LEZEC  OBCHOD  DISKUSE  INZERCE  ANKETY  ODKAZY  PRVODCE  MAPY  FOTKY  VIDEO 

 jmno

 heslo 

 Registrace   |   Pardn finta, takovhle kroky jsem v prod jet nedlal.
Hledn cesty

Hledn na Lezci

 Metodika
 Trnink
 Ledy
 Skialpy
Knihy
Slovensk prvodce
Vyla nejnovj kniha Reinholda Messnera Symboly
Prvodce Elbtal 1 a 2

Zvody
SP ledy Kanada (26.02)
EP v ledolezen Finsko (07.03)
MR v lezen na obtnost (07.03)

ebek
Cesty:
1.indel 12953
2.Votoek 12850
3.Stribrny 11950
Bouldry:
1.Ondra 11434
2.Volf 11356
3.Trojan 11225
Hory:
1.Sejbal 8201
2.ern 8160
3.Gro 7240

Vsledky
Zimn olympida (06.02)
Vrsk cepn (04.02)
P v bouldru Praha (24.01)

Denky
5850 lezc
1198611 cest
Nov pelezy:
Estrata Ge 7c
Look Up He 8b+
Ztopoen 9/9+
Severus 7C+
Teamwork 8A
Pepite D 7C
La Pluma 7b
LUltimo V 7b
Daos Cola 7b+
The Rabbit 8A

Stny
Lezeck stna Kbely - Praha 9 Kbely
Rock 'n' Wall - Plze
SAUNA - Plze

Prodejny
Rock Point Plze Americk - Plze
Lezec-shop.cz - tchovice
Outdoor Centrum Rock Point Po - Praha 1

Kontakt
REDAKCE:
standalezec.cz
FREDAKTOR:
jirkaslezec.cz
INZERCE:
standalezec.cz
IT:
hoplezec.cz

Titn horometodika

Uebnice horolezectv v esk historii

Pomozte nm doplnit jednu nezpracovanou mezeru v djinch eskho horolezectv, zkusme spolu dt dohromady co nejkompletnj seznam eskch a v echch pouvanch horolezeckch uebnic.




Pruek, kterak se lpe a bezpenji na horch pohybovati, vznikla v minulosti cel ada. asto jsou citovna ji rozshlej dla z 18. stol., avak teprve stolet devatenct, s vraznm rozvojem alpinismu, pin prvn skuten uebnice horolezectv v podob, kterou dnes oznaujeme termnem "horolezeck metodika".

Devatenct stolet je tak obdobm, kdy zjem o hory a potamo horolezectv zaal ve vt me pronikat i do esk kotliny. Koneckonc u v jeho druh polovin zaaly v echch psobit prvn alpinistick spolky. Nen proto divu, e v t dob ji bn dostupnou literaturu nmeckou zaaly pomalu a nesmle doplovat i prvn tituly v etin.


Knin ilustrace, konec 19. stol.


Horolezeck literatura u ns



Knky o horch a horolezectv jsou u ns pomrn populrn. Bylo tomu tak i v minulosti, jak o tom z doby vzdlenj svd nap. nepebern ada dotisk Kugyho "Ze ivota horolezce" ze tictch a tyictch let minulho stolet, nebo z obdob novjho spch knih Rakoncajovch i teba Messnerovch. Velk podl "horsk" literatury na eskm trhu mly vdy knihy populrn, cestopisn a v neposledn ad byly u naich nakladatel populrn esky psan prvodci - zpotku turistit prvodci po horch (nap. eskou sekc Slovinskho planinskho drustva zpracovan prvodce po Julskch a Kamnickch Alpch z konce 19. stol.), pozdji i specializovan prvodci horolezet. Z hlediska vvoje sportu vak mly mnohem vt vznam mnohdy nenpadn a dnes spe pehlen pruky vnovan horolezeck technice. Zatmco populrn i cestopisn knihy o horch asto pivedly mezi horolezce nov zjemce, jejich dal vvoj pak ovlivovaly publikace metodickho charakteru.


Prvodce "Slovinsk Alpy"; esk odbor Slovinskho planinskho drustva (alpskho spolku)


Historick tituly, pesnji eeno eskou a v echch dostupnou (a hlavn pouvanou) literaturu o horolezeck metodice v prbhu minulho stolet se sname sestavit s ohledem na vvoj horolezeck metodiky a celkovho rmce horolezectv u ns. Knihy, kter v druh plce tohoto lnku pedstavujeme, mly znan vliv na vvoj celho sportovnho odvtv, utvely smlen horolezeck komunity, podlely se na etick strnce tohoto sportu a zrove se staly nechtnm, o to vak osobitjm svdectvm doby, ve kter vznikaly.

Tradice sportovnho lezen a horolezectv se zpotku utvela v alpskch zemch a teprve ve druh polovin 20. stolet zaaly do jeho vvoje vznamnji zasahovat i jin oblasti. I to lze na vvoji pedevm eskch a do znan mry i slovenskch uebnic dokumentovat.

Dla v etin a sloventin jsou zde doplnna o nkter vybran tituly cizojazyn. Jde vdy o publikace, kter vznamnjm zpsobem ovlivnily prv nae domc uebnice, a ji po strnce formy i obsahu.


Horolezectv zblzka; Olympia 1989


V naem pehledu se nejedn o kompletn soupis v etin i sloventin vydan literatury na tma horolezeck metodiky. V tchto jazycch vylo rznch pruek vc.

Zejmna se jedn o tituly z oblasti tzv. "neprodejnch", tj. takovch, kter nebyly ureny pro ir trh. V prv ad lo o tzv. "Metodick dopisy" (forma vzdlvn cviitel; metodick dopis vydvala Metodick komise prostednictvm svho sted, nap. V STV a byl uren k poteb cviitel, tedy zasln oddlm za elem vzdlvn jejich cviitel).

"Metodick dopisy" se obvykle zabvaly vdy jednm tmatem, kter nemusela vdy nutn bt horolezeck metodika v nejum pojet, tedy pouze lezeck technika. Vyly tak metodick dopisy zamen nap. na geologii lezeckch tern (Zdenk Hokr; 1975), ochranu prody a horolezectv (Ji Ebenhh; 1983) apod. Pochopiteln t vnikaly broury vhradn technicko-lezeck, nap. koncem sedmdestch let "Jitn a zajiovn v horolezectv", nebo zce bezpenostn zamen, jako nap. v polovin let osmdestch "Bezpenostn zsady v horolezectv", uebn texty pro cviitele apod. Krom "Metodickch dopis" vychzela pochopiteln jet ada internch tisk rznch rovn horolezeckho svazu nebo tlovchovnch organizac (nap. na tma trninku sportovnho lezce - F. Vrbel; 1987), ale i oddlov apod. Tm se, z pochopitelnch dvod, rovn nevnujeme.

V nsledujcm pehledu tak nejsou zahrnuta Bajova skripta pro cviitele z potku sedmdestch let, kter ve sv dob takt patila k vznamnm zdrojm informac. Tato skripta vak vyla v dob, kdy byla v etin dostupn dla A. ernka a z cizojazynch bylo mono zskat pomrn aktuln "Sputnik alpinista" v rutin. Stejn tak nejsou do pehledu zahrnuty knihy, kter se metodice vnuj jen okrajov, nap. z konce osmdestch let dosud nepekonateln dla Ivana Dieky jako "Horolezectv zblzka" (a esk vydn pipraven spolen s V. irlem) obsahujc mj. i ojedinl zpracovn geografickho tmatu "Horolezeck zempis", ale hlavn dlo uniktn rozsahem i formou "Horolezectvo - encyklopdia". Hlavnmi autory, krom vedoucho autorskho kolektivu I. Dieky, byli V. irl a B. iovsk, mezi spoluautory a lektory se objevuj tm vichni vznamn horolezet metodici a publicist t doby, mj. i autoi dle uvedench titul, "Metodickch dopis" atd.


Zempis velehor; Academia 1969


Rovn zde nejsou zmiovna dla zabvajc pouze nkterm segmentem horolezeck metodiky, jako nap. vynikajc uebnice z pera Josefa Sekyry, kter si do svho autorskho tmu pibral Arnota ernka a spolen dali dohromady v etin zcela ojedinlou publikaci "Zempis velehor". Publikace ani po tm tyiceti letech od svho vydn neztratila na informan hodnot. Je smutn, e u ns na toto tma a na alespo srovnateln rovni od r. 1969 nic novho nevylo a nejenom horolezci, ale i studenti se tak musej prt s odlinmi pepisy nzv a sloitou terminologi v cizch jazycch.

