Dohodli jsme se s Honzou Zbrankem, novm pedsedou Komise nesoutnho horolezectv, e zveejnme dokument, kter jsem mu poslal ped valnou hromadou HS.
Obsah dokumentu jsem ji mrn nastnil pi naem pedstaven v prbhu valn hromady. Je to psan dosti narychlo, bhem jedn noci. Je to dosti neuesan, idealistick, naivn, chaotick, ambicizn a nakaliv. Je
to spe mj vlastn brainstorming, kdy jsem se snail penst mylenky z hlavy na papr. Doufm, e to obsahuje dost vc, ktermi by se komise mohla zabvat a z kterch by mohla ve svm dalm fungovn erpat. Zveejujeme to proto, e chceme co nejdve zapojit i ostatn, tedy nejen ty, kte ns bhem valn hromady oslovili, ale vechny oddly a jednotlivce, zajmajc se o lezen v horch.
Musm jet pedeslat, e j osobn lobuji ist za alpinismus, kdeto Honza je pedsedou komise, kde mus skloubit dohromady hory, skly, bouldering a skialpinismus.
Vm, e uveejnn text nikoho neuraz, e vs v dobrm nadchne a budeme vdn za jakoukoliv zptnou vazbu.
Pavel "Baa" Vrtk a Jan Zbranek
foto Maran, VH 2014
s Baovmi nzory a s vjimkou masovosti souhlasm a rd se pidm. Ovem s tm, aby se alpinismus provozoval souvis i osvta (jak co se te metodiky, tak ochrany prody) a se nechovme jak hulvti a to hezk zstane i dalm generacm
Sorry, ale tohle podle mne to prav nen. Dokument jsem peetl a vhrad k nmu mm pomrn hodn. Uvedu ti hlavn:
Vhrada prvn:
Mluvte tu o mylence aplinismu, o souznn s horami, novch hodnotch. A chcete to prosazovat komernmi prostedky a umle lkat masy lid z pekliek do hor? Vdy si to vzjemn odporuje.
Vhrada druh:
Alpinismus a mlde. Jak tohle chcete podporovat? V esku se alpinismus dlat moc ned, zbv tedy zahrani. Jak je vae pedstava, e nkdo v dnen dob vezme ciz dti a mlde teba do Rakouska na vysokohorskou tru? Nejedn se jen o organizaci, to je to nejmen, ale kdo si za dnench zkon a dnench dt vezme na krk odpovdnost? Sta mal nehoda s cizm dttem v aut a m vymalovno. A kdo to zaplat? Pi dodren i tch nejnutnjch zkladnch pravidel bezpenosti pohybu dt na horch se bude jednat o dost drahou srandu. Pochybuji, e na oficiln akci s dtmi si me dovolit to sam, jako kdy tam jede se svmi dtmi nebo kmoi. I na normlnm tboe jsou vedouc jednou nohou v kriminle, na skalch si to nedovedu pedstavit. Jak tohle chcete eit a prvn oetit?
A vc tet:
Pijde mi pln pochybn cel bod 4. To je pohled nadenho alpinisty bez jakkoliv sebereflexe. Alpinismus nen krlovsk disciplna, nen to rolls-royce. A ne vdy je nelezouc veejnost obdivovn. Existuje spousta lid, kterm alpinismus nic nek. Jak jsou mylenky alpinismu? Pedpokldte, e je lidi obdivuj, ale pro zajmavost jsem se na tyto mylenky zeptal ve svm okol a tm nikdo o nich nem ani potuchu. Pete, e chcete oslovovat lidi z pekliek. Napadlo vs, e peklika a hory jsou dv absolutn odlin vci, kter spolu ani okrajov nesouvis? Lidi chod na pekliku za sportem. Fitko, tenis, inline, stna... Chtj si zalzt, ne nkde courat a chodit po skalch a dlat vstupy. Kdy u na sklu, tak autem a pod, zalzt si a dom. A tm se dostvm zpt k bodu jedna - kdy chcete alpinismus propojit s komerc a dostat do hor peklike a zat ukazovat, jak je aplinismus IN, co se stane s tmi vaemi mylenkami alpinismu, o kterch pete hned na zatku? Kdo m sklony k tmto mylenkm, u si skly nael intuitivn. Pokud zanete tlait lidi do hor nsilm, protoe se o tom bude pst a bude to in, dn mylenky tam nikde nezbudou, bude to pak v horch jak lezen na Roviti za tepl jarn soboty.
