Odpověď na článek Petra Resche o novinkách v Českém Krasu.

Protože se pořád objevují na těchto stránkách některé nepřesné informace, polopravdy či vysloveně lži, rozhodli jsme se uvést svůj pohled na věc. Některé fotky jsme do poslední chvíle nechtěli zveřejňovat, protože si uvědomujeme, že tyto stránky nečtou jen lezci a mohou nám dost zaškodit u kompetentních orgánů.
Čekali jsme také na některé fotky od našich přátel.

K našemu nedodržování pravidel: do Tomáškova lomu nás lézt poslal sám Petr Resch. Potkali jsme ho, když šel odtamtud a nadšeně nám sděloval, že dělají těžkou cestu. Kdysi Maratón.
Stěna nebyla nijak označena horolezeckými značkami.
Vybrali jsme si nezabraný směr a začali dělat cestu. Za několik dní jsme se s Petrem pod stěnou potkali a on nás chválil, že někdo jiný také dělá lehčí cesty. Oni že na to nemají čas. Řekli jsme mu, že výstup musíme zastavit, protože na polici hnízdí ptáci, i když byl červenec. Do té doby vše v pohodě. Jaké však nás čekalo příští dny překvapení!
Ve stěně se objevily značky a nad našimi borháky byly ze slanění dodány další.
Na dotaz u Petra, kdo to udělal, jsme se dozvěděli, že on. Že jsme cestu začali mimo vymezené období a že je to stejně alespoň za devět a my to nevylezeme.
Tak jsme vyndali první borák, který byl mimo vyznačenou stěnu a udělali nástup jinudy.
Po této příhodě Lucka raději odešla z berounského oddílu.Teď dali do stěny mimo povolenou oblast borháky dva. A vše je pořádku.

V lokalitě takzvaného Černého dómu jsme lezli před Petrem Reschem s Kašpim z Liberce. Osadili jsme borháky a nahlásili naše aktivity Petrovi jako tehdejšímu správci oblasti. Ten nelenil, popadl žebřík a vyrazil. Vysekal v našich projektech chyty. Pro jistotu všude. Toto je jedna z ukázek z lomu Alkazar. Zajímalo by nás, kdo je s Petrem spoluautorem této cesty ve stropě. Že by někdo ze svědků, kterými se ohání? Že by o tomhle Zdeněk Resch nevěděl, když se tak bratra zastává? Tohle je několik let stará záležitost. Když vznikly tyto výtvory, jako jediní jsme vystoupili proti sekání. Upozorňovali jsme na fakt, že teď už si každý může vysekat chyty, kde se mu zachce. Proč by jeden mohl a druhý ne? Také to dlouho netrvalo a objevily se chyty i ve starších cestách, např. v Pirožení apod.
Také argument, že jde o lom, neobstojí. Lezení bylo v oblasti povoleno s tím, že se na ní vztahují pravidla, která jsou součástí výjimky. O sekání není nikde ani zmínka. Štoly nevyjímaje.

         

Poté následoval problém s cestou Safari na Aniččinu stěnu. Ačkoliv cesta byly osazena borháky a nahoře byl slaňovací řetěz, dodal do cesty borháky a v jiném článku na těchto stránkách se označil za autora.
Také jsem je mohl vyndat jako autor cesty. Přesto tam po diskuzi s ostatními místními lezci zůstaly.
Prý nikdo po friendech jako já nepoleze. Můj názor je, že by měly být různé charaktery cest. Ale budiž.


Stejné to bylo i s cestami na Matterhorn v Alkazaru. Ve svém průvodci označil sám směr za volný projekt a teď tvrdí něco jiného. Totiž že měl s autorem domluveno, že to dodělá. Teprve poté, co se ozvalo několik lezců, že cesty s námi lezli, přestal se uvádět jako autor. Cesty byly vyborhákovány a nebyly již označeny smyčkou jako projekty.
Díky původnímu autorovi. Protože cestu nevysekal, mohla zde nyní vzniknout těžká cesta. Ze shora by ji jistě také dokázal udělat už tenkrát.









Další byla na řadě naše cesta Atlantis v Tomáškově lomu. Dodal borháky, jeden dokonce 30 cm od našeho(foto1)?! Opět bez našeho souhlasu nebo souhlasu VK. Důvod prý je špatné cvakání. Přesto sám cvaká ten původní(foto2)?!

 

 

Ve variantě mezi cestami Atlantis a Pepkem Námořníkem už bez zábran přisekal chyty. Foto první je původní stav, druhé foto je po úpravách. Fotky, které jsou pořízeny jen den po sobě. Děkuji přátelům za zaslání fota. Přisekáním chytů byla snížena obtížnost sousední starší cesty Pepek Námořník. Jako náhodou řeší nejtěžší místo!!! Názor ať si každý udělá sám, kde že je lišta a jak vypadala. Teď už je snad jasno. Poslední fotka ukazuje na jasné stopy po sekáči.



     



Pak následovalo přidání borháku do naší cesty Jojo (foto). Samozřejmě opět bez jakéhokoliv souhlasu. Lucka leze Jojo (foto viz níže). Přidáním borháku došlo ke změně obtížnosti nejtěžšího místa. Originální borhák má ještě nad sebou.A kdopak nám to tam vrtá? Podle pravidel, kterými se Petr ohání, nemá jištění nových variant ovlivňovat starší cesty!!! Děkujeme přátelům za zaslání fota.




