Dny v Řecku se pomalu krátí, návrat do reality klepe na dveře, a tak nastal čas pomalu vyrazit poznávat i jiné lezecké terény než ty na Krétě.

Na Kalymnosu jsem byl dva roky zpět, půl české lezecké komunity jej dobře zná, tak padlo rozhodnutí, že náš lezecký team – Já a můj spolubydlící Mano vyrazíme směr ostrov  Tinos. Tinos se nachází v souostroví Kylklady a přímo z Athén je vzdálen zhruba 4 hodiny plavby lodí, kdy můžete zvolit mezi "pomalejší" a levnější variantou, namísto dražší a rychlejší, celkový rozdíl je asi půl hodiny a poloviční cena, tak nemusím ani dál říkat, co česká škudlící duše volila. Po 15 hodinách cestování, z toho 12 hodin plavby, se konečně vyloďujeme v hlavním městě příznačně nazvaným Tinos. Pošéfovat průvodce, nakoupit proviant a může se vyrazit vstříc novým lezeckým dobrodružstvím, a tak na doporučení Tinosu znalých Athéňanů volíme kurz Volax.



Pohled z Volax...svět rukou lezce nedotčený (hi res)
foto by © Hilfák 

Volax

Když opouštíme město a vydáváme se severovýchodním směrem, marně naše oko hledá to slibované moře boulderů o kterém všichni básnili, ale pořád je na co koukat...bílý baráčky, modrý okenice, moře kostelů a všude svěží travička s množstvím květin, z jara je to tady opravdu pěkné. Míjíme dominantu Tinosu a to nejvyšší kopec Chóbourgo, kde je konečně kousek vidět kousek žuly ale na bouldering poměrně nevhodný. Po příjezd hlavního hřebene je nám ale vše jasno, já si musím zastavit a trošku chytit dech, na okolních dvaceti kilometrech čtverečních luk se nachází tisíce bouldrů různých tvarů a velikostí, okamžitě si vzpomínám na kamarádovo přirovnání s rozsypanejma Diovýma antiperlama a můžu jenom dodat, že rodinné balení minimálně. Rychle si taky spočítáte co je vylezeno a co ne, pač průvodce udává 600 vylezených směrů, a Vám je jasné, že antiperle se počítají na tisíce. Naše cesta, tak i silnice končí v malebné vesničce Volax, která si doteď zachovala původní ráz a navštěva místní taverny není výsadou západních turistů. A teď konečně co se týče lezení, první bouldry se nachází hned na první louce. Sektor se jmenuje Livadaki, kde najdete spíše lehčí věci, jedno 7B+ pod názvem Kodikas Da Vinci, které údajně čeká na druhý přelez a tři nepřelezené projekty. Určitě doporučuji pozastavení u bouldru Elatirio 6C, který začíná krasným náskokem do sklopené police. Na dalsí lehčí kousky narazíte opodál, kde jsem přidal jeden kousek za 6B Automatika na bouldru označeným číslem 18, start jako boulder Mavromatika, akorát místo přímým směrem se vydáte doleva. O sto metrů dál se nachází další sektor a to Nefeli, kde sme se zdrželi bohužel jenom chviličku, ale znáte to, tolik práce a tak málo času. Jako třetí sektor je zde uveden osamocený boulder Ogolithos s ultimátní linkou Quertrieber 6C+, která ale zůstala otevřena do příště. O posledním sektoru UFO nevím bohužel nic víc než je v průvodci, pač tak "daleko" jsme se tímhle směrem prostě neprolezli. Otevřeli jsme také dva nové problémy na jednom highbouldru, který je tu jak pěst na oko. Název Hulk, dva směry Feta style 6A a Cretan style 6B, ale jeho výrazná šest metrů lehce převislá stěny díky absenci lidských a materiálních zdrojů zůstala nepokořena. Po dvou dnech balíme a razíme směr nedaleká Livada beach.


Hulk
foto by © Hilfák 

Livada beach

Livada beach je pláž na severovýchodě ostrova, kam se dá bez problémů dostat autem, my jsme kempovali přímo na pláži bez jakéhokoliv problému, jenom naše ranní vyspávání decimovaly kačeny, který né a né chvilku mlčet, kdo nebyl, neví. Ale na osvěžení koupačka v moři a může se vyrazit plnit lezecké plány. Nachází se zde taky nejtěžší boulder ostrova Kreativity 8B, ale tohle není zrovna náš šálek čaje.


