Konečně napadl sníh, písky na čas usnuly, a než se za pár týdnů probudí, mohou se prsty trochu pomazlit s klávesnicí a přeťukat do slov to, čeho se jim v posledním roce dostávalo měrou vrchovatou. A nejenom jim.

Nohám se vybavují pedály železných ořů, kterými byla mnohokrát ztečena pomezní sasko-česká čára, i kilometry cest, stezek a pěšinek k místům, ze kterých už lze jen vzlínat. Ramena otlačená popruhy batohů vzpomínají na pižmo propocených zad. Před očima se míhá mozaika zlomků chvil a na duši ulpívá slastná pohoda. Tak slastná, že šťastně odhání dotěrné otázky po smyslu toho pinožení.


Berg Heil 2004

Ačkoliv se počasí hlavně během jara nijak nevyznamenalo, nepodařilo se mu otřást naší nenasytností. Začátkem února jsme už stáli pod údolní stěnou Turm am Verbogenen Hornu. Foukal silný vítr a k lezení jsme se neodhodlali. Až při zbabělém ústupu jsme ukořistili Berg Heil na Heiliger Wenzelu, malé věži u cesty pod schodištěm Heilige Stiege. Další z výletů už byl úspěšnější. Víťou Novákem zmiňovaná Olympiawand na Hafersackkrone v Brandu v přímé variantě za VIIIc a přímý Talweg za VIIc na sousední Brandkegel nám přinesly další dva Berg Heily. Pak už přišel výjimečně teplý březnový čtvrtek se sólovým zážitkem popisovaným v minulém díle a sezóna se rozjela naplno.


Brandkegel z Hafersackkrone

A ještě než se dostanu k cestám, které mě upoutaly nejvíce, musím se jen krátce zmínit o několika maličkostech. Předně se nám moc líbil Máj v Sasku. Několik dnů jen skály, před usnutím i po probuzení, a navíc v příjemné společnosti. Budu rád, vydaří-li se podobně i Máj letošní, který včas ohlásím.

Pečovaná tradice saských vrcholových knížek v nás doslova vypěstovala zálibu v zapisování se do nich. A tak jsme si po malém výběrovém řízení pro celý loňský rok zvolili hlavičku pro naše zápisy ve tvaru: "NadelMarsch & Co.". Hádejte, co to asi znamená. A protože jsme již i z německé strany zaregistrovali jisté ohlasy, zůstaneme u ní i nadále.

Celkem jsme se snažili předkládat si pestré menu a podařilo se nám navštívit vpodstatě všechny významnější oblasti. Žádná z nich nezklamala. Jedinou, na kterou se nedostalo, byl Bielatal. Ne však proto, že by za to nestál, to v žádném případě. Spíše se nedostávalo času. Někde jsme se míjeli s početnými skupinami turistů i lezců, jinde jsme byli naprosto sami. S magnéziem ve stěně jsme se setkali jednou. A jen jednou nás počasí donutilo k ústupu končícím ve stěnách Labáku.


Falkenstein

A teď už letem světem weg. Tak třeba Jehla si určitě splnil několik svých tajných přání. Byť se ještě v březnu skutečně opatrně plížil Talwegem na Höllenhunda a v květnu opral smyčku pod kruhem v Direkte Westkante na Falkensteinu, vše napravil svými onsighty v Diagonale IXa na Frienstein, Heile Welt IXc na Turm am Verbogenen Horn a v už profláknuté Direkte Superlative Xa na Grosser Wehlturm. Pokud si budete chtít zkusit zmiňovanou Diagonale, doporučuji. Nabízí totiž naprosto neobvyklý odlez od třetího kruhu doleva vzhůru k zaklíněnému bloku ve velkém komíně. Kombinace přepadu vzad, rozporu a absolutní bezmoci dá zabrat jak prvolezci, tak i druholezci, kterému jeho jinak pohodlný konec lana pěkně zhořkne.


Saská komínová veteránská klasika

Mě samotnému utkvěly v paměti nejrůznější chvilky. Některé cesty se daly vylézt s přiměřenou námahou a některé se změnily v expediční výpravy. O dobývání Teufelspitze už jsem psal. Podobný zážitek nám připravila i cesta Dauerbrenner Xa na nedaleký Wilder Kopf (na Affensteinech). Nebýt Jehly, který se po hodině mého dobývání nástupového bouldru a mnoha dopadech do hlubokého písku už nevydržel jen dívat a předvedl mi ukázkové rozřešení problému, ani bychom nenastoupili. Nejtěžší pasáž od 1. kruhu až nad 2. za spodní vlhké jednoprstovky byla vskutku pekelná. Spolu s červencovým vedrem, příšernými dolezy ke třetímu a čtvrtému kruhu a dalším bouldrem u pátého způsobila, že závěr cesty za VIIIc jsme už jen přeplazili. Jenže když jde o váženou desítku od pradávna focenou na černobílé pohlednice a i do nejnovějšího průvodce, tak se člověk trochu zkousne.

Samostatnou kapitolou jsou pytle. Třeba z Inflation za XIa RP (Südliche Pfaffenschluchtspitze, Pfaffensteine) jsem čestně ustoupil s tím, že je sice jasné co a jak, ale schopností se nedostává. Neúspěch na Sonnenwendfeier za IXc (Sonnenwendkegel, Schrammsteine) zase přičítám vysílení z pokusů na Müllersteinkante. Dvě cesty mi ale daly za vyučenou pořádně. U obou jsem vůbec nepochopil, co se po mně chce. Šlo o místa u 1. kruhu cesty Mond Xa, RP Xb (Frienstein, Affensteine) a u 3. nebo 4. kruhu cesty ABM Xa, RP Xb (Rauhe Zinne, Pfaffensteine).


