Druhý zářijový víkend se v Insbrucku vyznačoval zvýšenou hustotou výskytu horolezeckých osobností světa. Důvod byl prostý. Vůdčí osobnosti horolezeckého sportu uplynulého století, současná lezecká špička horského lezení a zástupci horolezeckých organizací diskutovali v rámci kongresu o budoucnosti horolezeckého sportu v horách v několika tématech. Výsledkem kongresu je \\\"Tyrolská deklarace\\\", určitý souhrn, kodex k provozování současného alpinismu.
V OS v sobotu skončil Mráza skutečně až čtvrtý, ale bylo to podle nás v technické chybě ve výlezu ze stropu do převisu. Zamknul se tam a pak už asi nepřehodil hohy na druhou stranu jak to udělala většina vostatních. Jinak sílu má fakt Mráza jak cip! Šel tam oproti ostatním fakt dost napohodu. Dokonce tam našel pod stropem na rohu takový dobrý vodpočinkový místo, který nikdo jinej nenašel!!! Takže to by byla sobota.
V neděla ráno sa šla pracovní RP cesta. Tu dal Mráza jako jedinej TOP. Cha
Deset z jedenácti předpovědí zaručovala tři dny deště, jedenáctá měla v sobotu namalované mráčky bez kapiček. Tomu jsem rozuměl, Vankista taky potřeboval vypadnout, tak se jelo.
Po červnovém skákání zády na kládu ze slanění jsem se konečně dostal zase do Labáku. Zde je pár postřehů. Tomáš Sobotka a Ondra Beneš pokračují ve výrobě cest a založili si na to fabriku Žleb company. Z těch těžších cest zmiňuji Game over na Trůn za Xb RP, kde volný megablok bohužel ukončil hru dříve než si tvůrci přáli. Hra asi skončila i na Trůnu, kde už nezbývá moc prostoru. Labe kleslo, takže Vodní svět Xa RP (viz. databáze na Lezci) zůstal jen na Černém Petrovi. Na pohled vyzývavá linie odb
Všechno pro nás pět fakticky začalo 15. července 2001 v 9,35 hod. odletem z pražského letiště. Po měsících diskusí a plánování míříme do taky ruských hor, které pojmenovali Kavkaz.
Miluju písek. Zajíždím tam často a rád, i když to z Ostravy není kamkoliv příliš co by kamenem dohodil. Většinu českých pískovcových oblastí už mám slušně zmapovanou a tak dozrál čas konečně zajet i do Saska. Byl jsem tam už několikrát dříve, ale vždycky jen na čumendu, když nás v Labáku zastihlo deštivo. Nikdy jsem si ale neuměl představit, že bych ve zdejších obrovských stěnách mohl také já, obyčejný lezec, působit. Teď jsme si ale konečně vyhradili týden výhradně na Sasko a vyjeli jsme. Čelda
Často jsme jezdívali kolem a dokonce i několikráte poblíž spali. Většinou jsme však spěchali za levandulovou vůní vyhřátého jihu a vlastně ani nevěděli, jak hodnotné skály jsou doslova za dalším ohybem řeky.
Druhý zářijový víkend se v Insbrucku vyznačoval zvýšenou hustotou výskytu horolezeckých osobností světa. Důvod byl prostý. Vůdčí osobnosti horolezeckého sportu uplynulého století, současná lezecká špička horského lezení a zástupci horolezeckých organizací diskutovali v rámci kongresu o budoucnosti horolezeckého sportu v horách v několika tématech. Výsledkem kongresu je \\\"Tyrolská deklarace\\\", určitý souhrn, kodex k provozování současného alpinismu.
Jednalo se o jednu z nejprestižnějších akcí konaných ve světě u příležitosti mezinárodního roku hor. Český horolezecký svaz reprezentovali Jiří Novák, Igor Novák a Radek Lienerth.
V úvodním ceremoniálu pronesli proslovy jak zástupci pořádajícího DAV a OAV, v kterých zazněly myšlenky zdůvodňující pořádání této akce, tak i zástupci horolezců. Své teze o současném pojetí alpinismu přednesli Reinhold Messner a Alexander Huber.
Reinhold Messner se dotkl především problematiky pojetí expedičního horolezectví a jeho etiky. Uvedl příklady, v nichž horolezci na Everestu stoupají kolem umírajících k vrcholu, a bez mrknutí oka na sestupu projdou kolem týchž osob, již mrtvých. Nadnesl otázku závodu slepých, jednonohých a jinak indisponovaných na normálních cestách a takřka úplné absence podniků s extrémní sportovní hodnotou.
