Tak ja taky přihodím historku se štastným koncem, událo se to ve skalách, protože v horách se nám naštěstí ještě nic vážného nepřihodilo.
Tenhle příběh (kterému se cise po letech směju, ale tehdy mi do smíchu nebylo) se odehrál na Suškách před cca 9 lety. Na známé jednoduché Východní cestě na Střední věž (z průchodu mezi Střední a Hlavní věží, jistě jí věčina zná). Dva borci H. a K. se připravují k výstupu. K. leze už asi rok a půl a H. asi dva měsíce. Jelikož je H. nabuzen na lezení, chce jít první. V živé diskusi s K. si H. po paměti (je to přece už ostřílenej lezec!) uvazuje na sedák lano dračí smyčkou. Pak už se hrne srdnatě vzhůru. První kruh, pak trošku obtíže kdy si chce dokonce na chvilku odsednout do lana (!!!), obtíže překonány bez odsednutí a leze se dál. Asi 3 metry pod druhým kruhem ucítí H. lehké škubnutí v sedáku. "Co s tím K. sakra dělá?!", odtáhne zadek od skály a mrkne mezi nohama dolů na zem, aby zjebal K. ať s tím neškube. Zlomek vteřine H. netuší co se stalo. Vidí jak lano prolétává jedním jištěním za druhým a on visí za ručičky asi 15-20 metrů nad zemí a nějak netuší co se bude dít dál. Dole stojí K. zamotán v laně, které se mu sneslo na kedlubnu a dost nechápavě se rozhlíží kde se tam to lano vzalo. Na Střední věž se dá naštěstí vyběhnout z boku. "Kurva dělej, oběhni to a hoď mi to zhora!!!": řve H., K. má otazníky v očích:"Jak je to možný???". "Nevím, ale hoď se sebou!", "No jo, ale jak je to možný?". Lano nakonec přišpechalo z hora na záchranu H., kdyby si býval byl odsedl jak chtěl, ale byl se tomu už dnes nesmál. Příčinou byl samozřejmě spatně uvázanej dračák. Od té doby H. provádí kontrolu úvazku opravdu pečlivě.