Bl se Mj v Sasku. Jak u vte, jeho stedobodem bude bivak na Kansteinu, a tak nebude od vci piblit, m je tento kopk zajmav lezecky. Koneckonc znalost ternu, ze kterho se d zakousnout njak ta wega jet ped sndan anebo a po veei, se me jen hodit.
Nejedn se o oblast zrovna rozshlou, je v n jen pr v. A to doslova. Jsou toti jen dv. Men prclk Dunkle Wand a dn rozsochat Kanstein-Vorgipfel. V novm vydn prvodce jsou popsny v zelenm dle, spadaj do Wildensteiner Gebiet, maj sla 29 a 30 a zaujmaj strany 266 a 274. Nechyb ani pdorysn plnek s nstupy cest a fotografie jihozpadn stny Vorgipfelu. Souadnice GPS (i jak se jim k) dosud nebyly objeveny a ekaj na sv pemen znmm zempiscem JirkouS.
Pstup je vlastn stejn jako do bivaku z chystanho Mje, jen pod stnami vce vlevo. Pidm jet druhou pstupovou variantu. Ze silniky od Neumannmhle smrem na Zeughaus se odbo doleva na prvn irokou cestu a z n po dalch 100 metrech doprava. Vytrvalm stoupnm a klikovnm budete po deseti minutch ocitnuti pod doln stnou plnou kruh.
Pohled z vrcholu Kansteinu smrem na Kleiner Zschand
Jet ne pejdeme k samotnmu lezen, musm se zmnit o malebnm prosted kolem skal. Znte to, lovk nen iv jen lezenm a pro dobr zait svainy je dleit i pohoda vkol. Kanstein je klasickou "dtskou" oblast. Pod stnami rovina, pseek, sem tam balvan, opodl trvnek, pimen vysok les, ani hust ani dk, ptci zpvaj, dti si hraj nemaje kam spadnout i zabloudit, ttm a v nkterch ppadech i mmm se po tle rozlv ten pjemn naten pocit z blcho se ochmatvn chyt a mjen kruh ..., no prost parda. Huh, u abych byl ve skalch.
Zaneme tm menm. Chudinky Dunkkle Wand si dlouho nikdo nevmal. Oddlen od masvu jen zkm komnem zejm nesplovala kritria pro uznn v. A v roce 1971 se lidsk srdce slitovala a tto mlad vi zahjila lezeck ivot Starou cestou. To je zajmav. U klasickch v mi vdy pilo samozejm, e m kad z nich svou Starou cestu, Alter Weg. Je to tak u naprost vtiny v v Sasku. Jestli se tak jmenovaly od okamiku vzniku nevm. Prost se v prvodci vdy ta prvn jmenuje Alter Weg. A u Dunkle Wand mne napad, e pojmenovat zbrusu novou cestu na zbrusu novou v Star cesta je vlastn protiklad. Nebo cta k tradici.
Na Dunkle Wand vede 14 cest od trojek a do VIIb. Do jejho tla jsou zavrtny celkem dva kruhy, z toho jeden je slak. Na vrchol lze i peskoit. Za 3.
Licht und Schatten RP IXa nstup
Zato Kanstein-Vorgipfel. U jen to slaovn! Nejdv 10 metr z vrcholu na pil. Pak 18 metr na terasu a z n jet 12 na zem. Ale i pstupov cesty k tomu slaovacmu tobognu stoj za zkouku. Alter Weg IV z roku 1904 vede cel komnem v jihozpadn stn. Ze estho stupn psn Westverschneidung zezem vlevo od dolnho pile a obl hranaSdostkante komnem pln vpravo za hranou doln stny a ve po prav doln hran na velk balkon. Ze sedmiek zejmna dv expedin. Mrchentrmerweg VIIb jako Alter Weg 6 m vzhru a dlouh traverz doleva na hranu stnou zleva na balkon a sokolkem vpravo ke kruhu, stnou a sokolkem pes dal kruh na balkon, pes komn AW doprava a tupou hranou na vrchol. Westwand VIIc nastupuje vlevo od lev doln hrany sprou v zezu a doprava pes pevis, stle ikmo vpravo do spry pod pevis ke kruhu, vpravo na hranu ke druhmu kruhu, zpt doleva, pes pevis, tet kruh a labem na vrchol. Dlouh popis, dlouh cesta.
