil provaz dvakrát kolem tyče a těch 5 šlo za ním. Asi měl v kapse ostrý nůž :-))) Po cestě tam přez nás lezli na Klein Glockneru a po cestě zpátky v nejtěžším místě normálky za Glocknerscharte. Pak věřte horským vůdcům.
Zapsal: Petr, 08:42:22 18.06.2002
To mate preto, ze idete liezt cesty na superpopularny Glockner. Si treba vyliezt nejaku lezecku cestu na neznamejsi vrchol. Tam urcite takych typkov nestretnete.
Zostupovat takouto normalkou znamena dost velky risk, pretoze tyto typci mozu ohrozit aj vas.
A horski vodcovia vobec nemusia byt zarukou bezpecnosti. Videl som jedneho nemenovaneho vodcu v Tatrach, ktory istil troch klientov (naviazanych na jednom lane) drzanim lana v rukach!!! To je iny Rambo, ked ich chce takto udrzat. Asi im chcel pridrzat lano, aby ho nezaslapli.
Zapsal: Robo, 09:57:27 18.06.2002
Materialem to neni
Nesouhlasim s tim, ze bezpecnost je ve spickovym materialu. Bezpecnost je predevsim v hlave. Umet si v palici srovnat, kdo jsem, co skutecne umim, na co mam (moral, zkusenosti, fyzicku, vybavu), posoudit situaci s pocasim a podobne veci je podle me DALEKO dulezitejsi nez mit kupu spickovyho matrose a zadnou soudnost. Kdyz nemam soudnost, tak jsem v pytli - je fakt, ze dobrej matros mi muze pomoct prezit, ale to je spis nahoda. Material za me neleze. To, jak bezpecne nebo nebezpecne si nekdo pocina se pozna predevsim podle jistoty a prehledu, s jakym se ten dotycny na kopci pohybuje.
Zapsal: Otas, 10:36:41 18.06.2002
Materiál, přístup etc.
Musíme si ujasnit, o čem je řeč. Nevidím rozdíl jestli má někdo starej ruskej cepín nebo poslední Alpwing od Grivela. Důležitý je nějaký funkční mít. Stejné je to s mačkama, sedákem, lanem, smycema, karáblema a tak dále. Každá cesta vyžaduje určité nutné vybavení a každý, kdo do ní nastupuje, ho musí bezpodmínečně mít. A je jedno jestli má starý nebo nový, hlavně že funkční.
Na Glockner normálkou potřebuje člověk jednoznačně cepín, mačky, helma, sedák, lano, alespoň 4 expresky, a minimálně 3 smyce, samozřejmostí je běžná výbava pro pohyb na ledovci jako je nějakej ten prusík nebo malé šplhadélko, nějakou tu záložní karabinu. Osma a odsedávačka by měla být také standardem. Jde o to, že spoustu věcí nebudete potřebovat, ale pokud se něco stane a nemáte možnost si nikde odsednout a něco dál v klidu dělat, oceníte i spoustu zdánlivých zbytečností.
Souhlasím s tím, že bezpečnost se pozná dle jistoty a přehledu. Je třeba si ale uvědomit, že někdo s obrovským přehledem a jistotou bude vždy mít právě to správné vybavení. Ten přehled pramení ze zkušeností. Ví kde má co udělat, leze i za ostatní.- Je to jako v autě, taky se snažím jezdit i za ostatní. Co asi udělá támhle ten cyklista. Teď tam může něco vyjet. Stihne to nebo ne. Člověk v horách musí myslet na všechny možnosti. Uváženě, ale rychle hodnotit situace, číst terén a vhodně volit změny postupu.
Velká většina lidí vystupujících na GG nemá šajn o 95 procentech situací, které můžou nastat. Žijou v bláhové naivitě a nevědomosti. Nikdy nezažili žádný problém a řešit ho neumí nebo jen teoreticky. Protože nikdy nepotřebovali nic z těch zbytečností, tak je prostě nemají. Z velké části jsou to dokonce lidé, pro které je Glockner vůbec prvním setkáním s horou. A oni se tím dokonce ani netají. Mají vybavení půjčené a neumí s ním vůbec zacházet. Nejsou pojištěni, nejsou členy žádného spolku. Prostě to berou jako jednu ze svých dalších aktivit. Příště pojedou do Verdonu na Rafty. A ve čtyřkovejch peřejích budou laborovat jak se drží pádlo a jak se zatáčí.
