Druhý únorový týden patřil ve francouzském údolí Pelvoux – Vallouise závodnímu skialpinismu. Od 9. do 15. února se zde konalo Mistrovství světa ve skialpinismu. Čtyřčlenná výprava z Čech, v čele s největší nadějí českého teamu Dominikem Sádlem, odjela v pátek 8. února bojovat a měřit síly se světovou špičkou.
Stejně jako loňský rok hostilo francouzské údolí Pelvoux – Vallouise skialpinisty z celého světa. Závodilo se ve střediscích Puy Saint Vincent a Pays des Ecrins. Z českých zástupců si účast na světovém šampionátu vybojovali Radoslav Groh, Jan Hepnar, dále Petra Volfová, pro kterou bylo letošní mistrovství světa premiérou v kategorii žen, a loňský stříbrný medailista z kategorie kadetů Dominik Sádlo, který letos po přestupu mezi starší juniory pravidelně objíždí závody světového poháru. Proto byl bez pochyby největší nadějí české výpravy.
Na programu světového šampionátu byl závod dvojic, sprint, závod jednotlivců, časovka a štafety. Naši reprezentanti se nepostavili pouze na start štafet.
Šampionát zahájil v neděli závod dvojic neboli Team Race. V českých barvách se na trať vydala dvojice Groh a Hepnar. Závod odstartoval v údolí Vallouise a závodníci měli před sebou trať s více než dvoukilometrovým převýšením, nejvyšším vrcholem La Pendine (2.750 m), výstupem na mačkách a závěrečným dlouhým a náročným sjezdem ve volném terénu. Závod jim znepříjemňoval velký mráz. V době a místě startu bylo – 19˚ C. S náročnou tratí se čeští reprezentanti poprali výborně a dojeli si pro 18. místo. Týmový závod ovládli domácí Francouzi. Titul mistrů světa si odvezla dvojice William Bon Mardion, Matheo Jacquemoud a v ženách Laetitia Roux s Axelle Mollaret.
Následoval pondělní sprint, kterého se zúčastnili všichni čeští reprezentanti. Sprint je pro skialpinisty nejen rychlostní disciplínou, ale také závodem, který ověří jejich technické dovednosti. Krátký atraktivní okruh je prověřil ve výstupu v takzvaných „cikcakách“, výstupu na botách, technice nandávání a sundávání pásů a slalomu. Úplně na závěr se do cíle bruslilo do kratšího kopce. Nejlépe se dařilo Radkovi Grohovi, který postoupil z kvalifikace jako osmnáctý a v semifinále pak dojel na čtvrté nepostupové pozici. Nakonec obsadil celkové 19. místo. Jan Hepnar skončil 43. V ženách si Petra Volfová dojela pro 22. příčku. Juniorské kategorie měly stejnou trať jako dospělí. Necelá vteřina dělila juniora Dominika Sádla od postupového 12. místa do semifinálové rozjížďky. V kvalifikaci tak obsadil 14. pozici. Se sprintovou tratí se nejlépe poprali Němec Josef Rottmoser a Švýcarka Mireille Richard v kategorii seniorů. V juniorech pak francouzský závodník Corentin Cerutti.
Nadcházející dva dny patřily na šampionátu individuálním závodům. První den startovaly kadetské a juniorské kategorie, a mezi nimi Dominik Sádlo. Mladým závodníkům ztížilo podmínky velké množství čerstvě napadaného sněhu. Proto sjezdy byly velmi náročné a závodníci si tak neměli šanci odpočinout. Zkušený sedmnáctiletý Dominik se tím nenechal rozhodit a trať s pěti výstupy zvládl na jedničku. Bohužel mu opět, stejně jako na loňském mistrovství světa nepřálo štěstí a rozhodčí mu udělili minutovou penalizaci při sundávání stoupacích pásů za předčasné zvednutí holí, která ho posunula na celkovou 10. pozici. Suverénním vítězem se stal Němec Anton Palzer. Druhý den závodili senioři. Skialpinisté měli před sebou trať s více než 1.700 metry převýšením pro muže a 1400 metry převýšením pro ženy. Na start se z české výpravy postavil Jan Hepnar, který vybojoval 53. příčku. Jediná česká žena Petra Volfová si doběhla pro 9. místo v kategorii do 23 let. Zlaté medaile opět připadly francouzským reprezentantům Williamuý Bon Mardionovi a v ženách Laetitii Roux.
