Přechod masivu Mont Blanc přes Mont Blanc du Tacul, Mont Maudit a střechou Evropy Mont Blancu

Účastnící zájezdu :
Dominika, Terka, Petr, Tomáš a já - Dan (Láca)

Cesta do Chamonix nám začala moc pěkně a hned tím, že jsem se vracel domů pro kameru a plánovaný výjezd na 7. hodinu se změnil na výjezd cca v půl devátý. Po nacpání kufru se zjistilo, že se nevejdeme, tak jsme museli hodit střešní box, který se nám taky krásně naplnil a v ranních hodinách, asi tak v 9 jsme mohli konečně vyrazit. Provoz byl poměrně hustý, ale dá se říct, že jsme nikde nestáli, ani na hranicích a kilometry plynule utíkaly. Do Chamonix jsme přijeli po 21. hodině a začal kolotoč hledání volného kempu, tuším až 6. kemp s 1* byl volnější a po 22. hodině jsme mohli začít stavět stan a dát si zasloužené pivo ;)

Vstávali jsme do perfektního počasí a po obědě jsme vyrazili do města na obhlídku lanovky a zjistit pár informací o ceně a jak to vypadá s obsazeností posledních jízd lanovky na Aiguille du Midi 3842 m.n.m. Cena byla jasná 58,50 Eur na osobu vč. možnosti využití zpáteční jízdy, žádnou slevu nebylo možné uplatnit.

Na oběd jsme se vrátili do kempu a při tak hezkém počasí nebylo na co čekat a zabalili jsme si věci na jedno přespání. Poslední lanovka nám jezdí v 18:30, tak jsme cca kolem 17. hodiny byli u lanovky a koupili si lístky.


Po výjezdu, který netrval více, jak 20 minut vč. přestupu jsme se dostali na konec lanovky, kde jsme si koupili bagetu v akci za poloviční cenu (dá se zde koupit jídlo a pití všeho druhu, funguje bufet) a vyrazili do sedla pod Mont Blanc du Tacul. Po večerním postavení stanu a neustálého bombardování padajícího kamení ze skály pod Midi jsme nařídili budíky na pátou a pak jsme ulehli do spacáků. Po celkem teplé noci jsme zabalili náš velký stan, ve kterém jsme spali já, Domča a Tom. Petr s Terkou si svůj nechali postavený a ve dvou skupinkách se vyrazilo na Tacul 4248 m.n.m.


Aiguille du Midi

Pod vedením Tomáše jsme překonali prudké nekonečné stoupání a zhruba po 6 hodinách vyčerpávající cesty s plnou polní jsme dali náš původně cíl dne. Asi hodinku po nás dorazil Petr s Terkou, kteří také vyšlápli na zledovatělý vrchol Taculu a ještě pod vrcholem se rozjela krátká debata o tom, jestli ten den pokračovat dál trasou The tree monts směr Mont Maudit 4465 m.n.n. a Mont Blanc 4810 m.n.m. Petr měl obavy, že nemá dostatek jídla a pití, navíc Terka měla nepříjemné puchýře a necítili se dostatečně aklimatizovaní, tak zvolil variantu návratu do kempu i s Domčou, protože se na to také necítila. Počasí hlásili na 3 dny dopředu dobrý, tak jsme se s Tomem dohodli, že to zkusíme dál. Pod Taculem proběhlo krátké rozloučení a netrvalo dlouho a byli jsme zase na cestě.


Mont Blanc du Tacul

Následovala poměrně prudký sešup z Taculu do sedla, klesání cca 250 výškových metrů, která se v průběhu změnila na prudké stoupání přes 300 výškových metrů. Cestou jsme se vydrápali po nataženém laně asi 60° svahem a následném 40 metrů dlouhém exponovaném svahu pomocí „jumara“ s tím, že druhý úsek jsme si pro jistotu odjistili, jelikož jsme si nebyli úplně jistí s velkými batohy na zádech v takovém stoupáku a jedna chyba by měla katastrofální následky.


Mont Maudit

Pod vrcholem v sedle jsme odložili batohy a vydali se na vrchol Mauditu, na který jsme se dostali asi po 30 minutách stoupání ledovým firnem a vrátili se po odjištěném sestupu po skalnaté hraně Mauditu.


