Lezec - Zpravodaj

Co Karel Bělina zapomněl zatlouct do pískovců, to zavrtal do vyvřelin - tak by se s nadsázkou dala označit situace v jištění ve skalách na Ústecku. O borhákové revoluci na čedičových a znělcových masivech v Českém středohoří už na Lezci šla řeč v případě dobývání Rače-Hradiště u Habří před nedávnem. Dnes tedy zase něco z místního soudku - Studený masiv poblíž Povrlů. V městečku na levém břehu Labe mezi Ústím a Děčínem bydlí shodou okolností i sama Pískovcová fréza.

Ale nejdřív trochu čísel, kdyby někdo namítal, že revoluce je příliš silné slovo. Na deset až patnáct metrů vysokou skálu z pevného čediče vede 35 cest, které jsou zajištěny téměř stovkou (!) borháků a kruhů. Fixní jištění je i ve dvojkách a trojkách, a navíc - cesta vedle cesty, žádná zbytečná \"turistika\" jen kvůli tomu, aby si člověk vůbec zalezl. Neuvěřitelné.

Jaké výstupy Studený masiv nabízí? Je tu 12 dvojek a trojek, 6 čtyřek, 9 pětek, 7 šestek a jedna hákovačka jménem Hákovačka za V A0. Cesty dělali převážně Karel Bělina a František Žid. Čím lehčí, tím lze očekávat větší faunu a flóru. Od čtyřky výš ale už začíná pěkné lezení. Chyty jsou ostré, i když někdy sklopené do údolí, je tu i několik výživných spár, část masivu je mírně převislá. Kdybych učil někoho lézt, začal bych s ním tady.

Klasifikace je něco mezi Welzenbachem a UIAA - 1 až 6 bez mezistupňů. Obtížnost většinou odpovídá, i když u některých šestek je přestřelená (Hlavní pilíř je spíš pětka UIAA), u některých podstřelená (Netopýří křídla či cesta Štrapáce - to je minimálně za sedm UIAA).

Na Studeném masivu je lezení tak na jeden den a hlavně tehdy, když je vedro. Skála je totiž většinou ve stínu, protože je orientována na sever. Příjemný chládek občas zaplatíte hlodavým a bodavým hmyzem. Repelent lze doporučit nejen proti komárům, ale hlavně proti klíšťatům. Na nedalekém Kozím vrchu byl bohužel zjištěn výskyt klíšťat, která přenášejí encefalitidu.

Kudy tam: autem z Ústí po levém břehu Labe směrem na Děčín, vyjedete z města, minete po levé ruce skalnatý Kozí vrch a za ním z hlavní silnice zamíříte do prvního podjezdu pod trať na Neštědice a Mašovice. Neštědicemi pojedete asi půl kilometru až k odbočce, která míří doleva, zhurta do kopce a na Mašovice. Nenechte se zmást značkou slepá ulice, silnice je skutečně slepá, ale až po dvou kilometrech stoupání. Zkrátka po ní dojedete do Mašovic, což jsou dvě čísla a nic, asfaltka skončí a po polní cestě dojedete ke staré vodárně, sousedící s jakýmsi vysílačem. Tam necháte káru, dáte se po spádnici před louku a les do sedla, z něho doleva 100 metrů k východní patě Studeného masivu.

Můžete jít i pěšky z neštědického nádraží (trať 090 Praha - Děčín) po zelené značce. Kdo chce, může si vylézt i na Kozí vrch a kouknout do kraje. Na Kozí vrch vede v jižní stěně Bělinův několikadélkový výstup Zlatý důl přes 22 (!) borháků. K tomu se lze dostat výrazným kuloárem z vrcholu. V momentě, kdy dorazíte k převislému břehu, pod nímž se suťoviště, se dáte doprava a obratem se ocitnete u nástupu cesty. Je tu jediná, takže borháky, na které narazíte, patří právě jí. Podle průvodce se tu ale nesmí lézt, jde o chráněné území.

Průvodce a mapy: Lezecký průvodce Krušné hory, Střední Poohří, Českého středohoří, který vydal Horoklub Chomutov (1. vydání 1999, letos vyšlo druhé doplněné vydání - viz Montana 3/02 nebo oddílový web Chomutovských). Novinky ze všech tří oblastí lze nalézt na netu v časopisech CAO News - vydává CAO Děčín (mají chárismatického šéfa!) či Mantana (Horoklub Chomutov).
Na internetu najdete průvodce na stránkách Ládi Vöröse http://www.volny.cz/arbo/studenymasiv.html

Mapy: Pro Vaši ctěnou orientaci doporučuji mapu KČT č.10 České středohoří západ a rovněž i mapu ShoCart č.3 České středohoří, Děčínské stěny, obě v měřítku 1:50 000.

Knajpa: V Mašovicích nic není, za návštěvu ale určitě stojí neštědická hospoda U Kulaté Báby, která je přímo u přívozu do Velkého Března. Krmě výborná, pivo řízné, ceny mírné.

Berg Heil in Sudeten,
Papouš, Aussig

Studený masiv

čedičová Jura ve Středohoří