Krtk informan ntesk z jednoho lezen v Rumunsku, hodn asu jsme vnovali przkumu a vme, e pokud si tuto destinaci vyvolte, usnadn Vm tento lnek prvotn orientaci v sektorech a nkterch dlouhch cestch. A mon i nco vc.
Podklady:
lnek z lezce:
odkaz
Wild, Ferenc.
A Bks-szoros s krnyke sziklamsz kalauza. Budapest: DIMAP Bt. 1999. 142s., ISBN 963 03 7235 5
Prvodce komunikuje s mapou
Zona Lacu Rosu (1:15000) DIMAP, ISBN 963 03 5699 6 CM, jin mapa oblasti v mst sehnat nejde
Zmnn prvodce obsahuje nkresy hlavnch masv a orientan mapky vech dlouhch klasickch cest v oblasti. Vechno je do obtnosti maximln V, zbytek hkovn, ale a na nkter hluch msta jsme vtinu pokuenho lezli ist, obtnost je pak vy. Tam, kde jsme mli monost lzt, byly voln pelezy kolem 7 UIAA. Msty njak bouldk, kterm to me ztknout.
Text nerespektuje rumunskou diakritiku.
Soutska:
Soutskou vede okresn i krajsk silnice .12C mezi msty Bicaz a Gheorghieni, do eho se pipoj mnostv turist, kte nejsp nikdy nevidli kopec, fot za jzdy, kdekoli pibrzd, k tomu jsou na n nachystan cetko-stnky, prost blzinec, kter kon koncem srpna. Hlavn cl je samozejm Laku Rosu (Laku Rou). V z, podle informac mstnch, u tam nen ani noha a poas by se jet nemlo vrazn mnit.
Podl silnice jsou pravideln patnky s kilometry, kter spolu s mapou pouijeme k blimu uren lezeckch sektor.
Doprava:
Jeli jsme atabusem, kter ns vyhodil na mst a pak nabral cestou zpt, take jsme to mli bez starost. K peprav doporume automobil, ve tyech je to nejspe nejlevnj a cesta jde spojit i s oblastmi u Turdy, ke kterm existuje i vce podklad. Navc nebudete mt daleko pro nkup ;o).
Mstn doprava stopa jsme chytli jen jednou, svezl ns tpek, co objdl stnky. Penze nechtl. Jinak se d zastavit mstn forma hromadn dopravy a s tou se domluvte, kde vs vyhod (ale zajdt nebude), cena je vcelku dan, pstup byl frovej, vrtil nm bez pobdky. Zastavil nm na stopovn. Byla to dodvka s dalmi pasary, kte postupn mizeli po trase. Uml jen rumunsky. Zkoueli jsme popojet i taxkem 2 Lei/km. Kdy jste uondan, je to pardn svezen. ;o)
Ubytovn:
V soutsce je nkolik kemp a ubytovacch chatek. Neoven monost je chata Salvamont (Rescue house) je na levm behu nkde za 26 km kde mou lezci spt zdarma v podkrov a snad je zde i kniha s nkresy cest. My si vybrali chatu u Serpentina Mica (mal serpentna), tedy skoro uprosted soutsky pmo pod Oltem, vude jsme se pjemn dokloptali. Cena cca 100,- K os/noc, voda pramenit kousek po pin, kadibouda luxusn a kempa nm ve vem vyel maximln vstc. Pidvm kontakt: Szsz Istvn, transcout@freemail.hu, (004) 0743 188 396. Alternativy jsme ani moc nezkoumali, hospoda byla sice trochu dl, ale zase tu byl klid.
Jdlo:
V zsad koda vozit. Sry dobr, ale jeden byl i hor, zle na vbru. Je to krlovstv zeleniny pro jej vt vbr je teba dol na trnici. Lilky, melouny, papriky, rajata, vajka, esnek, feferony a ve v barvch a chutch kter bn konzument eskho supermarketu nikdy nepoznal. Nahoe v soutsce jsou dva mal Alimentari, v jednom jde pi troe tst platit kartou (nespolhejte na to). Vemte si s sebou jen klasick ingredience, na kter jste zvykl (kafe, njak koen atp.) a uvejte mstnch dobrot. Zkoueli jsme grilovat mraen aliky a neprohloupili jsme.
K obdu nebo svain doporuujeme trdelnky, ale vychytejte si, kde je maj nejlp propeen. ;o)
Sran:
Kdo nelpl do hovna, jako by nebyl v Chiele Bicazului.