Dokument je napsn hezky, ale mm pocit e na mnoha mstech vychz ze patnch pedpoklad (e lidi alpinismus chtj, jen o nm nevd) a e ada bod se vzjemn vyluuje (mylenky alpinismu versus komerce a bt in). Co m bt vlastn zmrem? Opravdu je poteba pilkat do hor kvantum lid bez njakho hlubho vztahu k nim? Z dlouhodobho hlediska to bude spe kodliv - jakmile nkde bude chodit vce lid, pibude tam komern zbavy, postav tam lanovku, udlaj cyklostezku...
Dokument beru jako sms mylenek nadenho a aktivnho alpinisty, kter by pro svj konek rd nadchl ostatn, ale njak mi unik smysl a a vznam, pro takto nsiln do hor dostvat lidi, kte o to ve skutenosti nestoj. Myslel bych si, e HS m sdruovat a pomhat tm, kdo o apinismus stoj. A tm se zde popsan vize zaobr pouze velmi okrajov, msto toho se zabv tm, jak zskat nov leny, kte o to vnitn teba ani nestoj.
Pokud jde o tu mlde, tak s Tebou zcela souhlasm. Mlde dlm u nkolik rok max do rovn skalek a je to (pi nejmen nehod) fakt o kriminl.
Ale jinak musm oponovat: v sociku uml stny nebyly a tedy lezci se realizovali na skalch a v horch. A nebyly z toho neeiteln problmy a ani dn davy v horch (pravda lezlo se tam podstatn vc ne dnes). Tak nevm, co Ti vad na popularizaci tohoto odvtv lezen - mm za to, e to jedin prospje horolezectv. Koneckonc kdy se podvme na Rakousko nebo Slovinsko, existuj tam vedle sebe skvl zvodnici na peklice a tak alpinist i skialpinist. Nevidm dvod, pro by tomu tak nemohlo bt i u ns.
Ten, kdo se realizoval lezenm ve skalch, je pln v podku. Jene tehdy zdaleka nebylo "lezc" tolik. J nenamtm nic proti novm lidem v horch, jen si nemyslm, e cesta formou komercializace a nboru novk na peklikch je sprvn. Mon, e na mench stnkch, kam lid chod z nouze, protoe nemaj kam jt jinam, je to ok, ale dt na Smchov nebo na BigWall nborov letk ve form "pojete s nmi do hor, je to pra", nepovauji za vhodn. Lidi by se do hor mli dostvat pirozen, teba prv pes horooddly, kam pivd lenov sv kamardy a zkladna se rozrst pirozen.
Ta vize je hrozn rozshl, pokud m za cl za kadou cenu z njakho dvodu v krtk dob ztrojnsobit poet alpinist, je v podku. Ale pokud bychom se bavili i pirozenm roziovn alpinistick zkladny a servisu pro alpinisty, byla by realizace tto koncepce dost drah, nron na lidsk zdroje a ani asov nronost jednotlivch bod nebude zrovna mal. Nkter vci mohou udlat fandov, ale teba body 2c a 2g by stly stovky tisc a profesionln zzem. Tato vize mi pipad jako pprava na profesionalizaci sekce, kde nkdo bude poadovat plat a statisce na svoji innost. Ale pak to m napsat rovnou.
Co se tyka rollsroyce, tak jmenuj ze skalniho nebo preklizkoveho sveta nekoho podobne znameho jako Hillaryho, Tenzinga a Messnera. U Messnera automaticky predpokladam, ze ho lide znaji spis kvuli horam nez kvuli skalam.
Co se tyka taboru, tak nevim jak na "normalnim" tabore, ale na skautskym tabore se udelala selekce (stredne rychle pisknutou morseovkou s nejakym ukolem), sbalily se veci a jelo se na kole na skaly.