Možná že by se nějaká ta kontrola hodila. Nemyslím ve formě kontroly vybavení ale dejme tomu kontroly speciálního pojištění pouze pro Glockner. Něco takového funguje třeba na Matterhornu. Tam jde bez pojištění pouze idiot. A na Glockneru se pohybuje obrovská spousta naivních idiotů. Idiot tě pošle do prdele i přes dobře míněné rady. A to se mi stalo.
Dlouho tam nepojedu.
Azbest má hlubokou pravdu. A fakt to není jen o tomhle kopci a o češích. Já se Alpám dost vyhejbám (když už tak tak tam jezdím v zimě), kdykoliv je čas, mířím někam do Ruska. Ale i tam jsou už populární kopce.
Třeba Elbrus. Kdykoliv sme v okolí, dycinky máme v partě někoho, kdo by se tam chtěl eště podívat. Normálkou je to fakt ohromně populární choďka, za dobrýho počasí v sezóně bych to odhad na takový dvě stovky lidí na vršku denně. A potkáš tam taky neuvěřitelný exoty. Zvlášť proto, že se dá do půlky vyjet lanovkou. Špagát netřeba (cesta mezi trhlinama je vyznačená tyčema), takže stačej mačky a cepín. Potkal sem tam ukrajince co docela přesně odpovídal Azbestovu popisu toho Litoměřičáka. Jen to doplnil o dlouhej klacek na opírání (asi tyč ze značení) a šel v nějakejch botaskách. A taky to byl dobrej rachytik. Takže nodošel, zůstal sedět ve vejšce sedla a nakonec ho, podchlazenýho a s ošklivejma omrzlinama, snesli. Asi to zkusí zas příští rok.
Na druhý straně téhož kopce sme tam zas jindy potkali partu ruskejch turistů. Šli jsme Východní Elbrus, mysleli sme že tam budem sami... Ta parta měla vybavení z dob pana Abalakova, na zádech příšerný hovada na krosnách a říkali, že to jdou jako přechod. A když budou nahoře brzy, nachaj věci v sedle a daj eště druhej vršek. Co vám budu povídat, nějak sme je nestíhali. A to občas piknikovali, vyndali vodečku ve skle a koukali do kraje. Byli v poho, šli bezpečně a rozhodně nedělali nějaký zbytečný voloviny. Prostě páni turisti. Pak nám zmizli kdesi ve vejšce a asi to přešli i s tím druhým vrškem. Měli na to a v matroši to nebylo.
O dolinu vedle sem na ledovci potkal skupinu asi desti poláků v perfektních membránách, navázaný (blbě), kteří si všichni v obou rukou nesli extrémní cepíny. Když míjeli v protisměru mojí maličkost ve větrovce, kraťasech a starým ruským piklem v ruce, koukali na mě dost s despektem. O chvilku pozdějc se ukázalo, že si nedokážou poradit se situací, když trochu sešli z cesty a jedna holčina se jim probořila do trhliny (podotýkám, že to bylo ve spodní části Jantunganského ledovce, kde jsou všechny ty prdliny dobře vidět, není tam velikej sklon a z geomorfologie terénu člověk daleko dopředu vidí kudy to valit aby se vyhnul nejhorším trhliništím, které by nešlo přeskákat). Tak sem se vrátil, vytáhnul jim tu holčinu ven a šel si vyvalit dva vršky. Dole sem je zas potkal v BC, civěli na mě jako na zjevení, protože se mezitím od Rusů dolů doneslo, že tam nějakej čech sóluje místní choďáky. Navíc se v jejich očích začal vypadat jako horolezec, neb sem byl nahoře nucenej natáhnout nejen membrány, ale i vyndat kladivo, a navíc v sedáku, neb mě parta z Lomonosovy univerzity vyhecovala do dalšího vršku s nima. Ti poláci mě začali strášně oslavovat s tím, že stejně u nás (jako v Polsku a Čechách) sme stejně nejlepší. No, nějak sem se zmoh jen na nesmělý dotaz co tam vlastně dělaj. Říkali tomu expedice, měli sponzora, a chodili z doliny do doliny před sedla. Nějak sem neodolal a poradil jsem jim pár dolin, v jejichž sedlech se nutně nemusel někdo z nich zabít. Neměl sem dobrej pocit. I když matroš, matroš ten měli fakt o dost lepší než kdy budu mít já.
