Petr Fido Bláha je můj dlouhodobý kamarád a jak mu to na závodech nikdy nešlo, tak na skalách podává světové výkony. Momentálně je v žebříčku na Lezci 2. po Adamovi Ondrovi. Zapsal si teď na podzim tři přelezy dard za 8c+ a jeden z nich je jeho prvovýstup.

Dlouho už jsem o lezení nic nepsala, z mnoha důvodu okolo (narození dítěte, čas, ale lezení je pro mne stále ten nejkrásnější sport, jsem maximální fanoušek a pozorovatel),... ale Petrův výkon mě tak zaujal, a to tak, že si pokládám otázky: “Jak může mít stále tak neuvěřitelnou motivaci a úsilí k tréninku a k takovým velkým výkonům?”
Musela jsem se zeptat, spadla mi čelist nad jeho lezením až na zem.

Petře máš můj velký obdiv a ta tvá motivace se zdá tak veliká, že se máme ještě hodně na co těšit. Řekni prosím na úvod o sobě pár slov.

První cestu jsem přelezl v srpnu 1985, normálku z náhorky na Budulínka na Ostaši. Ale seriózně jsem začal lézt v lednu 1994 v Ostravě na Eliassu. Byla to hrozná móda u nás na gymplu, kde učil tělocvik lezec Jarda Lhoťan, všichni s lezením začali a já u toho vydržel. A pak jsem dostal na jaře 2003 nabídku jít pracovat do jižní Francie na rok až dva. Trochu se to protáhlo. Tak jsem tu našel stěnu, zapadnul do komunity a začal hodně lézt venku. V prvním 8c+ jsi mě odjistila ty v říjnu 2011, to bylo Quenelle Trophy. Následoval Asai XXL v říjnu 2013, ten se bere jako 8c+/9a. No a v září 2015 přišel můj (zatím) životní výkon a cesta Abyss. Takže v dévátém stupni jsem byl tuším čtvrtý za Rosťou Štefánkem, Mrázou a Adamem. Proč se ptáš, moje přelezy někoho zajímají?

Nedávno jsi přelezl prvovýstup v Deverse, můžu se tě zeptat, co tě za ty roky pořad k lezení na tak vysoké úrovni motivuje? Ptám se mimo jiné i ze zvědavosti, protože jsi stejný ročník narození jako já, a já teď v takové úrovni nic nedosahuji a ani se nepřibližuji k takovým výkonům. Je to obdivující a myslím velice motivační pro naši generaci.

Tato otázka jako odpověď vyžaduje úvahu na téma lezení a stárnutí. Nebudeme si nic nalhávat, lezení je sport pro mládež, protože jak říká klasik: “technika je převlečená síla” a s přibýváním let fyzických fondů ubývá. A co si počít, pokud chce člověk proti tomu bojovat? Za prvé, musíš si udržet motivaci. Na to, jak jsem si udržel motivaci, jsou dva názory. Já budu tvrdit, že je to díky mé nadprůměrné trpělivosti, schopnosti se soustředit jak v krátkodobém, tak dlouhodobém časovém horizontu, a diverzifikovanému portfoliu cílů a projektů. Moji kumpáni ti řeknou, že je to protože jsem psychopat. Nechápu proč. Trénovat na kampusu v jednu hodinu ráno je ta nejpřirozenější věc na světě. Pak se musíš vyhnout zranění a tam mám prostě kliku a ke zraněním nemám sklony. Taky ublížit těm masivním kolíkům, co mám místo prstů, dá dost práce. Čímž se dostáváme k váze. Když chceš lézt těžké věci, nesmíš sebou tahat extra zátěž a toho dosáhnout je s léty těžší a těžší. Po Abyssu to začalo pomalu driftovat vzhůru, loni jsem příliš pracoval a málo lezl a pak jsem po Vánocích stoupl na váhu a vyděsil se. Tak jsem poprvé v životě začal opravdu zdravě jíst, no a díky karanténě jsem začal poprvé v životě vařit, takže váha je zpátky tam, co byla před 25 lety a forma jako v Abyssu. V karanténě jsem mohl trénovat na své domácí stěně 3x-4x denně a výsledky se dostavily.

