lokace: Jin Inylchek
5.7.2014 v 5:30 rno pstvme v Bikeku, kde na ns ek Martin s vyzenm permitem. Na letiti domlouvme taxk do Karakolu za 4000 som a dle na heliport Karkara, co je asi dal 2 hodiny jzdy. Pvodn jsme mli lett z Maida Adiru, ale zjistili jsme, e nae agentura otvr tbor a za tden, take letme s agenturou Ak - Sai travel do jejich tbora. Po cest dvme vaenou kukuici, kterou podl dlnice prodvaj ensk postvajc u svch kotlk a hlavn koupaku v Issyk kulu. Voda je pjemn studen, przran ist. Je to dajn druh nejvt jezero alpskho typu na svt, obklopen ze vech stran horama a voda je mrn slan. Zastavujeme na men trnici, kde dokupujeme posledn proviant. Na heliportu chlapkovi pedvme kopii permitu, dvme veei v jurt a stavme stany. Helikoptra u ek na louce peliv zakryt plachtou. Rno v 7:00 hodin nalome vrtulnk materilem, pytle s bramborama, satelit apod. a letme cca 40 minut do zkladnho tbora Jin Inylek.
V tboe vyhledvme big bosse Dimu, m to dokonce napsan na flsce. Pozdji se od guid dovdme, e Dima (Dimitrij Grekov - Rus) je u mstnch velmi ven, dal 6x Snnho leoparda! Pro neznal je to ocenn udlovan za vylezen vech 5-ti sedem bvalho sovtskho svazu, do kterch pat "Chn, Pabda, Komunista, Lenin a Kora". Dima k, e mme mal paket, (navc u jin agentury Tian shan travel), take nm ukazuje piblinou hranici jeho tbora a ukazuje opodl fleky, kde si meme postavit nae stany. Nae agentura zan sezonu a o tden pozdji, o em se Vladimr - f agentury ani nezmnil. Letme prvnm monm vrtulnkem a na tboe to je znt, buduje se jdeln stan, velk stany pro klienty, e elektriku z agregt, kadibudky apod. Co se cen v BC te, tak vrtulnk jedna cesta 200, obd 20, pivo 3, sedmika vodky 5, kartue plynu 6, 1,5 l koly 3, voda z ledovce. V tboe jsou s nma taky 2 ei, pohodi Mazi a tpnek. Kupodivu prudkou zmnu vky dvme dobe (BC 4000 m n.m.), jen tpnkovi je blb, kos a s odporem nm dv svj obd. Po zbytek dne odkopvme snh a tunme ploiny na stany. Ledovec je rozryt a pokryt ostrou bidlicovou sut s balvany. Dvme e s Dimou, ukazuje nm na map trasu po ledovci k nstupu a postupov tbory ve labu, Martin lad frekvenci na vyslaky. Mezi gajdy poznvm znm oblieje z Kori.