No a tak je to asi všude. Občas potkáš turistu, co rozumem předčí kdejakýho takylezce, občas potkáš nesmyslnýho magora, co tě pošle do hajzlu, když se zděsíš a začneš se starat.
Už sem na horách viděl hodně, ale mám takovou zkušenost, že když už se člověk nachomejtne k nějaký záchrance, tak nejčastějc patří postižený k jedné z extrémních skupin. Buď úplně nesmyslně nevybavenej chlapíček třeba v keckách, nebo outdoorovej hoch s perfektním matrošem, kterej neumí používat. A většinou to nebejvaj ženský (maj evidentně víc rozumu).
Mimochodem, ta kontrola pojištění by možná byla na místě. Možná by to eliminovalo největší průsery.
Jasně, že kvalitní vybavení bez potřebného výcviku je k ničemu. Ale pokud tam je borec co nemá ani sedák...
Když má matroš, někdo mu může třeba "vysvětlit" co s tím, ale pokud nemá nic.
Ta kontrola je prostě blbina. To by tam někdo seděl v budce dole pod ledovcem přišli by tůristi a on na ně "ukažte vybavení", "Tady", "Hmm koukám cepín, mačky, sedák, lano, helma a kde má tenhle prsák" a ukazuje na jednoho z party "jé já, já ho asi zapomněl", "Tak holt musíte zůstat tady, ostatní můžou dál. Né moment ukažte ještě tady na svahu brždění cepínem." Už vidím jak tam čecháčkové lezou ve čtyři ráno protože se na lezci nebo na montaně dozvěděli, že když tam jdeš před šestou tak tam bába ještě neni. Takovéhle výkřiky do tmy typu "mělo by se .." jsou k ničemu bez praktické představy jak to realizovat. Kdyby se dotyčný zamyslel nad realizaci přišel by na to že je to pitomost.
S tím podceňováním hor a děláním ostudy rozhodně nehrajeme prim. V září jsme spali na Blacu na Valotce (cca. 4300 m) se třema Anglánama. Angláni to brali nahorů fofrem a fetovali nějaký přášky proti výškové nemoci. Když jsme dovařili naš čaje a žrádýlka vysomrovali od nás vařič,aby si rospustili vodu, zě nemaj co pít...
na igelitáku zásadně nejezdím, používám pouze pertexovy kaloty pro výborné skluzové vlastnosti, podotýkám že v Kajzru nejsou trhliny takže nejhorší co se ti může stát je že to v rychlosti napereš do nějaký skalky, zívačka ;), a navíc tehdy s těma skialpinistama to byla otázka cti (== bejt dole první nebo smrt :-)
Zapsal: Špicál, 13:30:01 19.06.2002
zazitkz z lonska
Přidám tři historky z loňska. Začátek května: celý autobus Adventury vedou tři maníci. Rozmotávají několikero lan a dělají z nich fixní jištění po celém hřebenu. Nejde jim to moc rychle, protože hlavní šéf výpravy se nechává jistit v osmě od jednoho mladíka, který odmítá vzít ho přes rameno a každý kousek zmrzlého lana se snaží procpat osmou. Jde jim to dost pomalu a tak někteří klienti stráví na hřebenu ve výšce přes tři a půl tisíce metrů tři pěkné hodinky čekáním. Kdyby nebylo teplo a hezky, asi by zmrzli. A navíc všichni překážejí místním vůdcům i ostatním výpravám v rychlém výstupu a sestupu.