Vrchol Maudit

Po slezení jsme se dali do řeči s místními borci, kteří nám poradili, kde můžeme rozdělat stan bez nějakého postihu (víme, jak je to na Blancu se stany). V sedle pod Blancem o nadmořské výšce 4300 metrů jsme si od „kámošů“ půjčili lopatu na vykopání místečka pro stan a začali se stavbou a následně si uvařili polívku a připravili čaj na další den.


Le Refuge du Maudit Français

Byli jsme celkem vyčerpaní a mohli jsme si dovolit vstávat o trochu později, tak jsme budíka nastavili na půl šestou a drobek si přispali. Již kolem 5. ranní už nás stejně probouzely hlasy procházejících ranních ptáčat s cílem vylézt Blanc v ranních hodinách a stihnout zpáteční lanovku.



Stan


Sedlo Mont Blancu


My jsme v klidu vstali podle plánu, zabalili stan, posnídali a vyrazili směr vrchol. Cestou nahoru ufuněný a s bolestmi svalů jsme potkávali známé hlasy, co nás ráno budily včetně „kámošů z Francie, kteří nás večer obdarovali „travellunchem“, popřáli si hodně zdaru a vydali se každý svou cestou. Po ultrapomalém ploužícím se tempu s x přestávkami na odpočinek na vydýchání, za létání vrtulníků snad každou půlhodinu jsme se vyškrábali na vrchol Mont Blancu 4810 m.n.m.


Vrchol Mont Blancu

Krásný pocit a ten rozhled je k nezaplacení 
Dali jsme vrcholové pivo, udělali fotečku a po chvilce se vydali dál úzkou hřebenovou exponovanou cestou, ale už z kopce!

Další zastávkou na občerstvení byla bivakovací chata Vallot 4340 m.n.m., která se slouží pro nouzové přespaní, ačkoliv spousta lidí ji využívá jako BC a už kolem 12. polední se zabírají místa na přespání. Také se často píše o velkém bordelu a zápachu a spaní v odpadkách, při naší obhlídce to tak hrozné nebylo.

Po krátkém šlofíku na batohu jsme se vydali na další pochod směr Dome du Gouter 3863 m.n.m., jo tady se nám už dýchalo podstatně lépe a po zjištění, že si tady opravdu nic nekoupíme, jsme pokračovali už jen skaliskem a přidržováním se drátů (ferrata) na chatu Refuge de Tete Rousse 3150 m.n.m. Cestou jsme museli překonat neoblíbený a nebezpečný kuloár, kde neustále padá kamení z tajícího sněhu. Díky bohu byl náš přechod v klidu oproti chlapíkovi před námi, který musel běžet, aby ho nesmetlo padající kamení. Na Tete Rouse funguje bufet, kde mají výbornou polívku za 10 Eur, pivo od 5,5 E – 7,5 E a např. balenou vodu 1,5l za 5,5 E.

Po nabrání sil a nacpání pupků jsme došli až na chalupu „Rujne“ 2760 m.n.m., kde se dá perfektně přespat, je izolovaná od venkovního počasí, jsou palandy, poličky a latríny. Ten den jsme překonali cca 2500 výškových metrů, dobrá nálož  a chata se nachází cestou na zubačku Le Nid d’Aigle 2340 m.n.m. Na zastávce se dá koupit přestupní lístek až dolů do Chamonix a přestupuje se o jednu stanici níže zastávka Bellevue 1801 m.n.m. Celková cena pro 2 byla tuším něco málo přes 30 Eur.

Tím naše putování přes masiv Blancu cestou The tree monts skončil a mohu jen doporučit, je to neskutečný zážitek 


Mont Blanc

Nezbytné vybavení s sebou:

Stan, spacák aspoň do -20°C, alu matku, nafukovačka dobrá (není nutná), lano, helma, cepín turisťák, hodí se spíš delší a někdy i dva (odšlapal jsem to s 65´ tur. cepínem), mačky, sedák, 2 karabiny, odsedka, kýbl/osma, jumar, vařič, bomba, jídlo, pití, prachy, dobrý brejle, opalovák s faktorem 50 a jelení lůj taky s faktorem, lékárna, náhradní ponožky a dobrý oblečení (+kukla kdyby bylo hnusně, rukavice), lopata, pojištění.



Autorův facebook