Předposlední disciplínou, a pro českou výpravu závěrečným závodem, se ve čtvrtek stal na světovém šampionátu ve francouzském Pelvoux stal Vertical Race - závod do vrchu. Na závodníky čekal výstup s 610 metrovým převýšením. Závěr se nejlépe vydařil juniorovi Dominikovi Sádlovi, který vybojoval 9. místo a svým časem 00:30:07 by tak mohl konkurovat seniorské kategorii. Nabitá kategorie seniorů se vydala na stejnou trať jako junioři. Z našich se nejlépe dařilo Radkovi Grohovi, který obsadil 47. místo, Jan Hepnar pak 64. pozici. Nejrychlejší závodník Kilian Jornet Burgada zvládl vertical v čase 00:25:33 a náleží mu tak titul Mistra světa. V ženách svou formu opět potvrdila Francouzska Laetitie Roux a v juniorech Němec Anton Palzer.
V nejbližší době čeká nejlepší závodníky závod světového poháru v Itálii, který se koná 2.- 3. března, dalším kolem pak pokračuje 9. a 10. března v Andoře. Na programu je v prvním případě Sprint + Individual Race, v druhém případě Vertical + Individual. Z českých závodníků se na Světový pohár chystá pouze Dominik Sádlo. Držme mu palce!
podle mezinárodních pravidel musíš přijít na checkpoint, položit hole a pal teprve můžeš sundat pásy, zapnout boty, zapnout vázání, sbalit pásy, uklidit je, zapnout kombinézu (pásy nesmějí být vidět) a teprve pak zvedáš hole a opouštíš checkpoint. Hodně se to hlídá, je na to vyčleněný 1 vyškolený rozhodčí ISMF + min.2 jeho pomocníci, většinou vojáci. Jakmile zvedneš hole ze země dřív, dostáváš penalizaci :-(
To je prostě pravidlo, který někdo vymyslel, to bude spíš estetický. Bylo šílený koukat na to, jak třeba ve sprintu závodníci drží zmuchlaný pásy ve sjezdu v ruce, nebo jak jim napůl lezou z kombinézy, v lepším případě je ještě ztratí...
Já jsem si zas říkal, jestli není charakter závodních terénů takovej, že by bylo rychlejší jít na běžkách. Z kopce by to asi bylo maso, ale myslím že na těch závodních skialpech to taky není uplně ono. Člověk by se aspoň nemusel mordovat s pásama.
Zkus si vyrazit na nejakou zacatecnickou skituru v Alpach na bezkach -- nemusi byt ani zavodni -- a myslim, ze si to DOST uzijes. Jak nahoru, tak dolu :).
Skialp. zavody prece jenom jeste nedegradovaly na pobihani po urolbovane sjezdovce.
Se skitůrama v Alpách máš určitě pravdu. Závodní skialpinismus mi však také připadá jako bližší běžkám - na převýšení 800m uděláš hlavní časový rozdíl do kopce a ne z kopce. Vybavení závodníků tomu odpovídá: běžecké hole, kombinézy, lyže s pěnovým jádrem. Do kopce zbytečně dřou a dolů se nesvezou, s povinnou výbavou v báglíku a helmou je o spocené triko postaráno. Nikomu ale tu zábavu neberu :-)
aj mne sa to tak zda ze tento zavodny skialpinizmus je vlastne bezecke lyzovanie, aj dole kopcom idu tak gramblavo, tie lyze normalnu jazdu moc neumoznuju.....
aj mne sa to tak zda ze tento zavodny skialpinizmus je vlastne bezecke lyzovanie, aj dole kopcom idu tak gramblavo, tie lyze normalnu jazdu moc neumoznuju.....
jo, na první pohled mi to připadá takové umělé, třeba závodit místo v běhu na deset kilometrů v chůzi nebo si projet tour de france na koloběžce. mi připadá kdyby mazali do toho kopce v tretrách s hroty a bigfůty si nesli na baťůžku, tak budou rychlejší. inu, šport. (zlé jazyky dokonce tvrdí, že na tento závodní šport se dávají ti, kteří nemají šanci bejt v první dvacítce na jizerské padesátce a neumějí lyžovat na sjezdovce, ale to je určitě jen špinavá pomluva)
Nevěděl jsem, že se závodí na až tak těžkejch terénech. Ale troufám si tvrdit, že mít na největší stoupání pásy, tak budu na začátečnický skitůře rychlejší na běžkách. A borci se silnejma rukama a stoupavější mázou možná i bez pásů.
Odpověď pro ty, kteří si myslí, že to obejdou na běžkách...Nevím, jestli byste kopec, na který vám sotva drží pásy vyšli na běžkách, ale budiž. A dále z osobní zkušenosti, jsem bývalá běžkařka na lyžích a přešla jsem na závodní skialp. a můžu vám říct, že na závodech, ať už ve světě nebo o nás, jsem si nikdy nehrábla vyčerpáním tak na dno, jako při skialpových závodech!
Ved to ze zavodny skialp je len o slapani, lyzovanim sa to neda ani nazvat, mne tam proste chyba tato stranka, dobre nech pretekar ukaze aku ma vydrz a kondiciu ale nech aj ukaze ako vie lyzovat, a nie ze roztrasenymi nohami zide po vyjazdenej stope. Myslim ze by to tento sport dostalo na inu uroven, zaujimavu aj pre divakov
mi by se líbila ta klasika závod, ráno v pět start v šamonicích u kostela a za optimálních podmínek ti nejlepší další den v poledne v cemtatu před nádražím (s nocí v záhrabu). ale na to by nekoukal už vůbec nikdo.
Neco obdobneho (z Zermattu do Verbier) se jmenuje Patrouille des Glaciers (pdg.ch).
Trasa je dlouha 53km a ma prevyseni 4000m. A je absolvovana bez prespani :). Pro turisty existuje i kratsi varianta z Arolly do Verbier, ta ma 26km a 1880m prevyseni.
Přesně jak píše Lenka. Do stejné kategorie, kde se ještě jedná o lezení, dobrodružství, ledovce, vyčerpání, patří třeba ještě Mezzalama, Adamello, Boky Tater a další. Tam nejsou žádné kategorie jednotlivců, sprinty nebo vertikály po sjezdovkách. Tam se jezdí ve dvojkách nebo trojkách kvůli bezpečnosti, opravdu se leze a lyžuje v terénu. Jede se to celý den nebo dokonce víc dní.
Důvod je asi ten, že ve Francii takové akce tradičně pořádá armáda a v Itálii policie, které jsou poněkud konzervativní instituce a hlídají tradice. Kdežto Mistrovství světa a Evropy pořádá sportovní svaz, kterému jde o televizní sledovanost a rozšíření závodů mezi mládež.
Ved to ze zavodny skialp je len o slapani, lyzovanim sa to neda ani nazvat, mne tam proste chyba tato stranka, dobre nech pretekar ukaze aku ma vydrz a kondiciu ale nech aj ukaze ako vie lyzovat, a nie ze roztrasenymi nohami zide po vyjazdenej stope. Myslim ze by to tento sport dostalo na inu uroven, zaujimavu aj pre divakov
ludia su prilis leniví na to aby sa prisli pozret na skialpove preteky a z tvojich slov sudim ze ani ty si este asi na ziadnych poriadnych pozriet nebol
ale bol som :) som z Liptovskeho Mikulasa, Ziarsku dolinu mam 10 minut autom a myslim ze vyhlasenejsia dolina na Slovensku pre skialp nieje ako Ziarska, a nechcel som tie zavody kritizovat skor som len chcel prejavit nazor ze z mojho pohladu je skoda ze sa na pretekoch nekladie väcsi doraz aj na to lyzovanie :)
Nevim, kolik lidí tady, co píšete jste viděli nějakou trasu skialpového závodu. Je jasný, že u nás v Čechách nemáme podmínky na super sjezdy ( ..nebo když už, tak nás tam nepustí záchranáři ) ale jed i z Medvědína mezi těma stromama v tom těžkym jarnim sněhu s těma ,,běžkama,, na nohou není žádná sranda a kdokoli to sjede bez zastavevenía bez toho aby se někde vyrakvil, je dost dobrej lyžař. To nemluvě, potom o podmíkách někde venku... a to, že se z kopce dá nahnat mnohem míň než do kopce taky není uplně pravda. Z kopce se někdo dá dojet většinou mnohem líp, když to někdo dolů umí
skusal si niekedy lyzovat na tych palickach? ver tomu ze kazdy kto dava na takychto lyziach aj normalne veci do cca 40 stupnov je velmi dobry lyziar , ked o niecom nemas ani paru tak to radsej nekomentuj
Mezi nejlepšími se rozhoduje obvykle ve sjezdech. Stejně jako třeba na horských kolech. Před pár lety jsem koukal třeba na Brnčalce, jak měli za sebou chlapi už několik sedel (co se normálně chodí v mačkách), nějaký ledopád, průjezdy dolinami a pak jeli Baraní sedlo k Zelenému plesu. Ještě v průjezdu okolo Brnčalky se tvrdě bojovalo doslova tělo na tělo a to byl cíl až na Bílé vodě.
