Mladmu horolezci v Ostrov nedaleko Tiskch stn se dnes dopoledne zejm pi pdu vytrhlo z pskovcov skly jitn, spadl z vky asi patncti metr.
Jak uvedl nelnk Horsk sluby Krun hory Miroslav Gttner, Ihned jsme pesn vdli, kde k nehod dolo, take jsme tam byli s potebnou technikou v krtkm ase. Zjistili jsme, e mlad mu je v bezvdom, m porannou hlavu a pravdpodobn i dal zrann,
Ze verejka na dneek jsme byli v kempu Pod Csaem. Detaily nevm. Hasii, horsk i vrtulnk tam byl. Jestli je to vytrenm kruhem, tak fakt smla:( Peji rychl uzdraven.
Dojiovn starch cest je trochu na tru s tradic a vyvolvalo by spory. Ale jsou oblasti, kde by ly udlat nov lehk cesty, kter by mohly bt lpe zajitn. To by podle m bylo lep een.
Jene to skoro nikdo nedl. Nebo jen vjimen. Vtina lid, kte na pskovci prvovstupy tvo, bu nem zjem dlat lehk cesty, nebo maj klasickou kolu a lezecky jsou na vy rovni, take ty lehk cesty dlaj v podobnm duchu, jako se dlaly minulch 100 let.
Myslm, e lep ne pstup "odhlasujeme, a SE s tm nco udl, a SE to dojist..." by bylo vnovat vlastn as a energii na to, najt takov linie a vytvoit tam cesty. Znamen to udlat si teba v zim pr vlet a najt a promyslet smry, no a pak to realizovat, tak aby postup a vsledek nebyl v rozporu s pravidly, ale aby byl vsledek bezpenj ne vtina toho, co nabz klasick knon cest. tyky, ptky a estky s borhky po 3, 4, 5 metrech by byly pro hodn lezc zajmav.
Netst v Ostrov m mrz a peju rodin a kamardm slu, aby to pekonali.
Takov vc se me stt kadmu, i v lehk cest, kde by se lovk mohl pohybovat "na jistotu". Z rznch dvod.
Amateri at cesty prosim nedelaji bez konzultace s VK / spravcem
23:22:47 26.07.2019
Fakt bez ironie?
Ja jen ze
1.ne na kazdym pisku je mozny umistit borhak,protoze v nem nemusi dobre drzet.
2.se staci podivat jak vypadaji nejlezenejsi cesty v nekterych oblastech. Pisek je casto pevnej jen na nekolik cm tloustky, hloubeji je to droliva kostka cukru ktera se po naruseni vrchni vrstvy rozpada. Pak kdyz spadne vez nebo kus masivu na skupinu lezcu nebo turistu, to by byla fakt medvedi sluzba. A ty veze obcas padaji, treba Drabky a Pinta, Prihrazy a nevimkdetobylo, Vosa v Roklici...takze selskej rozum bezva, ale proboha konzultujte veci s opravnenymi, at se pak kvuli vam nekdo nezabije.
Proto se veci delaji podle dobre vymyslenych pravidel. Kdo je nerespektuje, muze doplatit nebo kvuli nemu na to doplati druzi (treba kdyz neznalci vytvori dobre jistenou cestu a nekdo se na ni zabije, jako tuhle lezci v Australii pred par lety, ale i v Labaku nedavno byly borhaky v par cestach blbe nalepeny a musely je po nekom prelepovat, tam to nebyl smrtak, ale stejne.
Navrh zajimavy, ale porad to neresi problem toho, ze se lidi nenauci smyckovat. Mozna si zkusi material, ale jinak jim to do zkusenosti moc neda. Takze pokud pak chteji lezt jine cesty na pisku, tak jim zase chybeji kruhy. Nejlepsi varianta se mi jevi mentorace zkusenym "piskarem" a tady se zase ukazuje dulezitost "klasickych" oddilu, kde zajemce o lezeni nejen na pisku vemou mezi sebe a zauci.
Nvrh je teoreticky dobr, ale v praxi to tak nefunguje. Abys mohl dlat na psku cesty, mus mt na psku dost nalezeno.
Prvovstupci bvaj dob lezci a lzt 4, 5,6 je obvykle bu nebav vbec, nebo jsou to naopak egomaniaci honc se za co nejvtm potem cest a tyto lehk cesty dlaj bez jitn.
Razm u dlouho teorii, e destkov lezci (nebo prvovstupci obecn) bu nemaj dlat pro n leh cesty vbec, nebo je maj zajistit stejn jako si zajist cesty v okol svho maxima.
S dojiovnm klasik nesouhlasm, oni ti klasici lezli na hranici svho maxima.
Ale s dojitnm cest za V - VII od lid, co bn lezou IX a vce fakt problm nemm.
Mimochodem, jsa softmover, pr lehkch zajitnch cest na psku jsem udlal, neplcm o nem emu nerozumm.
Ahoj. Samozejm, dln cest nen pro nkoho, kdo se teprve v lezen rozkoukv. Ale mezi softmvery pece nejsou jenom takov. Kadopdn pokud nkdo takov cesty neudl, tak asi nebudou.
J jsem to ani nepsal jako njak nvrh. Sp jako konstatovn, kter je nabledni: vtina stvajcch lehkch cest na psku je zajitn mizern. Dojiovn starch cest je problematick. Ale pichz v vahu i varianta udlat njak nov, lpe zajitn.
Je jasn, e by se u toho muselo myslet. Urit si nepedstavuju njak kobercov namrskn 10 cest vedle sebe. To by ale snad vyplynulo pi tch prochzkch: tady by snad la jedna, druh mon o 4 skly vedle
Jo, urit to nen moc vhodn pro klasick oblasti na mkkm psku (Skalk, Drbky). Tam u jsou ty leh smry jednak vylezen, jednak skla by to asi neunesla. Pokud jde o borhky, technicky jde hlavn o prmr dku. HS nabz i dlouh a tlust borhky do mkkho psku (teba nkde v NP Labsk pskovce je ochrani preferuj ped kruhy, protoe nejsou na pohled tak vrazn). Take jde sp o to, aby prvovstupce pouil adekvtn jitn pro danou sklu (kvalita - rozmr). No a borhky asi nejsou esteticky vhodn v klasickch oblastech, to je taky jasn.
Myslel jsem sp teba na Labk. Tam (obzvl na Pravm, ale nejen) by takov smry najt ly. Akort by zas musel potenciln autor vybrat a postupovat opatrn kvli volnm blokm. V koutech a komnech je tam takovch "oblzk" spousta a mon nejt잚 by bylo najt smry, kter budou v tomhle ohledu (celkem) ist.
Ale nikoho k niemu neponoukm. Sm se u asi 2 msce chystm pidat njak jitn do jednoho lehkho smru, kter jsme vylezli vcemn pro dti a je docela pkn, ale to u je pro m vlastn jenom brigda, take to odkldm Osobn k takov innosti aspo zatm moc motivace nemm, a kdy se vjimen do takovho smru dostanu, asi to asto nedopadne z hlediska lid, kte takov smry lezou jako svoji obtnost, ideln. Lezl jsem nedvno s rodinou Krytofa Colomba na Pravm, co je lehk sedmika od R. Hese, a taky jsem si kal, e by to sedmik asi udlal jinak, tak aby asto pod hkem nebyl pro sedmike nebo estkae trochu nepjemn zdvih. Autor to nejsp nepoznal, bylo to asi mimo jeho rozliovac schopnosti. Ale pesto je to cesta, kter se leze jako na bcm psu. Lehk a pes adu borhk. Nebo teba Wau Wau na Kazateli od Nmc To u jsou ale sedmy, i kdy schdn. V estkch nebo ptkch toho asi moc nebude.
Cel ta pskovcov estrdnost narvan egoistickmi tradicemi sporho jitn je absolutn nonsense! Jen proto, e na foti byli vgusov, kterm chybli money, aby nechali vyrobit vc kruh do cest, kter hnan o ivot svm egem po nesmrtelnosti pelzali - prost NONSENSE!! Bohuel u se nedoiju narovnn etikety lezen na psku, kter bude bezpen a lovk nepoleze o ivot v posranch 7b tm slo, dokud tu bude banda piblblch pivem ovlivnnch kretn, kte tenhle nonsense podporuj. A jestli mi tu nkdo zane recyklovat sraky typu "tak lez jinde atd." odpovdm: "nejde jen o mne, ale pedevm o ty, kte nedok odhadnout, co je pro n v lezen sprvn, nebo bezpen a to teba i v kontextu, co kdy se vm takhle pizabije syn, ptel atd." U nkdo udlejte revoluci a tenhle nesmysl jednou provdy posute na nov level!