paba na dlnici a pchl kolo
foto M. Kelemen

Chn
foto M. Kelemen

Ondra s Martinem na obd v BC
foto Jura

jdeln stan
foto J.Mazal

pochod po ledovci foto
J. Domansk

BC Jin Inylek (4 000 m n.m.)
fofo J. Domansk

Chn v noci pi plku
foto M. Kelemen
Nsledujc den odpoledne vyrme smr C1 (4 200 m n.m.), cesta nm trv asi 4 hodiny, trochu bloudme na ledovci. Dal den vstvme ve 3 rno a v rmci aklimatizace dlme vynku do C2 (5 300 m n.m.). Jsme tady ale zatm jedin, hledme cestu v ohromnm labu v bluditi trhlin, prolapvme. Klikujeme labem protnutm ohromnma trhlinama jak zajci a hledme u msta, kter jdou pelzt, nebo snn mosty. Nezdka se nkdo z ns v erstv napadlm praanu propad po pas do trhliny, zastavujce se o batoh a roztaen pae. Jsme dn navzan. Do C2 je poteba se dostat do 9:00, dokud je lab ve stnu Chna. Nejkrititj doba je mezi 10:00 a 14:00 hodin, kdy do labu pra a hroz pd serak a lavin z vedlejho apajeva, stejn jako z Chna napravo. Da se nm prolapat do 4 900 m n.m. pod obrovsk serak, kde zakopeme maky, imary, plyn a maeme rychle zptky.
Dal den vyrme ve stejnou dobu, zase fouk a pad. Martin se nect a to zptky do C1. V cca 4 800 m n.m. ns dohn 4 guidi a ptaj se na cestu. Ukazuju jim v dlce snn most, ale nae stopy u dvno zmizely. Zajiuj trhliny snnma kotvama. Po cest se nm zlomila antna od vyslaky, tak nm kluci dvaj zlon a to dol. Ondra se propad do trhliny a zlomil si pi tom hlku, druh mu spadla do trhliny, ale da se nm j vythnout smykou z lana. S Ondrou pokraujeme dl, ale u do labu pra slunko a z apajeva padaj lavinky. Nechce se nm pod nebezpen svahy a rozhodujeme se zstat na vyvenm mst, kter se jev relativn bezpen, nad rovn drhy zaklnnho seraku na apajevovi. Leme ve stanu na vyven snhovo-ledov homoli a potme s pesnou pravidelnost pod ns zapadajc lavinky z apajeva. V 6 h veer je relace s Dimou, k a pokraujeme dl do C2.
Balme a za pl hodiny u prolapvme stopu v hlubokm snhu nahoru. Volme logickou trasu pi lev stran labu, ale postup je pomal. Jdeme po kolena ve snhu, pad tma a mrzne a prat. Je jasno, ale toho snhu, stdme se s Ondrou v prolapvn a hledme smr mezi obrovskma serakama. Kdy se dostvme do prudkho svahu, je tady msty snhu vc jak pops. Je poteba kolenama udusat snh a pak za pomoci rukou se posunout po centimetrech dopedu. Zan jt do tuhho, prolapvme z 4 900 m n.m. do 5 200 m n.m. po metrech u 6 hodin, jednm okem hledm mon msto pro zhrab, nebo stan. Najednou ve strmm svahu po ps v pranku se se mnou propad komplet cel plocha do trhliny. Stihnu akort tak zavat, pak u jenom sjdm do trob vymrazen trhliny. Po pr metrech se lano napn, cukne a j se zastavuju, jenom rampouchy a led s rachotem padaj dol. Trhlina je natst zk, ubhajc ikmo do svahu. Vzepu se nohama o stny a hrabu se ven. Ondra vol "si v pohod?" "jo dobr, zamrum...", oprm se, zkontroluju cajky na sedku. Tak tudy to nepjde. Nahldnu drou do trhliny a o nkolik metr vlevo se zd, e je trhlina u. Zkoum trhlinu pejt vedle, ale kdy se znovu nohou s lekem propadm, mm toho akort dost.
Adrenalin promchan s bezmoc nekonen hlubokho snhu bere za sv. Chnovo pohdkov krlovstv ledu a snhu zan najednou nabrat bizarnch rozmr, fantazie jede na pln obrtky a promuje seraky v rzn nadpirozen bytosti a zvata. Zanaj se vtrat otzky: Jdeme sprvnou cestou? Pust ns dnes Chn za hradby svho krlovstv? Ondra se ukazuje jako ten sprvn drk a val jak buldozer. Cepnem strouha, udusat kolenama a up o krok dopedu a repete. Zanme se dostvat do slep uliky, z jedn strany svahy apajeva a kolm seraky z druh strany seraky, trhliny. Zvaujeme, e se snad budeme muset vydobytou cestou vrtit. Obejdeme viku a za serakem nachzme zkou trbinu v puklm ledovci. Jdeme opatrn a nakonec rozeven trhliny, pak 3 metrov vvih a najednou se ped nma rozprostr thl lab. S levou srovnvme ploinu na stan a ve 2 rno zalzme na rot unaven do spack a doufme, e jsme nepideli motor. Ondrovi hodinky hls - 25 C ve stanu. Rno kolem 10 h do C2 pichz rusci, Mazi se tpnkem a Martin. Vylzaj pesn z t trhliny, ze kter sme v noci vyskoili, a se nm tomu nechce uvit.