A ten nový přelez? La Constante de Boltzmann. To je varianta cesty Ultimate Sacrifice v sektoru Pupuce Surplomb, “vynýtoval” jsem ji v roce 2016, začátek a konec jsou společné s cestou Ultimate Sacrifice a uprostřed to vede paralelně pár metrů vlevo. Míň vytrvalostní, ale těžší kroky, obtížnost mi připadá jako lehčí 8c+. A pak hned další 8c+, Ultimate Chill, spojení Hot Chili Beans Volcano a Ultimate Sacrifice, hrozně dlouhé, brutálně vytrvalostní a psychicky náročné, asi tak osmkrát jsem spadnul v posledním kroku, pak musíš vždycky těch prvních 40 metrů přelézt znova. A dneska jsem dokončil hattrick, Total Eclatch, zase 8c+, deset metrů šedesátkou převisem po mizerných krápnících.

Jsi zadaný? Pakliže nejsi, jaká máš kritéria? (vím, že Petr není, a tak se ho snažím trochu popíchnout, promiň mi to)

Jestli jsem zadaný? Nevím, ale zeptám se ti.

Co se ti na tvém už dlouhodobém bydlišti nejvíce líbí a jak nás čtenáře nejvíc nalákáš na danou lokalitu.

To je nebezpečná otázka, já můžu mluvit o Provence několik hodin bez přípravy, až mají všichni posluchači skelný pohled a bzučí jim v hlavě. Bydlím 124 metrů od moře a z bytu mám výhled na alpské třítisícovky. Lezecký průvodčík na okres má 650 hustě popsaných stránek a je tu všechno, krátké cesty, dlouhé cesty, plotny, převisy, vápno, písek, žula, ryolit, sportovky, vícedélky, trad. Venku se leze dvanáct měsíců v roce několik dní v týdnu. Pokud si chceš odpočinout, můžeš si hrát na námořníka a plavit se kolem pobřeží nebo vyrazit na kajaku do vnitrozemí na divokou vodu. Vysokohorská turistika tu taky je a čtyři měsíce v roce se lyžuje na sjezdovce i mimo ni. Ti divní můžou jezdit na kole, horák i silnička. A to jsme jenom u outdoor sportů. Pak tu je tvoje oblíbená disciplína, jídlo a pití. Místní kuchyně je zajímavá směs francouzské, italské a středomořské (vedle v přístavu prodávají rybáři každé ráno čerstvý úlovek), to vše hojně zalité růžovým vínem. Klasická turistika se tu provozuje taky, můžeš obdivovat krásy přírody (Verdon, Mercantour, Camargue,  ...) nebo historické pamětihodnosti. A do toho se válíš celý rok na pláži. A až už opravdu nebudeš mít do čeho píchnout, máme tu i operu a balet.

Měnil bys v současné době něco v životě?

Jako amatérský evoluční biolog dobře vím, že velké změny jsou skoro vždycky k horšímu :-) 

Jaké máš plány nejen lezecké do budoucnosti

Snažím se dělat víc než jenom nacvičovat sportovky, začal jsem lézt vícedélky a cesty po vklíněncích a teď si kupuju vrtačku a chci víc nýtovat. A nelezecky moc neplánuju. Teď jsem v Provence a pak se uvidí.

Vím, že jsi renesanční člověk a také máš vystudovaný doktorát z matematiky na KU,.... pane RNDr dáte nám nějaké moudro k zamyšlení ?

Co přesně ode mne čekáš? Ostrovtip jak od Oscara Wildea? Hlubokomyslnou filozofickou úvahu, která jako by vypadla z pera Karla Poppera? Krajně technický traktát ve stylu Stephena Hawkinga? Zvládnu cokoli, ale musíš si říct přesně.

Děkuji za rozhovor, ať se daří

Deníček na Lezci:

Bláha Petr "Fido" (pbla4024)


Petr Fido Bláha (fotil: Romain Bayon)


Petr Fido Bláha (fotil: Romain Bayon)


Petr Fido Bláha (fotil: Romain Bayon)


Já a Petr v Deverse (fotil: Phillip Maurell)


Petrovo domácí tréninkové náčiní