Müllersteinkante RP Xc

Úplně největší radost mi ale udělala Müllersteinkante RP Xc na Müllerstein na Schrammsteinech. Byla mou number one celého Saska. Takovou tou cestou, co si v duchu člověk slibuje, že kdyby to náhodou vyšlo, tak může přestat lézt (ale samozřemě nepřestane). O této hraně, jedné z nejdominantnějších v Sasku, se blíže zmíním v některém z dalších dílů, který bude věnován právě nejkrásnějším těžkým hranám. Dnes jen prozradím, že jsem na ni chodil přes rok. Některé dny se vůbec nenechala rušit a nemilosrdně mne odmítala. Až jednoho dne se všechno sešlo, skála se slitovala a mou na doraz hučící tělesnou schránku nesetřásla. Jestli o Sasku čtete i vy kluci, kteří umíte lézt těžké věci a přemýšlíte, že byste něco přijeli zkusit, pak nezapomeňte na  tuto hranu. Je jednou z nejlépe odjištěných a určitě vás pustí.

A ještě u dvou cest se musím zastavit. Obě pro mne vždy znamenaly milníky saských písků. Kamikaze RP Xb na Rauensteinturm (Rauensteine), klasická Hudyho sebevražda. Už v dobách dospívání někdy kolem roku 1988 jsem v ní nalétal do prvního kruhu snad sto metrů. Marně. S velkou obavou jsem se do ní po dlouhé době vrátil a kupodivu to šlo. Alespoň problém nad prvním kruhem nekladl velký odpor a nejištěný dolez ke druhému také celkem ušel. O to zlověstnější se vkrádaly pocity při pohledu vzhůru od druhého kruhu. Přece se to nejmenuje Kamikaze nadarmo. No a nejmenuje. Obtížná a příjemná hranka od druhého kruhu končí na šikmé polici, nad níž už se klene jen převislá stěna. Na vrchol zbývá dobrých osm metrů a už pět metrů přitom není žádné jištění. Na on sight je dolez skutečně věrný svému názvu. Nervy neuklidní ani symbolické hodiny o nosnosti sotva jedné smyčky s karabinou. Takže, kdo se chce opravdu bát, zde je to pravé místo. Tím druhým milníkem je Vollendete Synfonie na Nordturm (Pfaffensteine). Strach z její odpuzující nádhery až ochromuje. Už dolez k prvnímu kruhu trhlinkami s pár smyčkami je peprný, ale následující převislý  sokolík s několika fixními smyčkami doslova bere dech. A druhý kruh není na jeho konci, ale až o metr a půl výše. I této cestě se dostalo fotografie v průvodci a nutno říci, že oprávněně. Tenhle kus skály je jedinečný. Možná si za to můžu sám, snad zveličuji, ale strachy jsem skoro neviděl. O to víc mě mrzí jen jedno odsednutí u prvního kruhu, protože do RP se mi nechce ani za mák.

A ještě něco přidám. Už léta se mi moc zamlouvala zhruba padesátimetrová  údolní stěna Jungferu na Schrammsteinech. Při bližším pozorování naprosto odpuzující solivý a křehce lámavý povrch napovídá mnohé o pocitech lezce tančícího v porcelánu. Jistě alespoň někteří znáte tu úchylku ženoucí do závratných výšin potěšení z toho hnusu. Südostwand VIIIa z roku 1971 se čtyřmi kruhy je odporná a nádherná. A nejištěná. To, že první a čtvrtý kruh byly osazeny dodatečně, vůbec nechápu. Spolu s plzeňským Honeym jsme měli osmý průstup.


Jungfer Südostwand VIIIa

Takže tolik k ohlédnutí zpět, aby se nám lépe kráčelo vpřed. A na závěr už jen dvě věci. Zaprvé děkuji za všechny ohlasy, kterých se tomuto seriálu dostává. Jsou příjemným povzbuzením, a to včetně těch nepříjemných. A na samotný závěr už tradiční, a zcela nepovinná příloha přelezených cest:

OS
Nordkante            IXc  Wolfspitze              Affensteine
California            IXc    Wolfsfalle                Affensteine
Steuerfrei            IXc    Rauhe Zinne          Pfaffensteine

flash
4 gewinnt            IXc  Rauensteinspitze    Rauensteine

RP
Müllersteinkante    Xc  Müllerstein              Schrammsteine
Sniper                  Xc  Conradturm              Bärensteine
Seelenwanderung  Xc  Polenztalwächter      Brand
Kamikaze            Xb  Rauensteiturm          Rauensteine
Sportfest              Xb  Ostervorturm            Schrammsteine
Heiliger Krieg        Xb  Frienstein                Affensteine
Dir. Yosemite        Xb  Sammlerwand          Kleiner schand
1000 Torr              Xb  Heringstein              Kleiner schand
Dir. Superlative      Xa  Grosser Wehlturm    Rathen
Buntschilernde
Seifenblase          Xa  Falkenstein              Schrammsteine
1000-Mark-Wand  Xa  Südliche Pfaffenschluchtspitze  Pfaffensteine
Dir. Südpfeiler      Xa  Eule                        Rathen
Wolfsblut              Xa  Wolfsfalle                  Affensteine
Fluchtweg            Xa  Flüchtling                Schmilka
Entropie                Xa  Kleines Bärenhorn    Kleiner schand
Hohlspiegel          Xa  Polenztalwächter      Brand


Eule Dir Südpfeiler RP Xa

Jehla v 1000-Mark-Wand

Jehla v Magische Linie OS IXa

Wolfsfalle California IXc

Tschüs