Makronutrienty a získávání energie:
Posledně jsem nastínil princip získávání energie cukrů ( sacharidů ). Je to pro organizmus nejsnazší a nejrychlejší zdroj.
Sacharidy jsou vlastně molekuly jakoby složené z uhlíku a vody ( dříve se jim nesprávně říkalo uhlovodany ). Jsou hojně rozšířeny u rostlin i živočichů. Jejich úloha je i stavební, ale hlavně se jedná o téměř ideální palivo.
Nejjednodušší cukry se nazývají monosacharidy - nejjednodušší znamená, že již dále nemohou být štěpeny na sacharidy jednodušší. Náš organizmus je musí nakonec vždy rozložit ( trávení ) na cukry jednoduché.
Polysacharidy jsou velice složité cukry, které mají funkci u živočichů převážně zásobní ( u rostlin hlavně stavební ). Jejich trávení je velice složité a energeticky náročné, některé člověk dokonce vůbec strávit nedokáže. Lze je rozdělit na více jak 10 monosacharidů.
Ostatní cukry jsou oligosacharidy ( jsou složeny ze 3-9 monosacharidů ). Z našeho hlediska jsou nevýznamné.
A) Monosacharidy
- glukóza
je nejrozšířenější cukr. Do této molekuly je přetransformována většina ostatních monosacharidů - dá to však organizmu nějakou práci ( stojí to energii ). Je to cukr přenášený v krvi a hlavně cukr, který využívají tkáně. Ideální energetická výtěžnost je za aerobních podmínek 38 mol ATP/mol glukózy.
Organizmus ji přeměňuje na glykogen, na cukernou složku našich nukleových kyselin ( DNA, RNA ) - ribosu a mléčný cukr mateřského mléka - galaktózu.
Zdroj: ovocné š»ávy, trávení škrobu, většiny disacharidů
Cukrovka je nemoc která zhoršuje využívání tohoto cukru buňkami při této chorobě je zvýšená hladina glukózy v krvi (hyperglykémie). Snížená hladina je hypoglykémie. Projevuje se záchvaty křečí a bezvědomím ( vzniká např. když hladovíš a podáváš extrémní vyčerpávající výkon, nebo při předávkování inzulínem ) Hypoglykémie bez léčby končí úmrtím!!!
- fruktóza
tzv. ovocný cukr. V játrech a střevě může být přeměněna na glukózu ( něco to stojí - ztráta energie ) a pak organizmem využita.
Existují lidé s její vrozenou dědičnou nesnášenlivostí ( je jich mizivě), která se projevuje hypoglykémií.
- galaktóza
tzv. mléčný cukr. Do této molekuly je přetransformována většina ostatních monosacharidů - dá to však organizmu nějakou práci ( stojí to energii ). Je to cukr přenášený v krvi a hlavně cukr, který využívají tkáně. Ideální energetická výtěžnost je za aerobních podmínek 38 mol ATP/mol glukózy.
Zdroj: mléko
Stejně jako u fruktózy se musí přeměnit v těle na glukózu a také na ni existuje přecitlivělost ( zjistí se v dětství a dospělák už to o sobě ví ). Vzniká při ní dětská forma šedého zákalu.
B) Disacharidy
- sacharóza
je nejpoužívanější disacharid. Většina z nás si s ním sladí kafe nebo čaj. Je to vlastně glukóza a fruktóza, na něž ji musí i náš organizmus při trávení rozložit.
Zdroj: kuchyňský cukr ( třtinový i řepný ), ananas, mrkev
Bohužel i zde existuje nesnášenlivost ( průjmy, větší prdivost )
- maltóza
se rozkládá na 2 glukózy, což se děje v játrech a střevě ( něco to stojí - ztráta energie ) a glukóza je pak organizmem využita.
Zdroj: obilné klíčky, pivovarský slad, škrob
- laktóza
se rozkládá na glukózu a galaktózu.
Zdroj: mléko
I na ni existuje přecitlivělost a opět se zjistí již v dětství. Projevuje se podobně jako je tomu u sacharózy.
C) Polysacharidy
- glykogen
je zásobním polysacharidem živočichů skládající se z nespočetných molekul glukózy. Naše střevo ho nedokáže vstřebat jako takový, ale musí ho rozštěpit alespoň na disacharidy ( které se pak dále štěpí na glukózu ).
Zdroj: maso, játra
- škrob
je zásobním polysacharidem rostlin a rozkládá se na různé monosacharidy, nejčastěji glukózu ( složení dle zdroje škrobu ). Jedná se o největší zdroj sacharidů v naší potravě.
Zdroj: obilniny, luštěniny, brambory, zelenina
- celulóza
je hlavním stavebním polysacharidem rostlin a je nerozpustná a pro člověka nestravitelná. Patří mezi tzv. balastní ( odpadní ) látky formující stolici.
Zdroj: luštěniny, obilniny, zelenina, pečivo
Je nutná pro správnou činnost střev, její deficit ( chybění ) výrazně zvyšuje riziko vzniku zhoubných nádorů tlustého střeva a konečníku!!!
Celkový denní příjem energie by u těžce pracujícího ( trénujícího ) neměl přesáhnout hodnotu 200 kJ/kg tělesné hmotnosti. To znamená, že 70 kg vážící lezec ( třeba já ) by neměl přijmout víc
jak 14000 kJ/den ( u žen 10000 ). Z tohoto energetického příjmu by měly cukry tvořit ¼ , což je z makronutrientů asi 55-60% hmotnosti ( asi
500g ). Ale jen minimum toho by měly tvořit mono- a di- sacharidy ( asi 10% hmotnosti makronutrientů ). Snížení příjmu cukrů pod 10%
hmotnosti z celkového energetického příjmu je vysoce nebezpečné zhroucením látkové přeměny ( metabolizmu ).
Opět to shrnu do několika vět: Sacharidy jsou v našem jídelníčku nepostradatelné. Největší část stravy by měly tvořit polysacharidy,
z nichž velice důležité jsou ty nevstřebatelné ( nejsou zdrojem energie, ale dělají pěkně tuhý hovínko ). Hlavním jejich zdrojem jsou rostliny (
luštěniny, obiloviny ). Jako rychlý zdroj energie ( např. chvíli před závodem ) lze užít monosacharid, nejlépe glukózu ( rozinky, ovocná š»áva ). Jednoduché
cukry by však v běžné stravě měly být v menšině. Při nenajezení a pokusu o podání extrémního výkonu ( co do síly i délky ) může vzniknout tzv. hypoglykemie, která je životu nebezpečná.