No koukni se na to takto - kolik lid, kte si chod s partou zablbnout na pekliku do estkovch a sedmikovch cest zajm njak Messner? Nebo Hillary? Lezu u dost dlouho, pekliku i skly, ale teba tito lid mne nikdy nezajmali. Ale ten mj pspvek nebyl proti nim, jen jsem se ohraoval proti tomu vodu bodu 4. Napklad vty "Alpinismus je vemi obdivovan. Nelezeck veejnost uznv lezen hlavn z dvod mylenek a historie
alpinismu." jsou podle mne pln mimo. Obrovskmu potu peklik a hobk je njak alpinismum u zadku, chtj si jt hoku nebo pl dne zalzt a prothnout se. Lezen jako populrn sport v dnen form a dob umlch stn a skal typu Rovit/Srbsko nem s alpinismem nic spolenho, nem ani spolen zklad, ani spolen mylenky. Take proto nechpu, pro chce autor lovit nov alpinisty spoluprac se stnami a celebritami. Nevm jak vm, ale m prost mylenka alpinismu nejde dohromady s navrhovanm zpsobem jeho rozvoje, kter jde prv proti tm mylenkm.
No vak o tom mluvm. J to chpu a prv o tom mluvm. Lezeck veejnost, kter do hor jezd, ta ta jmna zn, i ty mylenky, cestu si najde a nevm, e by pro lidi, co do hor jezd nebo se o n zajmaj, byl pekkou nebo pomoc teba njak adres. A do nelezeck veejnosti, kter m lezen ist jen jako sport dnen doby, je zbyten ta jmna a mylenky cpt, nezajmaj je, nemaj k nim vztah a alpinismus je nezajm. A ani nen rozumn, se snait tyto lidi do hor dostat. Take mi prv nen jasn dvod vytvoen koncepce a dvod snahy o tak masov alpinismus.
sak je tam napsany, ze Baca lobuje za alpinismus, takze je to zamysleni nadseneho alpinisty a ne vize nebo koncepce. on chce nejdriv lidem ukazat vztah k horam a az pak je tam lakat.
No - nejsem ani peklik, ani alpinista, kdysi jen pr akc ve VHT. A nevm, pro iniciovat njak zvltn "aktivity". Prost to nechat bejt a dt tomu vlastn vvoj. Kdo m zjem, dl pekliku, kdo m zjem tak skalky, anebo akce ve velehorch. A ono se to samo protd. A pak teprve dt finance tam i tam, podle poteby. Zizovat nco seshora u vcemn pipomn zajiovat si trafiky pro toho i onoho. A o to vtina lenstva jist zjem nem....
Pojmenoval jsi to moc hezky, j to tak oste napsat nechtl. Ale pokud by se vize schvlila, je to prce pro pro dva lidi na full time job a k tomu jet tkou dotaci, kterou shrbne nkdo, kdo nech udlat dal webov strnky.
Te rno jsem si koncepci peetl znovu a pipad mi, e je to bu obrovsk naivita kombinovan s megalomanstvm, nebo pprava na obrovsk tunel a vyvdn penz ze svazu.
Mohl by autor jen strun nastnit, kolik by stlo vytvoen a drba t webov platformy, kter by umoovala, co je v dokumentu popsno?
A pokud by se autor rozhodl sem napsat, mohl by ozejmit, kdo, jak a za jakch podmnek by dlal vci a innosti uveden v tom bodu 2? Organizovat spoluprci se kolami nebo pednky, podat mezinrodn akce , zaloit a evidovat povinnou repre, zaloit enskou repre, spolupracovat s dietology a doktory... to nejsou vci, kter me dlat naden amatr a dobrovolnk.
Dky moc za vae komente a maily, co poslte. Dokument nen vize ani koncepce ani nic oficilnho, ale moje vlastn osobn mylenky hozen na papr (jak je napsno v vodu). Dost jsem se rozmlel, zda to zveejnit. Tenhle papr obsahuje npady a postehy bez priority a sebereflexe. Uveejnnm jsem chtl zjistit zjem o zmnu stvajcho stavu a vyvolat diskusi. Mm pocit, e lezc v horch ubv. Nap. namtkou jen v lt r.1981 se v Chamonix vylezlo 52 cest, z toho 6 prvovstup. To se te vyleze za deset let. Podvejte se do zznam o vstupech v t dob a dostanete pocit, kam se to lezen posunulo.
