Lezec - Zpravodaj

Již jednou se zde objevil mírně reklamně zaměřený článek, který byl překladem zaslaným místními lezci, kteří zde vedou lezecký kemp. Viz Geyikbaryiri na Lezci link dole.
Oblast, která si mezitím již vydobyla místo na lezeckém výsluní (sami jsme byli překvapení, jak mnoho němců už o ní ví), se i nám stala po dvanáct dní místem, kde jsme rozdírali kůži prstů o drsné chyty, vyhřívali se v podzimním slunci a mokli v tuhých lijácích.

Jana leze cestu Drill Instructor, 7+/8- v sektoru Sarkit
foto by © John

Historie oblasti:
Za objevením oblasti stála fotografie stěn zaslaná tvůrcem cest v A Ötztürkovi Kayikcimu někdy na přelomu tisíciletí. Na fotografii byly zachycen pás stěn nedaleko vesnice Geyikbayiri, s otázkou zda by nestálo za to zde udělat nějaké cesty. A tak se v zimě roku 2000 sem Otztürk vydává a začíná dělat první cesty. Začátky byly prý velmi obtížné, místní vůbec nechápali, co tam ti samozvanci dělají, nejdříve si prý mysleli, že jsou to hledači pokladů. Prvovýstupci museli vysvětlovat a uklidňovat místní. Prý i na kolem vedoucí silnici bylo i několik nehod způsobených šokovanými řidiči, kteří spatřili lezce na stěně.
Ještě v 2002 zde bylo jen asi 30 cest, ale růst oblasti nabíral na obrátkách.

Neznámý lezec leze náročnou cestu Mezarlariniza tukurucem, 8- v sektoru Anatolia
foto by © JirkaS

nákres by © JirkaS

Příjezd, přístup:
Příjezd začíná vždy příletem (pokud pominu vyčerpávající příjezd do Turecka po vlastní ose) přileťět se dá z Norimberka, Lipska Drážďan nebo Berlína. Samozřejmě je možné do Antálye přiletět i z Prahy, ale letenky byly o dost dražší. My jsme zvolili Drážďany. Po celkem kraťounkém letu, kdy máte sotva čas na snědění jídla v letadle, přistanete na pobřeží známé Turecké riviéry - v Antalyi.
Antalya je velké celkem bez vkusu vybudované město plné hotelových paneláků. Najdete zde i staré město, které tvoří jádro Antálye, ale vcelku je to velký rumraj. Ti kteří sem letí, aby zde strávili dovolenou na pláži by jistě našli mnoho příjemnějších míst k pobytu. Ale milovníci hor a skal to je jiná. Ti si zde celkem užijí.
Na severozápad od Antálie se totiž nachází mohutné pohoří, jehož vrcholy dosahují až 3 tisíc metrů nad mořem. A na úpatí těchto hor najdete několik perfektních skalních oblastí.

Situační mapka skal kolem kempu (hi res)
foto by © JirkaS

Jednou z nich je i Geyikbayikri Oblast pojmenovaná podle ve svahu hor položené vesnice. Stěny jsou situovány do tvaru velmi širokého kaňonu po stranách údolí, přičemž na jedné straně se tyčí stěny ve dvou patrech. Tato strana je na slunci a oba pásy skal dosahující až přes 40 m se táhnou v úctyhodných délkách. Horní dokonce téměř v kilometrové délce.
Cesty celkem se zde nachází více než 400 cest a je rozdělána slušná řádka projektů. Toto číslo se však ani vzdáleně nepopisuje potenciál oblasti. Ten je mnohokráte větší a to, co do počtu to do kvality.

Panoráma horních hlavních stěn v Geyikbayikiri (klik = hi res)
foto by © JirkaS

Kemp ubytování:
Většina lezců, kteří navštíví Geykbayiri spí v Josito kempu. Není drahý a je prostě dobrý. Dobrý je svojí polohou, výběrem ubytování a služeb, přičemž je na hony vzdálený klasickým kempům. Vše je podřízeno lezcům a vybudováno maximálně účelně. Když říkám, že není drahý neznamená to, že je levný, je spíš přiměřený tomu, že se někdo musí postarat o to aby byly vyvezené odpadky a na záchodech doplněný papír. Ceny ubytování se liší ve vlastním stanu 3 € na osobu. Chatka, která nabízí komfortní spaní na kvalitních matracích je v ceně od 20 do 40 €. (cena záleží, zda je v chatce sprcha nebo ne)