Stle jet zbvaj ti vrazn stny se spoustou cest. Takov je Kanstein-Vorgipfel pak.
Osou severozpadn stny je Direkte Nordwestwand IXb, RP IXc. Stedem stny pes est kruh a doprava na hranu. Na tu se v rznch mstech napojuj rzn varianty, z nich nejzajmavj je asi Was nicht sein kann, das nicht sein darf RP Xa. Odbouje od 5. kruhu lehce vlevo pes dal ti. V pli roku 2003 mla teprve druh prstup s poznmkou RK 9/9+. Ponkud tajemnou cestou je lev hrana severozpadn stny pivrcen k masvu. Mondsichelspaziergang Xa, RP Xc, 3 kruhy. Jejm autorem je Thomas Willenberg, ten o nm ped asem probhla zprva, e v Sasku udlal nejt잚 cestu Nmecka. Cesta na Kanstein nemla v roce 2003 dn pelez, nebo jsem ho alespo ve vrcholov knize nenael. Take ani obtnost nen potvrzena. Pravda ovem je, e i pi Thomasovch nespornch kvalitch dochz u jeho cest asto ke sniovn obtnosti dalmi lezci a o ti stupn.
Licht und Schatten IXa
Dal stnou vede jedna z perel, dvouhvzdikov Licht und Schatten VIIIb, bez postaven VIIIc, RP IXa. Jde o tet cestu nalevo od Westverschneidungu. Vede sokolkem a stnou pes dva kruhy ke druhmu kruhu Westwand a dle po hran pe 4. a 5. kruh. Stav se u ptho do rajbasu lehce vpravo. K jejmu ptmu kruhu vede tak zajmav Phnix IXa. Nastupuje hned nalevo od Westverschneidungu a m svch vlastnch 6 kruh. Pekeln je od prvnho kruhu. Ale opravdu pekeln. No a mezi poslednmi dvma vede Dicke Arme IXb. A to je ukzkov, silov a odvn lezen po ebru. Pes dva kruhy ke tetmu, kter je spolen s Phnixem. Piznvm, e jsem si ji ped pokusem zdola zkusil s hornm lanem. A nijak jsem nelitoval.
Khler Tag RP VIIIc
A zbv nm posledn, prav doln stna. Jde o stnu, o kterch km, e jsou topograficky nron. Chce to prvodce do ruky, postavit se pod stnu a tvrhodinky pokyvovat hlavou tak, aby v doln krajn poloze padl pohled do otevench stran a zde naerpanou informaci pi pohybu vzhru neztratil a porovnal ji s realitou zjitnou v horn krajn poloze, v jejm zornm poli se zjev tu kruh, tu spra apod. Opakovanm srovnvnm se postupn vytvo jakstaks pehled o trasologii. V prav polovin nastupuje nejstar Sdwestwand VIIc. Hodn ikmo doleva ubhajc sprou, tm traverzem, k prvnmu kruhu v lev polovin stny, vpravo pes pevis a doleva do spry, kterou a na velk balkon, kde kon vechny zdej cesty. Asi uprosted mezi nstupem pedchoz cesty a jejm prvnm kruhem nastupuje Direkte Sdwestwand VIIIb, RP VIIIc. Ve znan vi m prvn kruh, jet ve druh a pak lehce zprava na balkon. Anebo taky pmo pes kruh jako Heisser Ausstieg VIIIb, RP VIIIc. Khler Tag VIIIb, RP VIIIc, nastupuje pro zmnu ve spdnici prvnho kruhu Sdwestwand. Pes ten a jet jeden se pipoj ke druhmu Dir. Sdwestwand. A jet nalevo vede pmo pes tyi kruhy Oktoberabend VIIIc, RP IXa. A jet napravo od Dir. Sdwestwand pes pt kruh zbrusu nov RP VIIIc, jeho tvrt kruh je spolen s Dir. Sdwestwand. A pln vpravo po hran vede jet Direkte Sdostkante VIIIa, RP VIIIb. Ke ten to sice moc nebylo, ale na mst vm to snad pome. Lezen je tu zajmav, msty lmav, ale d se to snst, kruh dost, ale nijak pejitn.