Samozrejme, ze nikdo nechce zbytecne pady, zraneni ci umrti a nikomu to ani nepreju, ale nevidim duvod masivniho dojistovani cest na pisku. Vetsina cest, kde kruhy nejsou, nebo jich je malo, se zajistit smyckami daji, jen to chce mit trochu cvik. Kdyz pujde nekdo na ledy, tak taky musi umet vrtat srouby a v horach je nutno umet zatlouci skobu pripadne zalozit frienda. To ze to spousta lidi neumi (coz nemusi byt tenhle pripad) a zene se ze sportovek na pisky, tak to je spis problem vzdelavani, funkce oddilu atd ...
Nem prosm T tip na koupi bezpenho televiznho ovladae, kter mi bezpen pepne na program, kter bezpen odhadne, na co se budu moci dvat, nedoku se sm rozhodnout obas, jestli tlatko vpravo nebo vlevo, tak jsem si myslel, e v dnen dob by to ji mohl nkdo konen vyeit za m.
By me zajimalo, jestli by si mel tyhle arogatni hrdinsky reci, kdyz by vypadl a zabil se nejaky tvuj blizky z cesty na pisku, ktera by se uspesne snazila mimikovat bezpecnou cestu.
souasn stav m smysl ale doporuil bych vyeit dv vci: opravdu dobr kruhy a dobrky (prost vymnit ty prorezl divno nco vci za slun, dobe zalepen kruhy, na kter bude spoleh)a doplnit jitn tam, kde to pirozen postupem asu vzalo za sv. A mon tet vc co by se mohla udlat by bylo doplnn hrazdiek u slann kde dochz stahovnm lana a dobrnm k mren skly
A co ty alpsk stny, tam jde o kejhk snad jet vc... Taky kolikrt dn borhky, jen njak pofidern skoby, slann blb... Kdy ty chyln egoisty a lenochy konen napadne dodat tam jet pr set kilo eleza...
Muj subjektivni pocit je, ze ty alpsky steny (obzvlast ty zulovy) jdou relativne dobre dojistit oproti pisku, lidi si tam davaji vetsi pozor - lezou obvykle s helmou (nevim jestli tento dotycny helmu mel a jestli by pomohla...) a lamavost chytu a stupu se da snaz odhadnout.
No, a taky bn naraz - teba nkde v dolomitech - na ptkov rozchrastan komn sloen z takovch tch vpencovch kostiek, kter jsou slepen jenom jlem, kde za celou dlku ned jedin spolehliv jitn a tanduje ve dvou viklavch skobkch za nestabilnm blokem.
J jsem to ale pouil jenom jako doplnn i protipklad proti tm dobe zajitnm, kter tu byly uveden nade mnou. Nechtl jsem pst nic v tom smyslu, e to pevauje nebo nco podobnho. Jenom, e se to tak bn vyskytuje. Jsou cesty takov a makov, u ns na psku i jinde. I na tom psku jsou cesty lp a h jitn. Pokud reaguje jenom na m, tak bych mohl parafrzovat "ach ta krsa elegantnho seten argument vytrench z kontextu". Naopak m pilo jako deformujc to, co se tu v diskusi objevuje, e toti esko-sask psek je vraedn, zatmco jinde je to pln jin, mnohem lep. Podle m absolutn neplat ani jedna polovina toho tvrzen.
proto lezu na psku jen sportovky, pa jsou rozum zajitn a jet v nich lm pricem. lezen na psku nen umlka holt...dky tomu ty psky vydr dl i kdy nkter cesty jsou znien u te
jak se pozna nezajistena cesta a jak by se vytvarelo takove pravidlo pro dojisteni? maximalni vzdalenost mezi stabilnim jistenim deset metru? nebo pet , nebo 15? Neni to tak jednoduche, vic jisteni totiz rovna se vic uzivatelu a z vetsiho poctu lidi se vzdycky najde vic lidi co udelaji chybu i na dobre zajistenem terenu. Tezko posuzovat, taky sem si kdysi myslel, ze se to ma dojistit. Dneska si nejsem jistej. Vubec si nechci ani predstavovat kdyby do tak uz zalidnenych oblasti typu tisa ci ostrov nekdo dodal do mistnich sestek a sedmicek dodatecna jisteni. Pri blbem rozhodnuti (dojistit) by horska mela pohotovost casteji nez dneska.
Byl jsem tam tento vkend a ta tragick zprva se m velice dotkla. Ano, kdy na to nem, tak tam prost nelez, vdy o nic nejde. Jsou urit limity, kter by lovka mly nutit k tomu, aby se s pokorou otoil a ne, aby do neboh skly nerval dal kus eleza jen proto, aby tam pt bylo vce nadenc, kte se nyn boj (oprvnn). Ty borci, co cesty dlali urit nemysleli na to, aby byla cesta pro kadho a aby byla hlavn bezpen. O to snad v lezen nikdy nelo...
Ne, pry to byla Slunecni stena na masivu Spicak. Pro nektere jedna z tech na kterych zacinali, polozena, clenita, nenatykaci, zadnej lamavej hnus...tezko rict cim to bylo ze spadnul.
Kdyby to nekdo z lidi co ho znali ozrejmil(jak zkusenej to byl lezec, jestli lezl pisky, pripadne cim doslo k padu...), mozna by to hodne lidem ulehcilo od zbytecnych dohadu. Ale chapu ze pro nekoho to muze byt nemistnej dotaz, presto ze ho pokladam ve vsi vaznosti...takze jestli se to nekoho dotkne, at prosim prijme moji hlubokou omluvu.
Znm pr IV kde se ned zaloit vbec nic co by uneslo vc jak 2 KN...nkte lezci jsou spe ochlastove magoi (men st). Tomuhle hovadu co m IQ 85 posilnn derivtem uhlovodku, v 65 kg, se tko vysvtluje nco, o dobrm zajitn cesty. Navc u tchto kretn, co nemaj dno v hlav z hry, narst pocit, e m vc jitn poserou tm budou nesmrtelnej. Posledn 2 roky jsou na jejich rodu velmi vivn.
pi v piet a soustrasti je nutno jasn ci, e svt je opravdu nebezpen msto a nen mon ve udlat absolutn bezpen. lidi padaj ze (zajitnch) skal a pekliek, padaj z bicykl na bezpench cyklostezkch, zabjej se na silnicch v bezpench autech, zabjej se na bezpench sjezdovkch, top se na plovrnch s plavky.
na skly a hory lezeme vichni dobrovoln (doufm) a vichni jsme (pedpokldm) svprvn a riziko si uvdomujeme. meme jej omezit, vyvarovat se chyb, zlohovat atakdle, ale pln na nulu odstranit nelze. ani za cenu plnho rozvrtn a zaetzovn skal - lid se toti zabjej i na fertch.
nechme prosm hru (protoe lezen, teba zrovna na pskovci, nen nakonec nic jinho ne hra) tak jak je, a pistupujme ke he s pihldnutm k vlastm schopnostem a zvazkm.
Hmm, jenom si nenapadne vynechal, ze vetsina tech sportu se snazi ta rizika minimalizovat. Piskovcove lezeni si v nich libuje.
Na skialpinistu, co ti rekne, ze to dela, protoze se mu libi to riziko, ze muze umrit v lavine, se ostatni budou divat skrz prsty. Stejne, jak na extremniho sjezdare, ze se mu libi to riziko, ze pri chybe umre.
Na druhou stranu piskarska komunita primo oadoruje fakt, ze oproti tomu beznemu lezeni je tady ta "pridana hodnota", ze pulku cesty lezes v podstate solo a spadnes - umres. Druhou pulku jen blbe zajistenej.
Jo a BTW, do hor urcite jezdis proto, ze jsi tam k smrti bliz? Ja myslim, ze ne.
do hor (a do skal) nejezdm vyhledvat smrteln nebezpe, ale sportovat, v povodnm slova smyslu disportare - ili bavit se, rozptylovat se. protoe mm to tst, e iji v nevznamn dob a na nebezpenm mst, mm co rt, mm kde bydlet, mm bezpenou a troku nkdy nudnou prci atakdle, tak potebuji njak rozptlen, tak njak zat hlad a nepohodl, ale ne moc, jen tak trochu, a zat nebezpe, ale zase ne moc, aby to bylo takov sp pohrvn si a hra na nebezpe, ne nebezpe opravdov.
a vechny ty hrdinsk pindy pivnch pska o tom nebezpe jsou vlastn takov ty trampsk vodck kecy o tom, jak budou riskovat ivot v peejch, a veer vymlt hospodu a zastel erifa, a zatm v relu rozvalen jez pkn rozumn zkonkuj, a veer vypij v hospod dv piva a vbec jim nechyb, e se nepoprali a nestlelo se.
hele, nemly by se nakonec vyasfaltovat vechny strmj svnice, a ty cyklisticky znaen dokonce opatit svodidly a znakami s omezenm rychlosti na dvactku? nebo bude lep z toho kola obas slzt a ze strmho kopce jej vst, kdy se na to nectm a kdy to dole kon srzem do rokle a doma ekaj ena a dti na vplatu?