Ještě jedna zajímavost mne zaujala. V tu dobu byli na kopci stovky lidí. Bylo hezky a volno měli Rakušáci, Němci, Italové i Češi. Kromě české výpravy tam nebyl nikdo pěšky, protože květen je tu považován za zimní měsíc a všichni jezdí na skialpech. Jen Češi se bořili po pás do měkkého mokrého sněhu.
Začátek července: vylézáme Pallavicciniho do sedélka Glocknerscharte. Pokračujeme plotnami bez jištění na vrchol a zase se vracíme. „Vy jste jako horolezci nebo amatéři?“ Ptá se nás bodrý muž nad plotnami, který sedí na laně, které má obmotané okolo oblého balvanu. „A mohli bychom tamtudy sestoupit, abychom byli rychleji u autobusu?,“ reaguje na naše pokrčení ramen a zamumlání, že se cítíme spíše amatéry. V tu chvíli se ho snažíme rychle obejít, protože nám dochází, že na laně sedí kvůli tomu, aby se mu nesesmeklo z kamene. Spouštěl na něm postupně celou moravskou familii, ačkoliv o pár metrů dál tutový slaňovací kruh. Sestupujeme o kousek vedle, než spouští své příbuzné, ale přesto se naštve a nepouští už okolo sebe třetího člena naší výpravy a ten musí pár desítek minut počkat, než pán uráčil zvednout zadek a pokusit se o setup.
O půl hodiny nás ve vší slušnosti pouští před sebe trojka asi šedesátiletých rakouských horalů navázaných na jedno lano. Ve svahu kousek nad Horním nádražím prostřední z nich zakopne o přední hroty maček, srazí toho před sebou a společně se řítí dolů. Nejvyšší muž však nezaváhá, nahazuje na ocelový kolík připravené lano a své kamarády bezpečně chytá.
ja si myslim ze: kazdy sveho stesti strujcem, kdyz chce nekdo jit v polobotkach, at klidne jde. a ze ho pak musi zachranovat? inu ti zachranari v horach si sve povolani vybrali dobrovolne a museji pocitat s tim, ze nemuzou celej den stravit jen popijenim svaraku a slunenim. takze takove to elitarske pohorsovani se "tech opravdovych lezcu" nejlepe s otriskanyma batuzkama nad temi ostatnimi nehorolezci (skvele oblecenymi) mi prijde dost trapny.
to je tak asi vsude, ze jsou nejvyssi (nebo jinak popularni) vrcholky v kazde oblasti, a tam je vzdycky tech hovad .... skoda slov
Zapsal: Martin, 15:55:43 20.06.2002
Záchranáři
Záchranáři možná. Ale většinou záchranná akce nemine nejbližší družstva, která se k tomu přichomítnou. A v tu ránu mají po nějakém časovém plánu. Záchranář přijde až když je zle a je zavolán. Ve spoustě případů se ale nevolá, protože to hasí právě lidi okolo.
Zapsal: Azbest, 07:54:29 21.06.2002
ad. Záchranáři
...mají obvykle základnu (někde, většinou v údolí) dost daleko od místa případnýho průseru. V Alpách sice za slusných podmínek, lítaj ptákem, ale stejně tam bejvá časová prodleva. Lze ji počítat spíš na hodiny.
Takže se tím do průseru dostávají všichni ti ochotní volové okolo. Prostě se nedělá, že vy se zdrhalo vod průseru.
Znám taky jednoho, co kvůli blbosti turisty (kterýho dotyčný lezec našel večer, v mizernejch podmínkách a bez věcí na bivak) musel zůstat nahoře, postavit záhrab, lejt do turisty čajíčky, přenocovat bez spacáku a ráno jít sehnat pomoc. Přišel o prsty! Zlý vomrzliny.
Kdyby alibisticky sešel, neb na to ještě v poho měl, a dole na chatě začal organizovat záchranku, těžko by mu někdo mohl vyčíst, že přišli pozdě. A pozdě by přišli!
