Před nedávnem skončil můj roční, studijní pobyt ve Vídni, a jestli tam na mě něco zapůsobilo, pak je to urbanbouldering.

Jak název napovídá, jde o bouldering po všem, co město nabídne od soch, zdí, mostů a skulptur po highbouldery či DWS (deep water sóla). Ve Vídni se nachází, ač málo početná, o to aktivnější skupina lidí, provozující tuto ne úplně legální záležitost. Dočíst se o nich můžete na jejich, myslím si, unikátních internetových stránkách: www.urban-boulder.com, kde najdete i podrobnou mapu všech boulderů ve Vídni, s jejich popisky a fotkami. Existují také na facebooku pod odkazem: Urban Boulder a pořádají každý rok závody pro soutěživé zájemce.

Nejvíce boulderů nabízí tzv. Flexwand (čili zeď poblíž rockklubu Flex), ke které existuje dokonce průvodce v podobě kvarteto karet. V tomto miniprůvodci naleznete přibližně 40 boulderů spíše vyšších obtížností. Koupit jej lze v „salewashopu“ u náměstí sv. Štěpána za symbolických 6 euro. Jinak je lezení na této zdi po malých lištách o boulderové obtížnosti cca 6a a více.

Jelikož bylo velmi složité najít mezi Rakušany spolulezce na lano, tak se Flexwand stala mojí lezeckou alma mater po dlouhé měsíce. Nakonec se ale i na mě obrátilo štěstí a já poznal hned 2 parťáky na lano, jak jinak, než Čechy . Taky studenty na Erasmu a spolu jsme začali objevovat nejen nové bouldry, ale i krásy Vídeňského lesa a Alp.

Tak až jednou pojedete do Vídně a nebudete chtít celý den okukovat barokní zámky, komnaty císařovny Sissy a zažít naopak něco neortodoxního, přibalte i lezečky s „mágem“ a udělejte zářezy ve svých lezeckých deníčkách a vyzkoušejte zvláštnosti urbanboulderingu. Třeba vás to chytne tak jako Vídeňáky a všimnete si boulderů i u nás, v naší rodné kotlině.



Flexwand tvořena ostrými žulovými bloky



Západ slunce na Flexwandu, stačí se otočit zády ke zdi a můžete obdivovat romantiku jarní Vídně při Donaukanalu, oblíbené promenády při jednom z ramen Dunaje



Ne všechny bouldery jsou nízké a bezpečné, Petr při free solo přelezu legendární „Brány“ u viaduktu v Prateralee




Tento boulder nazvaný „Tři koule“ patří mezi skvosty, které vypadají na první pohled lehce, ale dostat se na špici, je dávka poctivé pískařské dřiny. Petr klíní „žábu“, bohužel bezvýsledně. Tento boulder se nachází blízko centra, lezli jsme ho jen v noci.



Vídeňský Boulder Bar nemůže ani za mák konkurovat tomu pražskému, cest málo a chyty neskutečně zanesené. Celkově jsem byl z umělých stěn ve Vídni zklamaný, není jich mnoho a kvalita si myslím neodpovídá ceně.



Tzv. „Tangentenriss“ čili tangentní spára, v pozadí s kolem, na kterých jsme bouldery po Vídni objížděli. Prstová spára, která byla bolestivá nejen pro prsty, ale i lezečky (v Restdayi mají alespoň práci :) )



Jedna z mých oblíbených spár, obtížnost tak za 5 UIAA, ale dopad na beton ze 6m.


Foto: Petr Polášek, Mikuláš Heger