Jak se tam dostat: Dolní Dvořiště – Linz – Salcburk – poté směr Villach – z ní odbočit na Eben in Pongau a směr Filzmoos a Ramsau am Dachstain. (za slabého provozu z Prahy cca 5 hodin čistého času)
Kde bydlet: v Ramsau či okolí - stan, soukromí, penziony (i v sezóně byste měli najít místo), nahoře na Dachstainu není možné široko daleko oficielně ubytování sehnat !
Všeobecné informace: Tourismusverband, A-8972 Ramsau am Dachstein, Tel: 03687 / 81833
Specializované informace: kancelář Horských vůdců v Ramsau (hned vedle všeob. informací), provozní doba Po-Pá 16-18, Klettersteig Atlas od Paula Wernera – zde je popis dalších velmi pěkných cest v okolí Dachstainu.
Internet: www.dachstein-tauern.org
Koupání: v Ramsau je přírodní koupaliště, 2x krytý bazén
Lyžování v létě: na Hallstatter Gletscher
Předpověď počasí: www.accuweather.com,
www.alpenwetter.com , televize TW1 (informační kanál patří ORF) zpravodajství a teletext str. 600 – stránky teletextu aktualizovány každou hodinu !!
Příjezd k lanovce: a) autem - na začátku Ramsau (z pohledu od Filzmoos) jsou směrovky na lanovku, projedete mýtnicí (7 EUR za auto, platba při odjezdu), u lanovky parkování zdarma, b) Postbus – z Ramsau (cenu neznám), c) stopnout auto u mýtnice a při cestě zpět na horním parkovišti, d) pěšky je to cca přes hodinu z velké části po silnici.
Od dolní stanice lanovky nahoru (1692 – 2687 m): lanovkou za cenu 24 EUR za osobu včetně jízdy zpět (s Gastekartou 22 EUR), nahoru pěšky cca 3 hodiny, cesta je ještě v červnu někdy i v červenci pokryta sněhem a ledem nebo
Lezecká cesta k Dachsteinwartehute: www.horydoly.cz
Cesta: od horní stanice lanovky (2687 m) se vydáte doleva k markantní skále, tu obcházíte zprava. Měla by zde být urolbovaná cesta po ledovci, vaší společností budou asi turisté jenž ťapkají k Dachsteinwartehutte. Za skalou uvidíte vlevo Dachsteiwartehutte a před vámi je Dachstain. Zde máte asi 3 varianty nástupu, jenž musíte volit podle množství sněhu.
Než však sejdete z cesty oblékněte výstroj pro kletterstaig a přechod ledovce (i pro var. 1, kde půjdete jen 100m ke skále). Var. 1 výborně zajištěná cesta (oka, kramle, ocelové lano) přes východní rameno, začátek pozorně hledejte, je odjištěn „jen“ oky, takže je vidět až v těsné blízkosti skály, ocelové lano začíná výše. Touto cestou se dostanete na výrazný hřeben. Var. 2 zprava obcházíte rameno a šplháte se po ledovci vzhůru, tak abyste se dostali na hřeben nad vámi. Zde se spojuje var. 1 a 2. vylezete na výraznou dlouhou terasu a dostanete se k zářezu.
Var. 3 zprava (více než u var. 2) obcházíte rameno a míříte směrem viditelný zářez pod vrcholovým křížem (dost často je sem prošlapaná cesta), vpravo od zářezu je pilíř za nímž naleznete výstup „zajištěný“ silným červeným lanem, odtud se dostanete na pilíř k zářezu. Zde se spojují všechny varianty. Pokračujete po červeném laně přímo vzhůru terasovitým terénem až k vrcholovému kříži (2995 m).
Odtud se můžete vrátit po variantě výstupu nebo pokračovat dál tj. sestoupit západním hřebenem na štěrbinu Obere Windlucke, poté po okraji ledovce Grosser Gosaugletsher (zde je vhodné použít stoupací železa). Dále přes sedlo Steinerscharte opět na ledovec Hallstatter Gletscher a po něm zpět k lanovce. S použitím lanovky celkem asi 4–5 hodiny čistého času.
Doporučení: červené lano jdoucí na vrchol má obrovské vzdálenosti mezi úchytnými body, v případě pádu proletíte přes několik polic. Vhodné je použít vedle setu prusík nebo vzhledem k množství kvalitního železa ve stěně, jenž na jištění klientů používají horští vůdci je výhodnější a bezpečnější pro výstup i sestup použít klasickou horolezeckou techniku s budováním postupového jištění a slanění. Dvojice potřebuje lano 30-40m, 5 expresek, 2 karabiny HMS, 2 osmičky.