Tak a to vechno vylezete, hupky dupky do spacku a dobrou noc.
Jardo parda, jako vdy. Moc se mi lb vta: Na Dunkle Wand vede 14 cest. Do jejho tla jsou zavrtny celkem dva kruhy, z toho jeden je slak. Myslm, e je vstin pro Sasko vbec. A j se od svho poslednho pdu bojm jet vc!
Dti si hraj, NEMAJCE... :) Tentokrt chyb vlajkov druh odstavec? Jinak samozejm pkn, jako vdy.
V prav sti doln stny stoj urit za to zmnn Oktoberabend (moc pkn; t잚 oblez prvnho K, ale hlavn zvren vlez na temeno) a Dir. Sdwestwand; nov VIIIc vpravo pes spoustu kruh (Puppenmord) nen nic extra, lkaj hlavn ty kruhy.
A lezl autor Dir. Nordwand? Co kal dolezu ke 2.K?
Kruci, u abych se zas nkde drel.
Pikote, na ten pechodnk jsem ekal. Ale tentokrt tam zstane. Mn se prost "dti nemaje" njak lb. Jinak ten Nordwand jsem asi lezl, ale tak dvno, e u ani nevm, jestli se mi to jen nezd. Budu to muset o mji napravit.
Tak cesta Thomase Willenbergera "Dharma" na Drachenkopf v Brandu u dajn neexistuje! Mla to bt nejt잚 cesta v Sasku XIIc (XI+). Zruena byla pr z vce dvod, jednak si Thomas malinko upravil jednu misku, potom pouil nestandartn kruh (jen 5 cm dk!), druh kruh dal na prd, e hrozila podlaha a nejt잚 msto byl asi dvoumetrov jump z dvouprstovky do police. Jinak pr cesta nepeshla obtnost Xc, domorodci ji hodnotili Xc s ptkovm skokem!
Jet e ty nae sedmy nm nikdo nevytlue...
HojH
Jo, a kdy tu byl ten Willenberg, v mm prvodci (Kompakt-Kletterfhrer) je cesta Mondsichelspaziergang na Kanstein, zmiovan v lnku, psan jen za IXb, bez uveden hodnoty RP (co prv tady bv).
Tak nevm. Ale ze zkuenosti je docela dobr konfrontovat klasickho prvodce s Kompaktem. Ten sice nen "oficiln", ale v nkterch ppadech bv aktulnj (odchylky v klasifikaci); navc obas nejsou od vci "komente" u nkterch cest.
(Samozejm obsahuje tak njak lety a citeln mu chybj nkresy, kterch je v "klasickm" mnohem vc.)
J kombinuju pana Heineckeho se zajmavm poinem Jrgena Schmeissera - "Topofhrer..."
Zatm vydal ti dly Saska plus Zittau a je to udlan docela originln. Poznmky k cestm pomoc jasnch symbol (lmav, smrt, hodn kruh atd), pak je i sympatick tyhvzdikov stupnice . Parda jsou nkresy stn s topama cesta. Jedinn co asi chyb jsou ty skvl mapy pana Heineckeho - holt leta diny, sou leta diny!.
Jo zatm vyel Rathen s Wehlenem, Bielatal, Steiny a Zittau. Cena tum kolem 20E.
Hojahoj H.
Jo, z thle ady jsem kdysi dostal darem Rathen (jet broovan, lepen, formt A5) - prvn vlatovka t ady, m jet sv mouchy - hlavn mi tam chyb slovn popisy cesty. Z nkresu a "frankenjurovskch" piktogram (silov, koutov, sokolkov, plotnov... lezen, cesta vysych rychle, tolik a tolik procent dne je na slunci, pop. ve stnu, soliv, lmav lezen, lezen po talch apod.) zdaleka nen vdycky vechno jasn, a problm kadopdn nastv, kdy cesta teba nkde zaleze za hranu a nkres t druh stny u nen zpracovan... Taky je tam nkdy snad a moc lichotiv klasifikace.