trhliny ve labu
foto jura

cesta do C2
foto J. Domansk

cesta do C2
foto J. Domansk

Trhlina v cca 4 900 m n.m.
foto Jan Mazal
C2 se stav na prav vyven stran labu. Nae stany jsou o nco ne a jeden guid mi k, e to msto nen pli bezpen. Najednou pad z apajeva rachotc lavinka a vidme pod sebou, jak Martin vyden vyskakuje ze stanu. Dima pi relaci vel, ztra max do C3 a zptky do tbora, neb se m na 3 dny zkazit poas. Njak se mi to nezd - v noci bylo jasno. Guidi jdou do C3 (5 900 m n.m.), kde dokonce naltv vrtulnk, kter v sedle shazuje fixy. My se rozhodujeme rovnou valit dol, nechvme v C2 stany a materil. Vyrme v 6:15 h v tboe sme v 11:00 hodin a sthme obd. Po cest ve labu potkvme asi na 4 700 m n.m. 80. letho rusa, kter pomaliku dupe s parkem. Jen u by mli bt v tu dobu ve mimo zrdn lab, ale hlavu si z toho zjevn nedlaj. Ptme se jich co pagoda, dda k "luna v pln vi, tyre dni charao". Je krsn a jsme mrzut, e jsme nepokraovali dl.
Dvme rest v tboe, tpnek s Mazim ns host plechema, neb dky full paketu mli neomezen kargo. Dovdme se, e 80 let dda to vyhrnul a do C3 a vrtili se do C2 - neuviteln. V C2 pespali ve stanu u kluk. Guidi kaj, e je to jejich Messner a prv s nm zanal Kazach Urubko a Moro na horch. Po tech dnech se dda vrac do tbora a konstatuje, e pagoda plocho snhu po gule a my dvme za pravdu Dimovi za jeho dobr rozhodnut.
V tboe potkvme slovka Zola s jeho parkem Karlem. Zolo m ambiciozn pln = chce dt snnho leoparda za sezonu. k nm, e dokonce ped akc absolvoval aklimatizaci v tlakovm stanu se simulac 6 tis. m nadm. vky. Zanal na Leninovi, kde ale kvli patnm podmnkm doel jen na Razdlnou, co je pedvrchol v cca. 6 000 m n.m. Po dvou dnech v tboe a s lep vyhldkou poas plnujeme dal tok na krlovstv spolen s kamardama z ech, ale zatm to moc nevypad, je zataeno. Dvme si po vyslace relaci ve 23:00 hodin a je jasno, take balme a o pl noci vyrme. V C1 kterou mjme, jsme u ve 2h rno. Martinovi bohuel odely operovan kolena a tak je nucen zstat. Gajdi ns dohn asi v 4 800 m n.m. a do C2 dorme tentokrt u na pohodu v 9 rno. S Ondrou si libujeme, jak se krsn v t na prolapan stop bh, obas je ale vhrun protnut lavinami z apajeva. Dal den v 9 rno na pohodu dupeme do C3, kter je uprosted sedla mezi Chnem a apjevem schovan pod gigantickou ledovou nvj. Celou noc ale zuiv fouk, sype a sype, zstvme... Guid mi k, e 90 % alpinist dupe na vrek z C3, ale jedna dobr ploina na stan je jet v 6400 m n.m., kde se pokus postavit stan oni a zhruba ve 3 rno pjdou na vrchol, bude li poas.

