Ukrajinská lezecká komunita truchlí nad ztrátou mladé velmi nadané horolezkyně.
Maria (Máša) Khitrikova (21 let), zahynula minulý týden při výstupu na Mt.Elbrus (5 642 m n.m.). Maria byla dcerou slavného sovětského alpinisty Vladimíra Khitrikova.
Jak je možné se dočíst v článku v americkém Alpinist vystoupilo 2. března, jedenáct horolezců ve dvou skupinách na vrchol Mt. Elbrus , pak se ovšem při sestupu zkazilo počasí. Většině horolezců se úspěšně podařilo sestoupit, avšak dva z nich, Roman Kutsiy a Denis Lišíc zaostávali. Khitrikova zůstala s nimi aby jim pomohla. O několik hodin později, oznámila satelitním telefonem, že ztratili cestu ve snížené viditelnosti.
Večer 3. března byl záchranáři objeven jeden z horolezců – Kutsiy a to ve výšce přibližně 4 200 metrů. Byl dopraven dolů a převezen do blízké nemocnice, kde se zatím léčí.
Z Kutsiyho zamlžených zpráv vyplývá, že snad všichni šli nenavázaní a opakovaně spadli do trhlin. Někde dokonce Khitriková měla ztratit mačku a pravděpodobně se pak zřítila.
Její tělo bylo nalezeno až 4. března ve výšce 4 700 m v levé části Pastukhoy útesů. Hledání Lišova zatím stále pokračuje.
Vrtulníky, které se často používají pro záchranu právě na Elbrusu, kvůli nepříznivému počasí nemohly zpočátku hledání vystartovat.
Anna Piunová, která je vynikající fotografkou a editorkou ruského webu Mountain.ru dodává, "že Khitriková byla velkou nadějí ukrajinského horolezectví, jedna z nejvíce talentovaných dívek na výškové horolezectví."
Přes své mládí měla Khitrikova již na svém kontě řadu úspěchů, vyhrála rychlostní závod v roce 2009 na Elbrus, stejně jako úspěšně vystoupila na Gasherbrum I. (8 035 m n.m.) a Gasherbrum II. (8 068 m n.m.) . Loni v létě, Pik Lenina (7 134 m n.m.), Khan Tengri (6 995 m n.m.), Ama Dablam (6 812 m n.m.) a Pik Korzhenevskoy (7 105 m n.m.) .
Na její roky toho vylezla dost a zkušenosti nejspíš měla.Nevim co se tam stalo.Soudím jen podle informací.Pokuď nebyli navazaný,dost podcenili situaci a na veškeré nebezpečí doplatili.Hlavně nechápu jak se můžou rozdělit.Dost závažná chyba
Pepane, navázání při sestupu po firnu nic neřeší, pokud se současně nejistí, pád stejně nejde udržet... Přečti si "Bezpečnost a riziko na skále a ledu" 1. díl od P. Schuberta.
Pavlos:mam přelouskaný všechny 3 díly.Nevim jak tam je průdkej firnový svah,ale třeba by jim to pomohlo.Pokuď měli po ruce cepíny a neměli je přidělaný na batohu jak býva u někoho k vidění.Postupné jištění by bylo rozhodně velké zdržování,ale těžko říct v jakém terénu se jim to stalo
Pepan: proč tedy děláš jednoznačné závěry, když o tom nic nevíš ? Viz. "Pokuď nebyli navazaný,dost podcenili situaci a na veškeré nebezpečí doplatili". Toto chytračení se mi (nejen) na zdejších diskuzích vůbec nelíbí.
S tím, co slezla jistě to nebyla žádná začátečnice. Je nesmyslem tady probírat co „by“ se mělo a co nemělo. Informace nejsou jasné - ale proč se s tím nějak do hloubky zabývat. At´udělala nějakou chybu nebo ne, stejně se nikdo ze čtenářů z toho nepoučí, protože si skoro každý myslí, že přece „takovou chybu“ by nikdy neudělal. Už před faktem, že tam zůstala aby svým kamarádům nějak pomohla, je třeba dát klobouk dolů. Zabádejte ve svém vlastním já, co byste v takové situaci asi udělali – a pak pište svá slova. Je faktem, že když se schází firnem – a není příliš příkrý, jako na Elbrusu, tak se člověk nenaváže a jede po vlastní parketě. Každý je pak zodpovědny sám za sebe. Toho druhého za vzájemného pohybu při navázání na laně by stejně s pravděpodobností 1 : 3 stejně nebyl schopen zabrzdit.
Existuje nějaká statistika toho, kolik lidí zemřelo, když je tam kamarádi nechali, a kolik, když se pro někoho vrátili nebo jim pomáhali?
Asi to zní cynicky, ale fakt by mne zajímalo, zda statistiky ukazují, že pomoc je užitečná, nebo zda pomoc lidem v nesnázích náhodou není kontraproduktivní.
Milý anonyme a na co Ti ta statistika bude? Ja nevěřím, že taková statistika vůbec existuje, protože neznám nikoho, který by se zabýval otázkou jestli je pomoc užitečná nebo kontraproduktivní. Pomoc je, aspoň pro mne a lidi kolem mne, užitečná, za každého času, za každých podmínek – bez vyjímek. S Tebou bych do hor asi nejel, protože by ses mohl nad někým, který je zasypáný lavinou, zamýšlet, jestli má vůbec cenu volat HS, hledat s pípákem a hrabat lopatou.