No a pak jsem u znmho vidl ten Bielatal, ten u se mi lbil podstatn vc. Vedle nkres u jsou uveden i slovn popisy (jestli se nepletu), mnohem praktitj je i formt (A6), tuh vazba. Je to vlastn klasick prvodce s mnohem vce nkresy... Ten bych si podil s chut. A jestli takhle vypadaj i ty dva dal, tak i ty.
Ale majitelem prvnho ze dvou svazk Kompaktu jsem se stal hlavn z finannch dvod. Je to plka Saska zhruba za stejnou cenu jako za jeden svazek zkladn ady nebo za jeden svazek Schmeissera.
Kdybych si to mohl dovolit, podm si samozejm vechno a krom lezen se tm kochm kad veer ped spanm. Jene -
Take jsem si zvykl na Kompakt (je psan ve zkratkch, ale na to si lovk zvykne za chvilku a nen v tom problm), kter m tak tu vhodu, e jeden svazeek toho obsahuje mnohem vc - nee, kter dl si vezme s sebou na vkend, m vechno pohromad. Ale je fakt, e obas k tomu pod skalou vdn nakukuju k njakm Nmcm do toho zkladnho, kdy je stna trochu orientan nronj.
Je ovem pardn, e si ti Sasci mohou dovolit ti paraleln, rzn zpracovan a pomrn dost kvalitn ady prvodc, kter prbn aktualizuj... A jet vydvaj vlastn prvodce na eskou stranu eskosaskho vcarska - a jeden z tch svazk by bylo vynikajc peloit i do etiny, protoe nm tu dost chyb. Pacholci.
Jdi do toho!!
Druh, dokonalej vydn Rathenu (2002) m u ve poadovan (i ten lep formt!). To sam lze ct i o tetm dle Bielatal (2000), to u je vyloen radost i s pr fotkama pana Hahna. Bohuel pouze dl druh, Steine, jsou v rozpadvajc broovan podob a velikost o slo vt je k ho...!
Take doporuuju Rathen (2002) a Bielatal (2000)!
Hojahoj.
P.s. Ale Heinecke je Heinecke, u jen ty barvy obal, do kad mstnosti jedna...
A jet do ech, kdy u jsem u toho srovnn: zaplapmbu za prvodce na Labk, a vynikajc je, e dochz i k jeho prbn aktualizaci. Je v tom jist SPOUSTA prce. O tom dn. A Pavoukovi jednoznan dk za to. Ale na druhou stranu - jeho zpracovn je ve srovnn teba s tmi nmeckmi prvodci dost amatrsk. (Teda nevm, jestli u je venku nov Labk a jak vypad ten - mon je lep a teba dolo i k opravm nkterch chyb, a u pravopisnch - naprosto len byl vod, ale nejen ten, anebo vcnch. Pokud jo, tak beru vechno zpt a omlouvm se!!) Prakticky dn nkresy, popisy cest asto omezen na poet kruh nebo borhk, take obas, u mn lezench nebo sloitjch cest me bt orientace docela hlavolam.
Nmeck prvodce na Labk - jeden z tch t svazk vnovanch esk sti eskosaskho vcarska - je myslm vlastn pevzat a peloen tenhle esk prvodce (listoval jsem ale jenom zbn). A srovnn tohohle svazku s tm samostatn zpracovanm prvnm (Jetichovice, Hensko...) je celkem jednoznan: mnohem slab.
Na webu NaVylet.cz objevte pestrou paletu turistickch cl a tip na vlet nap celou eskou republikou. Nechyb ani oblben lezeck oblasti jako esk rj s pohdkovmi skalnmi vemi i dramatick Labsk pskovce, kter lkaj dobrodruhy i horolezce z cel Evropy.