Do rukou se mi dostala kniha s žádostí, až ji přečteš…, napiš k ní pár slov. Hurá a jde se na věc.

Začnu obecně:

Tragédie na K2 poprvé z pohledu šerpů. Fakta v příběhu jedné z nejdramatičtějších katastrof v historii horolezectví.

Pohřbeni v oblacích






Peter Zuckerman, Amanda Padoanová Pohřbeni v oblacích - přední strana obálky.



Nuže, jsou kopce, jež si vysloužily nelibozvučná označení, jako zabiják, krutá a hrozivá hora, případně nejtěžší, nejnedostupnější...
Ano, rozhodně se jedná o úspěšný novinářský otvírák, který okamžitě upoutá náš zájem, stejně jako sex, nevěra, inflace, exkrement, neboli hovno a smrt.
Pravda je taková, že nelze vše házet na pisálky, které tak rádi čteme a citujeme. Často jsou první instancí vypuštěného blábolu někteří lezci, kteří tím chtěli zvýšit svůj vlastní „rating“. S tím je spojena i častá mystifikace a celková devalvace horolezeckého sportu. Neboli srozumitelněji, je nám často předhazována průměrnost a záměrně je překrucována za kvalitu.
No, a o tom je i kniha, která právě přichází do distribuce pod názvem „Pohřbeni v oblacích“ od Petera Zuckermana a Amandy Padoanové.
Asi již správně tušíte, psát se nebude o těch, kteří vystoupili na vrchol a jejichž obličeje následně obletí svět na titulních stránkách časopisů, či v televizních debatách. Jedná se o utajenou armádu v předvoji, která rádoby nemá tvář, přesto existuje a je natolik důležitá, že mnoho „tygrů“ z Everestu, K2, nebo hrdinové s korunou Himálaje, by se bez nich ani neuprdli.
Takže mluvím o nepálských šerpech, kteří bojují o úspěch klienta, staví mu stany ve výškových táborech, prošlapávají stopu v hlubokém sněhu a natahují lana, až na samotný vršek. Na vrcholu se zdekují před objektivy, aby „nekazili dojem“ opuštěnosti a když při sestupu dojde k průšvihu, pak se snaží „horobijce“ stáhnout až dolů s nasazením vlastního života.
Možná někdo namítne, že to dělají za prachy, což je pravda. Přesto tito neviditelní hrdinové, nemají pracovní smlouvu, kde by stálo jak ve Faustovi: „Za fufně a vidinu lepšího žití nám propadneš duší,“ … přesto jdou.
Já tomu říkám lidskost, jež pulzuje v jejich srdcích, která se za „bambilióny“ jednoduše nedá koupit.
Není tudíž žádným tajemstvím, že při těchto znásilňujících výpravách za slávou kvete bezohlednost a lidské kvality přímo úměrně padají strmě dolů.
Jen si vezměte novinové zprávy, kde v srdcervoucích příbězích stojí: „Slavný horolezec XY, zdolal další z náročných výstupů.“ Pak o pár řádků dál je nevýrazný dovětek, jako uzavření celého eposu, který se schovává již pod čarou hlavního zájmu o pana „úžasňáka“, hora si opětovně vyžádala další oběti ze strany výškových nosičů při opravě fixních lan. Prostě bezejmenní nosiči, pracující na kopci a tečka.
Tato kniha dává nahlédnout do soukromí a mysli skromných šerpů. Jejich příběhy gradují na médii opěvovaném kopci K2, kde se roku 2008 schylovalo k velké tragédii, která si nakonec vyžádala jedenáct životů z řad členů různých expedic a národností, tam vysoko v mracích, pár stovek metrů pod samotným vrcholem.
Díky šerpům, nebylo toto číslo vyšší, ale také díky nim, se tam dostávají lidé, kteří tam nemají co „pohledávat“. Tento trend každoročně narůstá a tak tomu bylo i letos, kdy v rozmezí několika hodin vystoupilo tou samou výstupovou trasou, na „nejobávanější a nejtěžší“ osmitisícovku světa „pouze“ 35 lidí :-).
Pro knihu „Pohřbeni v oblacích“, opisující odvrácenou stranu výškového horolezectví, jsem napsal krátké průvodní slovo, které vás snad malounko nahlodá a nakonec snad přiměje přečíst si tuto zajímavou výpověď:
„Horolezectví může být sportem, zábavou a dost často se vábení výšek stává i životní filozofií. Na druhou stranu je úsměvné, že místo kam směruje horolezcovo úsilí, patří malému ždibečku na špičce kopce, kde nečeká nic víc než chlad a opuštěnost. A celkovým paradoxem je, že skutečný horský vrchol neleží nikdy nahoře, ale až dole. Tudíž těm, kteří přicházejí s pokorou a celkovou vybaveností, nechť je odměnou silný zážitek. Ovšem těm, kteří pohazují se svým osudem, bez jakékoliv přípravy a znalostí, jako s kuličkou v ruletě, budiž varováním, že zde se nehraje o peníze. V sázce je totiž to nejcennější - jejich život.“


Peter Zuckerman, Amanda Padoanová Pohřbeni v oblacích - zadní strana obálky.


Příjemné čtení Mára,

Zdroj:
marekholecek.cz





Každý se staví k životu po svém a někdy celé naše bytí může stát i pod psa. Zatímco narodit se do psí kůže, může být také, první cenou loterie života.