Bylo to v pátek kolem páté odpoledne, když právě dokončil lezení na útesu na malém ostrůvku
Valentia a jeho přítel fotograf
Damon Corso ho fotil z protilehlého útesu.
Damon situaci popisuje takto:
Michael nespadl 20 metrů z útesu, jak dříve hlásily některá média.
Byli jsme spolu na jednom s pobřežních útesů v Irsku omývaných Atlantickým oceánem.
Společně jsme obhlédli zátoku u místa zvaného Wireless Point a procházeli jsme asi 5 m nad
zuřícím příbojem. Až jsme se dostali do místa, kde Mike už lezl před dvěma týdny. Mike postupně vylezl a slezl asi dvě linie a já se zatím snažil z druhé strany zálivu zakomponovat na fotky nejen jeho, ale i zuřící příboj kolem nás.
Mike pak musel vyčkat na malé terase pokryté chaluhami, až bude mít příležitost najít chvilku mezi velkými vlnami, aby mohl přejít zpět ke mě na druhou stranu.
Když v tom do zálivu vnikla velká vlna, rozbila se o útes a udeřila do Mika. On se snažil udržet, ale síla proudu byla příliš silná. Odtékající voda ho velkou silou vtáhla do moře.
Pak ho silný proud během několika sekund zanesl více než 150m od břehu. Vyběhl jsem na kopec, Mike byl ještě naživu ve vodě a utíkal asi kilometr a půl na základnu pobřežní hlídky, která se pak dostala na místo asi po 15 minutách. Po Mikovi však už nebyla ani památka.
Ještě ten večer prý asi 15 člunů prohledávalo pobřežní vody a tak i další den velká záchranná akce i s pomocí infrared kamery a vrtulníku. V neděli pak byla záchranná akce ukončena, aniž by se po něm našla jakákoliv stopa.
Rozloučení s Michaelem Reardonem se uskuteční 17. července ve 4 hodiny odpoledne na
Fogher Cliffs, v místě kde si Michaela vzalo moře.
Michaelovo stránky
Michael Reardon, 36, byl jedním z kategorie crazy lezců (do této kategorie mimo jiné směle můžeme zařadit například již nežijícího Dana Osmana a patří sem jistojistě zatím ještě žijící Alain Robert "spiderman").
Byli (a nebo ještě v nějakém případě jsou) to lezci, kteří nejen sólují (což dělá celá řada lezců), ale hlavně lezci, kteří se proslavili děláním právě podniků, které jsou skutečně na hranici mezi nemocnicí a hřbitovem.
Ti známí pak jsou také těmi, které jejich divoké kousky i živí. Ti jsou pak přirozeně hnáni do dalších riskantnějších a riskantnějších podniků, jakým byl výše zmíněný.
Když jsem viděl DVD plné fakt šílených Michaelových sólo kousků, ale hlavně kousků podávaných Hollywood show stylem, jakým se právě Michael dost často presentoval a který mu byl i často kritiky vytýkán, (jeho styl mluvy na kameru mi připomínal něco ze stylu již zemřelého lovce krokodýlů Steva, kterého pak bodl rejnok) říkal jsem si: Tenhle hoch nebude žít asi dlouho.
Na jednom ze záběrů například, které jsem s ním viděl, lezl sólo na asi 18m vysokou převislou stěnu. Jeho lezení bylo na hony vzdálené od vyváženého lezení stylem sólo, jaké známe u jiných lezců při sólo přelezech.
Michael poměrně zbrkle a s divokostí skákal z chytu do chytu a každý, kdo s lezením má trochu zkušeností musel vidět, že nemá vše tak úplně pod kontrolou. A skutečně asi v 7 metrech tohoto výstupu neudržel Michel nohy na stupech v převisu a při následném výkyvu, se mu i vysmekly ruce z chytů. Tělo v následné rotaci dopadlo na balvany na zemi v úhlu, při kterém slyšíte praskat kosti páteře i lebky.
Nevím už, co vše si zlomil a jak dlouho strávil v nemocnici (bylo to tam vyjmenováno), ale přežil.
Je to smutné a je z toho svíravý pocit v žaludku, pojďme raději věřit, že jeho sólo lezní bylo jeho velkou touhou po adreanlínu, show a exhibici, než že dělal tyto kousky pod tlakem médií a prachů.
Každopádně Michalem odchází jedna ze známých ikon vertikálního světa.
Koukněte na jeho stránky a uvidíte řadu nádherných, ale i šokujících fotografií a můžete si i přečíst něco z jeho celkem zajímavého blogu.
Zdroje:
Podrobnou zprávu, i s Michaelovou poslední fotografií na útesu nad mořem, můžete vidět zde
UK Climbing
Michaelovo osobní stránky
Michael Reardon