Ja to naopak ocenuji, do hor se postupne dostavam, vnimam to prave jako jakysi stupen v lezeni. Preklizka - skaly - hory. A vidim, ze zatimco na preklizku najdu spoustu spolulezcu, na skaly o neco mene, do hor uz je to obtiznejsi a ne kazdemu se chce. Rada poznam vice lidi, kteri maji zajem v horach lezt, rada se zapojim do aktivity tyto lidi sdruzit. Chapu to tak, ze se nejedna o masovost, spise o to, rici lidem, kteri by meli zajem, ale treba se neodvazuji nebo nemaji s kym, ze tu hory jsou a ze tu jsou i lidi, kteri maji zajem v nich lezt. Nemyslim si, ze dojde k tomu, ze se preklizka "presune" do hor.
To vidime podobne. Je spoustu veci, co se da pro to udelat. Prvne si je ale potreba rict, jestli to vubec ma cenu. Pro me jo. Pak zalezi, co z tech vsech veci by melo dostat prednost. Tady se musi spojit a domluvit ti aktivni, pro ktere to ma cenu a zpracovat koncepci (pracovni skupina). A pak je otazkou, jak se to dotkne/oslovi/strhne ostatni a jaka se pro to najde podpora v CHS.
Urcite to ma cenu. Minimalne se da zacit od malych veci, napr. v Kanade na Vancouer Islandu je na FB skupina Vancouver Climbing&Mountaineering, kam lidi pisou zazitky z hor, hledaji spolulezce, sdileji odkazy apod. Ta skupina je hodne aktivni a kdyz tam clovek jen napise "Ahoj, jsem tu nova a hledam spolulezce, nikdy sem v horach nebyla chci to zkusit." lidi se ozvou. Jsou to nadsenci, neni tam tedy nic takoveho jako "hm, ona nikdy nebyla v horach, tak to nic" apod. Prekvapilo me, jak pekne a jednodusse to funguje. Mozna je to daleko od toho, co pises v dokumentu, ale mozna taky ne.
Napada me taky, daji se oslovit oddily, zjistit jaky zajem maji jezdit do hor, kolik lidi, kam, do jakych, v cem vnimaji problemy apod. Pak s temi informacemi dal pracovat, vybrat treba zastupce z oddilu a s nimi spolupracovat...
Jsem jen obycejna lezkyne, takze moc nevim, jak s repre a podobnymi vecmi, ale prijde mi, ze s malymi krucky se rozhodne zacit da...
Ja nemm Facebook, ale nco podobnho by mohlo pomoci. Osloven oddl je urit dobr vc. Pak je hodn lid mimo oddly. Ale pokud lidi nco sbliuje, tak se domluv. Ano, kdo chce jezdit, ten do hor jezd, ale vtina lid bojuje s vnitnmi (nestl motivace, pracovn peten) a vnjmi problmy (chyb matro, odhad podmnek, nestabiln spolulezci) ne odjede. Tomu by se dalo taky pomoci.
Urcite, nemusi to byt vazano na oddily. FB mi prijde dobrej, ze ho ma spousta lidi, na druhou stranu je pak nevyhoda, kdyz ho nekdo nema.
A ja pises dole, prijde mi prave dulezite podporovat vsechny vrstvy, i ten plebs, o kterem pise Kuba Turek. Radosti i problemy asi zazivame u lezeni stejne, at uz jde o nizsi nebo vyssi obtiznost.
...ted si o tom povidate na Lezci, kde je prostor pro clanky z hor, inzerce kde si muzete najit spolulezce a chodi sem nejvic horolezcu. Piste vic clanku jako Baca!