Do průseru se může dostat každej. A většinou ani neví jak. Ale je nutný bejt na průser připravenej, jít ve skupině, která je schopná průser řešit sama, nebo alespoň po průseru účinně fungovat, mít dostastečný vybavení ...
Prostě lidi nepřipravení a nevybavení v kopcích nemaj co dělat, ohrožují všechny ostatní!
Je urcite fajn, ze jsou jeste porad lide, kterym neni lhostejne cizi nestesti. Ale musite uznat (myslim tim Azbest a Tomas F.), ze tim svym lidumilstvim a ochotou pomoct druhemu nemuzete omezovat jine lidi. Zavadeni omezujicich opatreni ve jmenu cehosi vyssiho (v tomto pripade lidsky zivot) neni nic jinyho nez zahajeni jakesi diktatury, diktatury "tech spravnych horolezcu". Jen tak mimochodem, stejnou logiku jako vy ted pouzivaji USA pri valce v Afganistanu, aby ospravedlnili omezeni ruznych svobod (slova nebo prava na spravedlivy soudni proces atd.). Ale abych se vratil k tematu, pokud hodlas pomoci druhymu a chces kvuli tomu znacne riskovat svuj zivot, pak je to tvoje svobodne rozhodnuti (porad ten samy princip jako u profes. zachranare) a nemuzes pak vinit z tragickych nasledku nikoho jineho nez zase jen sebe. Za sve rozhodnuti (at je jakekoliv) neses odpovednost jen ty. Je pak uz zase jen na tobe jak se vyrovnas s otazkou pomoct druhymu a riskovat svuj zivot a nebo nepomoct a zachranit se.
neco jinyho pak je kdyz ten clovek nad tebou ti hazi sutry na hlavu apod., ale o tom se v tom clanku nezminovalo
Ono nejde o OCHOTU pomoci a LIDUMILSTVI. Jestli to někomu nedá jeho svědomí a sobecky projde kolem nešťastníka, ale je tu zákonná normu o poskytnutí pomoci v rámci svých možností. Této povinnosti Tě zbavuje jenom situace, kdy je přímo ohrožen Tvůj život. Kolem lidí v potížích tedy nesmíš projít s tím, že to je starost záchranářů.
Co se tyce tech zakonejch norem, mluvil jsem presne o ty situaci, kdy to tebe na zivote ohrozuje. Kdyz muzes zachranit sebe i druhyho nevidim jedinej duvod proc to neudelat. Ale v takovemto pripade te zase uz nijak neohrozujou ti ostatni lide a nevidim teda jedinej duvod proc by jim mel bejt vstup do hor zakazan (nebo nak kontrolovan, jak tam nekdo navrhoval).
A lidi bysme meli bejt urcite, to jo. Ale na snaze zachranit si vlastni zivot nevidim nic nelidskyho. Mozna, ze jsi jenom presne nepochopila, co jsem tim chtel rici (nebo jsem to presne nevystih = otazka kdo z nas dvou je vice retardovanej). Nechtel jsem tim rict, ze mame nevsimave projit kolem nekoho kdo potrebuje tvoji pomoc, chtel jsem jenom trochu tolerance pro ty (jak je kdosi nazval) "takyhorolezce" od tech spravnej horolezcu (tj. opak takyhorolezcu). Zakazovat nebo omezovat nekoho v pristupu do hor z duvodu jinyho nez je ochrana prirody mi pripada proste velka chyba a hloupost. At si kazdej nese nasledky sveho chovani sam (to ale prece nijak nevylucuje, ze pokud nekomu muzu pomoct, tak to taky udelam).