Pehled rovn zcela pomj publikace zabvajc se histori horolezectv a celkov irm okruhem tmat s horolezectvm spojench krom samotn metodiky.

Svdectv doby



Podobn jako kad ucelen soubor pedmt shodnho uren, avak z rznho obdob, se stvaj i knihy o horolezectv i horolezeck metodice sice nechtnm, o to vak vmluvnjm svdectvm o dob, v n vznikaly.

Stejn jako sbrka znmek i minc zcela pirozen vypovd o minulosti, m znanou vpovdn hodnotu (a dky titnmu slovu pochopiteln i vt) i zce zamen soubor knih. V naem ppad se jedn o uebnice. Zachycuj mnoh z dj v historii naeho sportu, kter by jinak byly pro svoji nevznamnost dvno zapomenuty, na svch strnkch dokumentuj i dobov pe o dalm smovn horolezectv.

Knky o horolezectv vak vypovdaj i o nem jinm. Pinej toti sice zkreslen, o to vak silnj obraz sv doby a politickho i socilnho vvoje. Soubor knih, kter dle pedstavme, m ve vech ppadech urit vztah ke stedoevropskm prostoru. Nen tedy nijak pekvapiv, e zachycuj i tu velmi mlo veselou tv djin. Pedmluvy mnohch tchto horolezeckch i alpinistickch pruek, kter vyly v obdob 2. svtov vlky nebo v padestch letech v tehdejm socialistickm eskoslovensku, se stvaj oslavou novho, rasov istho a pro vtzstv e pracujcho lovka, nebo mue, vojka vdy pipravenho hjit vdobytky novho reimu na hranici ohroovan imperialistickmi mocnostmi. Je nepochybn dobr si tyto pedmluvy pest, u proto, e si tak lze pipomenout, e zloineck ideologie se nettily pout ke svm propagandistickm clm cokoliv. Teba i tak okrajov a nevznamn sport, jakm alpinismus byl (a to u vbec nelze hovoit o zneuit sportu v masovm mtku, sta si vzpomenout na olympijskou historii - a nejenom na Berln 1936, Moskvu 1980 i Los Angeles 1984).

Snad jet dsivjm dojmem psob nkter z knih, kter vznikly v obdob tzv. normalizace, tedy nvratu do tuh socialistick totality po uvolnnjch letech edestch. Jedn se o tituly z doby, kdy komunistick ideologii nevil snad ji nikdo petn, a kdy pesto, i snad prv proto zaaly vychzet knky oslavn, propagujc "horolezeck" aktivity uspodan v rmci oslavy Sovtsko-eskoslovenskho bratrstv.

Zrove je asn, e i v dobch z hlediska nroda velmi beztnch vznikala dlka a dla, ke kterm je dodnes radost se vracet, kter i po letech odrej ist motivace svch autor i pekladatel a svm tenm tak dodvaj pocit vdom lidsk sly a odolnosti. Prv tmto autorm, fotografm i pekladatelm bychom rdi i tmto lnkem vnovali svj dk.


Historick alpinistick fotografie. zenm osudu se tento obrzek ocitl v knize propagujc novho, rasov istho lovka. Nen bez zajmavosti, e knka o horskch sportech, ze kter ilustrace pochz, byla pozena na nmst A. Hitlera v esk Lp (zcela pesn v Brtelov knihkupectv na adrese Adolf Hitler Platz 130, Bhm. Leipa).


Pehled horolezeckch uebnic



Pedkldme zde nkolik strunch recenz nkolika horolezeckch uebnic z minulho stolet. Jak je ve uvedeno, nejedn se o kompletn pehled.

Ve vech tchto ppadech se jedn o historick publikace. Je tedy zejm, e ada metodickch pokyn v tchto knihch me bt zastaralch a asto nebezpench. Na druhou stranu, krom sv samotn historick hodnoty obsahuj tyto knihy stle jet adu cennch informac a mnoh postupy, jejich znalost me bt neoceniteln v kritickch situacch. ada informac je toti stle platn a nemnn.


Die Gefahren der Alpen, uebnice o 348 stranch, a rozmrech 2115 cm z potku minulho stolet (1908)


Die Gefahren der Alpen: Zsigmondy, E., Paulcke, W., Edlinger's Verlag, 1908Prvn knihou v naem vbru je nmecky psan uebnice, kter se nadlouho stala vzorem pro vechny knihy o horolezeck metodice. Jej vliv je patrn i v cel ad pozdjch, esky psanch uebnicch. Pozoruhodn je vak i vvoj tto knihy, kter vyla v rakouskm Innsbrucku, tedy tehdejm Rakousko-Uhersku, jeho soust byly i zem koruny esk. Emil Zsigmondy pmo knihu nepsal, zahynul r. 1885 v jin stn Meije. Toto vydn je pepracovanou verz Zsigmondyho star knihy (Die Gefahren der Alpen, vydan v Lipsku - Leipzig v roce 1885) pepracovn a doplnn provedl Paulcke. Vysokou kvalitu tto publikace dokld i ada novjch vydn, nap. v esk literatue opakovan citovan vydn u dodnes innho nmeckho nakladatelstv Verlag R. Rother z roku 1927.


Do hor, uebnice o 175 stranch, a rozmrech 1612 cm z poloviny dvactch let 20. stol


Do hor: Kunaver, P., Vostka, A., Nakladatelstv F. Svoboda, 1925

Kniha je pekladem slovinsk pruky Pavla Kunavera, kterou do krsn a kultivovan etiny peloil a zrove doplnil o dal poznatky Antonn Vostka. Prakticky cel obsah uebnice je postaven na textu, obrzk je v cel publikaci poskrovnu, s vjimkou zvren fotoplohy vnovan Julskm Alpm. Text je zamen zejmna na klasick alpinismus, tedy na lezen v horch. Jedn se o typickou knihu sv doby, jet stle poukazujc na nedvnou spolenou historii se Slovinci nejenom ve stejnm sttnm tvaru, ale i ve spolenm horolezeckm spolku.


Horolezeck kapitoly, slovensk "vlen" uebnice horolezectv o 92 stranch, a rozmrech 1712 cm


Horolezeck kapitoly: imko, J., KSTL Sv. Liptovsk Mikul, 1943

Kniha Joa imka byla ve sloventin vydna v roce 1943. Jedn se o malou, tlou kneku. Pesto je obsah pomrn hutn, text srozumiteln a doprovzen krsnmi kresbami Samo Turzka. Pozoruhodn dokumentuje rozvoj technickho lezen, kter pozdji v Tatrch udvalo tn a do konce 70. let 20. stolet.



Horolezeck abeceda a Horolezeck technika na cvinch skalch; esk broury z povlench let, ob o rozmrech 20,515 cm a 33, resp. 35 stranch


Horolezeck abeceda: Kutta, F., Klub eskch turist, 2. vydn, 1945; Horolezeck technika na cvinch skalch: Kutta, F., Klub eskch turist, 1946

Kneky z pera Frantika Kutty vyly bezprostedn po 2. svtov vlce. Nkdy bv v literatue citovn jet star Kuttv spisek, ten se vak autorm nepodailo zskat ani k nahldnut. Ilustrace jsou pouze ernobl kresby, dobe pehledn a velice nzorn. Nen bez zajmavosti, e Kuttovy publikace ilustrovala Bla Karasov-Cvrkov, v padestch a edestch letech jedna z nejvznamnjch eskch horolezky.


Zklady horolezectv, nejvznamnj esk uebnice padestch let, o 268 stranch, a rozmrech 2015 cm, vyla v neastnm osmatyictm roce


Zklady horolezectv: Kroutil, F., Veverka, A., Nakladatelstv ike, 1948

Na svoji dobu rozshl a odborn dlo, pedchzejc Prochzkovy "Zklady horolezectv" na pomyslnm trnu nejvznamnjch metodickch knih. Zklady horolezectv jsou zameny pedevm na klasick alpinismus.


