Exotika, lezení u moře, levné letenky, hérečky v Thajsku lákají. Pohodové články vkrádají do mysli:“ já chci taky“.
Roviště je olezené. Arco – po páté už ne. Španělsko je příliš malá exotika. Dal bych Kalymnos, Mallorcu, Tenerife nebo radši Thajské masáže. Tam kolmice moc nejsou a tak musím nalézt trochu převisů na smíchoffce. Uf, máknu na stěně a v práci. Vymakám si na letenku a vzhůru za výletem. Ale, kde vzít dost dovolené. Vánoce a Silvestr to pořeší. Rodina to snad skousne. A VYRÁŽÍME. Pokud přežiješ to, že jsi si zarezervoval přes internet auto a borec z půjčovny ti vesele oznámí, že auto nějak není, nebo když náhodou píchneš a rezerva je taky měká, tak se dostaneš do vysněných přímořských skal.
Vzlínáme, paráda. Lezu, lezu po železe. Občas nové borháky, někdy nové nýty a i stařečky potkáš. Jeden pěkný nový nýt jsem si odvez loni domů. Né, že bych odšrouboval matku a chechtal se jak tam někdo vyvlaje, ale vlál jsem já a lehce odsedl.
Se slovy:“jduuu“ svištím jak o závod. Místo pohodového odsedu 10-ti metrový pád. Naštěstí jsem polici minul a jistič byl při smyslech. Díky Móňo! Ještě, že pohodový odsed nebyl do druhého nýtu, ale do pátého. Čtvrtý chytl a skončil jsem někde nad druhým. Pak mi to secvaklo. V minulé cestě bylo jištění nějak podivně daleko od sebe. Černá tečka v bílém vápenci mne mohla varovat. Zbytek po šroubu…. Borhák je jistota. U nýtu nikdy nevíš. Nebo radši kruh na vyhřátém písku? Ten však v lednu nehřeje. Hodně letů za exotikou a málo letů z odsedů přeje
Mahy
A takto vypadá můj suvenýr:
Krasný nový nejt
A načem držel