Geovi zatim nedochz existence toho, co cel svt uznv jako trad-routes a traditional climbing a kam spad vtina horskho lezen a vtina pskovcovho lezen. Chce to trochu rozhledu, nkomu teba pomou i statistiky raz...
Kad se mus umt rozhodnout, jakou rove rizika chce podstupovat, a u jde o riziko na umlce, venku na sportovkch nebo v tradinch oblastech, jedno jestli jde o psek nebo hory. asto se d mra rizika volit i tam. Kdy si nkdo nezjist pedem informace o cest a vynech nap. hodiny, tand nebo jin spolehliv jistc body, obtnost a rizikovost cesty se me nemrn zvit. Jitn se m dodvat jen tam, kde pvodn odelo do pry, ppadn kdy o tom rozhodne VK.
No vetsina horskeho lezeni ma docela realnou klasu a je uz od pradavnych dob nejak jistene v tech nebezpecnych usecich. Btw. byl si nekdy posledni dobou lezt na horach? Ona totiz dost velka cast linii, hlavne tech modernich, rozhodne nespada do "trad route".
Prv e v horch jsem prkrt byl a srovnn mm...kolikrt na jednu horu/stnu vedou dv vcedlky stejn obtnosti, na jednu ti sta patnct presek, na druhou potebuje sadu friend a dalho eleza, teba i vlastn skoby a vtinou i njakej ten morl ve smyslu dostatku zkuenost a mentln kapacity na to odhadnout podmnky, stav cesty a svj stav v prbhu cel doby, kdy leze.
Pro nkter asi bude pekvapen, e tam jsou s tim vichni v pohod, nikoho nenapadne vt po dojiovn t druh. A nikdo ani neve, e jedna m nerelnou klasu, protoe kadej znalej horal v, e a lezecky obtn stejn, ta druh bude prost t잚 o dal aspekty, z principu. Samozejmost je, e si lidi pedtm o cest nco (vechno) zjist...
Problm samozejm je, kdy si peklik nebo sportovk z nieho nic rozhodne lzt na psku, kde prv ty "lehk" trojkov/tykov klasiky bejvaj nebezpenj ne sportovn osumbka...co ale neni ppad thle cesty. Tak jako v horch jsou nkdy cel vcedlky jenom po vlastnm a maj pevn jitn jenom ve tandu, tak i spousta cest na psku je dlan pln bez jitn a dostaten znalost smykovn se pedpokld. Ale nevme, jak to bylo v tomhle ppad, mohlo za tim bt spousta jinch vc.
Podle m je tahle diskuze zbyten zacpan pspvky lid, kte tradinmu lezen nerozum a samozejm odpovmi tch, kte s nimi nesouhlas. Nicmn jestli chce v diskuzi pokraovat, ho si tam prosm njakou inicilu, a vim e se bavim s jednm a ne s vce lidmi, dk.
"Pro nkter asi bude pekvapen, e tam jsou s tim vichni v pohod, nikoho nenapadne vt po dojiovn t druh." - odpovdl sis sm: "dv vcedlky, na jednu ti sta patnct presek, na druhou potebuje sadu friend a dalho eleza". Kdo chce lzt sportovn, vybere si tu odjitnou, kdo chce lzt trad, vybere si tu druhou. Kad si me vybrat svou cestu na stejnou horu/stnu.
Naproti tomu na psku existuje njakch 60 000 (co je nadpolovin vtina vech cest v R) cest neodjitnch a 0 odjitnch. Pokud by teba jen 10 % pskovcovch cest bylo rozumn odjitno, vetn cest nzkch obtnost, ani u ns by nikdo po dojiovn nevolal. U ns si ale vybrat nelze. Najt v cel R dobe odjitn cesty v obtnostech 3-5 je velk kumt. A obvykle jde o cesty v nepli vbnch lokalitch, protoe ty hezk lokality se lezly dv a podlhaj tedy tradicionalistickmu dogmatismu.
No, zrovna kolem Usti nad Labem je docela vyber lokalit odjistenejch vcelku dobre. Takze, komu se nechce z jakyhokoli duvodu na pisek, muze jet na vyvreliny/metamorfity.
Ok, plete se, protoe
1. neznalost
2. vychzen z mylnch premis.
Sice chpu, e to tak vid, a nekm, e nem v nem svm zpsobem pravdu, ale je poteba se na to mrknout trochu eji, protoe tvoje argumenty jsou z sti mimo a tam kde nejsou se tkaj jen mal sti cest. Nekm zanedbateln sti, naopak, kdy je nco vrada, je dobr to poznat nebo se vas zeptat...ale jinak je na psku spousta cest k lezen bez toho, abys riskoval svj ivot nebo zdrav, pokud ses na n patin pipravil.
Vysvtlim ti v em je problm a co by ml znt kadej kritik nebo dobrk, kterej pichz s vylepenm, kter jist pedtim v Sasku ani u ns nikoho nenapadlo.
Hlavn prser psku:
Eroduje, rozpad se, drol. Nkde i lme, ale to kad hornina a to te neeim.
Pedstav si klasickou leh sportovku na vpnu nebo ule: jsou na n kadej rok stovky nebo i tisce pelez, lezou j lidi, kte jet neum podn pouvat pi lezen nohy, take rzn sklu okopvaj, pelapvaj si, peskakujou, to se na pice...to je vechno ok. Vpno se asem trochu oklouz na stupech, ula o nco pozdji a ne tolik...jinak dobr. Sem tam se po dlouhch letech nebo i desetiletch nco vylom a co je pod tim se d furt njak pout k lezen jako chyt nebo stup nebo se do toho d zavrtat dal jitn...prost podle uven. Nikde neni problm zsadnho rzu, vechno me fungovat po nkolik generac i pi tak velkm nporu.
Te si pedstav tot na vce mn mkm psku:
Vsuvka:
Ty to teba v, ale nkdo jinej urit ne, take: psek neni v kad oblasti stejn tvrdej, drolivej, pevnej. U ns a v Sasku je hrubozrnnj a drolivj (geolog by to vysvtlil jist lp) ne teba pskovec v Coloradu, kde je mon pouvat i kovov jitn a nevad to. U ns se na nkterch mstech psek vyde i kdy vkld uzlky, smyky...
No a pod nkolik cm tlustou pevnou skopkou pskovce, po kter se d lzt, se nachz...hromada psku. Chtl jsem ti najt lnek o vi, kter ped pti osmi lety spadla v Roklici, ale nemu ho dohledat. Byla to asi 25m vysok v, kter kdy se dala po jedn zim do pohybu (bylo to znt u podlahy, zala se tam tvoit mezera) tak pak najednou spadla a nerozpadla se na spoustu mench kamen, ale jen na pr skopek a hromadu psku jak z pskovit. Kdy do googlu zad "roklice" a "zl bratr", tak j uvid kdy jet stla...pointa je: pod tvrdou krustou neni nic soudrnho. Zaje si do Roklice a urit najde v nkterch vlhch komnech nebo sprch msta, kde si dloubne prstem do skly a zds se, po em to vlastn lidi lezou.
Konec vsuvky, zptky k pkladu:
Stejnej pklad jako sportovka na vpn/ule, lehk cesta, ale tentokrt na mkkm psku, kter by byla odjitn jak sportovka po 3-5 metrech:
Byl by na n npor stovek a tisc lezc zatenk ron.
Tzn.:
- spousta lapn lezekama by vydrolila (na mstech, kde jsou pvodn mal stupy) lpoty a dry velk jak plka lezeky. Z estek by se staly trojky, ale to neni hlavn problm.
- stna by byla olapan a okopan i na mstech, kde pvodn byla hladk plocha.
- protoe by lezli po skle zatenci jako prvolezci, asto by sedli v postupovm jitn a tim vc by se skla niila
- stejnej problm vbec v lezen z hlediska pouvn chyt a stup: kdy jsi zkuenej prvolezec, um ohdadnout, za co me podn zabrat, co brt zlehka a co nebrat vbec, stejn tak se stupama. Druholezce patin prokol na zemi nebo ped dobrnm, take a mn zkuen, d si pozor a sklu dojebe m, ne kdy po n lezou dva neznlci, kte ze strachu berou kadej chyt keovit, o njak lehkosti pohybu a opatrnosti neme bt asto ani e.
