Týden po Velikonocích se ve Sklárně u Žihle opět sešla velká rodina na jedenadvacátých narozeninách Petrohradského padání. Oslavenec letos malinko laškoval s účastníky pátečním dušičkovým počasím, ale přesto první z gratulantů vyrazili už kolem páté do lesa. Lézt, sušit, projít se, plánovat, co se druhý den poleze. Jako vždy jsme složili své hlavy i další unavené části těla v chatičkovém rekreačním středisku, jehož správci otevřeli jen kvůli nám, aby po nás zase místo na pár týdnů utichlo. Zázemí doplnily klasicky sprchy, občerstvení, večerní oheň, sobotní koncert a všudypřítomná radost. Myslím, že nikdo nemohl zaregistrovat decentní konfliktík kvůli parkování na zakázaných prostorách vně areálu. Jdeme dopředu, nějak si to příště pohlídám. Byli domácí, Němci, Slováci, Poláci a dvojice až z „jůesej“. Lidé se pomalu probouzí z doby covidové a oslava byla tudíž právě od tohoto norám přejícího času rekordní. S tou drobotinou, dědečky a babičkami, a vším mezi tím, dobré tři stovky hlav a pozadí, šest set rukou, tisíce prstů…
Padání 2025 (hi res)
foto by © Petr Resch
Sobotní slunce nakouklo mezi stromy na rychle usychající bouldery a oslava se rozjela v plném proudu. České Fontainebleau nabídlo obliny, zapeklité výlezy, vzpory, objímací hrany a tu a tam i nějaký ten „normální“ chyt. Tření bylo skvělé a tak není divu, že rychleji docházela síla než kůže. Nejtěžší přelezený kousek je ždímací mírně převislá oblá hrana. Určitě se na něj ti silnější vrátí: Čára života (7C) na kámen Anička. Klasifikace asi překvapila. Lezlo se převážně na dvanáct let starých boulderech a to jsme byli nějací silní. Na druhou stranu některé novější věci jsem dělal přes zimu v takových podmínkách, že uvedené 7B+ bylo reálně nějakých 6C-7A. Kdo jezdí pravidelně, ani si tyhle moje ústřely do výsledků nezapisuje. Kameny byly od sebe trochu dál, a tak neznalý turista ani nemohl zaregistrovat, že je tu nějaký závod. Možná by si ho občas spletl spíše s dětským dnem. Oblast byla zhruba kilometr od Sklárny a řada účastníků se na oběd a následnou siestu vrátila na základnu, les byl ale plný hamak a dek. Ony i ty bouldermatky jsou praktické nejen na lezení.
Padání 2025 (hi res)
foto by © Petr Resch
Padání 2025 (hi res)
foto by © Petr Resch
Padání 2025 (hi res)
foto by © Petr Resch
Večer byl obdivný vůči nejlepším, klidný pro unavené, bujarý pro energické. K tomu alternativa v podobě lounských „Furt rovně“. Nově naverbovaní Psí vojáci. Udělal jsem si radost a myslím, že jsme chlapce překvapili svou, no, proč si nefandit, kulturností. Oheň do rána, ostatně jako v pátek.
Padání 2025 (hi res)
foto by © Petr Resch
Padání 2025 (hi res)
foto by © Petr Resch
Padání 2025 (hi res)
foto by © Petr Resch
Speciální poděkování: Štěpán na registraci. Všichni, kdo tam byli, za pozitivní přístup. Človíček z Německa zase přivezl nějaké potravinové doplňky. ČHS mi pomohl finančně. ProRock dal ceny ze své produkce hadříků.
Padání 2025 (hi res)
foto by © Petr Resch
Padání 2025 (hi res)
foto by © Petr Resch
Pro milovníky suchých dat:
V sobotu a neděli ráno teploty od nuly do plus dvou stupňů, před den deset až patnáct. Jasno až polojasno. Tlak vzduchu přepočtený na hladinu moře 1022 HPA. Rozptylové podmínky dobré, ráno a večer mírně nepříznivé. Odběr zemního plynu a svítiplynu podle základního stupně. Tvrdost žuly mezi 6. a 7. příčkou Mohsovy stupnice, objemová hmotnost 2850 kg/m3. Většina fyzikálních zákonů a konstant platí i na Petrohradu, jen ten čas tam běží nějak rychleji a než se člověk naděje, jsou čtyři ráno.
142 registrovaných do závodu, celkem více než dvojnásobek
Vyhráli ti nejlepší. Celkové výsledky a porci fotek najdete například na facebooku akce „Petrohradské padání“
Těším se za rok!
Registrace
Metodika
lezec.cz
Páteční déšť opláchl les, aby se nad námi rozzářily noční hvězdy, které vystřídalo slunce zalívající modrou oblohu. Stovky úsměvů doplnily jarní zeleň a izolované hloučky barevných postaviček jakoby pouze dokreslovaly radost ze života, ze zimy se probouzející přírody. Žlutavá kachňátka, líně se protahující koťátka a radostně skotačící mladá kůzlátka na štíhlých nožkách nahradily desítky malých dětí hrajících si po lese ne nepodobně jako j
Valná hromada ČHS zvolila včera na příští 4 roky opět předsedou Jana Bloudka. Ve výkonném výboru je nově Jana Hornová z HO Humanita Praha, která střídá dlouholetého místopředsedu Petra Resche (do funkce již nekandidoval), a dále do něj byli zvoleni dosavadní členové vedení Marcel Janoš, Marek Klíma a Jiří Oliva.
Vždycky jsem hltal knihy a články z hor. První průstupy významnými stěnami, řešení „posledních problémů“, dramatické příběhy, někdy i se šťastným koncem. 
V životě není mnoho jistot, ale jedna existuje: Petrohradské padání. 
Video ze společného lezení se slavným norským spisovatelem Joem Nesbøm zveřejnil na svém Youtube kanálu Adam Ondra. Lezli spolu letos v říjnu na Pálavě na jihu Moravy.
Adam Ondra strávil středu se slavným norským spisovatelem Joem Nesbøm. Společně byli lézt na Pálavě, večer pak navštívili brněnskou premiéru filmu Adam Ondra: Posunout hranice. 
Americký film An Accidental Life, dokumentující příběh lezkyně, která se vrací k normálu po pádu a ochrnutí, obdržel hlavní cenu Grand Prix filmové soutěže letošního Mezinárodního horolezeckého filmového festivalu v Teplicích nad Metují. Výsledky včera na závěr festivalu vyhlásili pořadatelé.
Během loňského léta jsem zoufale hledal, kam bychom vyrazili za lezením do zahraničí.
Popravdě řečeno, původně jsme chtěli do Kyrgyzstánu. Jenže jsme neměli čas, peníze, dovolenou a bylo by to administračně vyčerpávající.
Zlaté cepíny tedy Piolets d'Or 2021 za nejvýznačnější horolezecké výstupy roku 2020 dostaly včera večer na slavnostním ceremoniálu ve francouzském Briançonu dva týmy: americko-britské družstvo Ethan Berman a Uisdean Hawthorn za výstup na Mount Robson (3.954m) v Kanadě a Francouzi Pierrick Fine a Symon Welfringer za výstup na Sani Pakkush (6.952m) v Pakistánu. 
1000 Miles Adventure 2024