Alex Huber se ve svých několika větách zaměřil obecně na etiku horolezeckého sportu. Užívání fixů, nýtů, sekání chytů, ale také rozšíření horolezectví mezi širší lezeckou obec a z ní v posledních letech i vyplývající otázky dojišťování některých tradičních a populárních cest. V neposlední řadě také nadnesl hledisko odpovědnosti horolezců k sobě, přírodě i budoucím generacím.
Úvodní večer uzavřela \\\"Symfonie hor\\\". Záběry Heinze Zaka byly ve svém jedinečném sledu a kompozici doplněny hudbou Petera Jana Mathého v provedení Evropského Filharmonického Orchestru. Myslím, že nebudu přehánět, když vyjádřím hluboký dojem, který ve mě, a právem se domnívám, že nejen ve mě, tato část večera zanechala. Následující večeře se nesla ve velmi společenském duchu, vzájemném představování a seznamování.
Sobota a neděle se pak vyjma sobotního večera už nesly pouze v pracovním duchu. V pěti pracovních týmech se diskutovalo na tato hlavní témata:
1/Riziko, odpovědnost a sociální chování - riziko a osobní odpovědnost horolezce, týmový duch a chování v horolezecké komunitě.
2/Speciální problémy v Alpské interakci - Horský vůdce a klient, pomoc, umírání a smrt
3/Přístup a ochrana přírody - Pricipy trvale udržitelného přístupu a sociální aspekty přístupu
4/Lezecká etika - styl, přejišťování a prvovýstupy
5/Horolezectví a ekonomika - lezení a média, sponzoring a reklama
V některých skupinách byla diskuse i velmi bouřlivá, ale ve všech případech velmi konstruktivní. Už před sobotním večerem byly znát první výsledky a tak se všichni nerušeně mohli věnovat večernímu programu.
Archivní diapozitivy z prvovýstupu na Brod Peak a Dhaulagiri promítl stále velmi vitální Kurt Diemberger a sklidil velký úspěch. Následující záběry Douga Scotta byly poutavé, ale bohužel jeho přednášce trochu chyběla ucelená koncepce a tak byla poněkud zbytečně dlouhá.
Závěr večera patřil Thomasovi Huberovi. Jedinečná multimediální \\\"show\\\" o prvovýstupech v Pakistánu na Ogre III a jižním pilířem na Ogre I. Vynikající záběry a sladění hudby a videa vtáhlo snad každého do opětovného prožití opravdu čistého sportovního výkonu který podal Thomas a jeho tým v roce 2001 v Pakistánu.
V neděli se ve všech skupinách dokončily debaty a odsouhlasilo znění jednotlivých článků \\\"Tyrolské deklarace\\\". Všichni členové kongresu pak v závěrečném společném jednáni odsouhlasili výtahy těchto článků a deklarace byla přijata. Jelikož se jedná o delší materiál, který jsme doposud ještě nezvládli kompletně přeložit, bude v plném znění dodán v nejbližší možné době. Už teď vám ale můžu sdělit, že zejména po stránce etiky obsahuje informace které se dotýkají snad i každého lezce a horolezce v ČR. Etika pískovcového lezení byla stejně jako přístup Britských lezců hodnocena velmi kladně a nedá se říct, že by někdo považoval, vyjma několika jedinců, naše písky za nebezpečný skanzen.
Uznání hodnot jiné kultury, nejen lezecké, a tolerance byly hlubokým základem všech rozhovorů. Možná i proto byla konference přínosem nejen pro nás všechny prostřednictvým Tyrolské deklarace, ale ještě hlouběji zasáhla ty, kteří se jí měli možnost zúčastnit.
Závěrem snad jen několik myšlenek některých předních světových horolezců, které v průběhu diskusí zazněly, snad jako návod na přemýšlení, než deklaraci uvedeme v plném znění i s komentáři k diskusím, jichž jsem se účastnil.
R. Messner: Budeme - li vše dojišťovat, jako např. i klasickou cestu v severní stěně Eigeru, nebo Matterhornu, pak musíme tyto stěny zalít cementem, protože jinak neeliminujeme pád lavin a kamenů….
P. Croft: Nebudujme na vrcholy dálnice…. Best style is FREE SOLO….
L. Houlding: Styl výstupu je víc než výstup za každou cenu…
I. Mc Naught: Lezení je svobodný a mnohostranný sport, vytvářejme doporučení, návod k čistotě sportu, ale nenařizujme jej….Tyrolská deklarace je návod, ne nařízení…
A. Huber: Bezpečnost začíná ve vaší hlavě….
Fatal error: Cannot redeclare getclientip() (previously declared in /aaa/wwwroot/lezec.cz/include/mainb.php:8) in /aaa/wwwroot/lezec.cz/include/mainb.php on line 24