Pro m, jako rekreanho alpinistu, by HS nejlpe vyjdil svoj podporu sjednnm podobnch vhod jako maj lenov Alpenvereinu, abych nemusel mt dv prkazky. To, e by to bylo za cenu spe AV, je samozejm. V souasnosti m pro m prkazka HS vznam sp symbolick.
podle m ti stejn podmnky HS nezajist za stejnou cenu, protoe m prost mnohem men poet len ne OEAV a jet ne vichni chtj pojitn. To byl taky dvod, pro se ped lety zruila snaha o vlastn pojitn a msto toho se udlalo kombi
Kombilenstv je fajn. Kdy HS vyjedn, aby to bylo na jedn prkazce (klidn s obouma logama), tak to budu brt jako pknou podporu alpinismu a HS bude mt mon i leny, kter jsou te jenom v AV
A vidim, ze zatimco na preklizku najdu spoustu spolulezcu, na skaly o neco mene, do hor uz je to obtiznejsi a ne kazdemu se chce.
Ven, ono to nen o chtn i penzch. Peklika - to je prost sport a mnohdy i keft. Hory, a nakonec i ony skly to je proda a k t je poteba mt vztah jako k ivmu tvoru - a respektovat jej. A to bohuel dnes neplat a ve se bere jako koist. Mnohokrt to projde, ale nakonec na to stejn nkdo doplc - a ivotem. Spousta mstnch horal a na slovai i tyrolk v Alpch by vm k tomu ekla sv......
Bao, navazuji na nai sobotn debatu - podvej se ale, kolik lid tch 52 vstup v roce 1981 vylezlo. Bylo to tch pr eskch horolezc, kte se ten rok dostali do Francie. Pi tom jenom z naeho oddlu tam v poslednch letech jezd kad rok jedna a ti rzn velk party s rznmi cli od tyek do sedmiek a to nepotm zjemce o vrchol Mont Blanku, kte po "odkrtnut" tto "povinnosti" v dalch letech vyrej u za lezenm.
Stejn tak rakout chatai odhaduj, e tvrtinu a nkdy a tetinu host maj z eska, z toho je velk st horolezc. V oblbench italskch chatch je to podobn. O Vysokch Tatrch ani nemluv... Tak nvtvn knihy ve winterraumech ukazuj obrovsk mnostv ech, Moravan a Slezan na skialpech a snnicch.
Jin vc je, e zatmco pibv eskch alpinist, andinist a himlajist, mrn ubv eskch tatranc, relativn kles kvalita prvovstup. To je ale obecn jev. Sport se vude v ekonomicky bohatm svt bere pedevm jako zbava a prostedek ke zdrav a pohod. Take v knihch tr dneska nejastji vid opakovn sanovanch tr od dvojky do ptky.
Kubo, m pravdu, lid jezd hodn, co dne, je ta vkonnostn sloka, vtina jezd do hor za "pohodou", odpoinout si od prce i rodiny a ne pekonvat "vnitn vzvy". Moje ist osobn ambice je mt kolem sebe vc lid jako j, abychom mohli spolen hledat nae dal vzvy v horch. Snad by nco z toho humbuku v tom dokumentu tomu mohlo pomoct. Lezu dost na peklice, obas jezdm do skal a prkrt do roka do hor. Ale ty sny v hlav jsou pesn naopak - vtinou snm o horch a obas o njak cest na skalch.
J to mm taky tak. Ale odehrv se to o nkolik stup n ne u Tebe, take to nikoho nezajm krom kamard, kte se tam plaz po horch se mnou. Dovolm si vak tvrdit, e zitky z toho mme stejn intenzivn :-)
To nen polemika s Tebou. To je doplnn pohledu z druh strany. Z ns, horolezeckho plebsu se toti vdy asem vyloupne njak horolezec, kter posune laku o nco v.
Ale prve zajm. Na kadm vkonnostnm stupni existuje skupina lid, kterou zajm co ostatn lezou, vzjmn se inspiruj a pedvaj si zkuenosti. A tato skupina se kouk i na dal vkonnostn stupe, aby zjistila, jak me udlat jinak to, co se nepodailo. Myslm kad se chce zlepit v tom, co dl.
