Nejprve bychom chtěli upozornit, že systém zadávání článků na Lezce je otevřený pro každého přispěvatele, a tedy kdokoli může publikovat cokoli. Je to systém velmi liberální, který umožňuje naplňovat čtenářům právo svobody slova. Jsme rádi tomu, že tento otevřený systém celkem dobře funguje, není příliš zneužíván, a Lezec se proto stal hlavním českým lezeckým médiem, na kterém se soutředí to nejdůležitější, co se v našem sportu děje, a to velmi aktuálně, protože se nemusí čekat na redaktora, až se uvolní z práce nebo ze skal, a zaslaný text do systému vloží. O letošních prázdninách jsme udělali první zásah do tohoto systému, když jsme oddělili levý sloupec od pravého. Z levého sloupce se stala redigovaná část, kam zařazujeme články, o kterých soudíme, že mají cenu, aby neproputovaly stránkou přespříliš rychle, je to sloupec, nad kterým přebírá garanci redakce Lezce. Pravý sloupec redigujeme občas, sem tam nějaké dramatičtější překlepy, články někdy přeneseme třeba do diskuse nebo inzerce a ve výjimečných případech mažeme. Pravý sloupec je platforma pro volnější diskusi a zatím to tak chceme nechat, protože jsme názoru, že lezecká komunita jsou v zásadě slušní a féroví lidi a že nebudou naši otevřenost zneužívat. Tak tomu i v naprosté většině případů je. Pozor ale: poslední dva případy, kvůli kterým píšu toto vysvětlení, jsme řešili nikoli kvůli tomu, že by jejich autoři nebyli féroví, ale proto, že jejich férovost by mohla podle některých názorů někoho neoprávněně poškodit.
Tedy redakce Lezce článek nepsala, neobjednávala si ho ani ho nepublikovala. A osobně už vůbec nemáme z toho článku radost. Proto tedy odmítáme nařčení, že bychom tím chtěli jako provozovatelé zvýšit návštěvnost serveru. (A nechceme už v žádném případě přistupovat na debatu, zda to smazat, pod tlakem hrozby bojkotu ze strany významného? inzerenta, jak zaznělo v jednom z příspěvků.)
Za druhé, když se článek opublikuje, dostane se k němu někdo z redakce Lezce často až za několik hodin, někdy i dní. Prostě je to koníček a ne profese (a i kdyby byla, tak zřejmě žádný obchodní model by nezaplatil non stop redakční službu nad českým lezeckých serverem).
Za třetí, v minulém případě šlo o to, že autor obviňoval jistou osobu z páchání činů, my jsme nebyli schopni pravdivost článku doložit a podle některých názorů by jeho publikací hrozila žaloba nebo trestní stíhání v případě, že by se pravdivost nepotvrdila.
K tomu nás vyzvala emailem blízká osoba dotčeného, a poprosila nás, zda bychom článek nestáhli.
Článek jsme tehdy nejprve jen odsunuli z první stránky a pokoušeli se kontaktovat autora, abychom ověřili autentičnost sdělení. Autor se proti stažení ohrazoval, nicméně nakonec řekl, že naše rozhodnutí článek stáhnout a argumenty, které k tomu vedly, chápe. Viz diskuse k příslušnému článku
Kauza ....
V nynějším případě to není jednostranné tvrzení, že někdo udělal nějaký čin, ale je to po formální stránce korektní referát o tom, co se odehrálo na vedení horolezeckého svazu. Že se tam řešila stížnost, že ten, na kterého se stěžovalo, byl přítomen, co vypověděl a co nikoli. Nikoli, že někdo něco udělal, spáchal, ale že byl obviněn z něčeho, něco přiznal, něco jiného popřel. To, zda je tvrzení pravdivé tedy zda se událost na vedení ČHS odehrála, jsme si ověřili. Tentokrát naši redakci nikdo za poškozenou stranu emailem ani nijak jinak formálně nevyzval, abychom článek stáhli. (Názory pro stažení pod článkem jsou od čtenářů, ale vedle toho jsou i hlasy proti.)
Za čtvrté: a pod článkem byla již zatím rozpoutána diskuse, kde se vyjadřovaly snad všichni zúčastnění a nezúčastnění.
Za páté: případ je širší a je hodně o celém svazu horolezců, jeho vedení a taky o nedostatečném právním vědomí nás všech.
A z těchto všech důvodů jsme se tentokrát přiklonili k tomu článek nemazat a postupovat dle základního novinářského pravidla: nejsme tu od toho, abychom informace utajovali.
Nebylo to lehké rozhodování a o tom nakonec svědčí spousty protichůdných názorů v diskusi.
Hop, Standa.
Registrace
Metodika
lezec.cz