- TR a lanov drustva: protoe by byl npor zatenk, byli by asto zcela neprokolen a lezli by TR, kter by si asto neprodlouili, take lano de sklu...a bylo by tam zase mnohem vc lezc.
- protoe by kolikrt do skal vyrazili fakt amati, byla by skla proden od lana, protoe by lidi neprodluovali presky tak, aby lanem nedeli sklu (na psku jsou cesty asto hodn klikat, ist linka bv sp vjimkou)
- neprokolen zatenci by slaovali asto jinde, ne se m, pi stahovn by vydeli do skly teba i vc jak 10 cm hlubok rhy. Sta mrknout do drbskch svtniek na vyhldku, kde lidi slaovali pes sloup namsto slaku...takovch mst je spousta. V podstat vechno co jsem popsal, se dje, protoe neprokolench je m dl vc.
Vsledkem by bylo (a nkde u se tak i stalo), e po znien krusty prolapnm/okopnm/slaovnm/tenm lana by dolo k:
a) erozi a zcen kusu skly a asem nebo rovnou cel ve/masivu... a)teba by pi tom i nkdo umel, zbyten;
b) tomu, e by ochrani zakzali lezen na dan vi/masivu ale sp v cel oblasti.
Vzhledem k tomu, e generace lezc a ochran ped nma nebyly blb, prost se nastavila njak pravidla, aby se na naem psku vtinou mohlo lzt. Kdo chce, ten se podle nich nau chovat: nejen lzt a jistit, ale i slaovat/neslaovat tam, kde se to sm/nesm a celkov se pohybovat ve skalch tak, aby bylo vechno v cajku.
Ano, jednou se ty skly stejn rozpadnou, ale dokud je tu civilizace, kter se sna nco z prody zachovat pro pt generace v co nejm dojebanm stavu, tak se to prost budou lidi snait oddlit. Nkter vci nkde jdou sanovat, opravovat, kdy se to podnikne vas. Ale ne vechno jde opravit.
V idelnm ppad se kadej, kdo si zamiloval psek na kterej ho vythnul nkdo zkuenj, nauil nejen ikovn, opatrn a ohledupln lzt, ale taky se nauil:
- vidt a pouvat spousty mst pro jitn, zaloen smyek
- odhadnout cestu
- zeptat se na cestu, i kdy m pocit, e j dobe odhadnul, protoe obas se to prost hod
- sledovat bhem vstupu co se dje (pedevm v jeho tle, ale nejenom) a podle toho se dobe rozhodovat: jestli je lep zaloit nebo radi rychle lzt dl, nebo taky jestli se nevydat na stup zptky dol nebo utct z tkost schdnj cestou, nebo jestli teba nenarazil na msto, kde si druholezec neporad bez pokozen skly / ohroen ivota. Taky zmny poas...
Prost psek, krom toho, e je vtinou dost zranitelnej, byl mnohmi branej taky jako prprava na lezen tradinch cest v Alpch, kde bylo teba umt lzt a dobe se rozhodovat.
Prser je, kdy lidi co jsou zvykl na sportovky nebo dokonce jen na umlku, vyraz na psek a ekaj, e to tam bude stejn hra. Nen a doufejme e nikdy nebude.
A to, e se najde spousta lid, nebo sp e jich je im dl vc, kte pravidla poruuj? Jo. Je to jako s pravidly slininho provozu: nen to argument, aby se k nim lovk pidal a zaal ty pravidla poruovat taky.
Jo a jet dodm k tm sportovkm, protoe to je ta myln premisa, na kterou lovk nar u spousty nespokojenejch lid z umlky:
Pskovcov cesty se dl na klasiky a sportovnj cesty.
- Klasiky jsou o horskm pstupu. Vtinou se daj odjistit, ale najdou se mezi nimi vrady pro odvn.
- Sportovnj cesty nejsou o drku, jen si lovk mus zvykout ltz s rizikem ne 2-3m pd jako na sportovkch, ale 3-5m pd, nkde i delch, ale prost s pehledem bezpench pd, kter nejsou fatln. To odrazuje dostatek lid, kte na to nemaj povahu, ale zrove to lidem nabz monost si vybrat styl lezen.
Slep poadovn cest odjitnch po dvou metrech svd o neznalosti ve uvedenho nebo o arogantn lhostejnosti ve smyslu "j si to chci taky vylzt...ale jednodueji". Tak o tom prost pskaina fakt neni, ani ta sportovn. Chce? Tak na sob zamakej a nebu asocil. Protoe kolikrt jsou mezi lezci fakt namakan sportovki, ale na skalch jsou moc velc egoisti na to, aby se vas na nco zeptali a nechali si nco vysvtlit.
JD: jsi s timhle vysvtlenm spokojenej? Btw: je fajn, e pouv njakej podpis, spousta lid jede anonymn a diskuze pak neni pehledn.
Jinak sorry za asi nejdel diskuzn pspvek v ivot, ale na tuhle vc se prost ned odpovdt krtce tak, aby to bylo jasn i tm, co lezou krtce a teba zatim jen na umlce.
titulek ml bt jinej, aby to bylo vstin.
a jet dodm, e sm lezu hovno, vc mluvim a jsem posera. Prost typickej pska, tch elitnch je mlo :-))
k mnoha slovy v podstat dv vci: "Ne kad tern je vhodn pro ast lezen, ppadn pro lezen vbec." a "Na vbr ternu m prvo jenom elita, kterou definuji j, a kter je ochotn riskovat."
Zanu tm druhm (a, akoliv lnek je o pdu na psku, budu se bavit obecnji o tradinch oblastech, protoe ty se u ns neomezuj jen na psek): Nek to explicitn, ale vemi tmi "zatenky" a "zkuenmi prvolezci" - prosauje star model pstupu k tomuhle sportu. Jene sport se zmnil, pstup k nmu taky a fakt, e ten tar pstup se ti vc lb neznamen, e je objektivn lep, ani ti ("ti" v obecnm smyslu zastnc podobn nzor) nedv prvo urovat, kdo na sklu lzt sm i nesm a za jakch podmnek.
A je to fr, zkusm se rozepsat, v em spatuju zsadn rozdly mezi lezenm dv a te, a pro tedy nedv smysl dogmaticky trvat na stoletch "tradicch". Je nepochybn, e lezci z dvacatch let byli prost borci. Lezli s mizernm vybavenm leckdy tk cesty. Jene kolik jich bylo? V porovnn s dnekem mlo - vichni ti tehdej prvovstupci, o jejich vkonech dodnes teme v prvodcch, byli lezeck esa. Nebyl to dn mainstream. V dnench intencch to vechno byli Adamov Ondrov a Mrove Holekov. A kolik takovch Adam a Mr mme vzhledem k potu lezc dnes? Zlomky promil. Z toho je jasn, e srovnvat dnenho prmrnho lezce, pro kterho by lezeck pravidla mla bt nastavena, s lezeckmi esy nen zrovna fr.Je to zkrtka podobn, jakoby kad z ns musel lst podobn jako Adam, nebo Mra, aby ml vbec prvo na skly pchnout.
Dal vc je vybaven. Tehdej vybaven v zsad neumoovalo osazovn fixnho jitn a i kdyby ano, stejn by t nechytilo, protoe nebyly sedky a funknost konopnch lan nebyla nic moc. Pokud by tehdej prvovstupci lezli dnes, je celkem pravdpobon, e by jitn osazovali mnohem hustji, ne to dlali tehdy, kdy nemli jak a stejn prost nesmli spadnout. Tm sp, pokud by lezli stejnm stylem, jako dnes - dnes se, z velk sti narozdl od tehdy, leze RP. Ve vtin lezeckch oblast "pelzt cestu" znamen RP pelez. Odlinost vzhledem k historii je trochu vidt mj. prv na psku, kde se pskai maj ve zvyku dodvat, e lo o "kusovku" - samotn "pelez" tu toti automaticky RP neznamen. S tm jde ruku v ruce vztah k jitn - spousta prvovstup je dlan AF, kdy prvovstupci dlouze hledaj a nruj smyky po rznch exotickch mstech (krsn video brat Coubal) - nco takovho si ale RP lezec neme dost dobe dovolit. Tko mu v klovm mst hledat dvoje mikrohodiny, kter provu na protitah, do nich jednou rukou prothnu smyky, na kterch nakonec uvu jednou rukou uzly. Podobn kruhy jsou zhusta uren jako tandy, nikoliv jako jitn postupov. Pi dnenm pstupu k lezen jsme ale ze tand, pi nezmnnm potu, udlali jiten postupov, a jitn, kter se zhusta zakldao AF chceme zakldat RP.
