Urarrááá a padíme si to pažoutem směr Rodellar do Španělska. Nadšení, že jedeme na tři týdny nám hodlá zkazit navigační šotek, který se usídlil v mapě a bloudíme jako sviňa. Jenže jedno dvě tři bloudění nás z míry nevyvedou a valíme dál.
Mám zlomenou ruku, ale na naše tradiční velikonoční rozlézání do Ospu jedu, co taky doma. Po všelijakém vracení se od hranic pro zapomenuté věci a placení pokut v Rakousku jsme se za Lublaní celkem všichni vyděsili nad množstvím napadlého sněhu, kterého bylo podle mě množství více než přiměřené ročnímu období.
Behem Velikonoc jsme navstivili anglicky zulovy raj – Cornwall. Pocasi nam pralo, zdolavali jsme jednu cestu krasnejsi nez druhou jako na bezicim pasu. A protoze jsme si tam uzili spoustu zabavy, priblizim vam nase sobotni odpoledne.
Rodina Mázlova vzala sebou Vojtěcha Dvořáka (Watta) do Petrohradu na rychlou lezeckou akci. Skupinka agentů dorazila do Petrohradu v úterý 30.3.2004 v dopoledních hodinách a těšila se z neuvěřitelné atmosféry lesa, skal a jara.
II. Mistrovství Světa ve skialpinismu 2004 – Španělsko
Jako jedna z 29 zemí ze 4 kontinentů se Česká republika zúčastnila II. Mistrovství světa ve skialpinismu. Mistrovství se konalo ve španělském údolí Val d´Aran na svazích lyžařského střediska Baqeria – Beret. Množství závodníků se ubytovalo první březnový týden v malebném horském městečku Salardú.
Urarrááá a padíme si to pažoutem směr Rodellar do Španělska. Nadšení, že jedeme na tři týdny nám hodlá zkazit navigační šotek, který se usídlil v mapě a bloudíme jako sviňa. Jenže jedno dvě tři bloudění nás z míry nevyvedou a valíme dál.
Ouha, ale nějak jsme při tom zapoměli v Německu natankovat béňo a ve Francii na nás svítí proklatě jasně oranžová potvora. Pažout si vycucává ze dna všechny dobroty a míjíme dvě zavřené benzínky. Ke třetí jsme už nedojeli. Ale těsně. Deset minut pěšo a zavřeno. Uleháme do luxusního altánku v parku v Belfortu a spřádáme plány jak na Špáňo kácíme a pojedeme raději do Ležéru. Tam bude taky pohoda...uaah,ale mohli by vypnout ty auta...
St. Leger
S šotkem v mapě dorazíme do Ležeru přes kdovíjaká města a u románského mostíku jsme až v jednu ráno. Hurá. Začíná pohodových 14 dní které s Koutňasem trávíme ve společnosti Bambuse, Simči, vysavače Nigi, Alberta, Léňi, Romana a Míši. Přes den supr lezení, většinou dobré počasí, večer pohodička u vínka a o restdejích Carcassone...
Výkony
Lezení v Legeru je vytrvalostnějšího charakteru i když se tu i ty dááárda bouldry taky najdou. Oblast mi sedla a hodně cest mi uniklo z flashové lopaty. Většinou je pak na druhý či třetí pokus přelézám. 8a: Slip bouze, Hilti blues, Cool Frensie, Mythoman, Barbula. 8a+: Split blues, La prince lactique, Ultime demention, Dit moi quituai (kout), Les espinards aux violettes, La force tranquile. 8a/b: Spit bull a La placard. 8b: Arbegenief
Koutňák Pídis se rozlézal ze zimy strávené na umělé stěně a lezeckou pohodu chytl až poslední týden. Asi třikrát o chlup nevylezl Split blues.
Bambus přelézá Cool Frensie, Mythoman, Hilti blues a Slip bouze. Projde se ve vytrvalostním La prince lactique a bohužel o kousíček a možná jeden den rest deje mu uniká Arbegenief.
Simča krutě vydrtí Cool Frensie, Hilti blues, Split blues a Barbulla. Při její výšce mi cesty Hilti blues a Split blues přijdou o stupeň těžší! Paráda.
Nigi si dává luxing celého St. Legeru a nenechá nikoho na pochybách, že to jídlo co právě držíte by se jí náramně hodilo.
Alberto si tahá ruce v převisech a chrochtá si v morálovějších výlezech. Těsně mu uniká Hilti blues a dává Ff "meuh" 7c+.
Roman s Míšou už mají hodně v Legeru nalítáno a Míša ke svému dlouhému výčtu přidala Stiquell man 8b (shozeno na 8a/b).
Vrh ohnivou koulí
Jeden krásný vinný večer se nám obzvlášť vydařil. Vyprávěli jsme o tom jak jsme na VUT bouchali plynové kartuše a že lítaly 30 metrů do výšky když zrovna Koutňák odšroubovával vařič z velké modré bomby, která byla poblíž svíček. To byl fofr...:) Celá bomba s hořákem se ocitla v brutál plamenech a rázem se v našem kroužku utvořilo slušné ohniště. Po marných pokusech oheň vypnout jsem zvolil "nejlogičtější" :) řešení a bombu vrhl přes stany daleko do pole... Francouzi ji šli hasit, já přeparkovat auto a Bambus s Albertem ji dokopali k tomu aby už konečně oheň uhasl. Myslím, že nová olympijská disciplína je na světě...
Buoux
V Legeru se blížili Velikonoce a přijelo tolik aut, že byly úplně všude. To naštvalo místního starostu, pohrozil policajtama a pomalu se parkoviště vyprazdňovalo. Je víc než pravděpodobné, že časem tady budou dost podobné problémy jako třeba v Ospu. Je otázkou času, kdy tady kdo postaví kemp a začne rejžing.
Tento incident nám přerušil dosavadní pohodu, kdy jsme si bydleli na parkovišti a vyrazili jsme s Romanem a Míšou směr Buoux bydlet k Michelovi. U Michela to bylo super a ještě líp se mi tam spalo, když jsem si první den v Buoxu přelezl cestu La rose et le Vampire 8b. Nicméně pohodu u Michela překazil fakt, že dírky nám fakt nejdou a že nás z toho bolej prstíky a po pár dnech jsme se vrátili do Legeru. Tam jsme si ještě dva dny popolezli a hurararááá domů. Na podzim se určitě vrátíme a přitvrdíme v přelezech.