Odpadky a koupn:
Rumuni potebujou tak 10-20 let ne pochop, e se ned vechno nahzet do eky. Pstup do koryta jen v helm, protoe nikdy nevte, co Vm piltne na hlavu. Existujou i historky, e to tam sypou popeli, ale to je doufm pibarven. Kadopdn toky kolem mst, kde jsou lidi, smrd, plave v nich kde co a pivo bych si v nich nevychladil. Sta ale odboit a najdete ist potky, tky a malebn msta, kam rumunsk ruka bordel nedohodila.
Sportovn sektory:
Sportovn sektory se nachzej zpravidla na pat stn, a nkter linky jako spry, nebo kouty potom pokrauj a na vrchol. Je znt, e se tam leze mlo, protoe cesty jsou dost pinav a neolezen. Zvl ve spodn sti soutsky, jsou cesty vrazn zapren od dopravy a stavebn innosti. Klasifikace je pomrn tvrd, sedmiky u nejsou zadarmo. Ve vtin sektor jsou cesty 8-9 UIAA, v poloench stnch 6-7 UIAA. Bohuel, lehho lezen 5-6 UIAA tam je velmi mlo, protoe tamn vpenec je hodn jednolit a dl mlo poruch. Sportovn sektory jsou obecn sp pro lezce, kte lezou 8 a vc. Jitn je zpravidla po ntech, asi v polovin cest jsou nty nov, ve zbyl plce star, neoznaen, ale vcelku kvalitn. Ne sektory, kde jsme byli:
ZONA GATUL IADULUI (Pochcan dra)
Sektor pod velkm pevisem v zatce u ptoku Pr. Bicajel (cca km 30,5), je to za stnky a je tam opravdu dost nachcno, cesty tk, vtina s umle vrtanmi chyty. V lev sti nkolik cest lehch. Lev beh. Nelezli jsme.
ZONA HORNUL MARE (Stnky)
V samotn soutsce jedin sektor s trochu pvtivm nstupem. Nejhez cesta Gepetto 7+. Z navtvench je to druh nejlep sportovn sektor. Je nad GATUL IADULUI pmo za stnky na levm behu u mostu pes hlavn tok. Naproti nepatrn ve je dlouh cesta sprou Fisura Neagra a sektor s vikou BOLOVANU LU CULITA.
ZONA TURNUL NEGRU (Kontejner)
Sportovn cesty vpravo od nstupu Fisura Negra. Prav beh. Nevyveen kontejner, rumunsk miny a smrad. Nezkoueli jsme. Hned vedle je vika sektoru BOLOVANU LU CULITA.
BOLOVANU LU CULITA (Kontejner)
Sektor s lehmi cestami na osaml balvan mezi slinic a stnou, nepvtiv nstupy s nevyvenm kontejnerem, spousta odpadk a smradu. Nezkoueli jsme.
FALEZA K2 (Pelezdrt)
pinavej pevis pmo nad silnic, vede pes nj drt s tkoctm (elektrika, komunikace?). Cca km 30. Prav beh. Nezkoueli jsme.
FALEZA SCORPION
Mal stnka nad malou serpentinou (Serpentina Mica), cca km 28, prav beh, ti cesty u silnice, nezkoueli jsme.
FALEZA RAZA SOARELUI
Nejhez a nejvt sektor. Zde tak jedin odhalen cesty 5, 6 UIAA. Poloen plotna, skoro cel den na slunci.
Velk stny:
Snad kad velk stna je prolezen alespo jednm smrem. Tedy pehkovan. Budete udiveni, kolik eleza rumunt prkopnci do stn natahali a kam je dokzali narvat. Skobu najdete v suchm paezu na polici, v hlubok spe zase 1,5m dlouhou ocelovou trubku provzanou drtem. Vtinu mstnch oldsclovch lezc jsme potkali s ebky a hky. Snad je to domna bicazsk oblasti... Cesty jsme se snaili lzt voln, a kde jsme byli se vtina i dala, pesto jsme nkde museli zkusit, jak je ten kov studenej. Vhoda je, e nikdy neztratte smr. V nkterch stnch jsou dodan nty, nkde pr pvodnch, kter pt vtr pole do dol.
Piatra Altarului (Olt)
Vysok nepehldnuteln homole uprosted soutsky.
A2 Creasta Estica
Hebnek na Terasu Olte. Nstup z prv strany hebene u plechov cedule v lese - chvli oete nahoru hlnou (1.dlka) a pak u po hbetu (2., 3. a 4. dlka) pod dva vvihy (5. a 6. dlka) k ocelovmu ki s vrcholovou knkou. 6 kratch dlek, lezeno voln, obt. III (IV). Na hbetu jitn ve smycch a starch skobch, potom nov tandy a nty. Dolez travami. Skvl vhledy. 3,5 hodiny se sestupem a kochnm.