Zapsal: Jarda Retarda, 16:31:28 24.06.2002
Chtěl bych napsat asi tohle- je jasný, že hory jsou plný blbců a lidí, kteří si někde v novinách přečtou, že horolezectví existuje jdou a někde se zabijou. Souhlasím s tím, že je to jejich věc. Ale druhá strana věci je, že ohrožujou i další lidi, kteří s nimi na Hoře jsou. Jenom mě štve, že jsem takovej blbec a že mi to neni jedno. Dva roky zpátky jsem zachraňoval jednu ženskou v létě na Rysech. Klasickej případ. Celej den pěkně a odpoledne sněhová vánice. Ale teď ke Glockneru. vrátil jsem se odtamtud včera. Chtěl jsem lízt Pallaviciniho žlab. No a sytuace byla taková, že bylo děsný vedro a žlabem tekla voda. I v noci kdy jsem stál pod nástupem. A bylo nás tam celkem asi 20 kdo to chtěl lízt. A nikdo do toho nešel. I horský vůdce s klientama. To jen tak k tomu, že se říká, že chtěj klioše dostat nahoru za každou cenu.Postě je to všechno ve výchově a v informovanosti.
Zapsal: Horáček, 21:15:08 24.06.2002
Je to všechno na piču
Jsem z toho všeho votrávenej. Když si blbec myslí, že hoře dal to samý co já. A kašlu na na to, co měl při tom ve slipech. Jestli tam bylo škrtátko, myslel to s horou dobře. Jestli tam byla jistota je to vůl. Blbci, nejezděte na Glockner, nechceme Vás tam. Ty vole já jsem hustej. Ale jinak to říc nemůžu. Melloun má naprostou pravdu. Já už tam prostě nechci blinkat. Fakt tam, už nejezděte !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Zapsal: Azbest, 22:27:48 24.06.2002
podle mě je problém také v tom že existuje pojem "vysokohorska turistika" (VHT). Lajk má pocit že nemusí mít zkušenosti horolezce aby zdolal vrchol který je xxxx metrů nad mořem.
Je dobře že se o tom na lezci píše. Uvítal bych také obdobu diskuzních fór na www.bergsteigen.at/discus ohledně podmínek ve stěnách (např. Pallavicini atd.), ale i davech které se hrnou na vrchol. Případně informace o dalších méně známých ledových/mixových výstupech v horách.
Zapsal: Paja, 23:56:54 24.06.2002
Paja a VHT
Nojo, voni si často lidi skutečně pletou pojmy. Pod pojmem turistika (byť i vysokohorská) hledají něco výrazně pohodovějšího.
Jenže bych zase nerad, aby došlo k podceňování lidí, co provozují VHT. Potkal sem pár takovejch, co byli výrazně drsnější, než veliká většina z nás "horolezců". A taky měli značnou sumu vědomostí a informací. A vo horách vědí první, poslední, počasí předpovídaj jak profirosnička, trhliny podle geomorfologie rozeznaj na pár kiláků, usilovně studujou geotechniku aby neudělali chybu při zakládání... Prostě žádný másla. Vono to totiž je tak, že vysokohorští turisté obvykle mají za sebou horolezcký výcvik, v kapse horolezecký průkaz (neb je občas k něčemu opravňuje) a tomu co provozují sice říkají turistika, ovšem dobře vědí, že na to potřebují stejnej matroš jako na to lezení (jen s tím rozdílem, že při přechodu hřebene se nevracejí do chaty, takže toho maj o kousek víc - a to už vůbec nemluvím o těch starých pánech a dámách, co se specializujou na trojkový až čtyřkový hřebeny a tůru kratší než tejden nepovažujou za dostatečný vyžití - jednou, až budu fakt dobrej, se na to dám taky). Takže ti skuteční vejškoví turisté rozhodně nepatří k těm, co by nás ohrožovali v cestě. Spíš naopak...
Kámo, nevýhodou internetu je, že není až tak interaktivní, jak se nám zdá. Moje poznámka totiž měla jiný, dovolím si říct hlubší význam. Přijde mi totiž dost uhozený, že ve věcech, který se týkaj lidskýho života a to zřejmě i jako takového, uvažuješ v zákonných normách. Ono totiž mít všechno objektivně vyjasněný je hezký, ale podle mě je důležitý tvůj vlastní vnitřní pocit. A to je to, co jsem myslela tím lidstvím. Uvažováním o omezování a neomezování nezměníš to, že člověk, který na to nemá ani zkušenosti ani vybavení, je idiot a měl by si uvědomit, že když se mu tam něco stane, není to jen jeho věc, protože tím ohrozí i ty, co mu budou chtít pomoct. Stejně jako nezměníš normou o neohrožení vlastního života to, jak se budeš cítit, když se budeš rozhodovat mezi pomocí a vlastním přežitím a následně po svým přežití a něčí smrti.