V neposledn ad se dve jistlo zpsoby, kter jsou dnes v zsad neppustn. Daj se dohledat lnky o cestch, kde jsou prvovstupci jitn z okolnch strom, tedy lezou v podstat TR, narozdl od dnench morlovch RP pelez. A samozejm se dve pouvaly devn klny a skoby. To je vak nyn na zem cel R zakzan. Nkter msta, kter se tak dv jistit dala (okolo tenkch spr), se dnes pi nejlep vli jistit nedaj, protoe vyjmateln jisttka tam zaloit nejdou.
Tolik k odlinosti. Krom nich je tu jet filozofick rozmr: skly nejsou tvoje, nejsou moje, kdy pomineme striktn vlastnick pohled, nejsou ni. Co zrove znamen, e nae prvo na n lzt za podmnek, kter si kad z ns ur, je stejn. Vn prvo prvovstupce urit, kde a jak bude fixn jitn tak nen projekc dnho pirozenho du. Je to jenom domluva. A jako takov se me zmnit, tm sp, kdy oproti stavu, kdy vznikla, je dnen stav znan odlin. Nemluv o dakovch detailech, jako, e spousta prvovstupc je u po smrti, a tedy tko mou reflektovat souasn stav vc.
Krom toho je tu jet nco, co by se dalo oznait jako "esk paradox" - na lezce lezouc ni obtnosti jsou v R kladeny vy nroky, pokud jde o technick horolezeck dovednosti, ne na lezce vch obtnost. Narozdl od zahrani, kde jsou odjitn cesty odjitn pro lezce, pro kterho je dan obtnost strop, u ns jsou vechny cesty odjitn pro lezce, kte lezou minimln 6-7. Prost u obtnost 3-5/6 se pedpokld, e je to "lehk", a e to tedy nen poteba jistit. Lezec, pro kterho je ptka max, tak, narozdl od sedmike, mus mnohem vc umt zakldat a lzt bez jitn. Absurdn - zatenk toho mus umt vc ne trnovan lezec.
Te ke vhodnosti tern - to je jist pravda. A, bavme-li se o teoretickm dojiovn, nejsp nikdo neprosazuje kobercov dojitn kadho smru po metru, jako je to na stn. Abychom se nepohybovali v njak mlze a vyhnuli se obviovn z vytven pekliek na skalch, zkusm njak ucelen nartnout, jak bych si pstup k dojiovn pedstavoval:
Opustit dogma "prvovstupce navdy uruje podobu cesty". Prvovstupci pat slva a obdiv za to, e byl prvn. Ale stejn jako dnes mlokdo jezd Fordovm automobilem, i Wrightovm letadlem, nen dvod lozit ve jako ihula. Prvnm pelezem se cesta nestv majetkem prvovstupce. Stv se odkazem prvovstupce ostatnm lezcm. Odkazem, kter maj souasn lezci prvo rozvjet a pizpsobovat aktulnm potebm lezeck veejnosti. Tm se uvoln prostor pro dojiovn starch cest, kter by se ale nemlo dt anarchisticky ani kobercov. Lb se mi filozofie, kterou jsem etl v souvislosti s dojiovnm tatrnskch klasik Tatarkou: dojiuj se cesty pkn a oblben, kter zrove nejsou objektivn nebezpen (nap. pevn skla), a tedy nedochz k "nalkvn" nezkuench lezc do nebezpench vstup. Zrove by se dojiovn tkalo zejmna mst, u kterch je stvajc jitn objektivn nebezpen (fakt nechpu, jak je mon za "zajitnou" cestu oznait nco, kde je druh kruh tak vysoko, e hroz pd na zem) i nemon. Dojiovalo by se na nvrh lezc po schvlen OVK tak. Schvlovn OVK by, narozdl od dneka, nespoivalo v posuzovn, jestli to tak prvovstupce chtl, ale jestli by tern nadmrn neutrpl, a dbala by o zachovn rozumnho pomru mezi sportovnmi a tradinmi cestami.
Vbec netrvm na tom, aby se njak horenat odjiovali psky. U vbec ne rzn Hrubice a kokonska, kde je skla mkouk. Ale vyt m, kdy ve "sportovn" oblasti lovk tverky a ptky leze na free - pokud je to sportovn oblast, mly by lehk cesty bt odjitn jako tk. Podobn by mla bt odjitn msta, kde je jitn znemono administrativn - tam, kde se dv pouivaly skoby (rzn jizerky, vysoiny, Rabtejny, Plavy - tam vude se mus lzt odvnji ne v dobch skobovn). No a pak by bylo fajn, kdyby bylo _rozumn_ dojitno pr hezkch cest v hezkch ternech. Jak jsem u psal - myslm, e kdyby bylo pijateln (ekneme po 2-5 metrech, dle oblasti a podmnek) odjitno takovch 5-10% cest na tvrdm kamen a 1% cest na ne-pln-mkch pskch vetn cest nejnich obtnost (3-6), vem pejiovam by to zavelo pusu a prostoru pro lezen by bylo pro vechny dost.
Jo a zapomnl jsem dodat, e by OVK, tak jako db a dbala by na udren dojiovn v rozumn me, mla by tak recipron dbt na to, aby prvovstupci zajiovali cesty s ohledem k lezcm, pro n jde o vrcholnou obtnost, nikoliv ke sv vlastn vkonnosti. Praxe, kdy vborn lezec provede prvovstup v jednoduch cest (3-5), kterou nezajst, protoe on sm to nepotebuje, a nikdo jin to p onm udlat nesm, je len.
dk za reakci, odpovm pozdji, je toho hodn, s nm sten souhlasim, s nim ne a pozdji vysvtlim pro. een by nkde byla (a neexistuje jedin sprvn), nkde nejsou teba, sta kdy se lidi budou ochotn trochu informovat a pochop, e tak jako z bnch okrsek nem smysl nebo nejde udlat dlnice nebo rychlostn okruhy, podobn z vtiny psk nejde nebo nem smysl dlat sportovku nebo pokud jo, tak to pod bude trochu jin sportovka a pjde to fakt jen nkde.
Tak to je teda pkn blbost. U ns na Adrpasko-teplicku je sice menina cest odjitnch ale v tom lenm mnostv cest je to furt stran moc cest. Kdy k tomu pite cesty kde hroz pd kter ale za dnch okolnost nebude fatln, tak se ti mnostv cest jet zvt. Co je pravda, e odjitnch cest lehch ne VIII je tu jako afrnu.
luki, nemly, protoe m bude tahle civilizace bezpenj, tm vc budou mt lidi potebu z toho bezpe vystupovat a testovat sv hranice a monosti.
Kdy k tomu pipotu, e posl generace kluk vlastn ani nebyly na vojn...
:)
Hlavne, ze jsi se stihle pochvalit, jak jsi mel peknou dovolenou :) Nicmene pointa ti unikla.
Tak ti to jeste prerikam. Kazdej z tech sportu ma tendenci riziko eliminovat. Pokud by platila parelela, kterou navrhujes, pak by jsi mel pisky uz po metru prejisteny. Nastesti to tak neni.
Je to prave riziko fatalnich nasledku padu,
co dela z piskariny jinou disciplinu.
jo, te jsme byli s rodinkou na alpskm vandru. jeden takovej pechod sedla byl oznaenej jako "schwere bergweg", a obecn bylo dost snhu, msty strmho a po rnu dosti tvrdho. mla by se ta znaen cesta a) edn zavt, b) opatit ocelovm lanem (ve vce rovnch nebo ve vce variantch pouitelnch podle aktulnho stavu snhu), nebo si m kadej kdo tam lze vyhodnotit podmnky a sv schopnosti, a vzt podle vahy motyky a tictku lana pro dti a v ppad pochybnost to vas otoit?
tomuhle jednostrannmu pohledu pece sm neme vit, nato o nm pst? Pokud tu jsou lezci, pro kter hodnota zitku spov i v pekonvn sebe sama po psychick strnce, nejen pohybov a vkonnostn, tak nen dvod je shazovat a dlat z nich partiku blb a sebevrah.
ponechme u stranou ty esk speciality sejmout vechno o em si neumme pedstavit, e me fungovat - a tud to dle ns ani nem prvo na existenci.
Dotaz: kolikrt jsi, Geo, na psku lezl za nkm aspo trochu zkuenm? Zjevn toti nev, o em mluv, a to nemyslim nijak ve zlm.
Jedna vc je vlastn, bohat zkuenost (navc i na psku jsou leckde davy, a rozhodn to neni dky tomu, e je mezi nmi tolik borc nebo sebevrah), druh je pochopen podstaty vci, kter souvis s akceptac filosofie toho, co cel svt uznv jako tradin lezen (lezen po vlastnm).