Hlavní „stan“ kempu, zde se v útulné prosklené verandě pije, jí a plánuje lezení dalšího dne.
foto by © JirkaS

Variant je mnohem více údajně je zde ještě jeden kemp a velké množství kempů u moře.
Cenově zajímavou variantou se jeví objednání pobytového zájezdu do nedalekého Kemeru či Antálye. V případě nákupu last minute zájezdu je možné, že za cenu jen nepatrně vyšší budete mít kvalitní více hvězdičkový hotel s polopenzí. Pak sice cesta ke skalám se z pěších 3 - 10 minut změní na 30 - 45 minut autem. Ale vzhledem k tomu, že ze dvanácti pobytových dní jsme měli 3 deštivé, tak pro takovéto dny je jednoznačně lepší mít hotel.

naše letenka stála 220 Euro z Drážďan
za 280-300 lze koupit let s polopenzí do 4 hvězdičkového hotelu.

I taková pohoda může být o rest dayích v kempu
nákres by © JirkaS

Hlavní stěny Geyikbayiri v pozadí pohled ze severních sektorů Trebenny
foto by © JirkaS

Klima:
Na přelomu října a listopadu se pohybovaly noční teploty kolem 18 stupňů a denní vysoko přes dvacet. Občas nás slunce zahnalo do stinnějších sektorů. Občas se v tomto období objevily přeháňky bouřkového charakteru, ale většinou to nebylo nic trvalého, ale občas byly i docela silné. Promočené stěny, až na některé krápníky, byly lezuschopné během několika hodin.
Ráno a večer se zvedal vítr a přes den se uklidnil a bylo až horko.

Průvodce, mapy navigace:
Pokud pojedete z Antalye půjčeným autem z letiště je dobré mít podrobnou mapu. Tu je v Turecku celkem obtížné sehnat, ale i z ní není putování nic jednoduchého. Silnice ani města nejsou příliš dobře značeny. Provoz naštěstí není příliš velký. To teda neplatí pro centrum Antalye.
Průvodce nově vydaný Ötztürkem Kayikcim je moderní ukázkové dílko, která vás zavede bezpečně, ke kterékoliv cestě a navíc jeho zpracování poslouží i coby kulturně historický průvodce celou přilehlou oblastí. Popisuje skály místní Antalyijské, ale i vzdálenějšího Olymposu a pobřežního Akyarlaru. Lze ho zakoupit v kempu v Geyikbayiri a v kempu v Olymposu.

Vlevo starší vpravo čerstvý dost pěkný průvodce – 18 € v kempu
nákres by © JirkaS

Potraviny a voda:
Voda v kempu je vynikající. Lze ji načerpat v jednom z asi čtyř kohoutků rozvedených po kempu.
Jídlo pak je možné si připravovat na zapůjčeném vařiči (velkej propan butan s velkou plotýnkou - 1 € na den) asi nemá cenu brát vlastní benzínový (Plynové katruše zde asi neseženete).

Jana Tůmová v cestě Bizon, 6+
nákres by © Tomáš Bednář

Potraviny a jídlo vůbec to je v Turecku kapitola sama pro sebe. Skoro to nejlepší a nejchutnější je téměř nejlevnější. A sice velmi jsme si oblíbili placky na dolním trhu, (8 km dolů směr Antalya) dělají je s masem (skopové), nebo kopřivami, nebo sýrem (ty jsou nejlepší). Skuteční gurmáni a ochutnávači budou mít prostě co dělat, aby dokázali vůbec ochutnat to, co tato krajina nabízí. Například Beyin Salatasi - marinovaný ovčí mozek, no řekněte, neutloukli byste se po tom?

Ranní pohled na kemp sevřený do vápencových kleští
foto by © JirkaS

Geyíkbayiri:

Statistika oblasti:
26 sektorů, 400+ cest
Popis oblastí nejdříve stěny nad kempem a pak severní sektory a na závěr hlavní stěny.
Sektory jsou zmíněny zprava doleva. Šedivě jsou označeny sektory a červeně pěkné doporučené cesty.

Stěny nad kempem:

Sektor Hart - sektor mající dvě části s cestami kolem sedmého stupně v obou sektorech po sedmi cestách.

Sektor Left cave - sektor v němž stěny dosahují výšky kolem 30m, tvoří dvě nápadné jeskyně, které nabízejí super vytrvalostní lezení

Black Moon, 9-krásná vytrvalostní pecka, podél doprava ubíhající hrany jeskyně
Toxic gravity, 8+/9- delší pěkná vytrvalostní cesta, podél pravé hrany levé jeskyně

Sektor Yilan - menší sektor mezi Turkisch Standard a Left Cave v němž stěny dosahují výšky od 25 do 32m, a nejdete zde cesty kolem od sedmiček do osum plusek.
,krásná vytrvalostní pecka, podél doprava ubíhající hrany jeskyně

Sektor Turkish standard - sektor, který se nachází přímo nad kempem a najdete zde cesty obtížnosti kolem sedmého až devátého stupně. Přístup ke stěnám je asi kolem 3 minut od kempu, proto je poměrně hodně navštěvovaný.

Turkish standard, 7+ cesta která dala jméno sektoru, nebo naopak? Každopádně zaslouží si pozornost, parádní cesta po pilířku.
Mission to mars, 9- brit by řekl bloddy hard, američan fucking hard a jen 9-, avšak parádní linie
Pathfinder, 9- nádherná cesta pokud ji lezete celou, k prvnímu řetězu je to pěkné 8-

Sektor Right cave - sektor s kratšími cestami, po stranách malého vhloubení jsou cesty lehké, středem pak vede devět mínus a devět.
Nemo, 8+ - parádní cesta po vystouplých žílách v převisu

Severní stěny

Sektor Trebenna - velmi pěkné severní stěny za potokem nad kempem, hostí většinou obtížnější cesty, zalezou si zde i začátečníci protože cesty mají většinou řetězy před obtížným závěrečným dolezem. Stěny Trebenny se rozdělují na Trebenna levá a Trebenna pravá.

Diplomarbeit, 8+/9- parádní cesta po pilířku.
S klasse, 9- dlouhá a poměrně náročná cesta, nabídne parádní vytrvalostní lezení.

Jana Lukášová leze cestu Try to enjoy, 9- v sektoru Anatolia, v pozadí John s druhou Janou dvoudélkovou cestu Sado Mazo, 7+/8-
foto by © Jana Žižková

Hlavní stěny

Sektor Gizlibahce - První sektor zleva v horním podlouhlém masivu. Jsou zde udělány převážně lehčí cesty. Je jich zde asi 15.

Sektor Cesme - Druhý sektor mezi Gizlibahce a Sarkit. V levé a pravé části je dohromady asi 20 obtížnosti kolem od 7+ do 9.

Sektor Laboratuvar - Malý sektůrek jen se dvěma cestam. Z nichž jedna je často fotografovaná cesta Moruk.

Sektor Sarkit - Nádherný sektor přímo nad kempem a Lokantou.

Sektor Magara - velmi pěkné stěny mezi sektory Sarkit zleva a Anatolia zprava. Sektor který vyplňuje roh mezi těmito stěnami. Jsou zde převislé cesty po krápnících.

Kapt’n Kirk, 8-cesta začíná na nápadném krápníku a pokračuje přes převislou díru.

Sektor Anatolia - nádherné odpolednímu slunci vystavené stěny. Mají v průvodci levou a pravou část. Najdete zde dlouhé cesty ke třiceti metrům vedoucí převážně kolmými velmi technickými plotnami. Po ostrých jehličkových chytech. Fantazie

Try to enjoy it, 9- cesta začíná na nápadném krápníku a pokračuje přes převislou díru.
Mezarlariniza Tukurucem, 8- parádní cesta mnohem hezčí než její název.

Sektor Geyik - více členitý sektor bez výrazných kompaktních částí stěn.

Sektor Dragon - vpravo od sektoru Geyik, jedenáct parádních cest kolem osm a osm plus v perfektní skále.

Sektor Kekik - menší, asi jen 4 cesty, zatím ještě ne zcela objevený sektor

Sektor Kanyon - kolem 20 cest těžší i lehčí, chráněné před větrem a většinou ve stínu. Ostrá skála.
Sektor Zeus a Zeytinlik - nevýrazné sektory s dosti členitou skálou.

Sektor Poseidon - levý sektor v mohutném amfiteátru stěn se šestnácti parádníma převislýma cestama.

Sektor Ottoman - vpravo od sektoru Poseidon, s 15 cestami obtížnosti 6 až 8+.

Sektor Mevlana - centrální sektor ke kterému přijdete při pochodu přímo odspodu a kde najdete jedenáct cest některé celkem obtížné až do 10-.

Sektor Barbarossa - krásný sektor, jakoby mírně napravo od středu amfiteátru s legendární cestou Barbarossa, která vede vymletým tunelem aby jste k řetězu vylezli dutinou uprostřed stěny.

