Skupina Ortleru, když už je u nás známa, je většinou spojována s normálkou na její nejvyšší, stejnojmenný vrchol – Ortler (ital. Ortles). V zimě nabízí toto severoitalské pohoří, zejména v jižní části, mnoho krásných i náročných lyžařských túr.
O Tomáši Mrázkovi jsme v poslední době slýchali pouze kusé informace ze závodního dění. Jeho pravidelné umístění na bedně Světového poháru už bereme skoro jako samozřejmost a přelezy na skalách za 8c, 8c+ a 9a jakbysmet. Abychom se dozvěděli něco víc, dala jsem si s "Mrázou" sraz v Praze na MČR, kde obhájil už 9 titul Mistra republiky.
Loni v září jsme se při naší už několikáté návštěvě Sardinie seznámili s Peterem, který je jeden z mála, kteří tam dělají nějaké prvovýstupy.
Navrhnul nám, abychom se, mimo přelézání místních fantastických bigwallů, také podívali na novou jeskyni C´e serra, kde zatím z jedné strany vzniklo několik cest od 6c-8a. Ta jeskyně nás se sestrou tak uchvátila, že jsme neváhali a udělali jsme tam, pomocí pískařské techniky jištění (nad kterou Peter občas kroutil hlavou:) jedno 8a+ a nazvali jsme ji podle našich yorkšírů - YORKSHIRE TOSTI, což je něco jako nezdolní yorkšíři. Po odjezdu jsme měli jasno, kde budeme již po třetí trávit vánoce a co tam budeme dělat.
Kolem 20.12. přibalujeme již do tak narvaného Range Rovera 100 nýtů, 2 vrtačky, sekyrku atd. a odjíždíme směr Livorno.
Hned druhý den po připlutí do slunného ostrova jdeme okouknout jeden ze sektorů nad Santa Maria Navaresse, který nám náš kamarád Peter doporučil jako jeden z našich možných cílů. Uděláme tam 2 cesty - ANIČKA 7c/c+ a MIMA 7c.
Místní vápenec byl tak tvrdý, že po pokusu o vyvrtání první díry přímo desítkou vrtákem, kterou jsem vrtal 30minut, jsme radši jeli koupit sedmičku vrták k předvrtání.
Další návštěva už byla v již zmíněné jeskyni C´e serra. Tato jeskyně je asi 800 m.n.m a jen ve stínu, tak jsme doufali, že bude suchá. Vymysleli jsme další reálný a rychle udělatelný směr (byla tam se mnou i moje žena s tříletou holčičkou a teploměr ukazoval něco okolo 10 stupňů). Vznikla cesta ILLY klasifikaci odhaduji po zkrokování jako 8b. Začalo pršet a tak jsme hledali další možné směry. Našli jsme krásnou na slunce otočenou 35m dlouhou lehce převislou stěnu na Monte Oro. Tam jsme vynýtovali 3 cesty - FIRST BLOOD, 7a , TRAIN HARD, 8a a FEEL GOOD, 6C/C+.
Train hard jsem donýtovával na Silvestra a tak již zbýval jen jeden den k RP pokusům. Všechny dopadly kromě Aničky, která nebyla suchá a pak již zmiňovaný Illy. Popisy jak se dostat k těmto sektorům má Peter na svých stránkách: The Lemon House
S dalšími cestami budeme asi pokračovat v květnu, kdy se tam snad vrátíme, ta jeskyně je fakt slušná:). Ještě bych chtěl poděkovat Peterovi za šanci a důvěru, Slávovi, který i přes nemoc znemožňující lezení parádně jistil, Tomášovi pro jeho věčně neustávající smích a pohodu a mé trpělivé ženě, která nás posilňovala polívkami a bábovkou.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.