...nehled na to, e a te mi dolo, e se jedn o prvn cestu, kterou jsem si kdysi sm vythnul na psku. Je to poloen cesta pln spr a dr, ped kruhem se narovn bl do kolmice, nicmn pod je tam lehce poloen. Cestou jsem si tehd zcela nezkuenej zaloil spoustu smyc, i njak hodinky byly, u kruhu a nad nm je poteba trochu ladit balanc, ale neni tam dn zrdnost.
To cel nepu proto, abych snioval rove lezeckch schopnost kohokoli (sm lezu prd), jen povdm, e ei o dojiovn jsou specieln u thle cesty prost mimo.
Tady jsou veker ei o nenvisti v lezeck komunit velmi smutn. lnek je o smrti mladho tty. Doufm, e se zde a na vyjimky vyjaduj trollov. Uvtal bych spe komente, jak pozstal manelce pomoct.... et, kdy kad lezec pole to, co stoj mal pivo....
Vim e by tohle uvtala vtina z ns a teba k tomu asem dojde. Je to nejsp na irm okruhu pozstalch, jestli se k tomu budou chtt njak trochu vyjdit a nco takovho podniknout. Dosavadn diskuze tomu zatm snad nijak nebrn.
Jinak k tm diskuzm: tak to tu prost chod, nkomu se stane nehoda na psku a hned se k tomu vyjaduje spousta lid, kte na psku nelezou a ani o tom nic nev...a ostatnm to ned a zanou s nimi diskutovat. Pokud se to dje slun (co se tady a na drobn vjimky zatm dje), asi se to d respektovat. JirkaS by sice u podobnch lnk mohl nastavit diskuzi pouze pro registrovan, ale zase by tm pdem teba nenapsali koment lidi, kte o nehod a astncch vd nco vc, tak je to holt na kadho svdom.
Ja si to nemyslim. Protoze to delaji na ukor ostatnich, zabiraji zbytecne tereny, tedy ostatnim (napr. tem, co to chteji vice zajistit) ubiraji moznost se zase realizovat v te jejich veci.
Pisky nepatri jen nejake male skupine lezcu, dokonce vubec nepatri lezcum. Tak si to doprdele tahle mala skupinka tak urputne narokuje, ze to musi byt presne po jejich?
Top jsou pravidla, kter tady zavedl u Fehrmann a lezl podle nich Schuster. Vtinu z toho pevzalo bhem nsledujcho vce ne stolet sportovn lezen a tedy i Ty. Je to podobn, jako e v t sam dob pravidla fotbalu sem dovezl Guth-Jarkovsk a lyovn Rssler-Oovsk a nic moc se na nich nezmnilo.
Ne, ze by tva odpoved byla nejak moc k veci. Ale ... predtim se lezlo na piscich v okovanych botach. A pri pocatcich tech pravidel ktere zminujes, se lezlo s konopnym lanem, rozhodne ne v lezeckach, atd. Tato komunita si zrejme osvojila jen update v tom, co ji vyhovuje, v tom ostatnim stale vehementne vnucuje ten svuj postoj na ukor tech ostatnich.
Aby bylo jasno, netvrdim, ze ma byt to nebo ono. Jen mi prijde legracni, jak tam extremne mala a pro vetsinu lidi uplne nezajimava skupina, se tak hlasite snazi vnucovat vsech ostatnim ten svuj "jediny spravny" pristup.
Kuba mluvil k veci, ze ho nechapes je spis tvuj problem. Vychazi to z toho, ze nejspis nerozumis piskovcovemu lezeni.
Ale nevadi, zkusme chvili diskutovat po Tvem, odpovez mi prosim na dva jednoduche dotazy:
Co navrhujes jako idealni reseni?
V cem se lisi cesky/sasky piskovec od toho ktery je treba v Coloradu a jak se na nem leze a jisti?
Staci kratka odpoved, par vet.
"...pravidla, kter tady zavedl u ... vce ne stolet"
A o to prv jde - jsou to pravidla, kter zavedl "u" ped vce ne sto lety a dodnes se na nich dogmaticky trv. Sportovn lezen (zejmna v zahrani) tato pravidla dvno neuznv. Konkrtn zejmna u ns nejvce dogmatizovan zkaz pidvn jitn nad to, co pouil prvovstupce.
Ne, nen to podobn s lyovnm ani fotbalem. V lyovn se velmi db na bezpenos. Nejen v podob vybaven lyae, ale tak pi pprav trat. Modern lyask trat maj stovky bezpenostnch opaten, a u jde o zvodn trat, nebo o rekrean trat vetn nejn힚ch stup obtnost. Tot plat pro fotbal - hri jsou povinni nosit ochrann prvky, hit maj povinn bezpenostn parametry. To jenom esk skaln lezen je jedin masov provozovan sport, kter aktivn vystupuje proti vy bezpenosti. I vyloen adrenalinov sporty (bungee jumping, skoky padkem, paragliding, autosport) se riziko vnch zrann a smrti sna eliminovat v me odpovdajc technickmu vvoji. esk skaln lezen ne, tam je bezpenost sprost slovo. Kdo nechce riskovat zdrav a ivot, nem u ns na skly prvo.
No, je to jednoduchy: Cim vic jisteni na pisku, tim se pisek vic intenzivnim lezenim znici.
Krom toho snad nikdo nikoho nenuti lizt na pisku. Nechci lizt na pisku, jdu lizt jinam. Nechci lizt vubec, jdu si cist knizku.
Ano, to je sice pravda, cim vice odjistena cesta, tim vice se leze a nici. Kdyz si vemu skalak, ktery znam nejlepe. Tak ono se par odjistenych cest najde, kde by nemela hrozit podlaha a taky se lezou furt dokola. A jsou mrte oslapany. A pak je otazka, jestli chceme mit 30 vojetejch cest nebo mit rozlozenou zatez po cele oblasti. Ono pocet lezcu je a bude furt stejnej co se na ten pisek vydaj. Respektive pocet prelezu za den bude stejnej. Jedina otazka je, jestli OVK uprednostnuje nizke desitky zdevastovanejch cest nebo vetsi rozlozeni zateze napric oblasti.
Potom je taky kapitolou samo o sobe, kdyz borec veme do cesty nekoho, kdo na to nema a ten se tam pak houpe a kope nohama kolem sebe. Ale s tim se asi nic systemove delat neda.
Na psku se prost skoro nedlaj sportovky, aby tam nelez kadej trotl a neojela se skla. Je to tak v Sasku a echch, u na Morav vymkli a ty jejich pskov kvaky jsou sportovn zajitn. Kadej to v a kdy se Ti to nelb, tak jdi na pekliku n. na fotbal. Urit ale je pr cest, kter by chtly dojistit. Je to smutn, ale tohle se stane i mistru pskai. Mon by mla mt ta cesta hvzdiku i vykink, ale u se na ni moc nepamatuju.
1. Moravsk pskovce nejsou pskovce, ale slepenece zdnliv podobajc se eskmu psku...(jistilo se tu skobama i elezem jet pr let zpt...).
2. Jsou tu i cesty ve kterch bys ml hnd gat, kde hroz zem v tkch pasch.
3. Moravsk pskovce jsou cvin skly, kam se jezd s novkama, "kad instruktor si opravdu peje nkoho v kurzu zmrzait nebo zabt" (pro nechpav ironie..).
Argument nien skly by byl relevantn, pokud by se pskovcov lezen neprovozovalo v chrnnch oblastech na zklad vjimky, pokud by sami pskai dodrovali pravidla typu zkaz mg., zkaz lezen mimo vyhrazen obdob, a zejmna, pokud by pskovcov pravidla byla nastavena opravdu ve smyslu etrnho zachzen se skalou, co nejsou - napklad povinn vrtn jistn pi prvovstupech z lezeck pozice je ke skle mnohem mn etrn, ne zakreslen msta pro jitn z lezeck pozice a nsledn vrtn ze slann. Takto jde pouze o optovn hjen si vlastnho elitnho pseku.
V R se obecn vbec nedlaj sportovky. Respektive ano, dlaj, dlaj se na novch skalch. Dve lezen skly jsou pro sportovn lezen tabu, co ve spojen s mstn dlouhou lezeckou tradic znamen, e jistn v drtiv vtin lezekcch cest v R nen sportovn ani zdaleka. U krajinov zajmavch oblast a zejmna lehkch cest (3-5, ale zhusta a tak do 7) je to jet markantnj - zatenk je v R nevtanm tvorem, co potvrzuj i zdej komente. Hezk oblasti typu pskovce, Vysoina, Svatoky, vtina vltavsk uly, Rabtejn, Boe, cel moravsk pskovce a dal a dal nemaj v nzkch obtnostech prakticky dnou sportovn odjitnou cestu (i "sportovn" Moravsk Kras m v obtnostech pod 7 dlouh ady cest, kter si mohou o sportovnm jitn zpadnho typu nechat leda zdt, namtkou prakticky cel Heben). lovk m co dlat, aby nael alespo takov cesty, kde nehroz podlaha u klovch mst.