Horolezeck kapitoly, uebnice o 51 stranch, a rozmrech 1712 cm z konce tyictch let


Horolezeck kapitoly: imko, J., Slovtour, 1949

Kniha navazuje na pedchoz dlo Joa imka (viz ve). Oproti pedchozmu vydn je tato kniha rozshlej a podrobnj. Kresby S. Turzka nahradily nov, od R. Kubna, kter jsou spe technickho rzu, snad do uebnice vhodnj, a je jich o poznn vce ne v prvnm vydn.


Horolezectv, je prvn "sovtskou" uebnic, kter u ns vyla. Jedn se o rozshl dlo na 158 stranch a o rozmrech 2215 cm z potku padestch let


Horolezectv: Abalakov, V. M., Sokolsk nakladatelstv, 1951.

Jedn se o peklad uebnice horolezectv z rutiny pochzejc od pednho "sovtskho" horolezce, jeho vznam vak vrazn peshl oblast sovtsk sfry vlivu: Vitalij Michailovi Abalakov, prkopnk sovtskho sportovnho horolezectv, trenr a metodik byl nepochybn vznamnou osobnost celosvtovho horolezectv. S jeho jmnem je spjata nejenom cel ada vznamnch prvovstup v ruskch a asijskch velehorch, ale i ada novch, asto pelomovch konstrukc horolezeck vzbroje. Tak jeho uebnice je velmi kvalitn, a na svoji dobu na opravdu vysok rovni.


Horolezectvo pre kadho, uebnice o 175 stranch a rozmrech 1712,5 cm z prvn poloviny padestch let minulho stolet


Horolezectvo pre kadho: Roubal, R., Nakladatestvo Cestovnho ruchu, n.p., 1953

Kniha se vnuje pedevm horolezectv v horch, je vrazn zamen na ppravu pro lezen ve Vysokch Tatrch. Ilustrace v knize jsou ernoble kreslen obrzky, kter jsou vcelku na pijateln rovni a je jich dostaten mnostv. Na konci knihy je jet pomrn obshl (36 fotografi) ernobl fotografick ploha.


Zimn horolezeck tboen, uebnice o 210 stranch a rozmrech 2042,5 cm z poloviny padestch let minulho stolet


Zimn horolezeck tboen: Tichk, R., Sttn tlovchovn nakladatelstv, 1955

Text je velmi podrobn a obshl. Nejvtm pnosem tto knihy i pro souasnost jsou nvody, kter nestrnou jako tboen a bivakovn ve "snhovch obydlch". Od preciznho popisu stavby igl pak text voln pechz v popisy rznch typ zhrab, a to velmi podrobn.



Zimn nebezpe v horch, prvn vznamn "lavinov" uebnice v etin; o 205 stranch a rozmrech 2115 cm z r. 1956, jedn se druh a pepracovan vydn knihy tho autorskho kolektivu, kter v pomrn malm nkladu vyla na 172 stranch o dva roky dve


Zimn nebezpe v horch: Houdek, I., Vrba, M., Sttn tlovchovn nakladatelstv, 1956

Nejedn se o klasickou horolezeckou uebnici, do pehledu vak toto, pozdji asto citovan dlo zaazujeme vzhledem k vlivu v nm obsaench poznatk, kter tak vznamn obohatily metodiku budoucch let. Nen bez zajmavosti, e touto knihou se et odbornci zamen na problematiku vzniku lavin a lavinov prevence dostali na piku tehdejho poznn a po boku badatel z alpskch zem dostali monost spoluzakldat evropskou kolu lavinov prevence. Zrove se stali eskmi zstupci v ad organizac, ponaje IKARem a po prestin vdeck instituce.


Zimn turistika, esk uebnice skitouringu z r. 1960 vyla na 102 stranch a rozmrech 16,512 cm


Zimn turistika: Michalika, V., Satori, M., Sportovn a turistick nakladatelstv, 1960

tl kneka popisuje to, co se dnes oznaujeme jako skitouring. Krom zleitost spojench s vlastnm pohybem na lych je v knize docela podrobn probrno i tboen na snhu. A pochopiteln nechyb obligtn kapitoly o poas a nebezpe zimnch hor.



Technika zajiovn v horolezectv z r. 1961 a Horolezectv z r. 1964, broury od nejvznamnjho eskho horolezeckho publicisty edestch let, ob o rozmrech 1712,5 cm, prvn na 163 stranch, druh na 192 stranch


Technika zajiovn v horolezectv: ernk, A., Sportovn a turistick nakladatelstv, 1961; Horolezectv: ernk, A., Sportovn a turistick nakladatelstv, 1964

Knihy Arnota ernka, publicisty a horolezce, kter zahynul pi nejvt tragdii esk horolezeck historie, pi zemtesen v Peru r. 1970 (tehdy zahynulo vech 14 astnk esk horolezeck expedice na Huascaran) mly pro esk horolezectv zcela zsadn vznam. Vtina z nich se vak nezabvala horolezeckou metodikou. ernk byl zejmna autorem ady popularizanch titul o horch i horolezectv.

Prvn titul je zamen na ve tkajc se zabezpeen proti pdu. Pestoe se jedn o malou a tlou kneku, informace v n jsou podrobn a na vysok rovni. Je a k neve, jak i po mnoha letech psob kniha fundovanm dojmem. A o zleitostech, kter takkajc "nezestrnou" (nap. kinematika pdu, rozklad sil v epeli skoby apod.), pojednv tato knka tak podrobn, e je a hanbou, jak uboh knihy vychzej v echch o horolezectv dnes. Druh z uebnic tohoto autora navazuje do jist mry na publikaci pedelou. Obsah je zpracovn ve stejn form. Probr takov tmata, jako je nzvoslov, vstroj a vzbroj, technika lezen, druhy chyt a jejich chopy, tboen, orientace, viva pi expedici apod. Pokud si odmyslme nkter zastaral pokyny, je stle mono zskat z tto knihy mnoho uitench informac.


Lyujeme v ternu, tak trochu "skialpinistick" uebnice tajc 102 stran a o rozmrech 21 15 cm


Lyujeme v ternu: Houdek, I., Sportovn a turistick nakladatelstv, 1963

Jde o ponkud pozapomenutou eskou uebnici skialpinismu, by se toto slovo v knize nevyskytuje. Aby nedolo k nedorozumn; nejedn se o lyaskou uebnici, i pruku pro turistick pohyb v zimnch Krkonoch, nic takovho. Kniha je opravdu o ryzm vysokohorskm lyovn, kter se dnes nazv skialpinismem. Nechybj ani takov tmata, jako je poas, jin fn, lavinov nebezpe, pouit cepn a maek, jitn lanem, zchrana a nostka z ly apod. Ilustrace jsou jednak ernobl kresby, jednak je uvnit knihy navc jet ernobl fotografick ploha.


Sputnik alpinista, uebnice o 335 stranch a rozmrech 2013 cm se stala hlavnm zdrojem novch informac v potku sedmdestch let


Sputnik alpinista: kolektiv autor, Izdatlstvo fizkultura i sport, 1970

Naprosto "klasick" uebnice potku sedmdestch let, ze kter do jist mry erpala vtina novjch metodickch pruek. Kniha, pestoe je v rutin, byla svho asu pomrn asto pouvanm zdrojem informac a zejmna u ns patila k tm lpe dostupnm. Obsah knihy je zamen na klasick horolezectv v horch a krom bnch tmat nechyb ani takov kapitoly, jako je pekonvn horskch vodnch tok, zchrana v horch, ale teba i trnink a sklolezectv.


Alpinizm, vznamn polsk uebnice o 250 stranch a rozmrech 2014,5 cm, kter tsn pedchzela prvnmu vydn esk modern uebnice; Zklad horolezectv


Alpinizm: Popko, M., i redakcja, Wydawnictvo sport i turystyka, 1974

Kniha je v poltin a jedn se o pomrn zsadn a rozshlou uebnici alpinismu, kterou by rozsahem bylo mono pirovnat k naemu dlu Prochzkovu (o jeho knize z roku 1975 viz dle). Jedn se o typickou uebnici, kter na svch strnkch spe nechtn zachycuje konec jedn vznamn etapy v historii horolezectv, ale kter ji zrove patila k prvnm uebnicm modernho stihu. Prv v tom tkvl jej vznam i pro nae horolezectv, akoli se ji o rok pozdji objevila modern uebnice i v etin a dokonce od eskho autora.

