Chtěl bych vám podat pár aktuálních informací o lezení v Arcu a jeho okolí. Už slyším, že Arco není nic nového, ale je zde řada nových oblastí, zařazených do právě vyšlých průvodců. O těch bude ještě řeč později. Avšak opak je pravdou, s trochou nadsázky by se dalo říct, že v Arcu se objevují nové horizonty ( lépe řečeno ne všechny jsou zcela nové), ale rozhodně méně známé a některé z nich nejsou vůbec špatné. Dostali jsme již dříve o několika zajímavých stěnách zprávy od Bídy a dokonce nám poslal i pěkné články o těchto oblastech, ale zaseklo se to nějak u Hopa a tak nejdříve než se objeví, tak berte tento jako takový úvodní článek. Pro úplný začátek bych vás chtěl seznámit s dvěma méně známýma oblastma v okolí Lago di Garde. A okrajově se zmíním i o několika dalších. První z těch méně známých, které jsme navštívili je Terlago. Je to skutečně poklidná oblast a to i proto, že na dvou stěnách se nenajde ze 30 - 40 cest skoro ani jedna na rozlezení a také proto, že se kousek projdete než dorazíte pod stěny. Stěny, tedy její levá a pravá část hostí dohromady asi 40 cest z nichž je asi po deseti kolem 8a a těžších a tak 20 kolem 7c. Charakter je také dost přísný. Jedná se vlastně o mírně převislé stěny konstantního sklonu bez výrazných chytů a stupů. Stěny vysoké až 25 m nenabízejí tedy skoro žádný rest po celé délce hustě vynýtovaných linií. Takže krásná stěna a super oblast, ale jen pro majitele silných a už rozlezených prstů. Počasí se tvářilo vstřícně a tak jsem si řekli, že se sem ještě vrátíme a prozatím se vydali na další průzkum. Další stěnou, kterou jsme navštívili byla stěna Sysifos. I když jsem se nejvíce chtěl podívat do La Goly, kde jsem zatím nebyl a mnoho pozitivního o této oblasti slyšel, stěna Sysifos mi taktéž byla doporučena a nalézá se také nedaleko Sarche. Stěna Sysifos je takový poslední korál na šňůře stěn v Sarca údolí. Směrem více k Arcu jsou to stěny Transatlantico a Cemerete, Muro di Chattara, Baule, Giardini Di Nato. Výchozím bodem pro návštěvu všech výše zmíněných je Pietramurata. Nejlepší z nich se nám zdálo Cemerete, které si zaslouží návštěvu, ale zde jsme nelezli, tak nemohu příliš soudit. Sysifos foto by © JirkaS Přístup k masivu Sysiphos je mezi mezi obcemi Pietranurata a Sarche. Přičemž stěna je blíže k Sarche. Odtud je také lepší přijet, hned za mostem v Sarche doleva a přes vinice podél řeky pod stěny. Trochu se zadejcháte, než po klikaté suťovité cestičce se vydrásáte až pod stěnu, ale zde v chládku stromů pod nástupy můžete znovu nabrat dech a vybrat si asi z čtyřicítky celkem rozmanitých a pěkných cest. Stěna je přirozeně rozčleněna na dvě části. V pravé jsou cesty kratší a je jich tu jen pár, v levé je to zajímavější až do obtížnosti 7c a stěny zde dosahují průměrně kolem 20m délky. Doporučené cesty: Vaseline 6a, 23m 6 bh, ** Il terzo sesso 6b, 16m, 6bh, * Severance 7a+, 23m, 8bh, *** Vita da corridoio 6c+, 20m, 7bh,* Cremino 6b+,*** Cornetto 6b+, 23m, 8bh,** Esteremi rimedi 6c+, 20m, 7 bh, první vytočený, boulder nad policí Oblast, která je poslední dobou v popředí zájmu, je La Gola. Oddělený kaňon se nachází nedaleko obce Sarche. Vjezd do něj je uzoučkou zídkami ohraničenou a roubenou cestou. Pak již vystoupáte do sevřeného kaňonu, kde je hledaná La Gola. Pět sektorů, nabídne rozmanité lezení ve všech obtížnostních úrovních. Místy je skála hladká a nemá jinde běžné tření a také těžší cesty mají dost sklopené chyty. Nám se zde příliš nedařilo lézt, protože jednodenní přechod studené fronty, přinesl, kromě snížené teploty a zamračeného nebe, i nějaké ty srážky. Přináším jen pár doporučených cest a více se jistě dovíte z popisu Bídy. Doporučené cesty: Dollari e paperi 6a+, L2: 7a Resta way 6b+ Další dni nás už čekalo jen vymetené nebe a i přes nízké denní teploty skutečné pěkné lezení. A také objevování. Jako skutečně novou oblast lze chápat, stěnu zvanou Toblino. V průvodcích novějších je zvaná Bassilandia. Naleznete zde přes 40 dlouhých 28 - 30 m cest. Skvěle odjištěných a popsaných na nástupech. Několik cest zde vede i podél úžasných krápníků a všechny pak mírně převislými stěnami. Lezení spíše pro pokročilé, klasifikace tuhá. Stěna je nad silnicí, která není vidět, ale je bohužel slyšet a nad jezerem, s kterým je to přesně naopak. Doporučené cesty: Quo vadis, 7a Vil coyote 6c+ - krásná cesta vedoucí po pravé straně velkého krápníku, s boulderem na prvních metrech a s famózním závěrem po hladkém temeni mega rampouchu. (7a) Extraterestral 7a těžký nástup a pak již poměrně lehce zleva krápníku. Průvodce, mapy navigace: Jak jsem zmínil, poslední dva vydané průvodce jsou hodně dokonalé, jednak shrnují veškeré sportovní lezení a druhak jsou to dokonalá dílka, co se týče grafické stránky věci. Ten levý - Arco Rock stojí necelých 25 Euro a na asi 250 stránkách najdete to nejnovější včetně klasik, nakreslené nákresy jsou velmi přesné a realistické. Druhý průvodce je o moc tlustší (skoro dvojnásobně) a najdete zde i takové jako článečky s fotkama a samozřejmě i ty pěkné nákresy. Cena je sice vyšší, ale je trochu novější a skutečně pěkně udělaný. 31,80 Euro stran 544 (!) 2000 cest, 150 nákresů stěn a 70 přístupových mapek. Tip: V baru na náměstí v Arcu je možné zajít na velmi dobré capuccino a měli tam k nahlédnutí, kromě řady lezeckých časopisů a videa, i nového průvodce. Varování: I když se situace zdá se uklidnila a nahánění lezců policajty už nebývá na pořadu dne, spaní mimo kemp je stále problémem. Řada parkovacích míst byla vybavena cedulemi pro zákaz stání, který je třeba dodržovat a tak lezci jsou stále více vytlačováni výše do hor. Nestavějte stany Neblokujte vjezdy na políčka a vinice Nedělejte ohně Ráno brzy vypadněte Nekraďte víno a jablka Zdroje: Zde je možné najít informace o lezení v Arcu Arco Wall
|