Dky moc za vae komente a maily, co poslte. Dokument nen vize ani koncepce ani nic oficilnho, ale moje vlastn osobn mylenky hozen na papr (jak je napsno v vodu). Dost jsem se rozmlel, zda to zveejnit. Tenhle papr obsahuje npady a postehy bez priority a sebereflexe. Uveejnnm jsem chtl zjistit zjem o zmnu stvajcho stavu a vyvolat diskusi. Mm pocit, e lezc v horch ubv. Nap. namtkou jen v lt r.1981 se v Chamonix vylezlo 52 cest, z toho 6 prvovstup. To se te vyleze za deset let. Podvejte se do zznam o vstupech v t dob a dostanete pocit, kam se to lezen posunulo.
To m pravdu, dneska kadej radi hek na peklice vystaven pohledu obdivovatel. V horch nikdo nevid jakm peklem sis proel, proto to nen u ns moc in. Nekm, e je to patn, ale je to fakt. Zjem o alpinismus je v Rakousku nebo ve Francii mnohonsobn vt. U ns m sp klesajc tendenci. A pokud se nkdo nkde nezabije, tak to mdia nezajm.
Ahoj,
mon by bylo relevantnj zabvat v tomto smru spe VHT skupinami (IMO existovaly teba pod KT), kter jsou spe "horsk" ne "sportovn".
Tahat tam "sportovn" lezce, zvlt ze stny, mi pijde nebezpen npad - vzorce chovn ze stny (i skalek) a hor jsou naprosto jin a nezle na tom, e na stn vyleze VIII, v horch me umt ve III.
Radj bych el do hor na hebenovku za III s lovkem zvyklm v horch, ne lezcem VIII ze stny.
Sp bych smroval "voln" lezce ze stn do oddl, kde s nimi do hor pojede nkdo zkuen.
@ Honza
Diky za zamysleni. Pripojim muj nazor. To, ze temer nikdo v CR neleze v horach ma nekolik duvodu.
Prvni - prozaicky - je ten ze nemame hory. Neni tady to spravne podhoubi-centrum, jakesi misto genia loci ktere by katalyzovalo touhu lezt v horach.
Dalsi vyznamny duvod je ze je u nas prilisna polarita skalkareni vs lezeni v horach. Smutna realita je ta, ze v horach kdyz uz nekdo leze tak je to vetsinou lezec urovne UIAA 5-6. Drtiva vetsina lezcu lezoucich od osm vyse na hory nejezdi a tak to vse lezi jen na nadseni techto nevykonostnich lezcu. Takovi lide ti ale nepolezou M7 v horach a nestoji o vykony. Jsou radi za nejakou trojku, ctyrku. Pokud chces lezt dobre v horach tak musis umet lezt i na skalach a tady se nyni tyto dva svety jaksi miji. Jak rikal Filip Silhan: Lezt dobre na skalach a toto umeni prenest do hor... Pokud se dnes jezdi do hor tak predevsim na relativne dobre vynytovane sportovni vicedelky. Alpinismus to ale neni, to je jasne.
Za treti: V 80-tych letech lezlo sice 10x min lidi ale touha dostat se do repre a mit moznost jezdit do ciziny roztocila celkem dobry motor na vystupy (na druhou stranu to poznamenalo rodiny techto lidi ktere prakticky zili bez nich). Ta doba je ale davno pryc.
Za ctvrte: Dnes jsou popularni klasicke skalni sportovky. Spousta lidi nema zajem (a uznejme ze i opravneny) riskovat v horach. Pokud se venuji sportovnimu lezeni tak maji vse potrebne: Steny na trenink a skaly na prelezy a potvrzeni si toho ze jdou spravnym smerem. Na hory uz v teto hre neni jaksi misto...
S tm mstem bych to vidl jinak. Kdo chce, tak na ty hory jezd. Ale mon by to chtlo si odpovdt na otzku, pro se lidi nronm vstupm v horch vnovali nebo vnuj. Psychologick profil tchto lid nebude tak pln normln, bn lid nemaj potebu si nco dokazovat tm, e se vyplahaj na njakou sklu nebo kopec a riskuj pi tom ivot. Pro by to dlali? Take ti zbv relativn mal skupinka lid. Dve monost seberealizace nebylo tolik, take hory byly pro adu lid jedinm ventilem. Ale dnes u je tolik aktivit a tolik monost, jak si najt to svoje, e extrmn vstupy zajmj u opravdu jen pr jedinc. Take vlety do hor ano, lezen v horch ano, ale pochybuji, e by jakkoliv forma propagace dovdla v lidech vzbudit takov zjem o hory a vstupu, jako tu byl v dobch dvjch.