V zahrani dvno pochopili, e lezen je sport, ktermu se oddvaj i lid, kte jej chtj pet. Kte nedosahuj vysokch atletickch ani morlovch rovn, tedy nedv smysl je srovnvat se pikovou rovn dvnch prvovstupc, a nem tedy ani smysl chtt po nich lzt stylem a v podmnkch prvovstupc. Proto jsou v populrnch - hezkch - oblastech pejiovny i star cesty, vetn hor (i v Tatrch byly nkter star klasiky dojitny borhky na tandech, nkdy i postupovmi). U ns je to naopak - hezk oblasti jsou uzaveny pro elitn klub lezc, kte si svou vlunost zkostliv chrn, ani by chpali, e jenom dky t mase lezeckch "nmand" maj svoje vjimky pro lezen v chrnnch oblastech, maj svoje modern lezeky, modern lana, modern vazky, hospody v lezeckch oblastech (to bylo breku nad zavenm Koupkem, pro asi skonil?!).
S Tvm pstupem by tady z pskovc, vpenc atd. za pr let nic nezbylo. Proto jsou na psku tak psn pravidla (a u ns jet oproti Sasku zmken), aby prvovstupy nedlal ze slann kadej nmand a nelezl nabuenec z fitka. Novci maj holt smlu, mus se dlouho uit, je to nronj sport. Dej si radi koktejl na baru, ale bacha na omrzliny...
Dkuji, dokonale jsi demonstroval m slova, vetn pihozen osobnch invektiv pro podporu svch dogmat. Neopomnl jsi ani prokzat dogmatikm vlastn problm s pochopenm psanho textu ("vrtn jitn ze slann" vs. "dln prvovstup ze slann"). Opravdu jet jednou dky, dl sv li est.
v o tom kulov. napklad cel srbsko je klasick oblast, kter se pejistila a dojistila pro sportovn lezen. to sam ve svatm jnu a dalch oblastech eskho krasu
To teda kec, to nen pravda, tam jsou furt vrady. Dojistilo se pr cest, co se stejn lezli. A ty, co se nelezou, protoe tam nic nen, se nedojistili, p se tam nmand Martan neml, jak dostat, protoe on vyleze maximln 7ku a na Srbsku vylezl hovno...
Maran nen sprvce oblasti, aby to musel dojiovat. Vrad je tam pomlu a nelezou se. Hezk cesty jsou dodaten dojitn. Jedinou cestou bez jitn a monosti zajitn povl je ern talr a to je skvost, kterho by byla koda.
Pedn, toho kluka v Ostrov je koda. Koment k Srbsku rozesml. Na pejitn cest v Jnu se v poslednch letech podleli hlavn lezci co tam cesty dlali, tak jako tak postupn dojde k tomu, e starch skob bude na vech skalch ubvat, protoe to nen udriteln, ano charakter tch cest se mn, to m i sv nevhody.
Co je hezkho na shnilch skobch? Nezapome, e prvovstupce je ml erstv zatluen, tak odhadl jestli dr nebo ne. Tj. v souasnosti bys to musel minimln dotlouct abys vdl jak zvon = pr pelez a je po skob. Tyhle staroitnosti by se mnit mly, pro zachovn morlu teba bh ze 4mm drtu abys tomu nevil a bl se do toho spadnout :D, pitom by to vydrelo destky let. A kdo chce lzt s rizikem podlahy tak me slo, od shnil skoby to a tak daleko nen, ta je jen psychick berlika a v ppad pdu prser stejn jako pi slu..
JD: odepsal ti s humorem, nedomlej si do jeho odpovdi vci, kter tam nejsou a hledej v nich sp hlavn pointu :-))
Na psku se slauje jen tam, kde lano pi stahovn nede sklu, jinak jsou skly sam rha, a to nkdy teba tak hlubok, e tam narve celou dla.
Proto se nedlaj cesty ze slaen, ale odspoda.
A jasn, je to i t잚, take pak jsou na to ti lidi i hrd, ale hlavn dvod je, e to prost jinak nejde. Specieln tam, kde jsou pevisy, tam bys mohl lanem naopak odjebat teba i klovej chyt.
Peti si prosm ten megaelabort, co jsem Ti odepsal v, snail jsem se tam vysvtlit snad vechno...a jak vidim, i tak se jet pr dalch bod k diskuzi najde.
Napt doporuuju diskuzi vst ne stylem: ty pravidla jsou blb, protoe...
ale radi to vymnit za: tohle pravidlo mi pijde blb, vysvtlete mi nkdo v em m smysl.
Je to rozdl a mon bude vnitn pstupnj se nco dozvdt a obohat to tvj pohled na pskae coby egomaniaky o mnohem vt skupinu obyejnejch lezc, kte si vybraj rozumn cesty a jsou to upln normln slun, nesobet lezci jako kdokoli jinej.
Zvren rada: zajdi do t sprvn hospody, v dru je jich vc, v Labku na levm je to Kost...v kad oblasti njak je. Tam se zkus poptat na njak pjemn cesty pro zatenka nebo se zkus pidat k nkomu po rnu aby ti aspo pod sklou vyradil co kam zaloit a nevynechat...nebo jet lp si to zkus za nkm vylzt na druhm. Takhle do toho la vtina lid, co se na psku nauili lzt. Vtina lezc se rda pochlub s tm, e doke poradit a vtinou neni problm si z nvtvy odnst seznam pti, deseti, dvaceti cest, kter se daj na pohodu lzt i pro lezce, kterej na stn tah estky.
Posly, pe ukrutn kraviny. Dra po zavrtvku je nicotnej problm proti tomu, kdy cestu vojdj stovky lid. Je se podvat do Skalku, do Tis etc.
Poet jitn v cest je vyjdenm vle prvovstupce, jestli to chce zmnit, udlej si vlastn cestu.
Zbytek je dojmologie a uplakanost.
Dora do Aussigu, zamstnm T na pejiovn sportovek :-)
Jene kdy se podvm na jmna chlap co ty cesty tehdy vrtali - z naeho regionu teba Koka, Zdenk Studnika, Ilja pitlsk, Mocek, Cikn, z nov generace Alberto, Tom ada, tak nikdo z nich na tch skalch nezaval.
Bu zahynuli v Alpch i jinde, nebo ij dodnes.
Take bu to byli (jsou) pni lezci a u dky njakmu respektu k tomu s m a v em do toho li bych se radi zamyslel jak bejt stejn dobrej, anebo bych si soudn piznal, e na to ty vlastnosti nemm a el dlat nco, na co mm.
Netst a smoln dny se ale nevyhbaj nikomu, bohuel. Viz Jirka Slavk.
Pejiova rezav, ale nedojiovat, prosm.
A a je smolnch dn co nejm.
tenhle "nonsense" je jedin co chrn pskovcov oblasti o njezdu kokot z umleckejch stn kde pes zimu nacviej njak prsky a pak jdou hoblovat ven.za pr sezon by tady nebylo z psk nic.taky sem byl dve za dojiovn ale njak sem to pehodnotil a zaal lzt to na co si vm nebo co mi porad nkdo zkuenej.nechci se rouhat spadnou se d vdy a vude,ale psek je teba chrnit pro dal generace a nen nutn aby na nm lezl kadej.neni v tom nic ego nebo tak, samotn podstata toho materilu nepedpokld to aby se z pskovcovejch oblast staly cviit.
St.: bohuzel pises nesmysly, zjevne potrebujes doplnit lezecke vzdelani o tradicnim lezeni nejen na pisku. Muzes mrknout do historie, ale neni to nutny. Taky doporucuju exkurzi na nejaky hodne lezeny lehky piskovcovy cesty, abys videl co skala snese a co uz nesnese bez nasledku.
Re: Na pisku se proste leze jinak a musi to tak byt
09:12:23 27.07.2019
Koukam, ze si tu nekdo nekdo narokuje patent na rozum :)
Btw. manipulativnimi tvrzenimi typu "bohuzel pises nesmysly, zjevne potrebujes doplnit lezecke vzdelani o tradicnim lezeni nejen na pisku" se rovnou diskvalifikujes s diskuze.
Re: Na pisku se proste leze jinak a musi to tak byt
13:30:07 27.07.2019
Chpu e ti to tak me pipadat a neberu ti to.