C3 v sedle, vka cca 5 900 m n.m.
foto J. Domansk

C3 cca 5 900 m n.m.
foto J. Mazal

Ondra va obd v C3
foto J. Domansk

svtn pi vstupu
foto J. Mazal
Rno vykopvme zavt stany, pes den je mlha a sype. Dal noc je zataeno, vstvme ve 2 rno, ale siln fouk je hnusn. km klukm, e vstanu za hodinu a mrknu na poas. Ve 3 vylezu, fouk hodn, ale je jasn obloha, mraky jsou pry. Nechce se nm ekat tet nejistou noc. S Ondrou vstvme, vame aj, Mazi se tpnkem ekaj do druhho dne. Mrzne krut, vai nesth, zahvme plyn rukama, st navame aj na sndani a a o pl pat vyrme. Nejdv vyimarujeme asi 20 metrovou nvj a jdeme sedlem hlubokm snhem k prvnm skalkm. Dohnme Zola a stdme ho v prolapvn. V sedle duje ostr tiplav vichr, u od C3 dupeme v palkch, nabalen ve vem co mme. Lyask brle jsou te k nezaplacen. I v palkch mrznu, nos si musm chrnit rukavicema a masrovat, abych o nj nebyl krat. Mjme torzo stanu dvou umrzlch polk a smotek fix. Na vlastn ki poznvme, jak chutn nejsevernj sedma. Vme, e guidi, kte kontroluj a sten natahuj nov fixy na sezonu pro sv klienty, by mli vyret z C4. Ondra hls, e nect prsty na nohou. Nabdm ho, a to zkus dolapat do C4 a tam to zkusme rozmasrovat. Vtr ale neustv a Ondra to zptky. Zd se mi, e u musm bt vysoko, ale guidy nevidm, stopa dn. Pelezu dva skaln vvihy a vidm stan.
Volm, ale nikdo neodpovd. Vlezu dovnit, stan je oputn. Z kapsy beru energy gel, ale je zmrzl na kost, v silou tubu dmu dlanmi do horkho aje. V C4 na skle je pamtn deska a pmo nad stanem dal kolm skaln vvih. Snam se ve lzt ist ve skle. V dlce vidm ve vylednnm labu guidy. Postupn se prokousvm k vrku a ekm, kdy se konen paprsky slunce pehoupnou pes krsn ezanou mramorovou hranu. Dolzm do firnovho labu v cca. 6 750 m n.m. a slym v dlce hukot vrtulnku. Najednou obrovskou rnu a ticho... Ohldnu se a zkoumm okol. Nevcn sleduju ern flek hluboko v dli pod sedlem a nejsem si jist co to je. Je to vrtulnk, trhlina, halucinace? Je ticho a nic se nedje...
Pokrauju labem na ostr nejitn snhov heben, co je jedin msto, kde jsem pouil cepn. Dostvm se na zvren podvrcholov snhov pole, kde se potkvm se tyma guidama. kaj, e na vrek zbv jen asi 200 metr. Mjm velk balvan a za nm k s tripodem, as 12:40. Vychutnvm si pohled na Pabdu a okoln nekonen vrcholy Tian Shanu a hrnu dol.
V hlav mi vrt co se stalo. Je jasnji a kdy jsem bl sedla nevm svm om. V 5 800 m n.m. je na severn stran spadl vrtulnk. Kus vrtule le opodl a v okol jsou patrn vylapan stopy. Pozdji se dovdm, e pilot chtl pistt, ale neviml si nerovnosti ternu a v hlubokm snhu krtnul vrtul o zem a ztil se. Natst to cel posdka peila bez hon.

Pik apajeva
foto J. Mazal

vrek Chna
foto M. Kelemen

spadl vrtulnk pod sedlem na severn stran v cca 5700 m n.m.
foto J. Domansk

vrek foto
J. Domansk

Jura, Ondra, Martin
Kdy dojdu do C3 v cca. 17:30 h a hlsm pd vrtulnku na opan stran sedla, kluci si mysleli, e nkomu vybuchla plynov bomba. Zalzm do spacku a z podchlazen se do rna tepu jak 20 let star praka. V 7 rno sbalen svitme dol, devt v C1 a sthme obd v BC.
Sestih zde: