Pár informací pro případné zájemce o skialpový přechod hřebenu Nízkých Tater.

Po Vánočních svátcích jsme vyrazili na Slovensko s cílem projít na skialpech hlavní hřeben Nízkých Tater z Telgártu na Donovaly. Cesta vlakem, autobusem a vlakem je standardní a před desátou zapínáme lyže v Telgártu.


Do lyží!


Kráľova hoľa


Vysoké Tatry z Kráľovej hole

Pak Kráľova hoľa, Orlová, Bartková, Ždiarske sedlo a kolem čtvrté první bivak u Andrejcové.


Nad Andrejcovou


Bivak nad Andrejcovou

Druhý den jsme chtěli dojít na Ramžu a když dobře, tak na Čertovicu. Na Veľkú Vápenicu to byla romantika, zasněžené stromy, prašan se třpytil v ranním slunci. Zato sjezd do sedla Priehyba nebyl příjemný díky lesu plnému náletových jeřábů a občasným vývratům.


Na Veľkej Vápenici

Západní Tatry

Pak pokračujeme přes Kolesárovú, Oravcovú a Zadnú hoľu k Havranej za kterou ale v šeru špatně odbočíme a až po dlouhé chvíli si uvědomíme, že jsme mimo trasu. Tak stavíme stan a ráno se musíme vrátit přes spoustu vývratů a až kolem druhé dojdeme na Ramžu.


Opičí dráha


Tudy!

Teď je jasné, že hřeben neprojdeme, protože z Čertovice na Donovaly je to na dva dny a nám už do Silvestra zbýva jen jeden. Problém je tedy mezi Homolkou až Čertovicou kvůli vývratům a problematické orientaci, protože spousta značek s kalamitou zmizela. Prolézat, příp. podlézat vyvrácené stromy ve skeletech, s báglem a lyžemi v rukách nesplňuje představy o skialpinizmu! Bohužel se v této části kalamita podepsala nejen vývraty a holinami, ale i následnou kůrovcovou kalamitou a rozsáhlé plochy lesa jsou teď jen mrtvé stromy. Takže suma-sumárum, východní část po Zadnú hoľu až Homolku O.K., pak nic-moc až na Čertovicu.