Horské záchranářství je stejně staré, jako lidský zájem o hory a zejména jejich rekreační a sportovní využívání.
V českých horách byly první záchranné akce organizovány již na přelomu devatenáctého a dvacátého století, kdy zejména v souvislosti s velkým rozvojem lyžařství v českých zemích nejenom začíná silně stoupat počet návštěvníků hor, ale i počet úrazů a tragických nehod.
repro: archiv Horolezecké abecedy
Prvními organizovanými záchranáři se stávají členové koncesované služby průvodců a nosičů (podmíněné znalostí první pomoci) a místní četníci a zejména hasiči, školení v poskytování předlékařské pomoci a záchrany v horách. K těm se postupně přidružují zejména místní členové lyžařských, turistických a sokolských spolků, v jejichž řadách působí mnoho vynikajících znalců terénu a hor. Problematické je zpočátku nejednotné velení.
Nácvik horské záchranné akce – příprava postiženého pro transport
foto: archiv Horolezecké abecedy
První
jednotná organizace Horské záchranné služby (HZS) byla založena 12. 5. 1935 v Krkonoších.
Rozvoj horského záchranářství nastává až po 2. světové válce, kdy postupně podle krkonošského vzoru vznikají záchranářské organizace i v ostatních českých pohořích.
V padesátých letech se již jedná o centralizovanou organizaci, sjednocena je metodika vzdělávání, zvyšuje se připravenost i materiální zázemí
HZS.
1. 12. 1954 dochází ke sloučení
HZS a
Tatranské horské služby (s tradicí sahající do r. 1913, profesionalizované v r. 1950) a dochází k ustanovení
HS s celostátní působností.
V šedesátých letech se stává Horská služba i členem
IKAR - Mezinárodní federace záchranných služeb při
UIAA.
Horské záchranářství funguje po celém světě na stejných principech
foto © Tomáš Frank
Po rozdělení republiky v devadesátých letech minulého století je pochopitelně opět rozdělena i HS, v SR dnes působí zákonem zřízená
HZS v gesci Ministerstva vnitra, vedle které fungují jako dobrovolné záchranářské sdružení rovněž Tatranská horská služba a Horská služba na Slovensku.
V Čechách působí
Horská služba ČR, ve které pracuje asi 100 profesionálních záchranářů, cca 350 dobrovolníků a 100 čekatelů. Profesionální záchranáři spadají pod organizaci Horská služba ČR, o.p.s. jejímž zřizovatelem je Ministerstvo pro místní rozvoj, dobrovolní členové podléhají občanskému sdružení Horská služba ČR. o.s. Horská služba působí v Krkonoších, Jizerských, Krušných a Orlických horách, Jeseníkách, Beskydech a na Šumavě. Obecně prospěšná společnost i občanské sdružení se člení na 7 oblastí podle jednotlivých pohoří, základními jednotkami jsou okrsky.
Současnost Horské služby u nás, to je výborná technika, skútry i vrtulníky…
Na snímku stroj Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje (LZS resp. Skupina speciálních činností), vysazující na místě zásadu leteckého záchranáře Horské služby
foto © Tomáš Frank
Den Horské služby si čeští horští záchranáři připomínají 24. března a jedná se o připomínku
tragického vyvrcholení lyžařského závodu v roce 1913, který vstoupil do české sportovní historie jako příběh přátelství a vůle, který zdolala smrt.
Při náhlém zvratu počasí zůstal na trati jediný běžec,
Bohumil Hanč, kterému však ve vánici docházely síly. Jeho přítel
Václav Vrbata mu dal svůj kabát, ačkoli věděl, že tím nasazuje vlastní život, kterým také nakonec za nezištný čin zaplatil. V důsledku podchlazení však zahynul i Hanč.
Tento článek připravený v rámci projektu Horské kalendárium na stránce www.horolezeckaabeceda.cz byl poprvé publikován v r. 2009.