Varianta nstupu z lev strany heben podlezete travnatou poloenou stnou odjitnou nty pmo pod vvihy. Stejn nstup je i do cesty A3.
Sestup cestikou za k a pak slann na pravou stranu ze tandu (27 m), potom druh slann za strom (40m) nebo sestup po mstn ferrat.
A3 Traseul Vanatorilor de Munte
Lezli to Vaek s Martinem. Cesta je hodn rozbit, po starch skobch, posledn dva tandy pejitn, vypad to, e se bude rekonstruovat cel.
Fagetul Ciucului
Na tenhle kopec vede spousta delch cest, vyzkoueli jsme dv opravdu pkn. Navc je zde nejvraznj sportovn sektor (mezi silnic a sedlem) Raza Soarelui. Pmo nad silnic (km 27) se potom ty stna pod Belvedere. Ve je krsn vidt, pokud lapete od Laku Rosu. Pstup pod Belveder je pinkou od silnice pmo do urputnho krplu nebo zprava, kolem star poty, pes ohradu a pinkou pes trvy a stnky natraverzovat pmo pod stnu.
F3 Traseul Lacrima de Piatra (Belveder)
Krsn cesta. Nstup u levho ebra Belvederu. Zhruba pod rovn, dn zsadn traverz tam nen. 1. dlka v poloenm, trvy, voln kamen. tand na polici. Dal dlka mrn vpravo, voln lezen v plotn, jitno nty, bu po skobch nebo varianta pmo s 10m odlezem asi za 6 UIAA. Potom koutky, chyty, klikovan po sokolku. 4. dlka bouldrov traverz asi 4m, tam je trochu holo, a znovu pmo nahoru pod balkon na velkou polici. Posledn dlka ikmo pod stropem vzhru, exponovan pekrok pes balkon do plotny a j vzhru. Tam je tk bouldr, nebo hk. Ve jitno nty. Vechny dlky jsou hodn nataen, kolem 50 m, take nahoe dost thne lano. Obtnost voln bez bouldru nahoe 7 UIAA, asi 200m, 5 dlek, 4 hodiny.
F4 Traseul Raza Soarelui (Belveder)
Nstup zhruba uprosted lesa pod Belvederem. Prvn dlka po ntech, tand na polici. Potom levej traverz a nahoru do dalho tandu (2.dlka). 3. dlka rovno nahoru a podl sokolka doleva ke tandu. 4. dlka traverz a nejt잚 st cesty. 5. dlka pouze dolez nahoru. Sestup zadem po pinkch do sedla a pak k silnici. Lezli jsme jako druhou cestu ten den a zatmli jsme ve tvrt dlce, ze kter jsme nadvakrt slanili. V cest se neztratte, povedou vs star skoby. Od druh dlky jsou jen jeden nebo dva nov postupov nty. Ve tvrt dlce je jich opt vce. tandy vdy dobr. Pokud se zaseknete, vdy to jde pehkovat. Obtnost voln 7+ UIAA, dlka 180m, as asi 4 hodiny vstup, pl hodiny sestup.
Piatra Mariei
Pstup nahoru serpentinami lesn cesty vedouc ze Serpentiny Mica, k nstupm je teba odboit doprava a dojt kus lesem. Cesta pokrauje do sedla s loukami, kam vede zadem i sestup z vrcholu. Dle se d zadem obejt Belveder a sestoupit kolem oblasti Raza Soarelui ke star pot (cca km 26).
M6 Traseul Finala67
Krsn krat cesta nad Serpentina Mica. Nstup vysoko, pevisem tce vzhru, pekul do kolmho a koutkem a stnou pes dv police ke tandu. Dlouh dlka, zajitn. Druh dlka pmo vzhru pes pukliny a spry, potom traverz vpravo ke tandu. Posledn dlka hodn nataen, 50m, od tandu traverz vpravo do spry a j a na vrchol. Nty asi po 5-8 metrech, ve spe skoby. Voln 7/7+. Dlka asi 100m, 2 hodiny. V cel cest jsou dodan nov nty.
A vc leda tak u piva ;o) Dky za pozornost a vzpomete si a budete nadvat kolem a dokola v Chiele Bicazului
Odkaz na fotogalerii.
Odkaz na lnek na domovskch strnkch. (i s fotkami)
Jindra Fousek a Kuba Kastner