Nen bez zajmavosti, e v knize je vnovna kapitola speleoalpinismu (alpinizm jaskiniowy). To je napklad v eskch uebnicch neobvykl; v echch psobili speleologov, resp. speleoalpinist i z hlediska metodiky, tedy vetn vydvn metodickch materil, naprosto oddlen od horolezc.


Zklady horolezectv, uebnice o 209 stranch a rozmrech 2013 cm, kter do historie eskho horolezectv vstoupila jako prvn modern kniha o alpinistick metodice


Zklady horolezectv: Prochzka, V., Olympia, 1975 (a 2. rozen a doplnn vydn v roce 1979)

Star kniha z pera Vladimra Prochzky, kter o 15 let pedchzela publikaci "Horolezectv" (viz dle v lnku). Prvn modern esk uebnice, kter se zhy (v roce 1979) dokala druhho, rozenho vydn u stejnho nakladatele. Toto druh vydn (276 stran, rozmry 2214 cm) bylo doplnn zejmna kapitolou o zdravovd v horolezectv.

Jen tko lze nesrovnvat tuto uebnici s Prochzkovm "Horolezectvm" z r. 1990. Mnoh sti textu a obrzky jsou toton, i kdy v celkovm rozsahu jsou "Zklady horolezectv" pochopiteln strunj. Oproti "Horolezectv" z r. 1990 jsou v "Zkladech horolezectv" nkter metodick postupy ji zastaral, napklad na obrzcch asto zobrazovan lezec se samotnm prsnm vazem, ale i pesto je z tto knihy mono zskat adu uitench informac. Celkov je vak kniha v dnen dob spe historickm dokumentem o tom, jak a s jakou vzbroj se lezlo v 60. letech 20. stolet. Zajmav je pedevm vidt urit zlom v kvalit vzbroje nap. oproti knihm A. ernka z edestch let. Kniha je pomrn rozshl, velice precizn zpracovan a doplnn adou dobe zetelnch "vukovch" ilustrac, bu jednoduchch perokreseb nebo fotografi, na kterch jsou zachyceny nap. zkladn horolezeck kony, ale i horsk geomorfologie apod. Na svoji dobu naprosto nepekonateln (a dlouho t nepekonan) je kapitola o pprav horolezce.

Jedn se knihu, kterou lektorovali pedn eskoslovent metodici t doby, na znan vi byl i kolektiv zpracovvajc oblast horolezeck zdravovdy. Nen bez zajmavosti, e i do tto publikace pispla jako ilustrtorka Blaena Karasov-Cvrkov, tat "Bla", kter ilustrovala ji pruky Kuttovy, dlouh as dominovala eskmu enskmu lezen, a dokonce se stala i pojmem geografickm (to kdy po n byla pojmenovna jedna z vraznch stn u Srbska s adou lezeckch cest). Mezi dalmi ilustrtory se ocitl nap. i Petr Prachtel, velkou st fotografi pro druh vydn poskytl nedvn pedseda HS Ji Novk, nebo je pmo pro tuto publikaci nafotil Vl. Prochzka mlad, znm metodik a redaktor Montany.

Je pochopiteln, e tato uebnice se nadlouho stala hlavnm zdrojem informac pro celou lezeckou komunitu. Jej nejvt vznam a dvod, pro je ji bn uvdna jako pelomov zleitost, vak tkv ve faktu, e se stala prvn uebnic modernho horolezectv u ns.


Turistika v horch, broura o 205 stranch a rozmrech 19,512,5 cm je uebnic VHT; podobnch pinesla devadest lta nkolik


Turistika v horch: Hejl, I., Olympia, 1990.
Tato kniha je dnes u ponkud "vyl z mdy". Zabv se vhradn vysokohorskou tematikou s drazem na provozovn VHT. Je jet poznamenan dobou socialismu, kdy byl v eskoslovensku problm sehnat v obchodech modern turistickou a horolezeckou vstroj. Nkter metodick pokyny jsou zde opravdu archaick. Me vak mt vznam pro zvdav horolezce hledajc velmi jednoduch avak inn een, kter mohou napomoci v nouzovch situacch. V tto knize se lovk dozv, jak slaovat v Dlferov sedu, jistit lanem pes koleno, navazovat se lanem kolem hrudi a podobn, lety osvden fgly, kter v tch modernch, drahch a barevnch publikacch mnohdy nenajde. V em vak tato kniha nikdy nezestrne, je jej draz na nutnost pemlet pi plnovn try. Je znm poekadlo "bezpenost zan ve va hlav" - ani by kniha ren citovala, pesto tene jasn vede tmto smrem.


Speleoalpinismus od R. Matska, broura formtu A5, distribuovan speleologickou spolenost, bvala ke koupi za 20,- K


Speleoalpinismus I. dl: Matsek R., Knihovnika SS, 1990

Uebnice vydan eskou speleologickou spolenost pedevm pro poteby vlastnch len, kter vak narozdl od "Metodickch dopis" horolezeckho svazu byla ve volnm prodeji. Mla bt prvn vlatovkou zaplujc metodick przdno v oblasti speleoalpinismu. Na toto tma byly toti a do vydn zmnn pruky v etin k dispozici pouze lnky (vychzejc vtinou ze zahraninch pramen), ppadn byl speleoalpinismu vnovn okrajov prostor v publikacch na tma speleologie obecn. eskm tenm byla v t dob k dispozici literatura slovensk (nap. Jklova "Praktick speleolgia" z r. 1982, s podrobnou kapitolou o speleoalpinismu z pera Petra Hipmana, a v roce 1985 skripta vydan Technickou komis SSS "Zklady jednolanov techniky" od Gustava Stibrniyho, kter byla na svoji dobu velmi modern, le obtn k sehnn). Matskova pruka je pomrn podrobn, avak jedn se o pouh vod do problematiky. Tm bohuel pruka kon, s odkazem na pipravovan druh dl, kter vak ji v SS nevyel a o adu let pozdji jej Matsek vydal jako souhrnn dlo na CD nosich. Bohuel vak a do autorova skonu na jae letonho roku toto dlko zstalo irmu publiku tm utajen, proto dodnes v etin nen (s vjimkou prac na tma jednolanov techniky v zchransk praxi, kterou pro vnitn potebu vydal Hasisk zchrann sbor) souhrnnj dlo o jednolanov technice a speleoalpinismu k dispozici.


"Horolezectvo" sestaven Marinem ajnohou, na 290 stranch (pi rozmrech 2115 cm) pin velice precizn zpracovanou problematiku


Horolezectvo - uebnica pre kolenie cviiteov: ajnoha, M. a kolektv, port, 1990

Uebnice ve sloventin uren pro pokroilej horolezce, uren instruktorm horolezectv. Jedn se o dobe zpracovanou publikaci z dlny kolektivu pednch slovenskch metodik. Navazuje na tradice kvalitn slovensk metodiky, v oblasti kolen cviitel horolezectv (nyn instruktor) nahradila star skripta z pera znmho horolezce Ivana Baja (Bajo, I. a kol.: Horolezectvo - uebn texty pre cviiteov II. a III. triedy, SZTV, port, Bratislava 1972). Nutno vak podotknout, e ob slovensk uebnice pro instruktory vyly v dob, kdy byla v etin dobe dostupn dla domcch autor a jako informan zdroj je tedy vyuili zejmna cviitel vych stup (resp. td), kterm byla dostupn prostednictvm metodick svazov knihovny. Tyto uebnice se v echch bohuel prv proto pomrn mlo dostaly do obecnjho povdom. Informace v knize jsou na vysok rovni a mnohdy i velmi podrobn. Jestlie se chcete horolezectvm zabvat zcela vn a trvale, napklad mte-li ambice stt se i instruktorem horolezectv, muste mt tuto knihu petenou.


Horolezectv, posledn vznamn uebnice na eskm trhu, (246 stran, rozmry 2417 cm) kter u ns vyla


Horolezectv: Prochzka, V., a kolektiv, Olympia, 1990.