Zapsal: Renča, 13:10:47 25.06.2002
Rence
To jo, po tom internetu je to fakt dost zkreslujici. Mrzi me, ze to z tech mejch clanku tak vyplynulo, ale ja to taky nechtel omezit na naky zakony normy. Vlastne jsem to psal, protoze mi leze na nervy elitarske chovani nekterych "zarucene pravych" lezcu. Melo to slouzit k zamysleni o toleranci vuci ostatnim v tak nak obecnejsi podobe a ne se hadat o tom, kdy dorazi zachranar. No nic, nepodarilo se.
Zapsal: Jarda Retarda, 17:10:40 25.06.2002
Azbest a ti druzi
Tak jsem se prokousal komentari az sem a je to docela hlina. Robo ma pravdu - proc si radsi nejdou lidi zalezt na nejakej peknej kopec bez turistu a misto toho dobyvaj Glocknery, Matterhorny apod. a pak se divi, ze tam nejsou sami????? Takze panove kdyz na takovyhle kopce lezete tak si pak nestezujte na ostatni, ale na sami na sebe.......
Zapsal: josef k., 19:42:47 25.06.2002
Josef
Stüdlgrat je jenom jeden a nikdo ho ve srovnání s normálkou neleze. Trable začínají při sestupu.
Zapsal: Azbest, 06:35:46 26.06.2002
Re: josef K. a Robo
Myslím, že všichni budeme jen rádi když nahodíte pár typů. Sem s nimi. Napiště třeba článek na lezce a něco doporučte co je blízko, je srovnatelné s Glockem a neni tam moc lidí. Myslím že to uvítají i ostatní nejen já.
Samozřejmě, že lezu i na jiný kopce bez turistů. Pokud by to bylo všude jako na GG tak bych se na to radši vybodl. V podstatě všechny pitomosti jsem viděl jen a jen na takto populárních horách. Nejsem, žádnej superhorolezec ani ten "správný horolezec", ale mám soudnost a myslím, že vidím, co je a co není nebezpečné. Bláhoví blbci o tom ani netuší.
Kvůli tomu, že je Roviště populární, tam přece nepřestanu jezdit. Je to kvalitní oblast v dosahu a prostě tam chci lézt taky. Stejný je to s GG.
Zapsal: Azbest, 08:36:50 26.06.2002
Hory a Lidé
Předesílám, že nikoho neobviňuji. V tomto čísle HL je podrobněji popsán právě i Stüdlgrat. Zajímavostí je topo z internetu s uvedením mého náhledu na klasifikaci, který jsem publikoval na jiném lezeckém serveru. To jsem teda koukal, ale možná se pletu. Byl jsem příjemě překvapen.
Zapsal: azbest, 11:54:14 26.06.2002
Hory a Lidé
Předesílám, že nikoho neobviňuji. V tomto čísle HL je podrobněji popsán právě i Stüdlgrat. Zajímavostí je topo z internetu s uvedením mého náhledu na klasifikaci, který jsem publikoval na jiném lezeckém serveru. To jsem teda koukal, ale možná se pletu. Byl jsem příjemě překvapen.
Zapsal: azbest, 11:54:17 26.06.2002
Lidé a Hory
Ahoj, Studlgrat je v čísle 2. Topo nepochází z internetu, ale přímo z rakouských pramenů. Jestli se Jirásko inspiroval tvým náhledem na klasifikaci nevím, ale klasifikace byla v tom schemátku. Jestli máš spisovatelské střevo a slušný fotky, mohl bys tam třeba mít taky svůj článek z oblasti, o které se v čísle píše :-))
Před časem jsem přesně to topo, které je v L H otištěné, v němčině našel na internetu. Klasifikace byla ale odlišná, než ta která je uvedena v LH. Koukni na www.climber.cz a pod GG tam najdeš možná i nějaké ty povedené fotky. Jo a L H je velmi pěkný časopis a zároveň taky trochu konkurence. Ale žádná nevraživost.