Livada beach (hi res)
foto by © Hilfák 

Rozlezení na bouldru v průvodci uvedeném jako č.2, kde najdete spoustu lehčích věcí do 6A. přelízáme vše co se dá, a hurá "přitvrdit". Boulder Nix 6A+ je krásná tříkroková věc do kopce po dobrejch, a pak hurá do prvního projektu Oyster 6C, který je nejspíš zázračně lehký, pač ho přelezám hned druhým pokusem, no co, dnes to prostě leze. Za chvíli se připisujeme The Shell za 7A což je nejtěžší věc výletu a vypadá to, že pro dnešek padla. Dáváme odpolední siestičku a před večer navštěvujeme boulder č. 35, kde se mi podaří flashnout Ducktales za 6C+ a pár dalších kousků...příjemný konec dne.


Úsměv po prvním 7A v životě
foto by © Hilfák 

Katsika

Sektor Katsika
foto by © Hilfák 


Ráno balíme, páč je bohužel den odjezdu, a tak aspoň po cestě do přístavu narychlo navštěvujeme oblast Katsika, která se nachází jenom kousíček od Livada beach. Oblast nabízí pestrou škálu bouldrů, kde mnohé těžší a odvážnější stále čekají na objevení a přelezení, a to zejména mezi bouldry č.9 a č.11. Skála je zde perfektní, dopady příjemné a rozhodně doporučuji při návštěvě nevynechat. 


Bouldry v sektoru Katsika
foto by © Hilfák 

Nám ale nezbývá mnoho času, tak volíme spíše schůdné varianty, z kterých doporučuji The mirror 6A, potrápilo víc než by se na první pohled zdálo a boulder Stretch 7A, který ale díky mé výšce byl hodně vzdálený psanému 7A a můžu říct, že s trochou nadsázky možná 6C, ale spíš méně.


The mirror 6A
foto by © Hilfák 


Loučíme se s partičkou z Athén, kterou jsme potkali a hurá do Athén. Po příjezdu do přístavu se dozvídám nemilou novinku a to, že z nějákých nepochopitelných důvodů dnes loď, kterou jsme měli jet...nejede a tak musíme volit dvakrát dražší variantu, na kterou čekáme dlouhých 5 hodin. A co na závěr? Snad jenom videjko co jsme natočili, které napoví víc, a ještě k tomu pár užitečných informací.

Video z lezení na Tinos





Pohled z Volax...svět rukou lezce nedotčený (hi res)
foto by © Hilfák 

  Lezení
Na ostrově se nachází celkem čtyři bouldrové oblasti Volax, Kakia Skala, Livada a Petriados, kde je v průvodci uvedeno 600 problémů. Na nejvyšším vrcholu je také pár sportovních cest do klasifikace 7b+, kde pro více informací doporučuji řecké stránky: Vrahomania, které když proženete googlem, tak Vám to dá dostatečně srozumitelné informace.

  Průvodce
Průvodce se dá buď předem objednat na stránkách: Gebro Verlag nebo se na místě koupit zhruba na třech místech, potápěčský krámek v hlavním městě, tuším název Blue nebo autopůjčovny "Dimitris" nebo "Vidalis". Cena je 20 Euro a dostanete za to 100 barevných přehledných stránek o zhruba všem co je zde přelezeno.




Průvodce
foto by © Hilfák 


  Doprava
Nejlépe je asi letecky do Athén, odkud jezdí autobus přímo do přístavu. Poté přímo lodí až na Tinos, ceny se pohybují od 18 euro za osobu a 60 za auto, záleží na lodi kterou si zvolíte.
My jsme měli půjčené auto v autopůjčovně Jason rent car (modrý nápis), která se nachází přímo na nábřeží. Většina lidí z Athén si auto půjčuje přímo tady, a když řeknete, že jste lezci, dá Vám lepší cenu, což pro nás čítalo krásných 20 euro na den místo psaných 35. Auto jsme vrátili skoro o tři hodiny později a problém nebyl, proto vřele doporučuji.

  Ubytování
Spát se dá při dodržování určité etiky na volno, místa je na ostrově k tomu dost, ale mimo sezónu je většina apartmánů prázdných, takže se dá sehnat i kolem deseti euro na noc ubytování přímo v apartmánu, záleží na každém co preferuje.


Spaní na divoko
foto by © Hilfák 


  Jídlo a pití
Menší obchody tzv. Periptero seženete na každém rohu nebo v každé menší vesnici, vetší obchod jsem potkal v hlavním městě, kde seženete vše potřebné. Vodu jsme pili jenom balenou neb jsme tak zvyklí z Kréty. Jinak většina taveren na vesnicích Vás mile překvapí přijatelnými cenami a domácí kvalitní kuchyní a vínem.

Závěrem bych chtěl jen poděkovat za materiální podporu firmě Rock Pillars/Ocún.


Zdroje:

Zde si můžete stáhnout nějaký update k průvodci, je zde info o nových cestách Topo Tinos - nové bouldery





Boulder oblasti jsou zanesený v mapách na Lezci.