Podívej, hasiči také nelezou do hořící budovy, která je na spadnutí a může ohrozit život zasahujících. V určitém okamžiku prostě počkají, až to spadne, a pak to prohledají. Jenže oheň je vidět. Mráz ne. Třeba to, že Vrbata poskytl Hančovi oblečení, bylo jistě hrdinské, ale také tak trochu zbytečné. Místo dvou mrtvých mohl být jen jeden. Tak nevím, co je lepší. Mě jeden mrtvý přijde lepší, než dva. To samé platí pro pomoc a záchranu při výstupech, potápění... Neříkám, že se nemá zachraňovat a pomáhat. Prostě mne jen zajímá, zda někde někdo nezpracoval studii o tom, zda kdyby se tam ti s problémy nechávali, zda by celkově mrtvých nebylo méně. Nic víc. Co je na tom divného?
Ty to v tom asi vážně nevidíš, nebo to dokonale hraješ, až jsi mne trochu naštval: půjdeš s kamarádem do hor, něco se posere, bude potřebovat tvou pomoc a ty mu řekneš: promiň, statisticky mám jenom 1:5, že bych tě zachránil, tak na to raději kašlu, zachárním si krk sám, snad to pochopíš, ahoj! -- Víš, já bych tomu kamarádovi asi chtěl taky za každou cenu pomoct a možná v tu chvíli nad tím ani nemáš čas nepřemýšlet, že tam zůstaneš viset, protože naděje umírá poslední a zkrátka se snažíš často o "nemožné", ale někdy to prostě vyjde .. ale tobě je to asi jedno, žiješ číslama asi celej život - na skále, v práci, při zábavě, v hlavě. Na přátelství v horách a pomoc druhým přes to nemáš v hlavě místo. Tak k čemu, prosím tě, tak toužíš po tak nejapný statistice??
Já neřekl, že se nemá zachraňovat. Nevkládej mi do pusy věci, co jsem neřekl.
A zkus to vzít z druhé strany - jdeš jako zkušený vůdce se skupinou třeba šesti lidí. A najednou se stane jednomu problém. Ty na to nemáš žádný vliv, byla to chyba toho jednoho člena. A jsi v kritické situaci třeba kvůli počasí. A teď se musíš rozhodnout - rozdělíš skupinu, pošleš je samotné a budeš pomáhat tomu jednomu? Nebo skupinu nerozdělíš a budou mu pomáhat všichni? Nebo tam jednoho necháš a zbytek dovedeš bezpečně dolů?
Opravdu mne tvoje rozhodnost a přímočarost myšlení překvapuje. Co bys preferoval ty? Ohrozíš životy skupiny? Pomoc se protáhne, počasí ještě více zhorší a zůstanete tam všichni. Nebo samotná skupina zabloudí a zůstane tam. Nebo tam necháš toho jednoho s rizikem, že když dole zorganizuješ záchranu, bude po něm? Tak co volíš? Já upřímně říkám, že nevím. Jak podobné situace obvykle končí? Co se ve většině případů stalo? Možná, že by se mi znalost obecné úspěšnosti jednotlivých řešení hodila ... Když o tom tak přemýšlím, skoro jsem si jist, že musí být i zpracovaná nějaká metodika postupů v podobných případech a doporučených řešení.
Ma pravdu predsedo, nechapu ze to nevidis. Prece vrtulnik taky nevyleti za kazdeho pocasi, nebo zachrana skupina to vzda, tak nerikej ze zachranovat se ma vzdycky. Statistika muze byt zajimava a nevim ze by kolega anonym rikal, ze se podle ni bude ridit a nebude nikomu pomahat nebo naopak bude pomahat za kazdou cenu. Statistiky se delaj z mnoha veci protoze jsou poucne, schubert je jich plny, ja to nemam nactene tolik jako mnozi z vas tak by i me zajimalo, jestli si nekdo dal tu praci spocitat, do jake miry se zachrana v zoufale situaci vyplaci.
Asi jsi to myslel trochu jinak, než napsal. Zkusím tedy odpovědět, jak to chápu já. Pokud existuje reálná naděje na záchranu kohokoliv z tvých parťáků, tak je nutno riziko podstoupit (už kvůli morálce). Tato naděje ovšem může být vyhodnocena jako nereálná, třeba proto: 1) Ty jí nejseš schopen, 2) Vážně bys ohrozil další členy Tvé skupiny, 3) Sám bys při tom velmi pravděpodobně zemřel a pod... Tenhle risk management mají vypracovaný všechy záchrané složky (například Horská služba, skipatrol, zdravotníci, báňská záchranky) a také ti, kteří se v riziku často ocitají (např. horníci, policajti, vojáci) a nějaké povědomí o něm mají i vedoucí skupin (např. instruktoři horolezectví, horští vůdci, raft-guidi). Prostě tihle lidé jsou trénováni, aby takové rozhodnutí udělali, pokud je to nutné. Nikdy si ale nemohou být zcela jisti, že udělali nejlépe. Myslím, že tak jednopduchá statistika, jakou požaduješ, neexistuje, protože při horských nehodách vstupuje do hry mnoho faktorů. Četl jsem před pár lety aspoň německý rozbor statistiky, který se zamýšlel nad tím, proč umírá víc chlapů když jsou v krajní nouzi smíšené páry nebo skupiny. Podle menší fyzické odolnosti by měly umřít dřív ženské. Závěr DAVu byl takový, že sice nikdo neví nic přesně, ale že zřejmě funguje biologcký pud, který nutí chlapa, aby chránil ženskou a ta zase své břicho ve kterém může být dítě - pokračovatel rodu.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Ukrajinská lezecká komunita truchlí nad ztrátou mladé velmi nadané horolezkyně.
Zdroje:
Ano, živě!