Neměl by zapadnout Pájův návrh udělat specializovanou diskusi podobnou těm co jsou v němčině na zmiňovaném bergsteignovi. Pak by se člověku nestávalo tak často, že v lednu zajede do Maltatalu a kouká jak po ledech tečou proudy vody (letos), že je v nějaké cestě ještě moc sněhu a podobně.
Grossglockner je krásná hora a nedivím se, že na ní lidi lezou. Co se týká vybavení, má Azbest pravdu v tom, že až tak nezáleží na "značkovosti" výbavy, ale na tom jak s ní umí dotyčný zacházet. Na Grossglockner toho opravdu moc nepotřebuješ (pár karabin, smyček, prusíků...). Mačky, cepín, lano a úvazek by měli být samozřejmostí. Hlavní je umět vybavení použít.
Jedna veselá historka z Pallavicni: Vždy s helmou!!! Padající kameny jsou v tomhle žlebu běžné, já jsem ale dostal po helmě Siggovou čutorou... Myslím, že v trhlinách pod Pallavicini bude slušná sbírka matroše. Jízda na igelitu je taky príma zábava. K tomuhle jsme se přichomejtli při sestupu z Mt.Blanc: Jeden chlapec z Moravy nasedá na ledovci u chaty Tete Rouse na igeliťák, aby si urychlil cestu, cepín si nechává na batohu... Jízda je fakt rychlá... ledovec však končí morénou. Moje přítelkyně mu potom štrikovala u morény rozseklou holeň, aby aspoň mohl sejít. Stejně už se jí stejskalo po práci (je sálová sestra...).
Hi there! I simply want to offer you a huge thumbs up for the great info you’ve got here on this post. I am coming back to your blog for more soon.
<!-- 1.20.96.253/ -->
Registrace
Metodika
lezec.cz
Považuji za dobré Vás poinformovat o tom, co se děje každý víkend na Grossglockneru respektive na jeho normální výstupové cestě. Udělejte si obrázek sami a můžem tady o tom podiskutovat.
Jeden muj známý(Pavel)se zmínil,že jede na služební cestu na třidny do Badenu v Rakousku aprotože taky leze doufal,že bude mít čas na nějaké to lezení .Zeptal se mně jestli nechcijet s ním,prý nemusím platit cestu,samozřejmě jsem chtěl jet,kor když nevyšlaplánovaná cesta do Zillertalu.Hned jsme sedli k počítači a po chvilce jsme našli na 8cplus.at,pruvodce na skály v okolí Badenu:Helenental,Merkenstein,Modling a další.
Vzhledem k tomu že vyšla mapa Oblasti skalního lezení a vzhledem k tomu, že nám firma Žaket 60 map věnovala, abychom měli čím odměnit nejaktivnější přispěvatele Lezce, je nejvyšší čas se o této mapě něco dozvědět.
Tak jsme po zimě konečně vyrazili za více délkovým lezením někam trochu dál. Volba padla na Höllentall, oblast nacházející se jižně od St. Pöltenu. Sestava osazenstva jednotlivých vozů slibovala nejméně Bordel di Brennta. Já (Azbest), Martin Navrátil, David Bída Chudoba, Martin Ludrouský, John, Venca Fajfrlík, Tomáš Bednář, Jindra Zachariáš, Tomáš a Dáša Tůmojc, Šéďa a jeho kámoš Tom.
Přelez cesty Festin de Pierre 8c+/9a v oblasti Saussois Rosťou Štefánkem.
I přes objevy stále nových boulderových oblastí to stále vře na Mlýnském vrchu.
Rozhovor s Petrem se uskutečnil asi proto, že velmi toužil být vyzpovídám právě na našich webových stránkách.
GPS a mapové aplikace