Rád bych viděl, jak bys to dal na běžkách. Myslím, že bys na nich nevystoupal ani podél zábradlí těch deset metrů od plesa k chatě.
P.S.: Skialp bývá přirovnáván svojí náročností k silniční cyklistice. Patří tedy mezi nejnáročnější vytrvalostní sporty vůbec. Běžky jsou proti tomu lehký tréning v přírodní posilovně.
No možno je tu taka tendencia a hlavne pri verticale alebo sprintoch by si to mozno s bezkami dal, ale na ozajstnych pretekoch ako napr. Pierra Menta, mezzalama, Bokami, alebo by si s bežkami nedosiel ani na prvu kontrolu a lyzovačkach ani nehovorim. Sa mi zda ze tu do toho vrtaju ludia ktorí v zivote na ziadnych poriadnych pretekoch ani neboli pozret, nie to este pretekat.
OK, připouštím že na ozajstný skialpový závody budou skialpy asi lepší. Teď jsem se ale např. díval na trasu noci tuleních pásů a - netvrdím že si tím jsem jistej - ale kombinace bruslení, soupaže a stoupání na pásech (to vše na běžkách) by mi přišla konkurenceschopná. Ale uznávám, že jsem čistej teoretik,nikdy jsem nezávodil ani jsem závody nikdy neviděl naživo jako divák.
Tak to zkus a poreferuj! Radi se pobavime. :) Nebo nas utres, no. ;)
Ale myslim, ze noc tulenich pasu nema s normalnimi skialp. zavody ani s turistickym skituuringem moc spolecneho.
Hore zdar,
Lenka K.
P.S. Pokud si to chces ve skituuringovem terenu vyzkouset na bezkach v Alpach, doporucuji treba Wetterkreuz v Kühtai. Dole kus prudkeho lesa, ale pak uz je to celkem placka az na vrchol. Ani tam nemusis jit ted v zime v prasanu, staci na jare po firnu. Prevyseni usmudlanych 800m.
Z neznalosti toho, co závody obnášejí a z několika zhlédnutých videí jsem nabyl dojmu, že noc tuleních pásů je z hlediska výškovýho vedení (nikoliv krajiny apod.) normální skialpovej závod. Jinak - použití pásů dělá ze sportovních běžek docela univerzální nástroj pro pohyb v lehčím horským terénu.
Docela bych tu noc na běžkách zkusil. Teď jsem se ale díval do propozic, že jsou povinný skialpy. Ptám se proto znalých - vyhodí mě někdo, když půjdu bez čísla a na běžkách?
Jinak díky za tip na tůru. Ale protože nejsem závodník s cílem být co nejrychlejší (tedy jít na běžkách;) , radši nechám běžky do úzký stopy a pásy do široký. Na vyzkoušení toho, co lze ještě vyšlápnout a sjet na běžkách, bohatě stačí Krkonoše.
Myslim, že tě asi nevyhoděj, uzavřený to mít nemůžou, a ty si tam můžeš jet třeba na kole, když tim nikoho nebudeš ohrožovat, ale je pravda, že by ty tulení pásy na běžkách šli. Je to zaprvý kuli tomu, že trasa nemůže bejt obtížná, protože jedeš v noci a za druhý je to závod pro širokou veřejnost. Je to prostě tak postavený, aby si to moh zajet každej, ale není to plnohodnotnej skialpovej závod - po sjezdovce nahoru po cestě dolů a takhle x-krát ( to ale neznamená,že neni nenáročnej, ono těch 25 km a 1650 převýšení je celkem dost) Někde by se to ale stejně muselo asi zout, ale potom zvlášť ten poslední táhlej kopec z Pece na Černou horu by byli běžky super.