Proto jsme kontaktovali lezce, kteří lezli některé cesty, aby se podívali na nové chyty. Když se potvrdilo, že tam chyty předtím nebyly, zavolali jsme správce oblasti a po jeho souhlasu jsme borháky z vysekaných cest a z našich cest vyndali.To je myslím dost standardní postup. Žádná pomsta jednoho muže, jak je podsouváno. Proto nechápeme, proč někdo vyrývá do skály vzkazy typu „Tady je Krakonošovo“. I to svědčí o vztahu ke skalám.
Cesta Bratři v triku vesele existuje, protože není sekaná. Borháky nezasahují do vedlejších starších cest. Když se dodržují pravidla, nikdo si Petra nevšímá.
Ve variantě Filek se používají vysekané chyty. To už nám vadí. Jinak cestou se nazývá výstup, kdy bylo samostatně prostoupeno alespoň 2/3 stěny. Jinak je to varianta.

Podle nás je sekání jen slepá cesta. Je jen sobecká k ostatním lezcům a dalším generacím. Děkuji našim předchůdcům, že nevysekali pětky nebo šestky, které byly pro ně tehdy vrcholem a my teď můžeme tvořit. A po nás doufám další své šestnáctky a těžší.
Chápu rozčarování Petra a ostatních. Jejich výkony jaksi ztrácí na lesku. Vždyť je přeci potřeba mít co psát na internet. Dělání cest odspoda je sice pomalejší, ale přináší do lezení i jiné aspekty. Např. umění osadit stopery a friendy a věřit jim.
Morál a umění jistit je přeci také součást výstupu. A je lepší se to naučit tady doma, než dělat vystoupení a ostudu v cizině. A je jí požehnaně. Že to nezajímá pár lidí neznamená, že jiný si to rád nevyzkouší.
Stará pravidla to zohledňovala a měli bychom být předchůdcům vděčni za to,že byli moudří a ne je měnit podle lidí, co na lezení podle pravidel nestačí. Dříve se to řešilo poznámkou v průvodci – nesportovní prvovýstup.To by ale nevypadalo na internetu dobře, že?

Když už chce někdo být světový, měl by si uvědomit, že např. Američané se proskobovali k nynějšímu volnému lezení. Stejně tak Francouzi a Italové už přestali sekat a začínají oceňovat naše pravidla.
Podle mě je to stejné dědictví jako vaření piva a Becherovky a měli bychom si toho vážit.

Nikdo také nezpochybňuje Petrovu cestu dělanou odspodu Hlas našich srdcí na Pupek. Má také pouze AF přelez a klasifikaci. Nikdo tam borháky nepřidává. Všichni respektují prvovýstupce. Nebo máme různé metry podle osoby prvovýstupce? Proč to u Pepka námořníka neplatí? Opět dvojí metr?

K otázce termínů dokončení prvovýstupů. Když Petr Resch napsal na nástěnce berounského oddílu, že směr, kde je teď Atlantis, je volný projekt, ověřovali jsme si to. Slávek Vomáčko, který cestu začal, o ničem takovém nevěděl. Vzal si rok na dokončení. My jsme čekali. To nám přijde jako základní slušnost. Po dolezení je uváděn jako spoluautor. Věříme tomu, že ze shora by cestu hravě udělali. Přesto ji přenechali jiným.Klobouk dolů před nimi.
V některých cestách jsme našli staré usekané nýty. Proto cesty zatím nenahlašujeme a pátráme po autorech, abychom se s nimi dohodli, zjistili co a jak je vylezeno a podle toho dál postupovali.

Tento spor je dobré sledovat i pro Vás ostatní. Můžete si udělat obrázek o tom, jak se řeší spory. Udivuje mě, že i když se byl správce oblasti podívat na problém, nebyli jsme přizváni jako druhá strana. Že by se to neslušelo? To je dost divné. A je to jediné, kde se zatím rozcházíme se správcem v názorech.

A že může být hůř Vám napoví následující fota. To, že se v létě svalíte v Alkazaru na čistý trávník, je práce několika lidí. Těm příroda neslouží jen k naplnění jejich touhy po pochybné internetové slávě. Jezdit do Alkazaru s hliníkovým žebříkem je opravdu hodnotný lezecký výkon, že Petře? Jak to asi bude vypadat, když tam bude jezdit autem celá Praha?
Celý podzim jsme schválně umožnili tzv. sportovním lezcům, aby se projevil jejich vztah ke skalám a nechali jsme jim v jejich okolí trochu možností se ukázat. Nikdo nehnul prstem!!! Asi jim to nevadí. Je třeba spěchat domů a psát na internetu svoje výstupy. Také ježdění s kolečkem může rozhodit trénink sportovního lezce.



Jestli to takhle opravdu chcete, no potěš. Lucka Valšubová (imaginární spolulezec) a Pepa Sulke.

---

Petr posílá foto s tímto komentářem:

Na obrázku jsou červenými puntíky s bílým polem borháky v cestě Jo-jo. Borhák s černým vnitřkem je ten, který mi vytloukl Josef Sulke (aniž by to konzultoval se správcem neb ten jediný má na něco podobného nárok) řka, že jsem mu tím dojistil cestu Jo-jo. Červená šipka ukazuje směr, kudy cesta vede.