Klasick uebnice horolezectv, v etin nejobshlej publikace na toto tma. Problematika je podrobn zpracovna od plnch zklad pro novky a po nron informace pro pokroil horolezce. Vechny superlativy pouit pro Prochzkovu o 15 let star knihu (viz ve) plat beze zbytku i pro tuto. Oproti pedchozmu dlu je vak rozshlej a vrazn modernj.

Spoluautory tohoto dla byli Vladimr Prochzka ml., Ivan Rotman a Ji Novk, mezi ilustrtory a fotografy se opt objevuj jmna Blaeny Karasov-Cvrkov i Jiho Novka, ale i Josefa Rakoncaje, nejvraznjho eskho vkovho lezce t doby, a ady dalch.

Bohuel se tato uebnice zhy stala vysoce zkoprofilovm zbom, jej nklad byl beznadjn rozebrn a mezi mladmi ronky lezc dodnes koluj jej ohmatan xerokopie. Pro svou celistvost informac nem tato kniha v etin dosud konkurenci.




Vzva tenm:



Pestoe je toto shrnut pomrn podrobn, nein si zdaleka nrok na plnost. Zejmna v mezivlenm obdob a za Protektortu u ns (ale i na Slovensku) vylo, nebo bylo dostupnch nkolik dalch prac v etin, sloventin a nmin, kter se pozdji objevovaly v citacch i odkazech.

Rdi bychom sestavili kompletn pehled horolezeckch uebnic u ns bn pouvanch, nebo tch, kter vznamnou mrou ovlivnily eskou metodiku.

Prosme proto tene, zda by se nepodvali do svch nebo oddlovch knihovniek, a knihovniek svch pedk i oddlovch nestor, zda v nich neobjev nkter dvno zapomenut dlko, kter se nevyskytuje v naem pehledu.

Mli bychom zjem o odkoupen, zapjen za elem pozen kopie, nebo o pozen elektronick kopie (pokud mono v trochu slunm rozlien) a jej zasln.

V nkterch ppadech bychom byli neobyejn vdn i za zasln naskenovan tituln strnky a obsahu pro porovnn s dalmi vydnmi (nap. Die Gefahren der Alpen: Zsigmondy, E., Paulcke, vydn z r. 1927 s pedmluvou). Velmi rdi bychom rovn alespo v kopii zskali Zsigmondyho knihu z roku 1885 Die Gefahren der Alpen, nebo ta nepochybn pat k prvnm vznamnm uebnicm a ada starch eskch a slovenskch dl na ni odkazuje.

Informace o dalch metodickch publikacch mete umstit do koment pod lnkem, jejich ppadn kopie, nebo podrobnj informace laskav zaslejte na adresy:
tomas.kublak@horolezeckaabeceda.cz
nebo tomas.frank@horolezeckaabeceda.cz

Zjemcm o metodickou literaturu doporuujeme:



Jako zklad pro tento lnek byly se svolenm autora pouity strun recenze Tome Kublka zveejnn na metodickch strnkch HO Sakal:
(sakal.stredozem.cz/metodika/metodika.htm)

Zde se v rubrice Knihovna - Recenze nachzej rovn recenze (a odkazy na recenze uveejnn jinde) knih novch, zejmna tedy uebnic vydanch po roce 1990, ale i knih, kter tento lnek zmrn vynechv (nap. tzv. "neprodejnch", tedy "Metodickch dopis" apod.).

Repro: archiv T. Kublka a T. Franka
Sestavil: Tom Frank a redakce Horolezeck abecedy
(www.horolezeckaabeceda.cz)

Tom Frank   [pravy] 12:54 10.09.2007Tisk 

Reklama:


Souvisejc lnky:

Komente

     
...nov pspvkyNov koment 

 j14:04:06 10.09.2007
Minimln jednu, sp jet jednu z ofocench poznvm! To jsem ti vnoval, kdy jsem dlval jet v antikvarit. :-)
To m pln dojalo, te to tady vidt. :-)
dagodpovdt 

 Dokonal pehled14:49:24 10.09.2007
Minimln jednu mm :-). Dk za super lnek.
 jirkasodpovdt 

 Zimn horolezeck tboen14:54:58 10.09.2007
Tuhle knku miluju hlavn kvli nkterm vejplechtm. Napklad ohledn myt eus tam pou (piblin, alespo to tak u ns citujeme): "Pestoe nkte soudruzi prosazuj metodu vyhnvn a vypalovn, obecn ji nelze socialistickm horolezcm doporuit."

Pak je tam taky skvostn nvod, jak vyrobit nafukovac matraku piitm vtho mnostv du od bycyklu na kus plachtoviny.
Karel Kocourekodpovdt 
 Re: Zimn horolezeck tboen15:03:38 10.09.2007
Citt nen zcela pesn, le vstin :-)) Ta kniha je vbec pln skvost a perel nahzench svinm (kter si z tak vnch vc poslze trop, tak jako j, bundu).
Ale zcela vn... Je v n spousta vc veskrze uitench a nestrnoucch. Naopak. Ty star triky a zkuenosti by bez takovchle nlez v antikvaritech (dky Dagu, Tome, a dal...) byly navdy ztraceny. Ne e by to nkdy nebylo jen dobe :-))
Tom F.odpovdt 
  Re: Zimn horolezeck tboen22:52:03 11.09.2007
Nael jsem kdysi na chalup v knihovn publikaci "sportovn traumatologie", kde je i kapitola o horolezectv. Zaujala m mylenka, jak pedchzet razm zpsobench bleskem. Kniha prav: "Zastihne-li horolezce bouka, mus tento neprodlen peruit lezen a ulehnout na zem" :o) O sprvn technice ulhn na zem z pt lanov dlky, se u autoi ale nezmiuj.
stipodpovdt 

 sout15:25:41 10.09.2007
Pozor! Sout! Poznej, z kter knihy je tento citt:
"I novek se ct v bezpe, dr-li v ruce takovto madlo a nerad je opout."
Kdo to v?:o)
j.odpovdt 
 Re: sout15:28:07 10.09.2007
rekl bych, ze z Prochazky :)
tomasodpovdt 
  Re: sout15:43:54 10.09.2007
a kde je v souti ta vhra?
Lenodpovdt 
  Re: sout15:46:54 10.09.2007
Sprvn:o) dnou vhru jsem nesliboval, ale budi ti cenou dobr pocit, e jsi vzdln v literatue klasick...:o)
j.odpovdt 
  Re: sout15:51:07 10.09.2007
Sprvn:o) dnou vhru jsem nesliboval, ale budi ti cenou dobr pocit, e jsi vzdln v literatue klasick...:o)
j.odpovdt 
 Re: sout15:54:56 10.09.2007
To je samozrejme z Kamarada ze skal. Je to v te pasazi o tom, ze v horolezeckem nebi je spousta krasnych hypermadel. ;-) Joska Smitka rulezz.
jizvaodpovdt 
 Re: sout16:04:41 10.09.2007
"ekli jsme si, e horolezec si pi vstupu prakticky neustle vytv hypotzy, kter si potom pohybovou innost ovuje."
Jet, nevm pesn: Pev-li psoben gravitace nad volnm silm dochz k pdu.
To je z Prochzky tak. Tyto vty mi bvaly vdy vzpruhou. ikal jsem sm sob, e nejsem v <I> e jen vytvm hypotzy, kter si ovuji...no... a e tu dvku gravitaci peci nenechm niit plody volnho sil...
A jak to fungovalo! Kdepak, nen nad dobrou metodiku! :-)
Dagodpovdt 
  Jojo voln sil16:19:49 10.09.2007
Bez toho to nejde :-) Zvl᚝ s tou graviditou... Nebo levitac, nebo o ems to psal?
odpovdt 
   Re: Jojo voln sil16:53:33 10.09.2007
Popravd neznm ani jedno. Ani toho Volnho usila ani slenu Gravi.. tamto... co to... :-)
Dagodpovdt 
  Amen16:50:56 10.09.2007
Taktak. Psmo svat:o)
j.odpovdt 
  Re: sout17:37:41 10.09.2007
"ekli jsme si, e horolezec si pi vstupu prakticky neustle vytv hypotzy, kter si potom pohybovou innost ovuje."... teda nevim o cem ty klasicke ucebnice tenkrat v davnoveku byly , ale tenhle krasnej proces vetsinou proste nazyvam "Pokazeny Onsajt"
 Lacoodpovdt 
   Re: sout18:47:22 10.09.2007
Ono se (pedpokldm) to tkalo holt klasickho horolezen, kdy ti vai onsajdi byli jet na houbch a lezlo se stylem "hlavn nahoru, jebej to nahoru a neser se s tm"
Hypotza? J jsem vytvel asi takov: "Kdy se dm tmhle koutkem, tak to bude v poho! Tahle skoba je tutov!!!. Z tohodle mraku pret nebude (To u nen moc pohybov...hmmm)! A po hypotzu: To pjde jako po msle, protoe jsem prost dobrej.
Tyto hypotzy jsem si vzpt ovoval.
A spn vyvrtil...

