Kleiner Zschand, nebo po našem Malej Čand, je oblast vklíněná mezi Affensteine a Gro_er Zschand. Co do počtu věží nepatří mezi největší, ale nabízí pěkné lezení, a je v ní krásný klid. Především proto, že dostat se k srdci oblasti, věži zvané Heringstein (soukromně ji nazývám Sleďův kámen), je odkudkoliv alespoň hodina chůze.

Výchozími body jsou Beuthenfall (parking zdarma) nebo Neumannmühle (parking placený nebo zdarma s obtížemi) v Kirnitzschtalu. Cesta je po rovině a do kopce. Pro horaly nebo lezce bez auta se lze dostat na místo i ze Schmilky. Ovšem přes kopec.

U Heringsteinu si najdete pěkný bivak pod severní stěnou a večer po táboráku uslyšíte ze vzdáleného civilizovaného světa sotva sem tam nějaké letadlo. Od Heringsteinu je to ke všem ostatním zajímavým cílům do půl hodiny pochodu. Dnes ale zůstaneme u této rozlehlé věže. Vlastně skoro každá saská oblast se může pochlubit podobným obrem.

Heringstein obejdete svižnou chůzí tak za patnáct minut, s průvodcem v ruce klidně za hodinu. Vede na něj přes 120 cest a variant od dvojky až po 11b. To 11b je mimochodem slavný Uberdruckventil.

Nejoblíbenější pasáž je jižní stěna, která i výškou cest mezi 15 až 30 metry dovolí pohodové lezení. Naproti tomu západní a severní stěna se svými 60 metry vyžaduje expediční přístup i s několika štandy v jedné cestě. Zcela specifická je část s extrémními a musím říct, že nádhernými cestami kolem stupně 10c v pravé části západní stěny.

Zážitek sám o sobě je putování po vrcholu. Od vršku každé cesty vede více či méně vyšlapaná cestička k nejvyššímu místu, kde čekají dvě kratochvíle. Výhled a vrcholová knížka. Před dvěma lety jsem konkrétně touto knížkou listoval a jak smutný byl pohled na stránky plné německých jmen, když ještě před pár lety byli češi téměř polovinou všech zapsaných.

Takže až v létě zatoužíte po romantickolezeckobivakošlapacím výletu, hurá na Heringstein!