Sektor Alaadin - skoro poslední sektor v oblasti , je nejlevější sousedem Barbarossy, je zde jen čtyřka lehčích cest.

Sektor Akdeniz - stěna jejíž levá část se zřítila a tak zanechala jen 3 celkem pěkné cesty.

Tomáš leze cestu Working class, 7- v sektoru Sarkit
foto by © JirkaS

Okolní oblasti:

Akyarlar

1 sektor, 17 cest Je oblast asi 20 minut vzdálená od Geyikbayiri. Leží přímo u moře a nabídne asi dvacítku cest přímo nad mořem.
Je zde i pěkné koupání a příjemná poklidná oblázková pláž. Trochu nepříjemný přístup a parkování u frekventované silnice.

Olympos

8 sektorů, 110 cest Nově vznikající oblast v krásné poklidnějším prostředí nedaleko moře. Nachází se asi 75 km od Antalye a nabízí poměrně pěkné lezení po dosti neolezené a ostré skále.

Tip:
Rozdělíme je na tipy lezecké a kulturní:

Tipy lezecké:
Nezapomeňte si tape a dostatek magnézia. To první určitě budete potřebovat na vyspravení rozedraných prstů, to druhé zase v Turecku lze jen stěží koupit.

Tipy kulturní:
Seznam tipů, co vše zhlédnou třeba v rámci rest-dayových dnů by byl asi hodně dlouhý.
Antické památky jsou četnější než byste čekali, jsou rozsáhlé a překvapivě zachovalé. Řada lidí tvrdí, že je jich zde více než v sousedním Řecku.
Ne všude je na ně nabalena jinde tak častá komerce, často se zdá, jako by ani Turci si neuvědomovali význam těchto památek.
Přímo nad stěnami lze navštívit prastaré ruiny pozůstatky řeckého osídlení, místo je známé jako Trebenna.
V rozumné vzdálenosti od Antálye se nachází také prastaré Side.
Při návštěvě lezecké oblasti Olympos je možné si prohlédnout velmi zachovalé antické ruiny nacházející se přímo nad mořem. A výrony hořícího plynu v Chiméře.
Určitě stojí za to navštívit nedaleký Thermessos, řecké osídlení staré 2200 let. Nachází se v nadmořské výšce 1000m.n.m a ač částečně zničené několika zemětřeseními, najdete zde mnoho zachovalých impozantních památek. Vstup do areálu, stojí 9 YTL.

Varování:

nespěte nikde v této oblasti načerno oblast je monitorována policií a ti vás budou pokutovat. (na druhou stranu, asi málokde se budete cítit tak uvolněně jako v těchto zeměpisných šířkách)

na druhé straně když už budete spát někde tak vás může objevit vlastník pozemku a s tím se lehce domluvíte

nimo turistická centra (kde je možné se dorozumět něm., angl. ale i třeba rusky) nepočítejte, že se domluvíte.

při cestování vlastním nebo půjčeným autem zapomeňte na pravidla, zapomeňte na dravost, tu nechte místním a snažte se přežít.

neskákejte na lep naháněčům do restaurací v Antalyi, celkem zabíralo hladit si břicho a odpovídat právě jsem jedl

Ceny:
V turistických centrech je možné platit Eurem ovšem místní vám téměř vždy nabídnou nevýhodný přepočet.
Nejlépe je platit kartou. Což jde téměř na všech benzínkách a také v supermarketech v Antalyi.
5.11.06 Přepočet : 1 € = 1,9 YTL , 1 YTL = 15.50 Kč

Benzín (1l)- 2,7 YTL
Pivo - (0,5l) = 1,7 YTL
Cola, Pepsi (2l) - 2 YTL
Jablkový džus (1l) - 1,55 YTL
Ovčí sýr (350g) - 3,45 YTL
Čokoládový krém (300g) = 2,75 YTL
Jablka (1 kg) = 1,19 YTL
Banány (1 kg) = 2,89 YTL
Turecký bílý chléb = 0,35 YTL
Mramorová buchta = 1,39 YTL
Brambůrky (300g) = 2,75 YTL
Halva (500g) = 3,45 YTL
Sušenky (4 tatranky) = 1,8 YTL .

Zdroje:

Info o skalách, cenách kempu atd. Josito camp

Dokument ke stažení:
Všeobecné rady pro návštěvu Turecka sesbírané na internetu:
Turecko (Turkey - 220 kb pdf soubor)

turecko_vseobecne_informace - download_pdf

Geyikbayiri