Mokrý a oslizlý podzim utnul touhy po lezení na písku již na konci září a po dvou měsících na začátku prosince lze považovat sezónu za uzavřenou. Už ani slunečné Vánoce s patnácti nad nulou na tom nemohou nic změnit. Rok 2002 byl příliš krátký a letní upocené čekání na chlad podzimu se ukázalo býti marným. I přesto jsem v Sasku párkrát pobyl a dnes vás mohu zpravit o svých zážitcích.
Ještě jednou se omlouvám za zpoždění, ale už to píšu. V sobotu na Brumlovce proběhl nultý ročník boulderingových závodů pořádaných BB klanem na speciálně postavené věži.
Tento článek nepojednává o lezení v krásných sluncem vyhřátých stěnách, stejně tak ani nebude prezentovat lezce - mistry.
Přesto prosím všechny lezce, kterým není osud lezení a hlavně stav přírody v Jizerských horách lhostejný, o pozornost tomuto článku a o jakýkoli příspěvek(názor).
Tak jelikož mi Petr Jandík hodlá odpustit jezení ponošky (viz diskuze k Příjemným pádům) v případě, že napíšu nějaký článek do sqělého Lezce, jsem nucen tak učinit. Myslel jsem že napíšu něco nového, ale to nové je takový úlet, že radši předtím opráším něco aspoň trochu normálního).
GROSSVENEDIGER NA SKIALPECH (manuál pro začátečníky)
Mnozí z vás je znají z Labáku. Ondra&Tomajda D. Žleb Company má na svědomí ty nejtěžší labské prásky dělané klasicky odspodu. Nedávno jsme se na zde na Lezci dozvěděli o jejich nové cestě na Protěžovou věž za Xc AF nazvané THC. Kdo jí dá RP, předpokládaná obtížnost XIb, tak má u autorů šampus a brčko k tomu. Bohužel, vzápětí přišla zpráva o jejich nehodě na Růžové věži, naštěstí s poměrně dobrým koncem (podrobnosti naleznete
Už dlouhá léta mám spadeno na skalnaté svahy napravo od populárního středočeského bigwallu Mařenka. Nikoho včetně sebe jsem ovšem nikdy nepřesvědčil, aby tam se mnou vlezl, když na samotnou Mařenku vede tolik pěkných cest. Musel jsem tedy počkat, až na tohle dobrodružství doroste synek Mates.
Další z řady Petrohradských podoblastí, kterou jsme s Karlem zřejmě jako vůbec první lezci objevili letos koncem září. Název získala díky strategické poloze na vystrčeném kopci, kde je skutečně větrno a proto tu skála vysychá už hodinu po dešti (vydatném).
V závěrečném závodě Evropského poháru juniorů jsme dosáhli dvou medailových umístění(Stráník,Solanský Petr) a v celkovém hodnocení roku 2002 čtyři poháry (Kysilková,Hnízdilová,
Stráník a Solanský Pavel).
Letošní ročník brněnského Mejcupu vyhráli Anna Cermáková a Honza Zbranek.
V klidu a za absence současné české špičky proběhl v brněnském "friˇtáku" letošní ročník legendárního Mejcupu.
Startovalo na něm na padesát borců, ale pouze osm bab. V kvalifikaci se lezly 3 bouldry, v semifinále (jen pro chlapy) dva a ve finále obou pohlaví zase dva bouldry. Do předsíně friˇtácké slávy se dostala polovina závodnic a pět závodníků.
ˇZenská finálová startovní listina připomínala - s jednou výjimkou - přebor mladších žákyˇn. Dvě z nich, bohužel, staticky nedosáhly ani na třetí chyt jedné z cest a při dynamu vypadávaly, takže výsledky nakonec vypadají takto:
1. Anna ˇCermáková
2. Míša Koláčková
3. Tereza ˇCermáková
Chlapi se předvedli náležitě - podíl na jejich podívané mají ovšem i stavěči cest. Jeden z finálových bouldrů začínal velkým uchem v převisu, do nějž se muselo skočit z můstku. Inu, bouldering přece je tak trochu o gymnastice, ne? Příště bych doporučoval umístit první chyt do stropu a jako přístupovou cestu k němu veletoč na hrazdě. Druhá vychytávka byl opět nástup z malých škrabek, ale zato obrovského stupu, na nějž se muselo pro zaručený úspěch sednout. Jediný, kdo na to přišel, byl Jirous a po zásluze skončil na druhém místě. Technickou převahu a chladnokrevnost ovšem dokázal do dna vytěžit Honza Zbranek (i když na skok přes kozu zřejmě v tělocviku chyběl) a takovéto jsou výsledky:
1. Jan Zbranek
2. Jirous Přibil
3. Ivoš Kašpárek
Diváků přišlo zhruba stejně jako loni, atmosféra závodů se mi zdála před rokem o něco lepší, snad pro hecovní muziku, těžko říct.
Doufám, že někdo dodá detailnější popis závodů, ale hlavně následné pařby, která se právě ted rozjíždí v Mýdlu na Traubce. Co shoří tentokrát???
Registrace
Metodika
lezec.cz
Věk: 25 let
Mokrý a oslizlý podzim utnul touhy po lezení na písku již na konci září a po dvou měsících na začátku prosince lze považovat sezónu za uzavřenou. Už ani slunečné Vánoce s patnácti nad nulou na tom nemohou nic změnit. Rok 2002 byl příliš krátký a letní upocené čekání na chlad podzimu se ukázalo býti marným. I přesto jsem v Sasku párkrát pobyl a dnes vás mohu zpravit o svých zážitcích.
Ještě jednou se omlouvám za zpoždění, ale už to píšu. V sobotu na Brumlovce proběhl nultý ročník boulderingových závodů pořádaných BB klanem na speciálně postavené věži.
Tento článek nepojednává o lezení v krásných sluncem vyhřátých stěnách, stejně tak ani nebude prezentovat lezce - mistry. 
Tak jelikož mi Petr Jandík hodlá odpustit jezení ponošky (viz diskuze k Příjemným pádům) v případě, že napíšu nějaký článek do sqělého Lezce, jsem nucen tak učinit. Myslel jsem že napíšu něco nového, ale to nové je takový úlet, že radši předtím opráším něco aspoň trochu normálního).
Mnozí z vás je znají z Labáku. Ondra&Tomajda D. Žleb Company má na svědomí ty nejtěžší labské prásky dělané klasicky odspodu. Nedávno jsme se na zde na Lezci dozvěděli o jejich nové cestě na Protěžovou věž za Xc AF nazvané THC. Kdo jí dá RP, předpokládaná obtížnost XIb, tak má u autorů šampus a brčko k tomu. Bohužel, vzápětí přišla zpráva o jejich nehodě na Růžové věži, naštěstí s poměrně dobrým koncem (podrobnosti naleznete 
Už dlouhá léta mám spadeno na skalnaté svahy napravo od populárního středočeského bigwallu Mařenka. Nikoho včetně sebe jsem ovšem nikdy nepřesvědčil, aby tam se mnou vlezl, když na samotnou Mařenku vede tolik pěkných cest. Musel jsem tedy počkat, až na tohle dobrodružství doroste synek Mates.
Další z řady Petrohradských podoblastí, kterou jsme s Karlem zřejmě jako vůbec první lezci objevili letos koncem září. Název získala díky strategické poloze na vystrčeném kopci, kde je skutečně větrno a proto tu skála vysychá už hodinu po dešti (vydatném).
GPS a mapové aplikace