Letošní zima začala tak, jak začala. A vzhledem k tomu, jaký nabral celkový průběh počasí směr, dalo se očekávat, že to nebude, alespoň co se týká lavin, jednoduché.

Na Velikonoce se chystáme s mými lidmi na nádherný okruh okolo Ortleru. Nevím, jestli si dokážete představit, co to znamená vzít s sebou na hory lidi, kteří vám plně důvěřují. V žádném případě nesmíte připustit podobné tragédie o kterých bude níže řeč.

A o to větší nápor pro vás může znamenat na začátku vašeho výletu velmi špatná lavinová předpověď, současně s tím také celkem špatná předpověď počasí a navíc informace o lavinové tragédii v místě vašeho výletu. Vy, jako vedoucí skupiny, tak máte před sebou jednu z nejobtížnějších situací, se kterou se můžete v horách vůbec setkat ... Ano, vždy máte samozřejmě volbu, celou svou akci zrušit nebo alespoň pozměnit, ale toto rozhodnutí je právě jen a jen na vás ... 

Jako horský vůdce se pohybuji s lidmi již druhý měsíc v takovýchto terénech a moc dobře si uvědomuji, jak jsou právě tyto rozhodnutí obtížné a jak tenoučká linka se klikatí mezi celkem bezpečnou situací a možnou tragédií ... Navíc jako jeden z týmu Lavinové prevence HS ČR se snažím pozorovat a hlavně porovnávat jednotlivé niance v jednotlivých lavinových předpovědích a reálných situacích. Cením si velké snahy všech lavinových prognostiků (předvídačů lavin) pojmenovávat konkrétně právě ty nejzávažnější důvody zhoršení lavinové situace, protože právě tyto informace můžou každého celkem dobře nasměrovat, tedy pokud má sám o to zájem ... :-)))

2. 4. 2010 pátek
Odpoledne před odjezdem nás všechny zasahuje zpráva o tom, že právě v Soldě, kam máme namířeno, došlo k lavinové tragédii. Skutečnost se ale SAMOZŘEJMĚ zase trochu liší od zaručených informací v našich médiích ...

Dva čeští turisté (nikoliv tři) si najali místního horského průvodce a přesto oba zahynuli v lavině, která se s nimi utrhla na severní straně Hintergratkopfes (2 813 m). Jejich průvodce přežil, oni zůstali jeden pod  6 m a druhý pod 1,5 m hlubokou vrstvou sněhu. Ve 14.00 s nimi spadl celý svah o šířce cca 300 m a délce 500 m. Velikost laviny na tomto svahu opravdu bere dech! Dělali celkem běžnou místní túru, ale právě díky oteplení v údolí a zřejmě pozdějšímu návratu a celkově velmi komplikované lavinové situaci se jejich výlet změnil v tragédii. Konfigurace terénu se pro ně stala smrtelnou pastí. Velmi široký svah protkaný několika žlábky, který spadá do úzkého koryta, ze kterého pak není úniku. Navíc ve spodní části je celá řada skalek. V létě tudy vede cesta „Morosiniweg“ a v zimě, jak jsem již dříve zmiňoval, patří tato túra k velmi oblíbeným, s tím že se pak úplně dolů lidé vracejí po sjezdovkách. Velmi lákavý je právě sjezd podél této severní stěny ...
Na fotografii je ještě patrná jejich stopa z vrcholku po hraně :-(




3. 4. 2010 sobota
Pohled na tuto smrtelnou lavinu nás vítá hned při příjezdu na místo srazu ... My máme v plánu dostat se přes Cimu di Solda (3 376 m) na chatu Rifugio Pizzini (2 700 m).

4. 4. 2010 neděle
Předpověď vyšla na 100%! Je zataženo, ale teplo a navečer se začíná ochlazovat, začíná foukat silný vítr a ke všemu se přidává i husté sněžení. My se z chaty Rifugio Pizzini  dostáváme na hotýlek Forni (2 178 m) odkud je více bezpečných variant na další výlety.

5. 4. 2010 pondělí - Velikonoce
Ráno při bohaté snídani z oken hotelu pozorujeme krásně utržené laviny v našem okolí. Viditelnost je ale i přesto bídná a tak vyrážíme asi na nejbezpečnější túru v okolí na Pizzo Tresero (3 594 m). Nakonec zjišťujeme, že NIKDO nejde jinam a tak společně všichni prošlapávají jednu hlubokou stopu. Do GPSky si pro jistotu ukládám trasu kvůli následnému bezpečnému sjezdu. Je mi také jasné, že až nahoru se nám nepodaří vylézt, protože závěrečný svah má velmi prudký sklon. Většina končí v sedle a jen několik málo skupin, včetně nás, jde ještě pár metrů po hřebínku, kvůli skvělému sjezdíku. Je okolo 14.00 ... Počasí se vyjasňuje a nás díky tomu čeká krásný a hlavně bezpečný sjezd ...