Dagodpovdt 
    Re: sout07:50:59 11.09.2007
Prost od hypotzy k protze. Natst (zatm) nemm, jen vyraen zub...
dagodpovdt 
    Re: sout23:12:24 11.09.2007
Mnohokrt se mi stalo, e jsem sice brilantn hypotzu vytvoil, ale od jejho parktickho prkazu nakonec upustil. Teoretick zklady takov hypotzy jsem prohlsil za natolik pevn, e nebylo teba se uchylovat k experimentu, jeho vsledek byl pece pedem znm - no ne. Myslm, e se tomu hovorov k PYTEL, nebo tak njak.
stipodpovdt 
     Re: sout23:26:32 11.09.2007
Jo, tak to tak m dobe znm.
Ale vc si vzpomnm na ty zmnn. Kdy jsem ml takovou pknou hypo...tamto, no prost chytrej jsem byl jako rdio. A pak pi ovovn hypotzy jsem zjioval e je to vechno jinak, e je to <I> ku mru. :-)
No, ovil jsem si to. :-)
Dagodpovdt 

 dnes...15:57:05 10.09.2007
Jen pro uplnost si dovoluji podotknout, ze pro nas samouky jsou v dnesni dobe zakladnimi metodickymi priruckami katalogy, predevsim od Petzlu. Je tam toho docela dost a navic tam maji lepsi obrazky nez Singing Rock. (I kdyz to Prochazkovo Horolezectvi jsem taky cetl.)
jx voidodpovdt 
 Re: dnes...Pro plnou plnost :-)16:18:06 10.09.2007
...bych rd podotkl, e toho vzlo vc. N pehled kon v devadestm roce minulho stolet. Na recenze a informace o novjch titulech je v zvru lnku odkaz.
Prost chceme dt dohromady kus historie, erho dlnovku horolezeckho sportu. Star uebnice pouvan na naem zem.

A tm rozhodn nezpochybuju metodick kvality uvedench katalog.
Tom F.odpovdt 
  Re: dnes...Pro plnou plnost :-)08:00:19 11.09.2007
Tome, mon jen blb koukm, ale doplnil bych Vysokohorsk turistika, Soa Botkov Grada 2004, ISBN80-247-0696-2. Pri v ct kniha pln plk. Kecy, kecy o niem, a nic vc. Dle Manul horolezce a horskho vdce, Pete Hill a Stuart Johnson, nakl. Ivo elezn 2003, ISBN 80-237-3783-X, pomrn pouiteln vc, skoro na rovni Prochzky, zamen vc na ledovec.
Michalodpovdt 
   Re: dnes...Pro plnou plnost :-)09:29:19 11.09.2007
Zdarec, kouk blb :-) Tohle jsou historick tituly. Kon to rokem 1990 :-)
A jak pu a/ v lnku, b/ tady v jednom z koment: recenze na novj knihy jsou jinde.

(a jinak s Tebou souhlasm, ta Sonina knka je jedno z toho lepho, co u ns od toho devadestho vylo)
Tom F.odpovdt 
    Re: dnes...Pro plnou plnost :-)10:08:43 11.09.2007
Ten Horskej vdce nen patnej... M nevhodu, e se jedn o klasickou britskou metodiku, kter je ne vdy kopatabiln s tou na (pochzejc vc z nmeck tradice). A jet k t So: je to tak, jde o brouru pro naprost zatenky a z tohoto hlediska je mezi vema tma s odputnm "srakama" co u ns vyly v posledn dob, opravdu mezi tm lepm. Podobn jako tl broura Jury Riky Jitn je jistota. Na ten rozsah to v obou ppadech jsou dobr vci. Odkaz na recenze novch uebnic je uveden ve.
Tom F.odpovdt 
     Re: dnes...Pro plnou plnost :-)23:04:24 11.09.2007
Bohuel nejslab strnkou knihy "Manul horolezce a horskho vdce", je peklad. Za to ale pnov Hill a Johnson nemohou.
stipodpovdt 
      Re: dnes...Pro plnou plnost :-)23:17:47 11.09.2007
Peklad je bohuel v posledn dob asto nejslab strnkou knih o lezen. A pak tomu jet obvykle chyb slun redakn prce.
Tom F.odpovdt 

 Kniznica HK JAMES T. Polianka01:11:41 11.09.2007
Zdar knihomoliakom,

Vid http://www.polianka.nfo.sk/kniznica/, je tam par kniziek, ktore tu neboli spomenute. Vcelku klenot je prirucka alpinizmu od Ittlingera alebo medzivojnovy Riegler...

Najdu sa asi aj ine knizky, to by som musel dohladat v inych regaloch :-)
spyrosodpovdt 
 Re: Kniznica HK JAMES T. Polianka10:02:32 11.09.2007
BOMBA!: Funguje to. Opravdu velik zjem bych ml o kopie tchto titul:
ITTLINGER, Josef; Handbuch Des Alpinismus; Leipzig 1919
RIEGLER, Karol; Praktick prruka pre horolezcov; Liptovsk Sv. Mikul 1934

Ideln forma: naskenovan oblka a obsah mejlem na ve uvedenou adresu, xerokopie cel knihy, kterou bych si nkde vyzvedl. Ppadn nklady uhradm.

A zjem bych ml jet o zbnou informaci o tomto titulu: TYNDALL, John; In Den Alpen; Braunschweig 1899, copak to je, jak je to velk, co je obsahem...

J vdl, e HK Tatransk Polianka je fakt dobrej oddl :-) Koneckonc odkaz na metodiku tohodle oddlu mm i na strnkch.
Mimochodem, je u Vs pod Brao Voplensk?
Tom F.odpovdt 
  Re: Kniznica HK JAMES T. Polianka10:40:42 11.09.2007
Brano Vopalensky uz dlhsie nie, ale posledne sa ozval a posunul nam na stranku nejake medicinske veci.

K prefocovaniu a kopirovaniu. Maximalne obalky. Ak mate narodnu kniznicu, nejaku formu nasej Matice, tak tam by to vsetko mali mat...

Add Tyndall: nemecky, bez obrazkov, nejake nacrty.

PS: Sice v uvode pises, ze to je len o ceskych priruckach, ale co som ja drzal v ruke z nasich, resp. polskych knih, tak najastarsia metodika zatial vyzera, ze je v knizke Walery Eljasa a jeho sprievodcovi po Tatrach a Pieninach (1870). Dalsie veci, este starsie, budu v rocenkach MKE a podobnych spolkov.
spyrosodpovdt 
   Re: Kniznica HK JAMES T. Polianka19:18:26 11.09.2007
Naskenovan oblky bych pivtal. Obvm se, e ty neseeneme :-) Ad knihovnu: m pravdu v praskm Klementinu (nrodn knihovna) maj jeden z uvedench titul, druh maj ve Vdeck knihovn Olomouc. V Klementinu nepjuj knihy tohoto st ven, ale ml bych mt monost si to prohldnout a oxeroxovat (ztra by mla bt pipraven), v Olomouci nevm. Ovem oblky to bude hor. Pokud se kniha pjovala, asi bude mt novj vazbu. Pebal urit mt nebude :-)

