Pomozte vydat knihu Dobrodružství v prášku… přidáte jen vodu Křest lezeckého průvodce Vltavská žula Legenda jménem Chroust, publikace o životě Vladimíra Procházky
O tomto víkendu proběhl ve slovinském Log Dragomeru druhý letošní závod SP v boulderingu. Naše barvy hájili Ondra a Karolína Něvělíkovi, Silvie Rajfová, Petra Růžičková a Martin Stráník. Závod vyhrála domácí Mina Markovic a z můžů Rus Rustam Gelmanov. Závod nám přiblíží v rozhovoru Martin Stráník.
náš tým ve Slovinsku
foto by Ondra Nevělík
Výsledky:
Muži:
1. Rustam Gelmanov RUS
2. Kilian Fischhuber AUT
3. Thomas Tauporn GER
4. Dmitrii Sharafutdinov RUS
5. Guillaume Glairon Mondet FRA
6. Jakob Schubert AUT
34. Martin Stráník CZE
57. Ondřej Nevělík CZE Celkové výsledky
Ženy:
1. Mina Markovic SLO
2. Shauna Coxsey GBR
3. Anna Stöhr AUT
4. Momoka Oda JPN
5. Akiyo Noguchi JPN
6. Melissa Le Neve FRA
29. Petra Růžičková CZE
40. Silvie Rajfová CZE
45. Karolína Nevělíková CZE Celkové výsledky
Martin Stráník a Petra Růžičková
foto by Ondra Nevělík
Ahoj Martine, jaké byly tvé první letošní závody v boulderingu? Jaká je forma?
Závody byly skvělé. Člověk zvyklý z ČP si připadal jako v ráji. Formu jsem cítil dobrou. Jenže ona se tak úplně v kvalifikačních bouldrech "nevyužila". Právě bouldery v kvalifikaci byly dost odlišný od semifinále (finále jsem neviděl), úplně nesedly. Alespoň člověk ví, co dál trénovat.
Skončil jsi na 34. místě. Co chybělo, aby ses dostal do semifinále?
Co k semifinále chybělo? Já ani nevím. V jednom boulderu, který se lezl jsem netrefil sekvenci, nicméně i tou mojí variantou se to dalo vylézt. Ve trojce mi nešel průtlak a pětka byla kolmáč, kde jsem nepodržel takovou oblo-lištu. Chtělo by to asi méně trénovat v 45°ba více v kolmicích, koutech a tak vůbec lízt "netradiční" bouldery.
Takže trend na závodech nejsou jen skoky, ale i technické záležitosti?
Trend finále jsou skoky, na to už přijde hodně lidí a musí to být "akční". Kvalifikace a semifinále jsou variabilní, podle stavěče.
Na jaké další závody pojedeš?
Příští týden pojedu na svěťák do Vídně a když se zadaří tak nejspíš i do Innsbruku. A po "prázdninách" bych chtěl zajet na MS do Paříže.
Jak se dařilo ostatním členům týmu?
Ostatním členům se moc nedařilo, blízko postupu byla Peťa Růžičková, která ve dvou bouldrech byla blízko topu.
Máš rozdělané nějaké těžké projekty venku a jaké jsou vůbec tvé letošní plány?
Moje plány jsou v létě ROCKLANDS, a tam pokosit nějaké 8A-8B, a trošku víc pozkoušet SKY 8B+:)
Který přelezený boulder tě v poslední době nejvíc potěšil?
Poslední dobou mě potěšil hodně přelez Srdce z Kamene SD 8A+, jelikož jsem byl už minulý rok hodně blízko přelezu a boulder mi celou zimu ležel v hlavě.
On až si někdo z hrdých diskutérů uvědomí, že ta špička je tak vyrovnaná, že na semifinále má minimálně 70 lidí a že záleží na drobnostech, pak třeba pochopí, že výkony našich nejsou žádná ostuda. Ostatně všichni loni byli v semifinále a určitě se do letoška nezhoršili. A tak ti, co loni jásali nad sedmými místy Martina Stráníka z Vídně a Arca třeba pochopí, že Světový pohár je soutěž, kde už to, že je závodník schopen zalézt srovnatelně s ostatními něco znamená a že body jsou úspěch. Velmoci typu Rakouska, Francie či Slovinska to chápou. Proto nenapadají za 65. místo Škofiče či za 63. Hequina a proto já gratuluju Petře Růžičkové k bodům a ostatním přeju, ať se příště zadaří a ať se změní atmosféra mezi lezeckými diskutéry tak, aby na ně mohli být hrdí...
Díky všem co gratulujou i když, ne všem se dařilo podle předsatv. Ono, je to jak píše Rio, ta "střední výkonostní vrstva" startovního pole je dost vyrovnaná, nedáš/nepřijdeš na sekvenci/nesedne to u jednoho bouldru a jdeš o 20 místo dozadu. Pokud člověk není našláplej jako Fishuber či Sharafutinov a chce do semifinále, tak nesmí chybovat, pak jen padá a padá ke dnu a nezbývá než jen po večerech brečet do polštáře:)
Bohužel je to tak, sme slaboučcí, a když tam není převaha, tak nám to musí sednout abychom postoupili do semifinále. Nicméně, když ti sedne styl boulderů, tak se dá podívat i do finále. Celkově když se podíváš do výsledků, tak to právě u nás slabších lítá nahoru dolů. Bouldery nejsou obtížnost. Nezbývá než jen bušit a bušit, abychom na tom byli jako ti nejlepší a nemuseli se vymlouvat na to, že nám to nesedlo;)
To je odpověď profíka. Martine jsi jednička. A máš pravdu ,když chceš něco dokázat musíš bušit a bušit. Moc si tě za ta slova vážím. Doufám ,že si i ti na těch 50 místech vezmou z tebe příklad.Díky.
To mozna je pravda, ale chtelo by to alespon obcas trochu pohyb z konce "toho vyrovnaneho pole" dopredu!!to ze nekdo dosahl na semifinale pri nizsi ucasti neni zazrak!Myslim ze opravdova reprezentace je pouze Martin Stranik, Adam Ondra v obtiznosti a Libor Hroza v rychlosti