Nco jinho je pak komerce. Kdy jsem tu vidl lnek o tom vstupu v Antarktid nebo kde to bylo, ani jsem ho neetl. Lezu ve skalch, mm hory rd, ale nechpu, pro bych se ml tahat na njak kus ledu. Hodnota toho vstupu je pro men nulov a nejel bych tam ani zadarmo. Ale, pokud bych ml za zadkem sponzory a vstupy byly zpsob, jak si vydlvat, klidn bych rok pprav a vstupu vnoval a vylezl bych na cokoliv.
A tm se dostvm zpt na zatek - pro lidi lezou a dlaj tk vstupy? Kdy to svaz a sponzoi zaplat, urit se extrmn vstupci najdou. Dost ale pochybuji, e bys nael dobr extrmn alpinisty osvtovou akc a nborem na peklice.
J napklad nemm pocit, e riskuju svj ivot vc ne ostatn, co lezou v horch. To bych si to ani neuil. Mm rd ten stav mysli, "znu", kterou zavm i na skalkch, jen v horch trv nkolik dn. Myslm, e subjektivn riziko zle na zkuenostech a trnovanosti. Objektivn riziko paradoxn hroz vt na lehkch cestch (mn jitn, riziko pdu kamen, apod.). Dnen vybaven, pstup k informacm a historick zkuenosti podstatn snuj mru rizika a utrpen.
Promi, j to psal z hlediska opravdu extrmnch a mediln zajmavch vstup. A tam me bt sebezkuenj, ale nkter faktory neovlivn, jako teba laviny nebo poas. Viz Baruntse. Teba v Alpch je to o nem jinm, ale zase je tam marketingov hodnota pln jinde.
Ahoj :)
myslm, e je u ns spousta kluk a holek, kte by se moc rdi dozvdli nco mlo vc o lezen v horch. O tom jak to bylo v minulosti, jak to je dnes a taky o tom jac byli a jsou ti co v horch lezou.
Pamatuju si kdy jsem ml to tst, e jsem pracoval na stn v Holeovicch s Honzou Polkem. Do t doby jsem lezl vlastn hlavn na peklice, obas na skalch. Pbhy z hor pln dobrodrustv, odvahy a ptelstv, ve mn ale probudili ohromnou touhu to zat na vlastn ki. Hned toho lta jsme vyrazili do Kaiseru pokouet tst v Csaovch novch atech... Stran m to bavilo... Chtl u jsem lzt jenom ve velkch stnch. Jene najednou pily problmy, kter m asi kad z ns... jednou jsem neml penze, potom zase parka, potom informace... Lezen v horch se zdlo nedosaiteln hlavn kvli logistice. Pamatuju kdy jsem pijel po letech do Patagonie a a na mst zjioval jak se pouv polovina vybaven nebo co dlat kdy ns ve stn chytne patn poas...
Nechtl bych aby heslo "Zptky do hor" vyvolvalo pocit masovosti a nboru tisc novk, kter bychom potom nechali na pospas jejich osudu v kopcch. Jde sp o to, abychom zjistili, kolik blzn m rdo hory tak jako my... Abychom se poznali, byli schopni lpe sdlet informace a teba i najt novho parka do hor... Roli horolezeckch oddl v tomhle povauji za nesmrn dleitou a budu moc rd, kdy se podlte o jakkoliv npad jaqk bychom jako komise mohli pomoci, a u pmo tady a nebo mi napite osobn :) janzbranek@seznam.cz
Na webu NaVylet.cz objevte pestrou paletu turistickch cl a tip na vlet nap celou eskou republikou. Nechyb ani oblben lezeck oblasti jako esk rj s pohdkovmi skalnmi vemi i dramatick Labsk pskovce, kter lkaj dobrodruhy i horolezce z cel Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Koncepce Alpinismu
Ano, iv!