K metodice v prvodcch a roenkch: tak t mm tak pomrn dost (ovem u ns byl dosti siln vliv alpskch zem, take vechno v nmin). To ani nelze dvat dohromady jako nco ucelenjho. Stejn jako intern tisky, Metodick dopisy apod. Stailo by mi udlat souhrn tch uebnic.
A ten prvodce po Tatrch a Pieninch od W. Eljasa neznm. Existuje to nkde k vidn? Nem njak odkaz alespo teba na strunou recenzi?
odpovdt 
    Re: Kniznica HK JAMES T. Polianka19:19:13 11.09.2007
... jsem se zapomel podepsat
Tom F.odpovdt 
     Re: Kniznica HK JAMES T. Polianka21:41:19 11.09.2007
Ad oblky: A pokud m zkuenost sah, tak - zejmna dve - se knihy (do knihovnick vazby) obvykle vzaly tak, e oblka se dvala jako prvn nebo druh strana pod tvrd pebal.
Ad knihy v Olomouci (i jinde, vetn zahrani): zkouel jsi, Tomi, MVS? (Meziknihovn vpjn sluba). ekl bych, e zejmna pokud m rozumn motiv, pro to chce, tak lid kte se o to v knihovn staraj bvaj dost ochotn a vstcn (a v tomto ppad, to jest kdy dl bibliografii historickch tisk, tak se kad vystudovan knihovnk bude pmo radost rozplvat ;) ...) Pak u sta jen internetov katalogy :) /M ho i knihovna Matice Slovenskej - Nrodn kninica Slovenska./
Robertodpovdt 
      Re: Kniznica HK JAMES T. Polianka15:31:39 12.09.2007
M pravdu, kouzlo MVS teprve objevuju :-)
Take asto sta vdt, e podobn titul vyel. V ppad tch novjch je lze i pjit.

A k oblkm: pot je hlavn v tom, e i kdyby oblka k dispozici byla, jedn se vtinou o knihy pomrn star, kter se nepjuj mimo studovnu. A ve studovnch je obvykle k dispozici maximln koprka, a mlokdy barevn.

A m pravdu, knihovnci zpravidla jsou neobyejn vstcn lid. Asi e maj rdi knihy. Jet se mi nestalo, e by se na m v knihovn dvali jako na toho, co zdruje (co se o potch, adech apod. ct ned).
Tom F.odpovdt 
      Re: Kniznica HK JAMES T. Polianka21:47:47 12.09.2007
Tak, knihovny funguj skvle. Ty star tisky pj do studovny, v Klementinu pod kopii i v barv atd. Prost bjo.
Paradoxn jsem narazil na problm u knihy, kde bych to vbec neoekval. Chtli jsme si vypjit pomrn novou knihu z r. 1977 (Milan, Ladislav; Nebezpeenstvo lavn prvn vydn). A tu m Nrodn knihovna pouze v nejsteenjm archvu, nebo jde o jedin vtisk. A ostatn knihovny na sti ji sice eviduj, ale uvdj ji jako nedostupnou. Take, kdyby nm nkdo naskenoval oblku (oblka sta, obsah je znm za dalch vydn) toho prvnho vydn z r. 1977, byl bych vdn.
Tom F.odpovdt 
       Re: Kniznica HK JAMES T. Polianka10:27:14 14.09.2007
Nazdar Tome, mm pro Tebe naskenovan Nebezpeenstvo lavn, 1977 (oblku a titulku). Dej mi svj majl.
Laaodpovdt 
        Re: Kniznica HK JAMES T. Polianka12:36:53 14.09.2007
Moc dky! Poli to prosm na tomas.frank@horolezeckaabeceda.cz
odpovdt 
        Re: Kniznica HK JAMES T. Polianka13:04:27 14.09.2007
Sorry, nepeetl jsem si jej ve lnku.
Laaodpovdt 
         Re: Kniznica HK JAMES T. Polianka17:34:27 14.09.2007
Jet jednou; dky moc!
Tom F.odpovdt 
 Re: Kniznica HK JAMES T. Polianka23:06:25 18.09.2007
Moc prosm, bylo by mon naskenovat nm oblku toho Ittlingera (ITTLINGER, Josef; Handbuch Des Alpinismus; Leipzig 1919)?

Kopii mt budeme, ovem oblka se jaksi ne zcela zachovala :-(
Tom F.odpovdt 

 Polci11:06:27 11.09.2007
Ahoj Tome, zn tento odkaz?
http://pepperoni.fm.pl/zbooy/gory/biblio/
Jsou tam naskenovan star publikace o Tatrch, vtinou vak jen v poltin. Nco je tam i metodickho, ale polsky neumm, tak nemohu posoudit...:-)
DavidKodpovdt 
 Re: Polci15:38:51 11.09.2007
To je vbornej odkaz. Znm ho, bvalo to dv jinde. To je v podstat idel, precizn zpracovan bibliografie. Takhle bych nkde rd vidl udlanou metodiku :-) Navc to vylepili, je to na sthnut PDF soubor, vechno (skoro) precizn naskenovan. Jojo, pkn prce.

Bohuel to nen pesn to co v tomto ppad hledm. Metodick je v tom pokud vm jen jedna Zasady Teternictwa (i kdy zajmav; navc Tom Kublk k autorovi m opravdu zajmav ivotopis), jej reprint navc Polci nedvno znovu vydali.
Tom F.odpovdt 
  Re: Polci14:50:27 21.09.2007
nkter knihy jsou k dostn v Polskm antku:
http://antykwariat.turnia.pl
maranodpovdt 

 Hory a snih21:43:44 11.09.2007
Ahoj Tome, kdyz tu uvadis ty "zimni knizky" co treba Luis Trenker; Hory a snih =-)  notoricky znama knizka?
MBodpovdt 
 Re: Hory a snih15:33:56 12.09.2007
A ty ho m? Kterpak vydn? J si ho objednal v knihovn alespo do studovny :-)
Vm o nm, obas jej nkdo odkazuje, ale zatm jsem ho neml v ruce. Pokud vm, naposledy vyel nkdy v r. 1948, nebo tak njak.
Tom F.odpovdt 
  Re: Hory a snih17:09:28 12.09.2007
Mam ho z roku 1941, 1. vydani. Tedy samozrejme cesky preklad nemeckeho orginalu. Ono je to spise metodika "skialpinismu" =-) ale kdyz uz se narodni i nadnarodni svazy tvari ze k horolezectvi patri.. Konecne slova jako cepin, prusik, laviny ci trhliny jsem v textu videl. Kdybys mel zajem se na nej podivat, dej vedet na e-mail.
Michalodpovdt 
   Re: Hory a snih17:15:14 12.09.2007
Jo, ted ctu ze sis ho objednal do knihovny. Tak pokud bys to posoudil jako vhodnou publikaci a stal o nej dej vedet. Vim, v tehle chvili, o 2 dalsich orginalech, jeden Ti jako metodikovi svazu poslu. Mrzi mne ze tu mas toho Kuttu =-) byl jsem na nej tak pysny..
Michalodpovdt 
    Re: Hory a snih21:47:14 12.09.2007
Na Kuttu bu pynej dl. Je to fakt rarita, kter se ani v antikvaritech moc nevyskytuje, knihovny ji nemaj a tak. J mm jen Abecedu, a nikoli Techniku (tu vlastn Tom Kublk). Osobn m mrz, e jsem si jej nestihl dt podepsat. Zato ale mm svj vtisk podepsan Blou (Karasovou Cvrkovou; zmiuju se o n v lnku), kter jej ilustrovala.