Varování: pokud je špatná viditelnost nebo klettersteig pokryt sněhem, ledem (noční sněžení, fén a poté ochlazení) vůbec tam nelezte. Helma je naprostou nezbytností, skála je pokryta sutí a kameny, na klettersteigu se pořád pohybují skupinky. Varování pro letící kámen v německy mluvících Alpách je slovo „Egon !!“. Okrajová trhlina je extrémně nebezpečná, často neviditelně se zavrtává do hloubky a sahá do vzdálenosti cca 50 m od skály.
Co sem tam zažil já: Horští vůdci dostávají nahoru své klienty za každou cenu (oni si to zaplatili, tak tam musí). Klienti, pro něž to dost často je první zkušenost s VHT a horolezectvím, se nahoru dostávají s vypětím fyzických a psychických sil. Jejich klienti vám škubají s lanem, neuvolní vám místo pro bezpečné přelezení, bez upozornění shazují kameny. V den kdy sem lezl nahoru bylo v údolí horko a nahoře foukal fén, po skále a po nás tekly malé vodopádky. Nahoře foukal nárazový vítr. Okolo mě prolétly při sestupu těsně dva kameny a sám sem jeden shodil. Ze skály sem po lehkém tahu vyndal asi půlmetrové jistící oko. Prostě klasické zážitky ze zajištěných cest.
Omluvte kvalitu fotek, rozbila se mi závěrka fotoaparátu.
Nutná výbava: membrána - oblečení včetně návleků a bot, kombinovaný úvaz, kletterstaigový set, HELMA, lano, karabiny a cepín pro přechod ledovce.
Další vhodná výbava: stoupací železa, kletterstaigové rukavice (já si kupuji v OBI tenké pracovní rukavice ze štípenky viz. foto, ustřihnu jim prsty a konce zapošiju proti párání – vydrží tak 5-7 dnů intenzivního lezení po zaj. cestách).
|   | Re: Sakra, sakra | 11:30:01 26.08.2004 |
| Zkontroloval sem tři mapy, Klettersteig Atlas a www.bergsteigen.at, všude je 2995 m. Ale věřím, že to někde máš 3004 m, přesnost rakouských map je pověstná. :-) |
| P. Melichar | odpovědět  |
|   |   | Re: Sakra, sakra | 11:53:15 26.08.2004 |
nadmořská vejška vršku je skutečně těsně pod tři tisíce. zlé jazyky tvrdí, že obludný kříž na vršku je tak obludný především proto, aby vyrobil z tohoto kopce třítisícovku, což dělá zdejším lokálním patriotům zřejmě radost.
on teda kříž na takto významném vršku má tři základní funkce: 1. povznásí ducha katolického obyvatelstva, 2. upozorní alpinistu, že je na vršku (když je mlha tak to může být velmi příjemné zjistit, kde vlastně jsme), a 3. pomáhá geodetovi při měření zhruba namířit gerét. ale takový kříž opravdu nemusí být devítimetrový. |
| Lukas B. | odpovědět  |
|   | Re: kvalita fotek | 13:21:52 26.08.2004 |
| Tohle byly bohužel opravdu "nejlepší" fotky co vyšly. Foťák je už v popelnici, byl to Olympus mju II, starej analog používanej 7 let. Za opravu závěrky chtěli ve značkovém servisu 2600 Kč - no comment. Fotky z analogu sem tedy vždy skenoval a ještě si s nima hrát ... uf, uf, to už stačí práce s článkem. Zakoupil jsem teď Sony DSC W12, fotečky výtečné. |
| P. Melichar | odpovědět  |
|   |   | Re: kvalita fotek | 13:26:20 27.08.2004 |
Ona ta barevna ujetost podle me souvisi i s tou zaverkou, kdyz je neco preexponovane, tak to (empiricky, zalezi asui na filmu) vzdycky spis ujede k te cervene, mam pocit, ze je to proto, ze vsechny filmy jsou tam nejcitlivejsi.
Nadmorska vyska uz kdesi byla diskutovana, vetsinou se uvadi tech 2995m, coz by melo byt i spravne. O tom, ze by 3004m souviselo s vrcholovym krizem jsem nikdy neslysel a nidky me to nenapadlo. Ale napad je to zajimavy. Pro sportovce tady mam jeste variantu, kterak se dostat jeste vys: http://paschke.cz/Anton/feets.jpg (nazev fotky: putting my feets higher) |
| já | odpovědět  |