A tady můžete vidět, co způsobila večerní vichřice se sněžením ... Jindy pohodová cesta na Palon de la Mare (3 703 m) se změnila v cestu opravdové lavinové hrůzy ... :-)


Tragédie na Silvrettě
O „pár“ kilometrů vedle, na Silvrettě, je situace velmi podobná. Větrno, hodně nasněžilo a viditelnost je minimální. Skupina 4 německých skialpinistů (2 kluci a dvě holky) se vydává také na celkem velmi bezpečnou túru. Chtějí přejít z chaty Wiesbadener hütte (2 443 m) přes sedlo Obere Ochsenscharte (2 977 m) na chatu Jamtal hütte (2 165 m). Odtud pak hodlají ještě sjet až do Galtüru. Kdo to tady znáte, víte, že až na několika málo místech jste v bezpečí. Jen při dojezdu k Jamtal hütte je dobré se moc nezdržovat a jet ve středu údolí rychle až k cestě na chatu ...

Jenže cca ve 12.00 se stane neštěstí a navíc v místě, kde by ho při plánování túry určitě málokdo čekal a pro mnoho z vás v tento moment právě končila pomlázka ... Při výstupu do samotného sedla šla skupina bohužel po letní cestě a ta je zavedla až ke skalám kousek pod sedlem. V tomto místě je ale takový dolík, koryto s velmi prudkými stranami. Jedná se cca o 150 m dlouhý a téměř vodorovný žlábek s cca 20 - 30 metrovými strmými boky. Běžně se chodí po jeho hraně, po ledovci a nebo se také hojně využívá pro nácvik vytažení kamaráda z trhliny. Oni se však do něj dostávali kvůli mlze a vichru podél skal a tak s nimi ujela sněhová deska. Tři z nich byli zasypáni úplně a jeden z části. Připomínám ještě jednou, že byla velmi špatná viditelnost a tak šli bohužel těsně za sebou. Všichni měli lavinovou výbavu, ale přesto se jim poslední vyproštěnou kamarádku již nepodařilo oživit. Když ji vykopali byla již v obličeji promodralá a po následné cca hodinové resuscitaci ji nechali na místě a vydali se zpět na Wiesbadener hütte, kde o neštěstí okolo 16.30 informovali chataře. Na místě neštěstí totiž není téměř žádný telefonní signál. Všichni byli samozřejmě otřeseni a záchranáři se pro její tělo dostali vrtulníkem až druhý den, kdy ji zavěšenou na laně donesli až k chatě a teprve zde ji přemístili dovnitř do mašiny ... Zanechat svou dobrou kamarádku na místě neštěstí a odjet jednou provždy zpět do mlhy a vichřice zpět na chatu je rozhodně šílený zážitek a nikomu ho nezávidím ...

Příběh, který by jakoby z oka vypadl podobné události v Krkonoších v roce 2008 pod Brádlerovými boudami v Medvědím potoce. Tam naštěstí všichni přežili, včetně jejich pejska :-)

My jsme na Wiesbadener hütte dorazili ve středu 7. 4. a když mi tenhle příběh chatař vyprávěl běhal mi mráz po zádech při pomyšlení, jak je smrt na horách všudypřítomná a jaké měli všichni ostatní neskutečné štěstí, že na povrchu zůstal alespoň jeden z nich, který se mohl vyprostit a pomoct kamarádům ...

Vzpomínáte na lavinovou událost v Rakousku z loňského roku 2. května 2009? Tehdy si utrhlo lavinu 6 lidí také bohužel najednou a nikomu se ale bohužel nepoštěstilo zůstat na povrchu ...
2. 5. 2009 - Lavina v Rakousku zabila šest alpinistů, Čechy a Slováka (v češtině)
2. 5. 2009 - Lawinenkatastrophe schockt Sölden: sechs Männer tot (TT.com) (v němčině)

Tady jsou fotografie dokreslující události teď na Silvrettě, na kterých je zcela jasně patrná absurdnost této tragédie ...





S pozdravem Tým
www.alpy4000.cz