Trenkera mi neposlej, nejen, e nejsem metodikem svazu, ale je to pruka zejmna lyask, a kdybych do n poteboval nahldnout, tak jak jsem zjistil, jedno z vydn m tak Tom. Zato bych ale ml zjem o naskenovanou oblku, resp. pebal toho prvnho vydn. To bychom asi zaadit do pehledu mli.
Tom F.odpovdt 
   Re: Hory a snih00:10:03 14.09.2007
V nejakom antiku som raz kupil IV. vydanie (1944) za 60 kacek. A videl som tu knizku viackrat...
spyrosodpovdt 
    Re: Hory a snih18:27:35 14.09.2007
Prosm napite mi jet kdo Hory a snh vydal - dky
Pokud o njak Pkn souvisejc literatue nkdo vte, rd to zskm do knihovny a urit to nebudu st sm. Dky za zprvu, m
Maranodpovdt 
     Re: Hory a snih18:54:17 14.09.2007
Orbis, Praha, poprv 1941
Tom F.odpovdt 
     Re: Hory a snih21:43:09 14.09.2007
A protoze ji Tom nechtel =-) zkus se po ni mrknout treba na http://www.dantikvariat.cz/ sekce "Hory". Sam jsem tam kupoval nedavno Kuchare, protoze posledni vydani jsem kdysi pujcil jedne slecne... Maji ji i jinde. Ale jak rikam je to spise jedna z prvnich knizek o necem cemu se dnes rika skialpinismus. MB
Michalodpovdt 
      antk22:22:59 14.09.2007
hee, dky, ten jsem pehldnul
maranodpovdt 

 Kugy14:13:19 12.09.2007
Ackoli nejde o klasickou ucebnici,ale spise filozoficko-zivotopisne dilo, napada me jeste Julius Kugy - Ze zivota horolezce.
Josefodpovdt 
 Re: Kugy15:24:32 12.09.2007
Jo, Kugyho ve ve uvedenm lnku zmiuju. Ve velmi podobnm lnku (s delmi recenzemi) ale dost odlinmi texty okolo (http://www.horole zeckaabeceda.cz/str ucny-prehled-titulu.php meyery odstranit) jej mm dokonce na obrzku :-)

Jene Kugy nen to, co hledme. Hledme uebnice jako takov (mon jsem Vs vechny ymlil tm dlouhm vodem a obrzky dalch knih - tak to se omlouvm).
Tom F.odpovdt 
 Re: Kugy22:49:58 13.09.2007
http://antikvariat-luziny.cz (sport)
243. Ze ivota horolezce KUGY J. 280,- 1943 vz, bez obalu
antikvaritodpovdt 
  Re: Kugy23:29:30 13.09.2007
Orbis 43? Tak to je myslm I. vydn :-)
Opravdu velmi doporuen etba!

Le musm ct, e to jet ped pr lety bvalo levnj. Tak do pajsky. Kugy je jedna z mla starch horolezeckch knih, kter se v antikvaritech vyskytuj opakovan. Vylo to ve velkm nkladu a mlo adu dotisk. Sm jsem jich takhle koupil minimln pt jako dreky pro kamardy.
Tom F.odpovdt 
   Re: Kugy16:35:57 14.09.2007
Je to pica, jako sbratel tchto vc oceuji tento pehled. Kdy do dvadestho, tak nepat sem jet Horolezeck encyklopedie od Dieky a irla, dle Horolezectvo zblzka od Dieky? Nen to sice pmo metodika, ale uebnice ano.
Vbor horolezeckho svazu vydval v osumdestch letech formou brour tvz.Metodick dopisy. Nap. Zkl. vcvik novka(1980) , Skialpinismus (1988), Zdravovda(1986)atd. Na svazu by to snad mlo bt.
Palo .odpovdt 
    Re: Kugy16:51:33 14.09.2007
V vodu je o obou zmnka. A tak pro nepat do pehledu uebnic.
odpovdt 
    Re: Kugy17:38:39 14.09.2007
Palo, do jist mry m pravdu. Pat. J se tak rozhodoval zda je zaadit, nebo jen uvst do vodu. V vodu o nich pu.
Ob ty knihy jsou dost mimodn, take urit nutn pat do kadho pehledu doporuen literatury. Nepat vak do pehledu historickch uebnic na tma horolezeck metodika.
Tom F.odpovdt 
     Re: Kugy23:46:48 15.09.2007
A co "mal prvodce meterologi" Jan Munzar + K.Krka, M.Nedelka, K. Pejml, Mlad fronta, vydn 1. 1989 (nejedn se o encyklopedii, i kdy jednotliv pojmy jsou zde pro snadnou orientaci seazen v abecednm sledu, srozumiteln popsan v irch celcch, pokud je nco oznaovno pod vce nzvy, jsou zde odkazy na ji uveden tmata, nzorn obr.)
maranodpovdt 
      Re: Kugy23:12:57 18.09.2007
Taky pkn knka, ovem do pehledu horometodiky nepat.
Ovem rovn pat do doporuen literatury :-)))
Tom F.odpovdt 

 Kutta 1. vydn23:11:31 18.09.2007
Prvn vydn Kuttovy Horolezeck abecedy z r. 1944 maj v ndjern zachovalm stavu v Klementinu.

A jinak opravdu vem zde zastnnm dky. Podailo se nm dohledat vechny tituly zde zmnn a jet neco navrch :-)
Tom F.odpovdt 
 Re: Kutta 1. vydn14:46:03 21.09.2007
Jet mi v reglu padla do oka jedna knka:
J. Pavlek - lovk v drsn prod
jedno vydn Olympia Praha 89 +3. vydn Prh 02
Nevm jestli nenapsal nco i dve, kadopdn jsem toho nzoru e moudra napsal zkuen cestovatel, jeho obdivovali star kamardi ji pedemnou. Hust je napklad kapitola o tom co maj dlat dva lidi na horch kdy stav stan,... a jak maj bt sehran, aby uetili as i energii
atd atd.
To myslm e by v uebnicch stlo za zmnku.
maranodpovdt 
  Re: Pavek16:31:25 21.09.2007
Pavlek do vbru horolezeckch uebnic rovn nepat... To u by tam musely pijt i takov vci, jako Vostkova Tbornick encyklopedie, i z Avicena lovk na pokraji svch sil :-)

M pravdu, e to urit pat k literatue doporuen, a kad slun publikace na tma lezen by Pavlka v doporuench mla uvdt.
Na druhou stranu, z Pavlka je nejlep to prvn (dnes v mnohm pekonan) vydn. Prost proto, e v tom se nalzaj triky, na kter se u s pouvnm novch materil a s vt dostupnost profi vrobk, zapomn. Ale znt tyhle triky v ppad prvihu me bt sakra uiten.
Tom F.odpovdt 

 Foto dne:
Trebenna East
Kap horn, 9-
 Databze cest:
Vechny cesty (189329)
Top cesty v R
Top bouldery v R
Nejnovj cesty:
Look Up Here 8b+ Olba
Konec Konc 5B Malomice
Pan lajn 6A Malomice
Adalpreto 7a Sarche
Katorga 6a+ Leonidio
Nov komentovan:
Kamardm Za Velkou Lou 5+ Srbsko
Hanina 7+ Mengusovsk Dolina
Follaje Campestre 7a+ Chulilla
Velk Grc 7C+ Labsk dol - Prav Beh
Schnittstelle 7B+ Chironico

 Nov v diskusi:
Re: Beruky foto dne | Re: Beruky foto dne | Re: Beruky foto dne | Re: Beruky foto dne | Re: Beruky foto dne | Re: Beruky foto dne | Re: Rusci zpt na zvodech | Re: Beruky foto dne | Re: Beruky foto dne | Re: Rusci zpt na zvodech |

 Nov komente:
Re: Mamlas | Re: Mamlas | Re: Mamlas | Re: Mamlas | Re: Mamlas | Re: Mamlas | Re: Hanba | Re: Mamlas | Re: Mamlas | Re: Mamlas |

 Kde to ve:
Podmnka 5 msc za to, e mu umela paraka na Grossglockneru (1)

 Nov v inzerci:
1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 |

 Anketa:
Sledovali jste dnes Honnolda v Taipei?
 Ano, iv! 
 1473 
 Ne, z vek se mi to hlava. 
 1567 
 Ne, uniklo mi to. 
 1341 
 Sleduji jen Adama. 
 1394 

 Nvody:
Jak pst na lezce ...
Lezeck mapy

 Partnei:
Treking.cz
Hledte si pkn ubytovn v R na V vlet i dovolenou? Vyberte si na webu MegaUbytko.cz vsekci chaty a chalupy pronjem. Pokud plnujete cestovat na Slovensko a potebujete ubytovanie na Slovensku, ty nejlep ubytovac zazen, chaty, chalupy, roubenky naleznete na strnce chaty na prenjom.
Na webu NaVylet.cz objevte pestrou paletu turistickch cl a tip na vlet nap celou eskou republikou. Nechyb ani oblben lezeck oblasti jako esk rj s pohdkovmi skalnmi vemi i dramatick Labsk pskovce, kter lkaj dobrodruhy i horolezce z cel Evropy.

 lezec  diskuse  ankety  odkazy  prvodce  fotky  video  *rss*  ochrana osobnch daj       cenk reklamy Energy Cloud   NetPro systems, s.r.o.