Na druhou stranu je mon, e mi je u zdele njakej patent i manipulace a prost mm jen ochotu nkomu nco vysvtlit. O kus v jsem se rozepsal fakt hodn, nejdel diskuzn pspvek, zkus na to mrknout a jestli ti nco nebude jasn nebo bys nco rozporoval, klidn se zeptej, jsem ochotnej diskutovat, kdy to bude k vci. Inicily nebo jakkoli znaka jako podpis zpehledn diskuzi, ale neni to podmnka.
V prve rade se jedna o velmi smutnou udalost, ktera se muze stat komukoliv z nas, co lezeme a je irelevantni na jakem materialu. Snad se dovime podrobnosti ohledne objektivni priciny padu, abychom si mohli pripadne vzit ponauceni. V clanku se pise, ze lezec mel poraneni hlavy, coz bych predpokladal je hlavni pricina nasledne tragedie. Lezl s helmou ci bez ni? V pripade ze bez helmy, byly ci nebyly by nasledky s helmou tak fatalni? Skoda zivota! Uprimnou soustrast pozustalym. RIP.
RIP. Hodn sil pozstalm. Stt se to me kadmu. Sta podcenit nutnost dkladnho jitn, chvilka nesoustedn v "lehk" cest, me se vylomit "tutov" hrot... Dokud nkdo z aktr nebo svdk nenape o jakou lo cestu a jak se udlost sebhla nem cenu o pinch netst spekulovat.
To je tk generalizovat, na skly si tak njak pilbu sp beru, ale lezen na psku je pro vtinu z ns tak njak vc o t svobod, kdy se nectm patn, tak ji nechm dole. Kadopdn jsem vdn za kad den na psku, kter jsme si uili na psku ve zdrav a tm se na dal.
Byl to velice dobr kluk a j amatr si nemyslm, e by do toho neel, kdy by si nebyl jist. Je mi lto rodiny kterou znm a vech blzkch hlavn manelky a dt. RIP Martine
Velice smutn zprva. Upmnou soustrast pozstalm. V sobotu rno jsme pi pjezdu do Tis vidli proltnout vrtulnk...doufal jsem, e to dopadne dobe. Bohuel :-(.
Prosm, vte njak pesnj informace? Nechce se mi vit, e se vytrhl kruh.
Velice smutn zprva. Upmnou soustrast pozstalm. V sobotu rno jsme pi pjezdu do Tis vidli proltnout vrtulnk...doufal jsem, e to dopadne dobe. Bohuel :-(.
Prosm, vte njak pesnj informace? Nechce se mi vit, e se vytrhl kruh.
Ahoj,
nevytrhl se kruh, ale smyky ve frekventovan cest Slunen stna na pik. Myslm, e by bylo slun, aby vzhledem k okolnostem byla diskuse zde na lezci pietn. Rodin upmnou soustrast.
Lezl jsem ji loni, uz ne jako zacatecnik a smyce se tam zalozit daji a podlaha by hrozit nemela. Asi bych ji nedoporucil uplnym zacatecnikum, ale zadna vrazda to taky neni. Pokud si vzpominam nejtezsi pod a nad kruhem, ale pod kruhem hodiny nad kruhem je to jen par kroku.
No nevm, zda se do tto cesty zrovna daj dt smyce. Jedna je v 5 metrech, to je tutovka, pak je spra docela oteven, nco tam d, ale pd to nechyt, pak jsou tam jedny mal hodiny, pak takovej krok po kulatejch policch k velkm hodinm, ale to u jsi v 15 metrech. Od tohoto msta se to pak d dobe odjistit a nahoru a podlaha by to nemla bt. Tahle cesta ne o zkuenostech a technice je spe o morlu.
To mi moc nesed. Nejbli VIIb jsou vlevo za hranou Bakali, tam se nemohl dostat. Navc tam od slaku lano nehod. Musel by vlzt do Plen arodjnic VIIa vpravo a to je v tch 15 m poloen chok, kter se napm a nad kruhem a tam je to teda bouldk. To mu ten traverz nkdo vyradil, nebo jak se tam dostal?
Mly by bt stanoveny minimln poadavky na zajitnost cest. Absolutnm minimem, je poadavek, aby cesty na kterch opakovan dojde ke zrann byly dojitny.
Nezkoumat piny, kdy je to opakovan, dojistit.
To se bude tkat jedn, dvou cest v oblasti. Na vybt toho zbyde dost.
Ty ani nikdo jin nemte prvo chtt po nkom dojiovat cesty. Charakter cesty je ist na volb prvovstupc, kte cestu dlali. Je to jejich dlo a vdy bylo dobrm zvykem tento fakt respektovat a nemnit poet jitn. Bohuel mm strach, e pomalu pichz doba, kdy se z horolezectv vytrc pvodn hodnoty a vtinov nzor zastv skupina pseudolezc, kter vzela z umlch stn a kaz horolezeckou morlku. Horolezectv vdy bylo nebezpenm sportem pro zkou skupinu fyzicky a psychicky odolnch jedinc. Dnes leze kad druh blb, ktermu sta, e v, jak se cvak expreska.
Navc povauji za siln arogantn chtt po nkom dojistit cesty. Kde si mysl, e jsi? Na uml cest, kde o povolenm chytu informuje obsluhu a ta zd npravu? Pokud chce bezpenou cestu, nakup materil pro jej vytvoen, udlej si ji a pak si ji lez. Bude to tebou udlan cesta a zbytek lid by ji ml tolerovat
Vo, to snad nemysl vn, rozumm tomu, kdy se zmn monost prodnho jitn a jeho pouit by bylo nebezpen, v tu chvli je nhrada za fixn oprvnn. Ale dvat obecn poadavky na minimln zajitn je nesmysl. Na sklu leze dobrovoln, nikdo t k tomu nenut, je to tvoje svobodn vle a ty nese riziko z toho vyplvajc. Pokud se ti to nelb tak hrej teba achy nebo prtej kuliky. Lid jsou m dl tm vt tupouni(to plat obecn), ale to neznamen, e se jim ve mus donekonena pizpsobovat jen proto, aby si mohli uspokojit svoje ego.
Ty ani nikdo jin nemte prvo chtt po nkom dojiovat cesty. Charakter cesty je ist na volb prvovstupc, kte cestu dlali. Je to jejich dlo a vdy bylo dobrm zvykem tento fakt respektovat a nemnit poet jitn. Bohuel mm strach, e pomalu pichz doba, kdy se z horolezectv vytrc pvodn hodnoty a vtinov nzor zastv skupina pseudolezc, kter vzela z umlch stn a kaz horolezeckou morlku. Horolezectv vdy bylo nebezpenm sportem pro zkou skupinu fyzicky a psychicky odolnch jedinc. Dnes leze kad druh blb, ktermu sta, e v, jak se cvak expreska.
Navc povauji za siln arogantn chtt po nkom dojistit cesty. Kde si mysl, e jsi? Na uml cest, kde o povolenm chytu informuje obsluhu a ta zd npravu? Pokud chce bezpenou cestu, nakup materil pro jej vytvoen, udlej si ji a pak si ji lez. Bude to tebou udlan cesta a zbytek lid by ji ml tolerovat
Jirko, mylenka pkn, ale bohuel mimo. Zjisti si nejdv nco o dvodech raz na tch cestch, pak teprv zapojuj selsk rozum. Bez informac se nejde rozhodovat a a zjist, e k vtin raz dochz proto, e lidi neumj...(dopl si, je toho vc, nicmn nejvc raz se dje pi slaovn)...uvdom si, e tomu zkrtka nepedejde, protoe to je do znan mry o lezeckch kvalitch jednotlivc, a pedevm o urit informovanosti rznho druhu.
Nahoe jsem se dost rozepsal (ale nejenom j), me si to prost, opakovat se nebudu, mm sv povinnosti.
...a samozejm i o nepozornosti, dky kter lovk nco pehldne a pak je najednou pozd (zaloen/nezaloen lana, msto pro zaloen tutovho jitn, msto, kde zabloudil z lehk cesty do tkho boulderu atd.).
Na webu NaVylet.cz objevte pestrou paletu turistickch cl a tip na vlet nap celou eskou republikou. Nechyb ani oblben lezeck oblasti jako esk rj s pohdkovmi skalnmi vemi i dramatick Labsk pskovce, kter lkaj dobrodruhy i horolezce z cel Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Mladmu horolezci v Ostrov nedaleko Tiskch stn se dnes dopoledne zejm pi pdu vytrhlo z pskovcov skly jitn, spadl z vky asi patncti metr.
Zdroje: 
Ano, iv!